Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Dokumentárny

Recenzie (511)

plagát

Cuphead na scénu! - Pekelný karneval (2022) (epizóda) 

Je to tady! Těšil jsem se dlouho a věděl, že tohle bude nářez a už první epizoda je parádně šílená. Skvělá 30’s animace, třeštěný humor a extravagantní postavy. Originál dabing výborný. Seriál to bude jistě uvolňující, oproti hře. Úvodní scéna s plotem mi připomněla scénu z páni kluci.

plagát

Kancl - Sbohem, Toby (2008) (epizóda) 

Čtvrtou sérii si dovolím komentovat a to především z důvodu, že se seriál rozběhl příběhem na plné obrátky a tato série zkoumá především mezilidské vztahy, jejich útrapy, pomluvy, intriky , naschvály apod. Pokládám za naprosto výjimečné, jak tvůrci a především herci dokážou s těmito tématy pracovat na vlně satiry, sitcomu a zároveň ukazovat tu druhou, temnější tvář činů a jejich následků. Otevřely se zde zcela i nám již známé charaktery a leckdo dokázal překvapit. Především Dwight byl doposud jen chytrý blázen, ale v této sérii se u mě jeho postava vypracovala na jednu z nejchytřejších, moudrých a logicky uvažujících postav a empatie k němu mi vyrostla neskutečné. (Jasně, pořád má občas své crazy highlighty) . Čím dál tím víc se nevyznám v Michaelovi, protože jeho náladovost způsobuje, že v jedné epizodě nás tvůrci nutí ho nenávidět a obratem v epizodě následující si ho získat rychle zpátky a naopak ho litovat, jako nepochopením personu, kterou on ve skutečnosti je a ke štěstí by mu stačila jen opravdová láska a opravdoví přátelé. Jan je definitivně bitch a také právě ona dokáže ukázat další stránku Michaela, ve které on je ta slabá povaha, kterou chtějí jen druzí využít ve svůj prospěch. Jim a Pam jsou v této sérii nadměrně unešeni sarkasmem a zrovna Halpertovi to moc nesedí, protože byl vždycky tak správňackej a tady místy působí sám pro sebe nadřazeně, sobecky. Ostatní vedlejší charaktery taky podstoupily větší progres, ale to by bylo na samotnou fandom knihu. Základ je, že The Office zůstává kvalitami velice vysoko a do toho se touto sérii odpálil ještě dál.

plagát

Kancl - Divoký večírek (2008) (epizóda) 

Epizoda, která naprosto vybočuje z celého seriálu. Na první pohled humorná, satirická jako vždy. Ale čím více se dialogy prohlubují, tak atmosféra houstne, až to začne být setsakra emocionální a tak reálné, protože asi každý z nás někdy zažil právě například společný večer s toxic párem, který se moc miluje, ale zároveň vedle sebe nedokáže dýchat a ta bomba tiká nahlas.  Nejvíce  trpí právě blízcí, kteří jsou svědky této pohromy a následky nesou taky oni, hlavně zkaženým večerem, ale i nepřímou lítostí nad druhými. Je neskutečné, jak se tento komediální seriál z minuty na minutu dokáže proměnit v tak vážné téma a tento díl je toho přímým důkazem a je jeden z těch nejlepších.

plagát

Serpico (1973) 

Poctivého nepálí. S poctivostí nejdál dojdeš a s nepoctivostí nejdál dojedeš. Méně je někdy více, či hloupý ten, kdo dává a hloupější ten kdo nebere. S tímhle se Frank Serpico nesmíří ani na malý moment a chce zůstat tím, kým je a neměnit na sobě nic, jen snad extravagantní outfity, které jsou i tak na tu dobu totálně boží a dávají charakteru tu správnou notu toho, jak moc se liší od ostatních. Korupcí okupovaný zevnitř a i přes veškerou snahu bojovat hlavně proti svým kolegům a neustále padat na hubu a nepřipustit si ten fakt, bojovat za svou pravdu, tomu říkám vůle Serpicova už pěkných pár let, pokud jde opravdu o boj až do konce! Jeden z nejlepších policejních příběhů, který má tak prostý základ, jednoduché vyprávění a přesto neopakovatelné kouzlo, které podtrhuje jedna z nejvíce ikonických rolí Al Pacina, který tu je absolutně špičkový, SVĚTOVÝ!

plagát

Deväťdesiatky - Priznanie (2022) (epizóda) 

I přes vodopády řeky plynou dál, svět se točí a voda padá, padá. Noo, tak po 6 týdnech tady máme finálovou epizodu, na kterou navnadila předchozí epizoda klidem před velkou bouří a to ve stylu zatýkání ústředních postav orlických vražd. Tak nějak se tvůrci nedokázali napojit na napětí předchozích dvou epizod a tady to působí jen jako nutný epilog, u kterého přece všichni víme, jak to vlastně dopadne a není třeba ukazovat detaily, na kterých doposud kvality seriálu stavěly. Tedy za mě velký propad a to i v případě Kleopatra, kdy křivý polda naprosto otočí a chová se úplně jinak, než v předchozích epizodách a NE! Nedává logiku, že by se charakter tak výrazně změnil po osobní konfrontaci, která byla navíc dost nepřímá. Rozuzlení tedy nebylo opravdu nic moc, ale musí se uznat, že to tvůrci měli hrozně těžké, v rámci tak málo epizod. Highlight je jen výslech Kopáče, který dialogem docela odpovídal tomu reálnému s novináři. Celková výprava byla tedy dost nudná a scenáristicky dost nefunkční finále. Ale abych jen nenadával, tak pořád seriál hodnotím nadprůměrně a vychytání dobové atmosféry mu vytýkám jako to nejlepší. Závěrečný Chaozz a vodopády mě pobavil, nedokážu si textově lepší píseň na konec seriálu o devadesátkách.

plagát

Strašiak (1973) 

Hackman a Pacino na cestách, to je panečku jízda. Ale v mnoha ohledech pomalá. Chápu, že to tak může být snímáno schválně, ovšem osobně mi takové tempo u road tripu nevyhovuje. Byly tam každopádně velké highlighty, u kterých jsem se nasmál, ale i nevěřícně koukal, jak ti dva opičáci dokážou jen grimasou oslnit a rozpálit scénu o několik levelů výše. Závěr si tak nějak plyne a je na každém z nás, jak si to vyložíme.

plagát

Panika v Needle Parku (1971) 

Původně jsem chtěl srovnávat s "My děti ze stanice Zoo", ale nějak jsem si to promyslel a nedává to vlastně smysl porovnávat s jakýmkoliv filmem, který se zabývá drug addict tématikou. Proč? Protože tady nám je ukazovaná skromná, reálna, nepřehnaná závislost dvou lidí, kteří se jakoby milují a zároveň jsou schopni si bodnout nůž do zad jen za účelem, aby si mohli šlehnout. Netřeba přehnaných vizuálních triků, špičkových záběrů, promyšlených dialogů a nebo nabušeného soundtracku. Tento film tyhle věci postrádá a možná ho to dělá právě tak výjimečným. Pacino už tady prosazuje své kvality, ale nedá se to srovnat s Kitty Winn, která byla nekompromisně lepší.

plagát

Já, Natálie (1969) 

Snímek se rozděluje scénáristicky na dvě části. Zatím co ta první se zaobírá tématem sebevědomí, empatií a postavením ženy ve společnosti, tak druhá skočí náramně s úsměvem a kvalitně do romantické komedie, která by mohla dát fakáč všem těm novodobým Bridget Johnsovým, filmy s Amy Schumer apod. Krása je subjektivní věc a každý vidíme věci jinak a Natalie si těchto věcí není vědoma a proto uvažuje jako impulzivní drama queen a okolí nechápe její činy. Ovšem finále ji poučí o tom, že krása není všechno a i krásní lidé mohou být v životě nešťastní. Na tu dobu hezky natočená komedie, smál jsem se opravdu často a to nejsem největší fanoušek komedií. Na film jsem se původně díval se záměrem debutu Pacina, kterého jsem si užil asi 10 sekund, ale i tak to stálo za to a užil jsem si celý film.

plagát

Doktor Smrt (2010) (TV film) 

Do dnes jsem příběh o “Doctor Death” neznal a po zhlédnutí filmu jsem šel okamžitě pátrat po tom, jak moc je film věrohodný skutečným událostem. Byl jsem tedy velice překvapený, když jsem zjistil, že většina videí s pacienty byly reálné a ony rozhovory s Jackem taky, jen přetočeny do kabátu od Pacina, který naprosto geniálně ztvárňuje někoho, kdo si jde striktně za svým a věří ideologii, která svět rozděluje na dvě strany, ale překvapivě se o tom do dnes tolik nemluví. Je to rozhodně jedno z nejvíc citlivých témat a já sám tam mám nějaké pro a nějaké proti. Film také ukazuje známý fakt, že americká justice je dost debilní a než aby se snažila dopátrat ke spravedlnosti, tak to vede spíše přes precedens, obkličky a především perfektní žalobce či obhájce. Ve výsledku byl ale film poměrně dlouhý a možná by si zasloužil nějaké to zkráceni, protože ta message byla jasná už od začátku.

plagát

Krycie meno Donnie Brasco (1997) 

Komornější mafiánský příběh, přesto podle reálných událostí a proto to vlastně zní velkolepě. Pomalejší tempo, pomalé seznamování postav a tak nějak prožívání běžných dnů s druhořadými gangstery v New Yorku. Na opačné straně FBI, která započne operaci jménem DON Brasco v hlavní úloze J. Pistona, kterého úžasné ztvárnil Johny Depp a je to jedna z mých osobně nejoblíbenějších rolí, kterou kdy zahrál. Skromný, bez výrazu a ve správný moment to podává přesně tak autenticky, jak bych si to představoval. Al Pacino má nezvyklou roli a to sice podpůrného mafiána, který čeká celý život na své zásluhy. Vy mu to dokonce přejete, protože ukazuje svou lidskou a emoční stránku. Vidíte v něm milujícího manžela, otce a především nejlepšího přítele, který sice nic nemá. Ale kdyby měl, tak by vás v tom nenechal a bylo pro mě vskutku boží tohle všechno vidět právě v podání Pacina, který má většinou nadřazené role. Proto hlavně finále bylo natočeno tak, abychom si ujasnili rozdíl mezi dobrem a zlem a nenechalo nás to chladnými.