jirikzaboj

Příjemná změna ve stylu starých hororových filmů. Vizuálně pomohl především černobílý filtr a následné hrátky se stínem, který navodí dostatečnou atmosféru. Speciály tohoto typu mám rád. Není třeba od nich totiž tolik očekávat, protože to jsou pořád jen speciály a proto je to opravdu ideální krátký film na víkend, či Halloween. Líbí se mi pocta k filmovým klasikám, inspirace tam jde znát opravdu hodně. Uvítal bych ještě o krapet méně CGI a soustředil se spíše víc na praktickou práci v tomto žánru. Nevím, co přesně mají v MCU s těmito postavami v plánu, ale nakročeno mají dobře. Ale jak už bývá zvykem, introdukce jim šla vždy. Později došlo na lámání chleba a šlo to často strmým pádem kvalitou dolů. Tak vás prosím, udržet si to.

Nejlepší příběhy jsou ty, které jsou reálné a vyprávějí se samy. Záchranná mise z jeskyně Tham  Luang může být pro někoho zázrakem. Já jsem ovšem realista a tvrdím, že lidskost je dnes zakořeněná tak hluboko, že jsme schopni udělat cokoliv, abychom chránili lidské životy. Někteří více  a lépe, než ostatní a právě těmhle lidem patří veškeré pocty, i díky tohoto filmu. Howard tyhle příběhy ovládá bravurně a nepotřebuje k tomu ani přeslazenou hollywoodskou smetánku. Je to civilní, lidské, v mnoha ohledech autentické. Vypovídá to samo o sobě o spoustu rozhovorech s tvůrci a herci o tom, jak natáčení probíhalo. Je to vyobrazeno dramaticky, přesto skromně, bez jakýkoliv keců. Postavit na tom 2 a půl hodiny se mi nejdřív zdálo jako nesmysl, ale ta výstavba všech kroků byla skvěle nalajnovaná. Krok 1. Najít chlapce, krok 2. Udržet je naživu. Krok 3. Dostat je odtamtud. Ač jsem od začátku věděl, jak to dopadne ( stejně jako valná většina) , tak mě film dokázal udržet v plném napětí po celou dobu. Atmosféra byla také autentická, každý dobrovolník, záchranář, civilistů, stánky s jídlem, ambulance, potápěči, ten déšť a ty jeskyně. Jedno velké WOW. Tohle je precizní filmařská práce!

Dost jsem přemýšlel nad uchopením hodnocení tohoto seriálu. Některé epizody ode mě dostaly plný počet, některé zase 3 hvězdičky. Jako celek ale vždy seriál řeším, protože je důležité, aby si sedl jako právě celek. V tom je kámen úrazu a i když se mnou spoustu lidí souhlasit nemusí, za mě se to dost táhlo a 10 epizod s průměrnou délkou hodina na díl bylo opravdu moc pro takovou látku. Témata jsou sice vypiplané a o všem je nám vyprávění vskutku řemeslně vrcholově, ovšem v polovině série to začíná být mírně repetetivní a nemůžu dojmout pocitu, že to mohlo být minimálně o 3 epizody kratší. Každopádně Evan Peters je excelentní. Kvalitní herec se vždy pozná podle toho, že na něj během koukání úplně zapomenete a já budu mít navždy Dahmera spojeného spíše s touto tváři, než tou reálnou. Vedlejší role jsou taky skvělé a konkrétně Jenkins by zasluhoval za svůj výkon Emmy. Atmosférou je to Fincherovksy nadechnuté, Murphyovsky podané, úžasné chladné a zároveň si to zachovává úroveň a hlásí to do světa důležité zprávy. Opravdu jsem z téhle strany moc spokojený. Ale trvalo mi to dokoukat především kvůli délky, která je nekompromisní a nenabídne přesah, či opodstatnění své důležitosti. Sice dávám 3 hvězdy, ale opravdu silné a i tak s čistým svědomím musím říct, že Dahmer je skvělý seriál a možná to nejlepší za poslední roky od Murphyho.  ps: ten soundtrack je jako z jiného vesmíru, ten je prostě 10/10 update: po rozležení v hlavě musím navýšit o hvězdičku, vzpomínám na to i několik dnů poté a je to vlastně pecka

Gacyho pasáž se mi dost líbila. Celkově je tato epizoda nejvíc gore ze všech a dost mi to tam sedlo. Nakonec jsem jen litoval, že jsme nemohli být svědky více takových brutálnějších scén. Tím samozřejmě nechci oslavovat násilí. Ale myslím si, že by to celkový zážitek i hodnocení pozvedlo o dost výše. Epizoda mě nebavila ze stejného důvodu, jako tři poslední. Táhlé scény si vybraly svoji daň a já jen čekal celou epizodu, kdy už konečně Jeff zahučí a ukážou se titulky.

Věnováno pozůstalým a jejich příběhům. Po všem tom rozvíjení linek bych očekával lepší zakončení, než jen peníze v obálce, spousty díků a demolici domu. Minimálně pro seriál. Rasová nevyváženost se řeší už devátý díl v kuse a já bych chtěl jen za všechny tvůrcům říct “Ano, my to chápeme. Nepotřebujeme to vidět 100x, byla to špatná doba , plná špatných rozhodnutí.) Není asi už nutné z policie dělat ještě větší kretény. Chápeme, že to podělali. Ale to neustálé popichování kluše naprosto pryč od hlavního příběhu a já se skoro celý díl ptal, kde je Jeff a proč neslyšíme mnohem více z potenciálně zajímavých dialogů při výslechu v podání Evana. Nu jdeme do finále, snad se dočkáme důstojného zakončení.

Další do sbírky unavenějších epizod, kde by reálně stačilo 25 minut odvyprávět celý soudní proces a nebo jej alespoň okořenit kreativitou. Takhle to je jen 15 minut soudního líčení, které není ničím originální a je velice generické. Na epizodě oceňuji dopady na Jeffovou rodinu a především na otce Lionela, podle kterého je epizoda pojmenovaná. Ukazuje nám to náhled tak daleko za hranici možností zklamání rodičů, kteří nakonec přijímají vlastní zodpovědnost a přitom s tím nemusí mít vůbec nic společného. Jasně, některé otázky se na výchovu nabízí. Ale znám ledakoho, kdo to měl o dost v životě a horší a zvládnul to. Nejhorší je pak na tom to vlastní přesvědčení, že možná ani vy nejste dobrý člověk a pátráte ve vašich životních myšlenkách, jestli se to náhodou neprojevilo na vašich genech. Ač je to naivní představa. Takhle se mi ta message líbí, ale na 50 minut toho bylo prostě málo.

Tady mě to začíná opravdu mírně nudit. Chápu poslání celého tohoto dílu a smysl pro detail tvůrcům neodpírám. Bohužel na tohle téma už jsou základy vystavěné už v předchozích epizodách. Tohle je jen smysl pro detail, ve kterém tvůrci jasně chtějí poukázat na chyby, svědky, hrdiny. Což je ve výsledku moc dobře. Ale jak se to táhne, tak mě to moc netáhne.  Ale chápu vysoká hodnocení. Každopádně finální dialog s Glendou u ní v bytě byl kulervoucí jen pohledy obou aktérů.

Částečně němý díl mě opravdu nadchnul. Opravdu moc se mi líbí, jaký prostor v seriálu dostávají oběti . Dostanou pořádný charakterový vývoj a nám to dodá ještě větší pocit soucitu a bolesti k příběhu. Finálním rozhodnutím Jeffryho usmrtit někoho, kdo ho měl možná konečně rád a částečně chápal jeho jinakost mě utvrdilo, že to byl opravdu psychopat. Tohle nebylo nedorozumění, ale psychická degradace opravdu narušené osoby. Po 6 epizodách by mi to i stačilo k pochopení celého příběhu. Obavám se, že od této chvíle se budu mírně nudit, vzhledem ke zdlouhavosti epizod a jejich vysvětlivek. No nechám se třeba příjemné překvapit. Ale tenhle díl byl za mě prozatím peek celé minisérie.

Epizoda studuje Jeffové znovustvoření a několik dalších potyček, které ho mohly dávno zastavit, ale kvůli dobové rasové a politické nevyváženosti bylo výrazně těžké přesvědčit porotu, oficíra, či soudce o tom, že je žalovaný bílý a žalobce barvy jiné pleti. Seriál tak docela nakládá tehdejšímu systému USA už v několikáté epizodě a ta reflexe je děsivá. Epizoda také studuje to, jak se teoreticky mohla a jak se angažovala Jeffova rodina. Pokud je příběh autentický, tak toho pro něj babi i otec s chotí dělali opravdu dost. Zároveň se mi líbí odůvodnění, že je často Jeff děsil a nevěděli co s ním. Podle mě ho na uzdě mírně drželo ještě to, že bydlel u té babičky. I když už v té době padaly oběti. Ale po přesunu do vlastního bytu a dohledu rodiny se Jeff pořádně utrhl ze řetězu a předpokládám, že toho se dočkáme v druhé polovině série. Prozatím musím říct, že ta série je opravdu svá, na nic velkolepého si nehraje a detailně studuje všechny okolnosti, úhly pohledu a charakter tohoto monstra. Takový úzkostných pocit jsem asi neměl ani u Mindhuntera.

Opravdu mě trochu mrzí, že se nějaké dějové linky víc neprodlužují. Chápu, že se i v knize dost skáče. Ale ne natolik, aby tvůrci museli tolik věcí skipovat. Třeba návrat Otta jako pobočníka není vůbec v epizodě vysvětlen a ani dopady smrti Baely, u které se schází všichni rovnou na pohřbu a téměř nulový dopad smrti Harwina. Samotný konflikt, či jeho základ v rodině Targaryenů je konečně nastolený a to nejlepší je na tom, že všichni jsou tak trochu bad guys a i když máme většinově pocit, že bychom měli fandit Rhaenyře, tak Alicent má nakonec ale vlastně úplně ve všem pravdu a proto je o dost víc fascinující, jak lze příběh přebíhat ze strany na stranu a určit si svůj vlastní názor. Každopádně doufám, že se to brzy rozjede k pořádnému tanci. PS: dětský fight skvělý, surový, lepší jsem asi neviděl v této kategorii