Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Akčný
  • Romantický

Recenzie (2 188)

plagát

Podoba vody (2017) 

Výprava skvělá, natočeno pěkně, příšerka krásná... no a pak ten zbytek. Umolousaně nezáživné, umělecky cenné (?), tiše hlasité, stereotypní – jako by to bylo vše posazené do nějakého umělého městečka a všichni byli roboti, co mají hrát lidi. Na druhou stranu plně nadržené. Oscary nechápu (kromě výpravy), ale to víc lidí, takže je to v pořádku. 50 %.

plagát

Shineui kwijeu (2010) (seriál) 

Seriál mi nesedl. S postavami by se možná dalo vyjít, ale vyšetřování a samostatné případy mě nezaujaly. Nedokázalo to vyvolat napětí či výslední rozuzlení nějaké překvapení. Ve srovnání s jinými seriály na obdobné téma je tohle spíše nezajímavý bratříček.

plagát

Todome no kiss (2018) (seriál) 

Delší dobu mi trvalo, než jsem se srovnala s tím, že hlavní hrdina je opravdu hajzl. Na druhou stranu premisa byla zajímavá, a tak jsem vytrvala. Nelituji, protože příběh byl zajímavý a rozhodně ukázal velmi zajímavý vývoj mnoha postav. Trochu jsem pochybovala, že Jamazaki utáhne takový seriál sám, ale nakonec dokázal přesvědčit, že když si ještě mákne, tak z něj špatný herec nebude. Občasné a hlavně závěrečné vystupování Sudy mělo úplně jiný rozměr a především na konci bylo velmi dobře vidět, jak velký je mezi nimi v jejich hereckém umění rozdíl. Musím také vyzvednou Makkenjúa, protože jsem ho znala spíše ze středoškolských rolí, ale tady se vytáhl. Nahodil novou visáž a k ní přidal úplně nový rozměr – jeho postava prošla největší proměnou a on to uměl velmi dobře podat. Navíc je obdařený i pohlednou tvářičkou, takže bylo na co koukat. Nakonec tu z výrazných postav máme Kadowaki, tajemnou ženu se smrtícím polibkem. Také ji považuji za velmi zdatnou mladou herečku a opravdu si myslím, že ona se určitě neztratí, protože dokázala zahrát jak podivnou bytost, tak zakřiklou křehkou dívku velmi přesvědčivě. Toliko řečeno, vrchol sezóny to rozhodně nebyl. Určitě zajímavě napsané, dobře zahrané, ale nedokázala jsem se úplně s postavami sblížit, takže mě to zase tak moc nebavilo, abych skákala nadšením. Pro někoho by mohlo být překážkou, že poměrně vážný seriál je občas protkán humornými scénami japonského typu, ale určitě to stojí za zhlédnutí.

plagát

Final cut (2018) (seriál) 

Skvělé obsazení, ale tak nějak potopené v poměrně nezajímavém balastu o pomstě a o tom, jak by se měla vykonávat správně žurnalistika a jak by se lidé měli správně chovat. Klasická pomstová záležitost, kde to nikdo nezachraňuje. Mám pocit, že si posledních pár let Kame neumí vybrat něco pořádnýho, aby na obrazovce zaperlil. Sice tu skvěle skáče, křičí a bojuje za spravedlnost a samozřejmě mu to sekne, ale je strašná nuda na to koukat. Asi to bude i tím, že mi scénáristka a její práce nikdy nepřirostly k srdci.

plagát

Grimm (2011) (seriál) 

Buffy v kalhotách a s odznakem. V pohodě koukatelné, když člověk nechce nic náročného a má chuť na nadpřirozené potvory.

plagát

Hwayugi (2017) (seriál) 

Kdybych měla popsat průběh sledování seriálu: uvidíme, co se z toho vyklube -> hmmm, tak proč ne -> ach jo, trochu nuda -> už zase tohle? -> bylo to takhle nelogické celou dobu? -> předposlední díl je docela dobrý -> proč to ten poslední totálně zabil? Tak by to dopadlo asi takhle. V podstatě tenhle seriál kromě oblíbených herců a interakcí mezi Opičákem a Králem pekelským nemá moc co nabídnout. Jestli vám stačí pozlátko, berte. Jestli chcete zajímavý příběh, radím zkuste to o dům dál. Upřímně jsem se na to docela těšila, ale nakonec... bohužel hlavní hrdinka byla úplně o ničem a celkově její postava byla vykreslená tak sporně, že jsem vlastně už nevěděla, co si mám o ní myslet. Kromě špetky světlých momentů byla na zabití a člověk si vlastně říkal, co by na ní mělo být k pomilování... A pak celý ten příběh s kněžkou/šamankou z dávných dob... když se nad tím člověk zamyslí, nedává to zase takový smysl, jen to působí, že sestry Hongovy jen potřebovaly něco, co občas trochu hejbne s dějem, ale zabíjet to nechtěly, což je jedna z těch věcí, co nedávala moc smysl. Všechno bylo takové polovičaté, nedotažené, ale budiž. Nějakou dobu jsem si říkala, že by to bylo o hodnocení výš, ale pak se to totálně ke konci shodilo. Ten poslední díl je totálně na facku, v podstatě zahazuje to něco málo, co se budovalo celých 19 dílů! Opravdu od toho odcházím s pachutí a doufám, že na Netflixu objevím něco lepšího. P.S.: Hudba ušla. P.S. 2: Velký přínos: mám chuť si přečíst původní legendu. Přeloženo.

plagát

Carnation (2011) (seriál) 

Asadory založené na skutečném životě někoho zajímavého mají vždycky něco do sebe, protože ačkoliv jsou přikrášlené, tak víte, že nakukujete někomu do života a v podstatě to obsahuje jeho celý život (minimálně v tomto případě). Abych se přiznala, dlouho mi trvalo, než jsem si zvykla na Ono Mačiko, nevím proč, ale prostě mi do této role nesedla. Nelíbila se mi. Navíc ani módní návrhářství mi nic neříká, takže i tohle byl trochu oříšek. Ale nakonec to bavilo, mělo to své silné momenty – ať si člověk poplakal, nebo se pobavil. Každopádně Košino Ajako byla fakt borkyně. Ze začátku mi také trvalo, než jsem se zakoukala, protože občas byl fajn díl a pak delší dobu nic moc, co by mě více zaujalo, ale i tak si myslím, že je to určitě zajímavé dílo a pokud někoho zajímá zrovna tahle návrhářka, tak jen směle do toho. Slabší 4*.

plagát

Fullmetal Alchemist – hledání kamene mudrců (2017) 

Zklamání. Takový skvělý příběh to má, anime – manga jsou napínavé, plné epických momentů a silných scén. Film se je pokusil také implementovat, ale vše vyznělo do ztracena. Je to jen velmi dlouhá velmi velmi dobře obsazená (až na Hondu Cubasu, která ztvárnila Winry) poměrně vizuálně zajímavá podívaná, která vás ale neudrží v sedle. Herci se snaží, seč to jde, kostýmy jsou skvělé, efekty na japonské poměry nadprůměrné, jde vidět že se Japonci snažili, seč mohli. Ale bohužel je to celé nemastné neslané, nechávající otevřená vrata pro další díl. Klidně ať s ním přijdou, ale měli by změnit scénáristu, protože ten to očividně dost zmršil. Určitě stojí film za zhlédnutí, minimálně pro fanoušky předlohy, ale nesmíte mít žádná očekávání. Raději kupujte mangu, co teď vychází u Crew, raději se podívejte na jakoukoliv anime sérii. Přesto pokud chcete mít alespoň trochu šajn o tom, na co vlastně odkazuje spousta memů, kde mluvící vlasatý pes prosí Eda, aby si s ním šel hrát... proč ne. I to je poměrně dobrý důvod ke zhlédnutí.

plagát

Vražda v Orient exprese (2017) 

Přiznávám že jsem velká fanynka Agathy Christie a Poirota v podání Davida Sucheta, takže ač jsem se snažila sebevíc, nedokázala jsem se přenést přes toto moderní zpracování, kde Poirot běhá, pere se, střílí se po něm (a trefuje), šlape do trusu a šlape do něj schválně znovu, vyšetřuje vskutku nepoirotovsky. A tak dále a tak dále. Tohle prostě není Hercule Poirot. Kdyby se předlohou jen inspirovali a detektiva nazvali třeba Jarda Vomáčka, tak je to fajn a asi by bylo snazší se přesné přes tohoto nového Poirota, ale nope. Navíc i když to mělo takové krásné obsazení, tak mi herecké výkony přešly tak uťáplé, že jsem se vlastně neměla na koho soustředit a poměrně jsem se během filmu nudila (kromě scén, kdy se Poirot odpoirotil, neb jsem se rozčilovala a fanynka klasiky ve mně se bouřila). Přiznávám, že vizuál to mělo krásný, ale tím to hasne. Za mě určitě zklamání na plné čáře.

plagát

Prezident Blaník (2018) 

Za rok po tom filmu neštěkne pes, ale dokud máme ještě čistě v paměti, co to vlastně byly ty letošní prezidentský volby, tak je to fajn film. Prodloužená ruka seriálu. Otázkou jen může být, zda dokážete snést to, že to nemá pár minut, ale hodinu a půl?