kinderman

Komu sedí Krobotův režijní styl v Díře u Hanušovic s dlouhými záběry, promyšlenými kompozicemi a přesně načasovanými replikami, kdy ani jedno slovo není nadbytečné a humor vzniká jakoby mimochodem, těžko může být Kvartetem zklamán. Navíc jsem v Olomouci, kde se natáčelo, prožil vysokoškolská studia a Jaroslav Plesl byl během diskuse po předpremiéře filmu uvolněný, milý, vtipný a skvěle imitoval Marka Taclíka.

Larry Flynt je odpudivý chlap, který se živí odpudivým způsobem. Přesto je Lid versus Larry Flynt výborný film, protože tvůrci dokázali k vyprávění jeho příběhu najít ten správný klíč. Tvůrcům filmu o zakladateli a čelném představiteli komiksového gay porna Laaksonenovi, který ve svém díle vyvázal homoerotiku z osidel travesti zženštilosti a udělil jí maskulinní vizuál, se toto ani náznakem nepodařilo. Je úplně jedno, co si myslím o Laaksonenově umění, ten film selhává na všech úrovních. Je to špatně napsaná, špatně natočená a nepříliš srozumitelně sestříhaná nuda.

Šířeji a hlavně civilněji pojaté zpracování důležité válečné epizody, kterou na plátna kin přivedl v polovině šedesátých let klasik Anthony Mann ve filmu Hrdinové z Telemarku. Boj o těžkou vodu je poctivá televizní práce, které k absolutnímu hodnocení v mých očích chybí nějaký skutečně zapamatovatelný okamžik. Anna Frielová vypadala ovšem jako agentka Carterová, za to palec nahoru.

Tak trochu artově pojatý film o Heydrichovi a atentátu na něj? Inu, proč ne. Shodou okolností jsem stál před čtrnácti dny jak v příslušném kostele, tak v jeho kryptě, učím historii (atentátu věnuji vždy aspoň tři vyučovací jednotky včetně "hrané rekonstrukce") a těm místním fachidiotům bych rád vzkázal, že každé zpřístupnění této události širší veřejnosti je v pořádku, pokud divák pochopí, o jak heroický čin zahraničního i domácího protinacistického odboje se jednalo. Jo, a hraje tam Rosamunde Pikeová, což je už samo o sobě dostačující...

Sbal Excalibur a vypadni. Pro mě zatím nejlepší film Guye Ritchieho.

Až budu doopravdy starý, přeju si být jako ti dědci, co je hraje Alan Arkin. Upřímně, na tenhle film (remake Brestovy klasiky?) jsem se vydal do kina především kvůli němu.

Plný počet, protože scenárista Carl Foreman (V pravé poledne) vydestiloval z Rostandovy hry vše podstatné a ještě zbylo dost místa na akční scény, i když šermovačky mají (jako obvykle) podobu spíše olympijského duelu než realistického souboje. José Ferrerovi jsem před projekcí příliš nedůvěřoval, ale získal si mě hned od první scény, kdy v lóži vidíme pouze jeho boty a slyšíme hlas. Navíc Cyrana tuhle sezónu uvedlo místní divadlo (s úspěchem) a v neposlední řadě...já jsem Cyrano.

Nemůžu si pomoct, ale za ty dvě a půl hodiny jsem neviděl o mnoho víc, než to, že by si reverend (Guy Pearce) nejspíš výborně rozuměl s Noahem Crossem (John Huston) z Čínské čtvrti.

Pamatuji se na návštěvu Müllerova koncertu v roce 2002. Tenkrát Slováci vyhráli MS v hokeji, což zpěvák neopomněl zdůraznit. Během chvíle si zcela podmanil vyprodaný sál místního kulturáku. Pak jsem jeho tvorbu i excesy úplně pustil ze zřetele. O to větší šok byly záběry, na nichž Müller s nadváhou a roztřesenýma rukama připomíná ponejvíce člověka dezorientovaného podobně jako Zeman bez protokoláře Forejta. Smutně působivý film, během jehož sledování jsem si nebyl jist, zda členové skupiny Fragile jsou Müllerovi spasitelé, nebo obyčejní paraziti. Ale spíš to druhé.

Zapamatujte si jméno Doobie White, protože jde o člověka, který tomuhle filmu podřízl krk. Když jdu do kina na Resident Evil, vím, že jdu na akční hloupost. Netušil jsem ale, že mě ze způsobu, jakým jsou sestříhány (bez výjimky) všechny akční scény, rozbolí oči. Doslova. Střihač dokonale zničil práci herců/kaskadérů a režisér mu k tomu patrně požehnal. Takže po všech stránkách vyhozené peníze.