AgnesDee

Na to, že jsem od filmu v podstatě nic nečekala a ani jsem pořádně před shlédnutím nevěděla, v čem spočívá nebezpečí tu hru hrát, jsem dostala mnoho. Film jsem si parádně užila, příběh je velmi napínavý, místy zábavný, a v některých pasážích bych se jako malá určitě velmi bála. A pointa konce byla ve své podstatě nečekaná a zajímavá. P. S. - hned po shlédnutí filmu jsme si s kamarádkou zahráli skutečnou deskovou hru Jumanji, a můžu jenom doporučit. Sice trochu složitá, ale stejně parádní. A hlavně vám nehrozí smrt :D

Naprosto parádní akční jízda s jasným rámcem a vyjasněnými motivacemi, který se dneska už tak snadno nenajde. Navíc s náznakem plně fungujícího světa kriminálního zločinu se svými vlastními zákony, penězi i dalšími podniky. Prostě to funguje výborně.

Z tohoto filmu jsem i skoro 24 hodin po zhlédnutí stále dost zmatená. Když už se ukáže, ze chápu, jak to s tím časem vlastně funguje, tak to Nolan víc zkomplikuje a zase vím prd. Ale tenhle film mi potvrdil teorii, které se spousta jeho fanoušků nebo jiných lidí, co film viděla, brání - Nolanovi je u zadku motivace postav, potažmo i hlavní hrdina jako takový, protože pro vývoj toho filmu to není nikterak důležité. Hlavní protagonista nemusí mít vždy osobní motivaci pro to, co ve snímku dělá, protože to v podstatě dostal za úkol, bere to jako práci, kterou je třeba splnit. Je to podobné jako v Dunkerku, kdy nedostaneme skoro žádné informace o postavách, které sledujeme, protože to pro vývoj deje prostě není podstatné.

Když to porovnám s prvním filmem, tak je to mnohonásobně lepší. Režisér už má nějakou zkušenost jak filmovou, tak s podobným žánrem, takže ví, jak pracovat s herci a jak ten příběh vlastně uchopit. A hleďme, herci najednou umí hrát a některý scény jsou opravdu zábavné. Samozřejmě je ten snímek pořád škvár bez jakéhokoli děje, s moderním pojetím romantizace toxického vztahu, v čemž vidím posledních pár let opravdu chybu, ale na rozdíl od Kissing Booth nebo 365 dni je tento snímek sebereflexivní, uvědomuje si svoje chyby, a kdyby to nebylo podle knihy, tak by podle mě ten snímek skončil špatně.

Jediné opravdu silné negativum mám k tomu, že američané, jakmile hrají postavy pocházející z jiné země s jiným jazykem, tak stejně mluví anglicky a bojí se udělat cizojazyčný film. To, že tam dají pár ruských frází (což už v kontextu full-anglicky mluvícího filmu nedává smysl), nic nezachrání. Ale jinak je to velmi odvážný a občas na pohled opravdu nepříjemný film. A za to ho cením.

Občas matoucí (hlavně co se týče střihu a ukončování epizod), ale jinak dobře zvládnutý a uchopený seriál o jedné z největších panovnic všech dob.

Ze všech těch úsměvů, špatných hereckých výkonů a čisté ideologie mě bolí hlava. Snímek by sám o sobě nebyl zase tak špatný (na tanci ani písních není nic špatného), kdyby nebyl natočen v idee socialistického realismu a kdyby neprznil českou lidovou kulturu. A poslední scéna, kdy všichni tančí a zpívají, je až příliš dlouhá a poukazuje na zbytečnou velkolepost.

Reinerovy romantické komedie mají sice sestupnou tendenci, ale pořád se jedná o velmi milý film s poselstvím, že láska se dá najít v každém věku. I když se takhle staří mrznouti už nikdy nezmění.

Naprosto vynikající film. Ritchie v nejlepší formě.

Abych si rozmyslela, jaké pocity z tohoto filmu mám a jaký názor obecně na to budu mít, tak jsem musela počkat skoro den. Z tohoto filmu mám totiž dost zmatené pocity. Na jedné straně tu máme dobře vypadající, dobře natočený film se skvělým castingem. Věnování se třem důležitým obdobím z Havlova života byl dobrý tah, protože, upřímně řečeno, tohle je to nejdůležitější, co o něm potřebujeme vědět. Na druhou stranu je tu pak velké negativum - tvůrci sází na to, že všichni vědí o tom, co se vlastně tehdy stalo, kdo se kolem něj pohyboval a jak zaujal lidi na takovou úroveň, aby ho následně volili za prezidenta. Ale já, jako porevoluční dítě, které se o této éře vlastně pořádně ani neučilo ve škole, nemám z filmu ani ponětí, co udělal tak revolučního. Nejvíce času logicky trávíme v letech 76-78 (asi tak nějak), kde máme i nějakou tu motivaci z jeho strany (která, upřímně, nebyla moc přesvědčivá), ale najednou se dostáváme do roku 89, kde trávíme asi dvacet minut. Neznám motivaci, proč se rozhodl stát se prezidentem. Nevím, proč se lidi rozhodli udělat z něj svého lídra. A film mi to taky neřekne. Proč tam alespoň na konci nedali jeho projev, který by mě přesvědčil o jeho vůdčí síle? Takhle, jediný co o něm vím je, že byl tak trochu pokrytec, který se snažil změnit systém v zemi jen proto, aby mohl psát divadelní hry, na které se potom stejně vysral. A pak je tu ještě, možná pro některé banalita, ale pro mě to je důležité: proč postavy neměly jména? Jak si k nim mám najít nějaké sympatie, když nevím, kdo to je?