AgnesDee

Bylo by lepší, kdyby se příběh motal kolem jedné z těch dvou linií, protože tvůrci se tak moc snažili věnovat oběma, že ani jedna nebyla na sto procent dotažená do těch podob, které by byly zcela ucelené. Muzikální čísla byla taky o dost slabší, než v předchozím díle, a v některých místech to byla dost nuda. Jediný, kdo to zachraňoval, byla dvojice tetiček, které byly občas velmi vtipné, ale občas se na ně dost zapomínalo. Což je škoda.

Jsem z tohoto filmu dost rozpolcená. Na jednu stranu se to odehrává v mém oblíbeném Řecku a tím pádem vypadají lokace a krajina nádherně. Na druhou stranu tu je ABBA, kterou upřímně nemám ráda. Příběh jako takový je obyčejná romantická zápletka - která by se dala napsat trochu líp. Na některé charaktery se tak trochu zapomíná, jiné nejsou dostatečně zapojeny, i když důležitost jejich existence předurčuje k jinému zacházení. A pak je tu "humor", který se nevyskytuje v dialozích - dokonce bych opomenula privátní situaci - ale v tom, jak se postavy chovají. Upřímně, jejich chování je občas takový cringe, až jsem se popadala za břicho, jaký to je cringe. A opravdu nevím, jestli to myslím v pozitivním nebo negativním slova smyslu.

Nevím, jestli je to změnou scenáristy či režiséra, nebo obojího, ale tahle epizoda popravdě nebyla vůbec špatná. Postavy nejednaly nijak otravně ani nedošlo k žádnému šílenému konfliktu, který jsem čekala.

Po více jak třiceti epizodách, což je ve vysílacím období asi čtyři měsíce (nebo kdy se seriál vlastně začal vysílat), tu máme opět podzápletku s otcovstvím, na kterou už asi všichni zapomněli. Pak je tu také vyměněná herečka za Arichtevu, což mě upřímně zezačátku zmátlo, ale nakonec se na ni dá zvyknout. No a konečně naše "bezchybná" Týna, která si prostě musí vést svoje a nikoho nenechá vyslechnout, až jí nakonec musí Vilda otevřít ta její očíčka (btw normálně bych si přála, aby jí to neříkal, ale takhle by se o Jankových činech nikdy nedozvěděla, takže bychom se dostali zpět na začátek, což doufám nikdo nechce).

Nevím, jestli to tam bylo i dříve, ale začínám si všímat zbytečné výplně ve scénách, jako nadbytečné dialogy o něčem, co nemá žádnou relevanci s ničím (jako vydání deskové hry). A také se zde objevuje nová "podzápletka" v podobě pletek vdané ženy a chudáka. Jako pardon, ale není tady těchto zbytečných kliček moc? Už to že musím snášet ohavný nucený vztah a nesmyslné podrazy na sestře, ještě se musí přidávat tohle. Opravdu doufám, že to bude mít nakonec nějakou relevanci, protože jinak je to naprostá ztráta času.

A jsme zase na začátku. Jakmile se něco byť jen malinko posere, Týna okamžitě zdrhá a všechno řeší rozchodem nebo podobnými úhybnými manévry. Už je to dost otravný.

Všichni serou a nikdo nikomu nevěří. Takže v podstatě nic nového pod Slunečnou. Ale konečně se jedna podzápletka rozjetá pět epizod nazpět dala do pohybu. Už bylo taky na čase.

Obyčejně mám ráda špionážní dramata. Nebo mi alespoň nijak nevadí. Ale tohle bylo moc. Dvě hodiny nudy. Nic jsem se nedozvěděla, k hlavní pointě, kam vlastně film směřuje celou dobu, se dostaneme až po hodině a půl. Do té doby se prostě objevují scény (některé, které nedávají smysl), postavy a příběhy, které sice jako samostatné celky nějak pracují, ale dohromady nefungují. Postavy se objevují a zase mizí a po nějaké chvíli na ně zapomenete. Taky se zde zmiňují postavy, které jsou buď pro příběh důležité, nebo naopak ne, ale stejně se na plátně ani jednou neukážou. Těch chyb je tu hrozně moc, ale nebudu to tu rozpitvávat.

Na horory do kina moc nechodím. Popravdě, tohle byl můj první pořádný horor (nepočítám druhou část IT z loňského roku). A možná ze mě bude mluvit právě nedostatek zkušeností, ale mě se tento horor velmi líbil. Dle mého byl opravdu dobře propracovaný, scenárista přesně věděl, co chce sdělit a dokonce nám malými drobnostmi nastínil myšlení některých postav (konverzace při poslední večeři). Také je jasné, odkud si tvůrci brali inspiraci z knihy, potažmo původního filmu (pokud jste s těmi verzemi obeznámeni). Jediné, co mě trochu mrzí a do trochu nedává smysl, je neschopnost pochopení Cecílie jejími přáteli či rodinou - obě strany jasně věděli, čím si procházela a stejně jí nevěřili ani slovo. A ani mi nevadí, že jsme to trýznění neviděli, protože takhle je to mnohem děsivější a trochu to připomíná postavu Rosemary - dokud nevidíme důkaz, mohli bychom si myslet, že ji jen děsí minulost a že je jen paranoidní.

Jsem z toho trochu rozpolcená. Na jednu stranu je tu, opět, vynikající Tom Hardy, který si roli Eddieho a potažmo i Venoma užívá. Jejich vzájemná interakce je zábavná, stejně jako počátek jejich "soužití". A pak tu máme klasické marvelovské nedostatky v podobě záporáka, a teď i akce. O Drakeovi nevím naprosto nic - kdo to je, proč dělá to, co dělá, prostě nic. Nemá v podstatě žádné charisma. Eddie je nám jako postava představen víceméně kreativně a hlavně úsporně, stejně tak i Venom, což je osvěžující. Ale jakmile přijde na řadu akce, tak je moc dlouhá, zbytečně destruktivní a kromě digibordelu nijak kreativní. Až příliš se sází na velkolepost Venoma a jeho síly bez jakýchkoli následků, což je sice u marvelovek běžné, ale z hrdinů cítíme alespoň nějakou odpovědnost vůči lidem (minimálně v těch posledních).