dopitak

Formanovy civilní filmy mě většinou baví, ale tady prostě nebylo o čem vypovídat. Slabé, nudné.

Četl jsem na internetu otázku, jaký je tradiční řecký vánoční film. A odpověď byla: Karountzosovi (a nic jiného). A tak jsem tu. Zpočátku hodně chaotické. Roztomilé momenty jsou v defenzivě proti těm trapným a ačkoliv dovede uhodout předem, jak to musí skončit, tvůrcům se podařilo poměrně slušně vybruslit z nejhoršího. Je docela škoda, že supervtipný Angelo Tsarouchas (to je ten tlustý chlápek, co vypráví na Facebooku anglicko řecky o tom, jak si na ostrově půjčoval auto) má tak malou roli, a hlavní místo si pro sebe urval režisér Krantz (hlavně druhou rolí plešatého bratránka). Neumím si představit, pro koho by tohle mohlo zafungovat jako Love is all around, jako tradiční vánoční komedie, ale budiž, špatné to nebylo.

Nosný nápad fajn, ale ne v tomhle kabátě a s těmito herci. Pokud chtěli natočit film o tom, jak dva vesničani sabotovali německou armádu a co to všechno nečekaného přineslo, měli vzít vážnější herce (což blbec k večeři Jacques Villeret prostě nebyl) a nedělat z toho komedii. Anebo to vzít na způsob sedmé roty povidlácku a pak ale netlačit na pilu u jámy. On ten motiv s německým klaunem je totiž hodně silný a dojemný. Špatný dabing, v němž neminete Švarce, Terše ani Jakuba Saice (Zavřel a Rychlý super).

Depp jako mladé ucho ve filmu plném odhalených vnad! Našli bychom v našich filmotékách hned několik snímků, které lze řadit do sladkých nevinných amerických osmdesátek, a ve všech bylo nahoty požehnaně. To byl podobný diskurz, jako bavorské košilaté komedie ze stodol a luk. Jak vidno, herecky asi nejvíc kolegy komentátory zaujala někdejší představitelka tvrdé policajtky z Policejní akademie, která tu svoje nalejváky vystaví v prádle více než průsvitném. Blázniviny začnou dřív nebo později nudit. Tonda Navrátil a spol v jednom z prvních porevolučních dabingů.

Začátek v slaboučkém nádechu sterých časů mrtvol posazených na židli na náměstí sicilských městeček sliboval naději. Jenomže místo akce a odplaty sledujeme chaotický program na ochranu svědků, zabitých spíš než mafií příšerným dabingem hlavní ženské postavy (Eliška Nezvalová). Film začal nadějně ale bohužel vedl špatně.

99 % filmů hrdě dokoukám, i když často otrávený jak šváb. Život ale není tak dlouhý, abychom občas něco nemohli vyhodit rovnou. Vydržel jsem do okamžiku, kdy poslední dobou překotně protežovaný Ivan Franěk ležérně hovořil v autě na začátku výpravy asi na hory s o šest let mladší Michaelou Čobejovou. On santusák bydlící v garáži, ona právnička, dáma na úrovni. Proč jí tykal, zatímco ona jemu vykala, bych neřešil. Když si ale zrovna tenhle dialog pustíte, patrně to sami rychle vypnete. BAN režisérovi na doživotí.

Hustý. Moc se mi líbil i způsob jak je to natočené, a scénář baví od začátku do konce. Asi bych akorát vyměnil miss Dachau, protože na tu paní se opravdu nedá koukat. Bude zajímavé sledovat jméno Alexandra Vostrejžová a její hereckou budoucnost.

Slaboučký TV formát na naprosto nereálném námětu. Nelíbilo se mi nic, není to vtipné, herci stojí za starou belu. Původně jsem po přečtení jména pana Rýnského rád sáhl po dabingu, ale jmenovaný ve filmu jen řve (protože jeho postava je opravdu otravná karikatura). O válečných, rádoby napínavých scénách raději ani nepsat, protože když hledáte film na téma okupovaná Francie, tenhle britský pokus o humor vás těšit nebude,

Tříhodinové nic. Nolan si evidentně libuje v dialogu a asi ho bavilo, že může mít ve filmu Alberta EInsteina. Natočil ale mimořádně nudný opus amerického smradu. Všemu napínavému jsme se skoro dokonale vyhnuli. WW2 nic, shození bomby nic, zato jsme pořád na nějakém přelíčení nebo posuzování, všichni mluví skvělou angličtinou, i když jsou třeba z Norska, a za mě další nosný bod, vybudování tajného Los Alamos, se cvrkne na pár scén.

Já s panem režisérem problém nemám, Hodinu nevíš bylo výborné, USM jsem hodnotil taky vyšším počtem, ale tohle podivenství podobenství fantasmagorování zaujme snad jen tím, že se tu objeví pan herec Pierre Richard. Postava ztvárněná Švehlíkem je tu do počtu, je to evidentně oblíbený kus pana Svátka, Dušek zase jedno velké WTF. Japonci úplně mimo. Snad jen Diana Dulínková fajn, je moc pěkná. Příště prosím radši něco normálního.