dopitak

Ztráta jedné hvězdičky za začátek, hlavně diskuzi v klubu, která se mi fakt nelíbila. Jinak výtečný vtipný film.

Můžu jenom napsat, co už tu napsáno je- skvělá hudba, výborný herecký výkon G. C. Scotta, dobře natočený film, který nepoškozuje ani delší stopáž. Obával jsem se nudného a rozvleklého příběhu jednoho veleslavného generála s nádechem dokumentu, ale nic z toho se nekonalo. Milovníkům válečných filmů lze doporučit, i když napětí obvyklé tomuto žánru nečekejte.

U mě dobrý.. Nečekal jsem od toho zázraky a taky se nekonaly. Jedná se o poměrně povedený příběh s poněkud hloupým koncem (být zastřelen "našima" je fakt pakárna). Překrásný německý ovčák se do filmu skvěle hodil a záběr s ním považuju za obzvláště zdařilé, není to jeden z těch laciných rychle natočených filmů, kde pes před kamerou jen trpí a v každém záběru je vidět, jak kouká mimo kameru a všechny ostatní jen na svého v pozadí ukrytého pána. Hodně prostoru je věnováno právě vztahu Zounara (coby ošetřovatele psů v koncentráku) a psa, který nevědomky uprchl z tábora s nimi. Jiří Zahajský se představuje v záporné roli, ale každý bude kvůli jedné scéně víc nenávidět jeho filmovou ženu. Slušnější válečný průměr.

Naprosto nudný film, kde se nic podstatného nestalo. Prázdné plkání a příšerné zvyklosti tehdejší šlechty (vím, že to tak bylo, ale stejně). Půl bodu za pana Benneta, který byl jediný stravitelný a vtipný. Zbylá půlka patří Keiře, protože je to prostě kočka. A to si troufnu tvrdit, že historické filmy mám moc rád.

Měl jsem dnes díky televizi MGM jedinečnou možnost porovnat dvě zpracování stejného příběhu z celkem šesti verzí, které tu na csfd jsou. Možná to bylo dobře, možná že ale právě bezprostřední srovnání způsobilo trochu zkreslený úhel pohledu. Tento "komentář" přidávám k oběma verzím.. 1) Velká Británie, 1959, 87 min Napínavé zpracování, přesvědčivý Sherlock Holmes, sympatický Wattson, nabubřelý a hrdopyšný dědic Baskervillského dědictví sir Henry, velmi krásná "Španělka" ze sousedství. Spousta umělé mlhy a laciný trik živého a mrtvého psa, s ohledem na rok natočení ovšem pochopitelný jev. Neříkal bych tomu horor, ale možná, že ve své době to bylo strašidelnější, přeci jenom jsme už kapánek zvyklí z dnešních drasťáků ala Freddie.. U mě dost dobrý film bodující svou seriózností a také vynikající atmosférou, protože prostě filmy z té doby, pokud za něco stojí, miluju. **** 2) Velká Británie, 1978, 85 min Tak tady je zařazení mezi horory špatným vtipem. Film bych určitě ocenil mnohem víc, nedokoukat pár minut před tím starší verzi. Možná, že tvůrcům komedií v té době došly už nápady, že je napadlo pomoci si zpracováním tohoto tématu a převedením vážného a tajuplného příběhu do říše skečů a gagů. Já mám rád anglický humor, výborně jsem se bavil u seriálu Randall a Hopkirk, pochutnával si na Demseyho provokacích k Makepeacové, ale tady se tvůrci trochu utli. Tenhle film se víc tváří být vtipný, než že vtipný je. Poprvé jsem se zasmál až u čůrajícího čivavy (nebo snad čivavi, kdoví) a to už film skoro "vrcholil". Ani mi tu tak nevadil Holmes (i když ty nalepené vousy na dražbě byly příšerné) jako Watson, který mě, bůhví proč, hrozně rozčiloval (asi taky svou dvojrolí matky Holmese). Připomínal mi Christiana Claviera z Návštěvníků, toho jsem ovšem v tom filmu "žral". Celkově by to byla slabota i bez srovnání, takhle je to ale kapánek horší. Když to ale na druhou stranu zařadím do celkového kontextu (či paradigmatu) mnou hodnocených (a před tím viděných) filmů, dávám tomu dvě hvězdičky- jednu za čůrajícího čivavu (ta konev na zalévání květin neměla chybu); druhou za opravdu přebujelé Maryino poprsí.

Měl jsem dnes díky televizi MGM jedinečnou možnost porovnat dvě zpracování stejného příběhu z celkem šesti verzí, které tu na csfd jsou. Možná to bylo dobře, možná že ale právě bezprostřední srovnání způsobilo trochu zkreslený úhel pohledu. Tento "komentář" přidávám k oběma verzím.. 1) Velká Británie, 1959, 87 min Napínavé zpracování, přesvědčivý Sherlock Holmes, sympatický Wattson, nabubřelý a hrdopyšný dědic Baskervillského dědictví sir Henry, velmi krásná "Španělka" ze sousedství. Spousta umělé mlhy a laciný trik živého a mrtvého psa, s ohledem na rok natočení ovšem pochopitelný jev. Neříkal bych tomu horor, ale možná, že ve své době to bylo strašidelnější, přeci jenom jsme už kapánek zvyklí z dnešních drasťáků ala Freddie.. U mě dost dobrý film bodující svou seriózností a také vynikající atmosférou, protože prostě filmy z té doby, pokud za něco stojí, miluju. **** 2) Velká Británie, 1978, 85 min Tak tady je zařazení mezi horory špatným vtipem. Film bych určitě ocenil mnohem víc, nedokoukat pár minut před tím starší verzi. Možná, že tvůrcům komedií v té době došly už nápady, že je napadlo pomoci si zpracováním tohoto tématu a převedením vážného a tajuplného příběhu do říše skečů a gagů. Já mám rád anglický humor, výborně jsem se bavil u seriálu Randall a Hopkirk, pochutnával si na Demseyho provokacích k Makepeacové, ale tady se tvůrci trochu utli. Tenhle film se víc tváří být vtipný, než že vtipný je. Poprvé jsem se zasmál až u čůrajícího čivavy (nebo snad čivavi, kdoví) a to už film skoro "vrcholil". Ani mi tu tak nevadil Holmes (i když ty nalepené vousy na dražbě byly příšerné) jako Watson, který mě, bůhví proč, hrozně rozčiloval (asi taky svou dvojrolí matky Holmese). Připomínal mi Christiana Claviera z Návštěvníků, toho jsem ovšem v tom filmu "žral". Celkově by to byla slabota i bez srovnání, takhle je to ale kapánek horší. Když to ale na druhou stranu zařadím do celkového kontextu (či paradigmatu) mnou hodnocených (a před tím viděných) filmů, dávám tomu dvě hvězdičky- jednu za čůrajícího čivavu (ta konev na zalévání květin neměla chybu); druhou za opravdu přebujelé Maryino poprsí.

Zvláštní film- dohromady se v něm nic moc nestalo.Představte si na začátku 20. století plantáž, kde za pár šupů s vidinou lepšího zítřka pracují trestanci, především černoši. Dostáváme se do příběhu v době, kdy jeden z trestanců zabil druhého. Malý chlapec Horace, ústřední postava filmu, si s na řetěz přivázaným barevným vrahem povídá až do doby, kdy přijede šerif a vraha zastřelí. Horace už půl roku pracuje na plantáži v naději alespoň malého výdělku, který mu majitel plantáže neustále slibuje. Jeho snem je zaplatit zesnulému otci pořádný náhrobní kámen. Majitel plantáže je ale čím dál senilnější. Sledujeme zvláštní nerovný vztah chlapce a muže na sklonku života. Jak říkám, fakt hodně zvláštní film. Nezaujalo mě to, ale nějak nedokážu tenhle film poslat do kytek.

Přesně takové filmy nemám rád, hodně keců a nic se neděje. Co se stane a jak to dopadne je jasné od začátku, také kvůli nesmyslné retrospektivě, kdy (překvapivě příliš mladá) nevlastní dcera námořníka z lodi Yamoto, kterou bezprostředně po válce ve věku "nad patnáct let jako jednu z jedenácti dětí adoptoval" se snaží dostat stovky kilometrů daleko od pobřeží na místo, kde se slavná bitevní loď před šedesáti leti potopila. Ženě přitom není asi enní ani čtyřicet let. Proč se chce na nebezpečné místo na moři dostat, jsem se také nedozvěděl. První půlhodinu jsem bojoval s chutí film vypnout. Pak se konečně po 46 minutách začalo bojovat. Takže jsem se koukal dál. Ale za pár minut bylo vše při starém. Nuda, nuda a spousta keců, nezajímavý děj a lichá snaha o romantické vyprávění ničeho. Navíc, jak už poslední dobou bývá bohužel velmi časté, ještě k tomu příšerný dabing. Nemůžu jinak, než poslat tenhle film k ledu. Hodnocení těch, co dali 5 hvězdiček, mi nějak nedochází. Asi jsme každý koukali na jiný film. Pryč jsou zřejmě časy brilantních věcí, jako Velký útěk, Tucet špinavců, Kam orli nelétají, Orel přistává a dalších a dalších. Točí se plytké srágory s příšernou stopáží (jedna z dalších věcí, proč jsem film nedokoukal). Nečekal jsem, že to řeknu, ale zlatej Pearl Harbor..

První polovina filmu se mi líbila mnohem víc než druhá, v koncetračním táboře. Skvělý výkon Benigniho, kdy jsem chvílemi nevěděl, jestli se mu smát, nebo být smutný. Drsný film, který bych rozhodně neoznačil jako komedii ale spíš jako tragikomedii.

Film skvělej, výborné herecké výkony, Issovou člověk musel mít rád a Vilhelmkou opovrhovat. Uhrančivý hlas Jiřího Dvořáka. Považuju ho s Petrem Olivou za našeho nejlepšího současného dabéra. Ale nevím proč, celkově mi dojem zkazila ta scéna z gestapa, kdy mlátili do přivázaného Vaška Kroupy. Sice to do té doby patří, ale narušilo mi to tu "harmonii" celého příběhu.