Convicts
Réžia:
Peter MastersonKamera:
Tojomiči KuritaHudba:
Peter Rodgers MelnickHrajú:
Robert Duvall, Lukas Haas, James Earl Jones, Calvin Levels, John McConnell, Carlin Glynn, Lance E. Nichols, Carol Sutton, Mel Winkler, Gary Swanson (viac)Obsahy(1)
Texas roku 1902: Mladý Horace se dře na mizerné plantáži, aby mohl koupit náhrobní kámen pro svého zesnulého otce. Soll, starý nerudný majitel, musí chlapci zaplatit peníze, které mu dluží. I přes nastupující senilitu se snaží udržet farmu v chodu, ale zároveň je stále více posedlý svou vlastní smrtelností, a tak učiní jeden velký slib... čímž donutí Horace ke konfrontaci se strachem ze smrti a s tvrdými pravdami charakterizujícími dekadentní společnost. Příběh je adaptací z cyklu her Hortona Footea s názem The Orphan's Home. V tomto snímku podává obdivuhodný výkon Robert Duvall - jeho hlavní postava filmu je sice starý, již nepříliš bystrý opilec, ale Duvall se svým hereckým umem dokázal vyhnout tomu, aby byl nudný - což by se vzhledem k charakteristikám postavy mohlo snadno stát. Zajímavé je, že ačkoli se k vězňům pracujícím na jeho plantáži často chová hrubě, ve finále s ním má divák tendenci spíše sympatizovat. Rovněž Haas, jehož postava mladého chlapce je sice nevinná, ale ne hloupá, velmi dobře přispívá k celkově realistickému pocitu z tohoto filmu. Snímek tak nabízí věrný portrét upadající, rasistické společnost na americkém Jihu počátku 20. století, jenž se opírá o realistické dialogy, výtečnou charakterizaci postav a skvělé herecké výkony. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (10)
Tento snímek nenabízí zhola nic. Zcela marné je jakékoliv očekávání zápletky, většího spádu nebo chvíle, kdy by odehrávající se příběh dostal hlavu a patu. Snímek je poskládán z dialogů, či spíše monologů bláznivého, paranoidního a senilního kmeta se stařeckou demencí, jejichž hodnota odpovídá duševnímu stavu této postavy. Nevyužívá možnosti více se opřít o otázku rasismu, která je naťuknuta, a celkově žádné city nevzbuzuje. Nekonečné opakování se dědka i tupě zírajícího synka bylo ubíjející. Nemám potřebu za vším hledat umění nebo krásu. ()
Děj filmu nás přivádí kamsi na jih Spojených států. Je asi šest let, kdy se píše dvacáté století a nacházíme se v místech a době, kdy život barevného člověka neměl žádnou cenu. Tento snímek jsem vnímal jako podivný. Tedy podivný v tom, že jsem vůbec nepochopil proč byl natočen. Jestli je to jen sondáž do života tehdejší doby na jihu USA, budiž. Lehký nadprůměr. ()
Tak nějak mám pocit, že dřív americké filmy nebyly zase tak kritické vůči své historické minulosti, jak je tomu třeba dnes. Robert Duvall hraje otrokáře, ale ve výsledku mu fandíte, protože přece není zase tak špatnej. A do toho, aby to tvůrci zjemnili, do příběhu nacpali haranta, kterej je chytrej jak rádio. ()
Ve filmu se vlastně nic podstatného neděje. Malý chlapec pracuje na plantáži ,aby mohl koupit otci náhrobek. Do do toho jsou tu trestanci, který tu musí makat. A jeden starý senilní dědek co chlastá a nepomatuje si slovo co řekl pře pár minutami. A tak tu pořád dokola posloucháme kdo si a ano pane , a co tady děláš. Jediný co si dědek pomatoval a chtěl bylo rakev a tak jí dostal a hned použil. Zvláštní film, který neurazí ,ale ani nenadchne. ()
Zvláštní film- dohromady se v něm nic moc nestalo.Představte si na začátku 20. století plantáž, kde za pár šupů s vidinou lepšího zítřka pracují trestanci, především černoši. Dostáváme se do příběhu v době, kdy jeden z trestanců zabil druhého. Malý chlapec Horace, ústřední postava filmu, si s na řetěz přivázaným barevným vrahem povídá až do doby, kdy přijede šerif a vraha zastřelí. Horace už půl roku pracuje na plantáži v naději alespoň malého výdělku, který mu majitel plantáže neustále slibuje. Jeho snem je zaplatit zesnulému otci pořádný náhrobní kámen. Majitel plantáže je ale čím dál senilnější. Sledujeme zvláštní nerovný vztah chlapce a muže na sklonku života. Jak říkám, fakt hodně zvláštní film. Nezaujalo mě to, ale nějak nedokážu tenhle film poslat do kytek. ()
Reklama