Jeoffrey

Ano, první série pro mě byla úvodem k něčemu, co jsem očekával, že bude epické, ale je mi líto, pro mě je tohle velké zklamání. Čekal jsem napínavou kampaň 3 hrdinů proti rafinovanému a nevyzpytatelnému zlu a dostal jsem - SPOIELRY - příběh, kde je ústřední trojice víc jak polovinu děje zalezlá v knihovně! To bylo tak vzrušující a napínavé! Ne, kecám, nebylo... Ještě že to zlo bylo alespoň epické! Ne, kecám, nebylo... Drákula se většinu času jenom znuděně patlal ve své rádoby pomstě, došel mu zájem, zkrátka zemřel v momentně, kdy mu popravili ženu, takže jaký to mělo smysl? No alespoň si postavy kolem něj mohli zahrát na Hru o trůny a předvést alespoň malinko zajímavou šarádu plnou pletich, kdy jsem nad jejich motivacemi mohl hluboce přemýšlet a některé mi možná ještě teď unikají. Jediné, co trošku zachraňuje dojem z toho všeho kecání, studia prastarých knih a vytváření rádoby pevných vztahům je 7. episoda, kdy se to konečně rozjede a já na samém závěru pláču jak chudák Alucard, že jsem tuhle akci čekal po celý seriál a ne jen v jednom dílu. Konec SPOILERŮ. Druhá série je u mě max. 4/10

Hru neznám, ale seriál se mi zatím i docela líbí. První série je opravdu jenom takové seznámení s dějem a postavami a to v celkem pěkné animaci. Má to i trochu té správné temné atmosféry, občas je to i lehce brutální, sem tam padne nějaká docela slušná hláška, i když Hellsing je stejně pořád jen jeden a tady se mu zatím neblížíme ani na kilometr... Navíc člověk toho Drákulu i docela chápe a jasně vnímá, že největší zlo v tomhle světě je lidská hloupost a fanatičnost náboženství, což jsou problémy každé doby a tady jsou i docela hezky vykreslené... Jako největší problém za sebe také vidím fakt, že první série je neskutečně krátká a přesně v momentě, kdy to začne být zajímavé a kdy by se to mohlo rozjet, tak je najednou konec... Když si to shrnu, tak jsem viděl docela slušný úvod k něčemu co by mohlo být dobré a i zajímavé, ale pořád to byl jen úvod a to je vlastně dost málo. Po první sérii - 6/10

No od autora One Punch Mana jsem čekal něco trochu víc. Jistě, má to nějaký ten náboj i atmosféru a občas jsou tam i dosti podařené vtípky, ale na úroveň OPM se to prostě nedostalo. Co se animace týká, tak jsem něco takového víceméně čekal, protože takhle nějak kresba pána s pseudonymem "One" opravdu vypadá. Dokonce i OPM ve svém původním provedení vypadá nějak takhle, ale díky obrovskému zájmu čtenářů byl přepracován a digitálně upraven do podoby jak jej známe ze seriálů, nebo i z druhé verze mangy... Bohužel buďme k sobě upřímní, One není zrovna nejpreciznější mangaka a jeho styl je dosti osobitý a bohužel nikterak líbivý. Ale dá se na něj zvyknout! Hlavní otázkou u MP100 tedy je, kam se bude vyvíjet děj, jak moc povedený bude humor a jak si na toho chlapce co mu říkají Mob zvyknu. Co se děje týká, tak je tam výrazný posun a prakticky od momentu, kdy se Mob setká s dalším "esperem" to začne být i docela zajímavé a dokonce se to i dál pomaloučku zlepšuje.Co se humoru týká, tak jak jsem již napsal pár vtípků se povedlo, ale jinak je to docela slabé. S Mobem jsem se také úplně nesžil a budu souhlasit se Starletkou , že ani ty jeho výbuchy nakonec nejsou nic extra... No a tak jsem na lepším průměru, což ale v tomto případě není kdovíjaká výhra. 6/10

Monstra, démoni, duchové, upíři a kdovíco ještě se klidně potuluje po ulicích tohoto apokalyptického fantasy New Yorku a jediný kdo se je snaží udržet na uzdě a udržet křehkou rovnováhu a klid je tajemná organizace Libra... No a já můžu říct, že prostředí je velmi zajímavé a všechny ty nejrůznější potvory co se tu pohybují mají docela rozmanitý a zajímavý design, také se mi líbí ta atmosféra jakou se to snaží navodit, a i hudba je podle mého velmi dobře vybraná ale to je zatím asi tak vše, co je pro mě pozitivním. I když... Příběh se nikam příliš nehrne a má spíš episodický ráz, kdy se nám postupně objevují různé případy, které spojuje jistá tenká linka hlavního příběhu, kterou ale autoři velmi dobře skrývají a tak se divák pouze velmi pomalu dozvídá o co tady vlastně jde... No a ukazuje se, že tahle nejistota (nebo spíš ten pocit, že nevím co si o tom vlastně mám myslet), která mě původně spíše odrazovala mě začíná docela bavit a tento styl vyprávění a rozkrývání příběhu i postav mi přijde velmi povedený. Navíc se mi s přibývajícími díly začínají líbit i některé postavy, které mě na první pohled nezaujali, zkrátka čím víc je poznávám, tím je mám radši a tím zajímavější mi přijdou. No a když k tomu přidám i fakt, že některé díly, jako třeba ten 6. s "houbou" Nejem mi přijdou opravdu hodně dobré a u některých (např. episoda 9) jsem se zase nemohl nabažit vizuálního zpracování, tak zkrátka musím zákonitě zase zvednout své hodnocení, takže z prvotních 2* přes lepší 3* jsem se nyní dostal na solidní 4* (7,5/10) a pokud bude pokračovat nastavený trend možná se dostanu i na 5*, pokud se tedy ovšem na tu poslední 12. episodu vůbec někdy dostane. Takhle dlouhé čekání na poslední díl jsem ještě neviděl, tak snad to bude stát za to a snad tvůrcům nedošli peníze a poslední díl nakonec bude... EDIT 6.10.2015 - Konečně po několika měsících čekání dorazilo velké finále. Musím říct, že samotný finiš mě stejně jako celé anime vcelku přesvědčil. Některé věci jsem trochu tušil, jiné vůbec nečekal, ale finální příběh, zkrátka to kam mě autoři nakonec dovedli, se mi docela líbil. Mělo to atmosféru a i emoce, (což bych od závěru vcelku čekal) a tak celkové vyznění příběhu (hlavní dějové linie) pro mě bylo mírně nadprůměrné. Animace se mi velmi líbila, ono všeobecně na tomhle anime si s designem a animací vůbec někdo hodně vyhrál a je to opravdu znát a tou barevností a nápady, které se zde ukazují si mě autoři získali. Stejně tak hudba se mi líbila, v poslední episodě je té hudby opravdu hodně a povětšinou mi tam docela dobře seděla, tedy i hudba za mě nadprůměrná. Když to shrnu tak se mi anime líbilo a ty 4* si dle mého plně zaslouží a díky tomu, že se dle mého i ten konec povedl, zvednu naposledy hodnocení a skončím na 8/10, což je ale stále za 4*.

O tom jak se tvoří počítačové hry (nebo třeba kreslí manga) jsem už pár anime viděl. Stejně tak jsem viděl anime o dívkách, kterým má být 20-30 let a všechny vypadají jako roztomilé lolitky. Takže co je v "Nové Hře!" vlastně nového a originálního? V podstatě nic a tak jsem se jenom v poklidu díval, jak skupinka roztomilých "děvčátek" s docela zajímavými charaktery vytváří novou hru, kamarádí se a občas vtipně a občas hloupě společně komunikují a zažívají běžné i originální pracovní situace. Takže taková hodně příjemná a občas vtipná záležitost kde je však jednou z hlavních věcí, co mě zaujala, jak věrně některé procesy a programy autoři vyobrazují. Výsledný dojem je u mě někde mezi dobrým a chvalitebným, ale nakonec se přikloním k lepšímu hodnocení... 6,8/10

Už jste si takhle někdy dali parádního jointa a pak přemýšleli nad smyslem bytí, propojením života a vesmíru? Kdo jsme, odkud pocházíme a kam kráčíme? Jak je všechno propojené? Během působení omamných látek přicházíte na nejrůznější komplikované teorie a vize, které vám dávají smysl, ale kdybyste je říkali někomu jinému, pak by asi jen nevěřícně zíral. Je však stále mnohé co nevíme a čím víc víme, tím si uvědomujeme, že nám stále víc uniká = vím, že nic nevím... A jako jedna takováto omamná vize plná filozofie a symbolismu se mi jeví i tento film. Ano, je tu jistá kostra běžného příběhu, ovšem na ní je toho nabaleného tolik, že jen zíráte a nemáte šanci vše plně pobrat. Ale smyslem filmu není, abyste vše chápali, naopak - použijte představivost, smiřte se s tím, že opravdu nikdy nebudete vědět a chápat všechno, vnímejte smysly a zapojte hlavu - ono vám z toho něco vyjde... A nebo jen budete koukat na podivné cosi, kde si odnesete jen něco o tom, že dívka potkala dva divný kluky a pak se děli jenom divnější a divnější věci, zabalené do místy naprosto úžasné animace, kdy některé sekvence působí neskutečně dynamicky a vše je v pohybu, jindy je to zase barevné, okouzlující, impozantní. Je to zkrátka vizuální zážitek! Zajímavé, divné, hodně filozofické, abstraktní - pro Jeoffreyho je asi toho všeho až příliš a tak nějak nejsem vnitřně přesvědčený o tom, zda jsem si to vlastně užil. 6,4/10

Filmová podoba Violet dle mého sluší o něco lépe. Tím, že zde zážitek není přerušovaný, působí intenzivněji. Tak se podařilo tomuto filmu dvakrát mě dojmout a na pár vteřin i přesvědčit o tom, že pošťáci opravdu nosí radost (ale pak si uvědomíte, že také nosí složenky či obsílky a je po poetice...). Animace je opět nádherná, hudba také - za mě spokojenost, ale k tomu abych byl naprosto okouzlen mi tam pořád něco chybí, jen nemůžu zatím přijít na to, co přesně... 8,4/10

Nemám zde komentář a něco mi říká, že je nyní ten správný čas to napravit. I po skoro dvou letech nemám problém si příběh Violet bez problémů vybavit (minimálně jeho hlavní kostru), pamatuji si většinu postav a i svůj tehdejší dojem. Je tedy logické, že na rozdíl od některých z vás ve mě tohle anime určitě něco zanechalo. Stejně tak si hned vzpomenu na úchvatnou animaci a skvělou hudbu. Co se emocí týká, pak mě některé příběhy rozhodně oslovily a stejně tak mě zaujala i premisa filmu o předávání citů formou dopisů, v dnešní době moderních technologií nejspíš už dosti opomíjená. Pamatuji si ale také to, že (souhlasím se Zízou) některé příběhy ohledně těch emocí až příliš tlačily na pilu a tak mě to nikdy nedostalo tak silně a přirozeně, abych uvažoval o tom udělit tomuto seriálu hodnocení nejvyšší. Violet jsem si oblíbil, její snaha pochopit lidské city, především ten dle romantických básníků nejkrásnější, se mi líbila, stejně jako její skoro až strojová povaha, která se postupně ohlazuje. Za mě spokojenost a příjemný zážitek. 7,5/10 P.S. Pokud jste spíše pragmatik než romantik, pak samozřejmě uvidíte některé věci úplně obráceně, alespoň se ale všichni shodneme na tom, že animace je úchvatná, takže pokud chcete vidět pěkný obrázky...

Tak tohle byla jízda! Při čtení o světě, kde dochází k samovznícení člověka prakticky ihned napadne, že tu má další Fire Force, ale omyl, tohle je studio Trigger a pak se kouknete kdo to režíroval a už vás nic moc nepřekvapí. Od prvních minut a nadupaného, dynamického a šíleného souboje, který mě přikoval k obrazovce jsem jen zíral a tempo nepolevovalo. Sám jsem v šoku, že se do vší té akce dokázal nacpat na takhle omezeném prostoru vlastně docela slušný, zajímavý příběh, který na jednu stranu dává docela smysl a na druhou obsahuje, jako již tradičně u tohoto studia, totálně přepálený, bláznivý a místy až neuvěřitelný konec! Navíc nazvat jednoho z mechů, který se nečekaně objeví Deus ex Machina je totální, geniální ptákovina, kdy jsem se musel smát a mlátit čelem o stůl zároveň. Jistě je tu hromada klišé, postavy jsou docela ploché a celé to je místy tak neskutečně přehnané, ale kašlu na to... Co se animace týká, není to styl, který každému sedne, ale díky ní jsou souboje nádherně barevné, neskutečně dynamické - prostě impozantní (hlavně první a pak i poslední). A pak je tu hudba! Soundtrack je prostě skvělý. Srovnání s Gurren Lagann se automaticky nabízí, ale tady Promare ve většině ohledů minimálně o bod prohrává a napomáhá tomu také třeba fakt, že GL má mnohem víc času na rozvoj děje, postav... A i ta akce je tam větší dynamit. Ovšem nevadí, stejně jsem si tohle zatraceně užil. Everything Burns... 8/10

Nemám moc co dodávat k tomu, co píše Filmmaniak. Ze začátku jsem měl problém udržet pozornost a skoro celý čas jsem necítil žádné výraznější napětí, o nějakém dramatu ani nemluvím. Animace není podle mého dostatečně okouzlující, ale i tak dokáže vyčarovat nějaká ta pěkná panoramata a scenérie, takže svému účelu poslouží. Příběh je velice jednoduchý, oproštěný čehokoli, co by mě přikovalo k obrazovce a nepustilo, ale zároveň má smysl a i nějaké to poselství. Co jsem si z tohohle filmu tedy nakonec odnesl? Průměrný dojem a chuť vytáhnout zítra paty z baráku a jít se projít někam do lesa, nebo si alespoň jít zapálit na balkón a chvíli koukat na hvězdy, než to všechno ve mě zase odezní, nebo se z toho vyspím... Není ten svět velký a nádherný? 5,5/10