Snorlax

Ve starém domě byl zastřelen Leonard, syn majitele továrny na cukrovinky. Rodinní příslušníci tvrdí, že Leonarda zabil zloděj, který chtěl ukrást peníze určené na mzdy zaměstnanců. Důkazy potvrzují výpovědi, ale chování obyvatel domu je Maigretovi krajně podezřelé.

Maigret se poprvé v životě musí bránit pomluvě. Mladá dívka ho viní, že on, policejní komisař, ji potkal v baru, opil ji a zavlekl ji na hotelový pokoj. V hotelu se prý začal vyslékat, ale sám si to nakonec rozmyslel. O něco později se Maigret dozví, že dívka chodila k zubaři, který má ordinaci naproti domu, v němž komisař vedl nějaké vyšetřování. Jenže dívka je neteří vysoce postaveného politika. A tak je Maigret neustále nucen, aby rezignoval na svůj post.

Maigret se po roztržce s nadřízeným dostává do malého městečka, kde jmenován šéfem místní policie. V městečku Luçon dávájí lišky dobrou noc. Maigret zde působí již třetí měsíc a nuda dosahuje vrcholu. Jednoho dne je však od svého oblíbeného kulečníku konečně odvolán. Soudce ve výslužbě Forlacroix učinil ráno objev hodný zřetele, nalezl totiž mrtvolu muže s rozbitou lebkou.

Jednoho dne Karl von Ritter objevil v garáži místo svého automobilu sousedův vůz. Ale to nebylo to největší překvapení, v sousedově autě totiž nalezl Karl mrtvolu muže. Von Ritter se svou sestrou žije v dokonalém osamění, nikoho se jen tak nedovolají a navíc jsou zde cizinci. Po pravdě řečeno, se svými sousedy si nepříliš rozumí. Vyšetřování vraždy se ujímá komisař Maigret. Ale sotva začne, umírá čerstvá vdova po mrtvém z automobilu.

Ve vodním kanále blízko Paříže je objevena mrtvola muže bez hlavy a rukou. Vyšetřování tohoto případu Maigret začíná v kavárně na nábřeží, kam si zašel bez jakýchkoliv postranních úmyslů a především bez podezření. Ale podivné chování restauratérky přitahuje Maigretovu pozornost. A tak se rozhodne jí věnovat kousek svého času i detektivního talentu. Díky tomu se dozví, že majitel kavárny již dlouho není přítomen, prý odjel doplnit zásoby vinného sklípku. Maigret začíná tušit, že mrtvola muže nějak souvisí s kavárnou.

Striptérka z nočního klubu, která vystupovala pod uměleckým jménem Lili (Marina Golovine), náhodně vyslechla rozhovor. A nebyl to rozhovor ledajaký. Vyrozumněla z něj, že někdo jménem Oscar se chystá zabít hraběnku. Striptérka Lili se rozhodla splnit svoji občanskou povinnost a ledva jí informace dozněla v uších, šla navštívit policii, aby strážce zákona pečlivě informovala o průběhu vyslechnutého rozhovoru. Maigret se záhy ujímá vyšetřování vraždy nejen hraběnky, ale i Lili.

Rodina Peetersových provozuje obchod s potravinami u belgických hranic. Mají tři dospělé děti. Anna pomáhá rodičům v obchodě, Marie je učitelkou a syn Joseph studuje. Před třemi lety se jedné místní dívce narodilo Josephovo dítě. A ta dívka se najednou ztratila. Rodina Peetersových je podezřelá z vraždy oné dívky. Celé záhadě musí přijít na kloub komisař Maigret.

Je Arbi Nosfer (Farid Chopel) upír? Nebo je to jen velmi hubený, hodně zvláští a značně osamělý mladý muž z arabské země, který je posedlý smrtí? Všechno začalo ve chvíli, kdy se mladá dívka Nathalie Belfond (Laure Marsac) podívala z okna zrovna ve chvíli, kdy kolem projížděl na motorce Arbi. Do té doby byla Nathalie normální pařížská puberťačka. Najednou začala mluvit arabsky, na to jí stačil jeden jediný pohled na mrtvolně bledého muže ze sousedství. Pan (Bruno Cremer) a paní (Brigitte Fossey) Belfondovi budou mít plné ruce práce, aby situaci prověřili a vše uvedli do původního stavu.

Elena (Claudia Cardianale) je vdova žijící sama se dvěma dětmi v Miláně. Na náměstí provozuje malé starožitnictví. Ke své hrůze jednoho dne zjistí, že její syn bere drogy. Vnímá to jako své vlastní selhání. Sandro (Karl Zinny) je závislý na heroinu a dožaduje se stále častěji peněz od své matky. Elena odmítá sponzorovat narkomafii, ale syn se rozhodne zajistit si peníze jiným způsobem. Nejdříve ukradne sestře počítač a zpeněží jej. Následně se vrací do vily, kterou navštívil s matkou při obchodním jednání, a ukradne dva obrazy. Záhy je zatčen policií a zavřen do polepšovny. Eleně zůstavají starosti a dluhy.

Maigreta navštíví žena, kterou zná již mnoho let. Je manželkou lupiče a prosí Maigreta o pomoc. Žena vypráví Maigretovi, že její manžel během akce objevil mrtvé tělo, vyděsil se a prchnul nejen z místa činu, ale i ze země. Ze zahraničí poslal manželce dopis, v němž jí vše vylíčil. Žena žádá, aby slavný komisař prokázal, že její manžel není vrah.

Scénárista a autor mnoha dialogů Michel Audiard režíroval necelou desítku filmů. Jeho druhá spolupráce s Annie Girardot je příběhem gangsterky, která přesně plní název filmu Zbytečně nemluví, raději zabíjí. Šéfredaktor posílá svého fotoreportéra, aby přinesl fotografie z obyčejného života. Reportér se však z pracovní cesty již nevrátí. Vyšetřovatelé vyjíždí k domu známé gangsterky, aby zjistili, co se s reportérem přihodilo. Během krátkého výslechu zmizí i řidič policejního vozu. Začíná být jasné, že v okolí domu se ztrácí lidé takřka beze stopy.

Mladý dědic milionů se rozhodl najít vrahy svého otce. Během putování téměř po celém světě se snaží rozkrýt změť intrik a zločinu. Ale zjišťuje také, že kromě peněz existuje na světě i láska.

Čtrnáctiletý pubescent Bruno se ocitá uprostřed sídliště plného násilí. Jeho zájem určitě nespočívá v tom, aby vyniknul ve škole. Připadá si dostatečně sám na to, aby se začal přátelit s místní spodinou společnosti. Občas si vzpomene na babičku, která již bohužel zemřela. Matka na něj nemá čas, škola mu připadá nudná a monotónní. Postupně se z Bruna stává bezprizorní dítě, které nemá problém tu a tam spáchat trestnou činnost.

Komisaři Robertu Zianimu (Bruno Cremer) utekla žena a nechala ho samotného s malým synem Davidem (André Aranjo). Po dlouhé době se mu ozvala a projevila zájem vrátit se zpět. Ziani se vypravil do hotelu, v němž jeho žena bydlela. Místo radostného shledání na něj čekal pohled na uškrcenou manželku. Komisař tuší, že ve vraždě jeho ženy by mohl mít prsty jeho dávný rival Salinas (Gabriele Tinti). Ziani se vydává na dlouhou a osamělou pouť po nočních lokálech hledat Salinase.

Josépha (Miou-Miou) a její muž Michel (Claude Brasseur) jsou herci v poněkud chudším divadle, na běžné představení se dostaví 10 diváků, když je zvýšený zájem, přijde jich až 15. Manželé spolu žijí již 10 let, ale Josépha je stále velice zamilovaná do svého muže. Když se dozví, že ji manžel zradil, má pocit, že musí zešílet. Nezbývá jí, než začít hledat novou sílu k životu bez Michela.

Dokumenty dívky, která jela do Curychu, se promíchaly s dokumenty jiného cestujícího Lucase Richtera (Bruno Cremer). Tento na první pohled nicotný problém vtahuje dívku do víru smrtícího uragánu, který vznikl konfrontací dvou velmocí.

Francouzská policie aktivně hledá bývalého vojenského velitele Capra (Mario Adorf), který má některé důležité a citlivé informace o různých vládních úřednících. Najít Capra dostal za úkol inspektor Maury (Maurice Ronet). Ten spolupracuje s bývalým pobočníkem Capra, seržantem Donettim (Bruno Cremer).

Novinář Thomas (Phileippe Avron) se setká s mladou atraktivní dívkou Paulou (Awa Swann). Zamilují se do sebe. Paula jednoho dne odjela do Paříže a od té doby po ní není ani vidu, ani slechu. Thomas se dozvídá, že Paula zemřela při autonehodě. Ale nechce tomu uvěřit a tak začíná pátrat na vlastní pěst po tom, co se vlastně s Paulou stalo.

Píše se rok 1943. Francouzská odbojová skupina obdrží z Londýna příkaz osvobodit dvanáct mužů, které němečtí okupanti odsoudili k smrti.

Rusko na počátku devadesátých let minulého století, země v bolestech přechází z centrálně plánovaného hospodářství na tržní ekonomiku. Obyčejní lidé, dříve žijící v podmínkách stability, jsou zmatení a vystrašení. Takové podmínky přináší nové možnosti pro podvodníky. Jedním z nich je i Sergej Mamontov, který se snaží najít uplatnění pro svoji inteligenci. A najde. Začne nabízet zbohatlíkům „cenný papír“, který je napodobeninou carských ediktů, má vodoznak a uprostřed jeho vlastní portrét. Svému produktu pochopitelně stanovuje cenu. A tak uplatňuje heslo, které se stává jeho životním krédem: „Dnes je mnohem dráž, než bylo včera.“ Mamontov rozjíždí aktivní reklamní kampaň, stačí mu pouhé dva týdny, aby se stal téměř národním hrdinou. Mocní bankéři jen přihlíží v němém úžasu. Úřady jsou na rozpacích a netuší, jak Mamontova zastavit. Mamontov již získal 10 milionů vkladatelů.