Karp

Asi to byl dobrý seriál, ale coby malému mně lezlo na nervy, že když už je to seriál o kouzelníkovi je zapomnětlivý a kouzlí jen samé nesmysly:-) A pak Tačůd respektive Touchwodd:-) - Jak ten byl protivnej:-)

Goro, bílý pes aneb jak potýrat malého diváka:-). Kolikrát já si říkal, tak kdy ho už konečně Reiko najde respektive kdy ten Goro přiběhne...Horší než čekání na Lassie:-) Ovšem ta píšťalka, to bylo něco... A taky jsme měli díky tomuto seriálu jedno úsloví: Zmatený, jak Goro před Tokyem:-) Každopádně vidět bych to znovu nechtěl...

Jestli si dobře vzpomínám, tak ten seriál snad běžel v rámci Studia kamarád... No jo to byly časy:-) Jen vědomí, že jsem ten seriál viděl jako malý mi zabraňuje dát 5*:-) Byl jsem z tohoto tenkrát úplně poplašený:-) Přes den líný snad až obtloustlý "povaleč" a v noci sokol a ochránce práv ostatních... Úplně mě fascinovalo jak se doslova jako pták spouštěl do příbytků rozličných padouchů a darebáků:-)

Jako malý jsem z toho seriálu byl úplně "paf":-) Chlápek, který nafinguje svou smrt, aby v zásadě v tutéž chvíli zavolal pohledné ženské a dal tak najevo, že je vlastně úplně v pohodě - mi v té době přišel jako neuvěřitelně originální:-) Ale jinak to má samozřejmě své mouchy včetně poplatnosti době vzniku a vysílacímu programu tehdejší ČST...

Řekněmě 3,5*. Nepatrně slabší než jednička, ale stále dobré.

U tohoto filmu to chce jistou dávku bezstarostnosti. Hledat v něm moudro, poučení:-), umělecký zážitek nebo osobnostní rozvoj zkrátka tak nějak nelze. A proč by také mělo? Typičtí pubescentni až adolescentni nějsou zrovna standardními návštěvníky veřejných knihoven, operních představení a šachových kroužků... V tomto věku řeší mládež povětšinou zapeklité kraviny:-), sex a chlast... A přesně to tento film nabízí. Sexuální pokusy jsou patřičně trapné a neohrabané, nadrženost monstrózní:-) a vtípky teenagerovské. Viděno touto optikou je to skvělý a povedený film. Možná někomu bude scházet vážný pohled Brendona Walshe (z BH 90210) soucítícího a rozdávajícího pochopení na počkání. Dylan: "Brandone, zastav se na chvíli. - Praskla mi tkanička..." Brandon: "A nechceš si o tom promluvit...?" Ale já osobně ho tam nepostrádal:-) Hlavní postavy jsou skvěle typově zvolené a Jimův taťka vlastně svým způsobem toho Brandona "nahrazuje"...:-) ****

Největší slabinou jsou asi ty moderátorské salonky, v nichž by mělo docházet ke sdílení těch nejniternějších a nejdojemnějších chvil s rodinou a přáteli soutěžícího... To je vážně křeč, ale jinak to celkem jde, i když pokud budou tahle předkola trvat příliš dlouho začnou se porotci až nesnesitelně opakovat... Ono, co také neustále říkat nového? "Natočíš se mnou klip, vezmu tě na turné..." Postupně se ta soutěž patrně přemění v X faktor a nebo Superstar. Zajímavý je určitě ten prvek napětí, kdy musí učinkující čekat na přízeň - "otočku" porotců.

Nakonec to byl celkem zajímavý dokument, protože se narozdíl od všech ostatních zaměřil především na filmy, které Miloš Forman natočil ještě v Československu. Také bylo poměrně zajímavé sledovat, jak Francouzi vnímají události okolo r. 1968 v ČSSR.

Já osobně vzpomínám raději na dvojici Juchelka Krajčo -3,5*. Juchelka sice nebyl zrovna idol pro teenagery, nicméně bylo to takové malé, milé, místy vtipné - zkrátka naše. Aktuální styl s Vytiskovou je více "cool" ovšem dle mého bez emocí a občas i beze smyslu. Já vlastně ani nevím, co od toho pořadu čekat. Uslyším tam pár písniček? Možná... Mezitím bude nějaký host? Zřejmě... Koho vlastně ten host zajímá?:-) Vytiskovou...? Vypadá to, že ani tu ne. Tak proč tam k sakru je?:-) Nebylo by lepší si pustit třeba MTV nebo VH1? Nevím... Improvizuji:-) Možná příště přijde i kouzelník... BTW Ten kolega Vytiskové (nemyslím ovšem Kluse) je celkem zběhlý v beat boxu a one man show, viz Na stojáka. Tady je ovšem jeho potenciál zcela nevyužit.

Ať je to, jak chce, z tohoto dokumentu přímo sálá Formanova lidskost a "hvězdnost" bez zbytečných manýrů... Na kolik to je zásluhou režiséra Šmídmajera si nejsem jistý, je mi jasné, že tak nejspíš velí Formanovi jeho naturel, ale jak jsem uvedl, je mi to vlastně jedno. Rád se někdy podívám znovu. Stejně jako uživateli Oskar mi v hlavě utkvěla historka o Truffautovi a pak to až otcovské (ač tomu věk neodpovídá) pohlazení-poplácání Michaela Douglase po tváři. Nevím proč jsem si vzpomněl na Gandalfa. "My dear, boy," chtělo by se říct... Forman má přirozené charisma, autoritu i jistou míru laskavého pochopení naplněného dobrosrdečností a upřímností.