nash.

Největším potěšením je film, o kterém nic nevíte, nic od něj nečekáte a on se před vámi z nenápadného poupěte rozvine do úžasného omamného květu. Tak jako neskutečně pohodový Saving Face, vybudovaný na amerických základech a využívající klasických „hollywoodských“ postupů, do nichž však vnáší tradiční prvky asijské kinematografie. Výsledek je překvapivě soudržný, poutavý a přes jistou hollywoodskou doslovnost současně asijsky jemný a civilní, střídmý v kulisách, promyšlený v detailech a nesmírně emotivní. Dojemný, přitom nesentimentální, oslovující nejen srdce množstvím emocí, ale i rozum celou řadou nahozených otázek na téma morálky, tradic, života, lásky a rodiny. Navíc se to vše daří poměrně dobře držet na uzdě v rovině uvěřitelně přirozenosti, která se zdánlivě bez námahy vyhýbá typické idealizované poloze sladké hollywoodské romantiky. A když si vezmu, že jde režisérský debut, nezbývá než smeknout.

Co se vznikne, když se smíchá americká klasika Absolvent a česká klasika Muži nestárnou? Romantická, pohodová a místy zábavná jednohubka se skvělou Shirley MacLaineovou, která hravě strčí do kapsy Costnera i Anistonovou, několika vtipnými hláškami a odkazy, škádlivou narážkou na Přátele, netradiční scénou milostných hrátek v letadle a několika dalšími opravdu zábavnými momenty. Není to nic převratného, nic, co by se chtělo stát klasikou, ale také nic, co by nudilo nebo zkazilo večer ve dvou.

Ještě pomaleji plynoucí, ještě víc melancholický než předchozí filmy, s nimiž je v dokonalém souladu, jak formou, tak po stránce obsahové. Má výtečně budovanou a neskutečně působivou atmosféru, která dokonale padne k podzimním dnům, skvělou hudbu Jeffa Beala, řadu pocitově silných momentů, a přestože se zdánlivě věnuje víc Jesseho situaci než samotnému vyšetřování, není tu ani jediná zbytečná nebo slabší minuta. Nepamatuju jiný případ, kdy by si filmová série dokázala udržet i při šestém pokračování stejnou kvalitu a současně tak kompaktní formu.

Hodně zoufalý pokus navázat na zdařilou komedii, jejíž zábavnost spočívala z velké části na originálním nápadu. Bezradný scénárista a zmatený režisér nedokázali vypotit jediný obstojný nápad a vytvořili dvouhodinovou nudu, kterou Sandra Bullock, i když je stále krásná ženská a dělá psí kusy jen aby pobavila, bohužel nemá šanci zachránit. A sledovat nedůstojné vystoupení Shatnera je už doslova utrpení a člověk začíná chápat odkud se berou všechny ty vtipy o jeho hereckých schopnostech.

Je to opravdu velkolepé, je to až po střechu našlapané nápady, má to promyšlenou a vizuálně úchvatnou vizi steampunkového světa, kterou jsem byl nadšen, ale přesto tomu něco chybí. Možná lépe vykreslené postavy, které se v té vizi poněkud ztrácely, klouzaly po povrchu a nedokázaly upoutat tak jako svět, ve kterém se pohybovaly, možná příběh, na který pro všechny ty nápady a detaily nezbylo dost času, a někde v půlce se navíc začal kácet vinou poněkud nelogických zvratů a jednání jednotlivých postav.

Nepříliš nápaditá variace Kouzelné chůvy McPhee upravená do podoby typické výplně vánočního televizního programu. Instantní historka sfouknutá scénáristou za dva večery, u níž si člověk uvědomí rozdíl mezi dobrým a špatným scénářem, dobrou a špatnou režií, dobrými a špatnými hereckými výkony. Erin Karpluk je sice milá a sympatická, jenže v okamžiku, kdy se díky ní z té vánoční vaty vynoří náznak zajímavějšího lidského příběhu a emocí, je honem utlumen a utopen v další vrstvě nekonfliktní nenáročné vaty. Škoda, dobrých vánočních filmů zase není tolik.

Dickensova Vánoční koleda v kulisách od Mattella, kde se prkenně pohybují levné nápadoby Barbín a Kenů a deklamují věty o jejichž smyslu nemají nejmenší ponětí? To je opravdová noční můra a ukázka plytkosti, kdy povrchní druhořadé fifleny přehrávají role povrchních fiflen, aniž by tušily v čem je podstata předlohy, kterou navíc nějaký druhořadý scénárista brutálně znásilnil a neschopný režisér dorazil, když ji ztvárnil jako prázdnou nablýskanou cetku z teleshopingu někde na MTV. Teď už jen chybí, aby Hasbro začala prodávat akční figurky z Bergmanovy Podzimní sonáty.

Elegantní oddychovka co si neklade žádné velké cíle, ale má švih, špetku humoru, nadhled, atraktivní loupeživé scény, několik momentů, které se probouraly na seznam klasiky, a dvojici mezi níž funguje chemie dokonalým způsobem. A nejenže je to poslední role Seana Conneryho, ve které si svým šarmem zcela podmanil nejen atraktivní partnerku, ale také celý film a publikum, ale Catherine Zeta-Jones tu navíc předvede asi nejsmyslnější překonávaní laserových nástrah v historii lupičských filmů. Co víc si v deštivý podvečer přát.

Nikdy dřív ani potom nebyl generační střet v čekém filmu tak zábavný, optimistický a sympatický. Růžena Nasková dokázala, že má okouzlující komediální talent stejně velký jako třeba třeštidlo Gollová, ale neztratila přitom ani špetku své noblesy. A to v pohodovém prázdninovém příběhu plném trampů, zákazů, "drobných technických problémů", milých momentů, zábavných situací a několika nezapomenutelných, u nás doma již zlidovělých hlášek. Jeden z těch filmů, na které se člověk může dívat stále znovu a vždy znovu pobaví a navodí dobrou náladu. Pro mě lepší než třeba mnohem známější Tetička.

Drebin opět zasahuje a opět je to skvělá zábava, kanonáda gagů, parodických odkazů, fórků, které téměř plynule přecházejí z jednoho do druhého a některé dosáhly až na metu "geniální". Leslie Nielsen ve vrcholné formě nelítostně kosí padouchy i diváky. Možná už nepadám pod křeslo v záchvatech smíchu jako přři premiéře, ale pořád mi tahle legrácka dokáže pořádně zvednout náladu.