Réžia:
Miroslav CikánKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Josef StelibskýHrajú:
Růžena Nasková, Jiří Steimar, Nataša Gollová, Stella Májová, Antonín Novotný, R. A. Strejka, Jan Pivec, Vlasta Hrubá, Stanislav Neumann, Emilie Hráská (viac)Obsahy(1)
"Nebyly to žádné herecké problémy, spíše jsem hrála proto, abych lidu v těžké době poskytla trochu veselí," řekla o svých komediálních rolích v době okupace herečka Růžena Nasková. Jednou z nich byla i postava Růženy Brychtové v půvabné komedii o babičce, která vychovává svou vnučku Jarmilu podle pravidel starých časů. Teprve její druhá vnučka, vysokoškolačka Jiřina, důstojnou starou dámu přiměje nejen ke změně názorů na mládež, ale také ji naučí trampovat, říkat "Ahoj!" a střílet z luku. Nakonec však okolnosti přinutí babičku, aby zanechala lehce výstředního života a vrátila se do starých kolejí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (100)
Oslava mládí. Příjemná prázdninová atmosféra uprostřed ospalé posázavské přírody vyzařuje až jakési magické fluidum, zázračný životabudič, v němž se ozdraví duše každého, kdo se umí dívat na svět kolem sebe mladýma, usměvavýma očima. Herci jsou neodolatelní, od sympatické a něžné Nataši Gollové až po vynikající Růženu Naskovou, jejíž proměna z poněkud zatrpklé staré dámy s přísným pohledem a zkostnatělými názory v ženu moderní, přátelskou a laskavou překračuje původní rozpětí nevinného filmového okamžiku a stává se fascinujícím portrétem lidského znovuzrození. Svěží duch mládí, jeho pozitivní a nadšený pohled na život i neutuchající síla upřímného přátelství vtisknutá pevně do rukou protagonistů tohoto úsměvného filmu, funguje navzdory proměnám času jako dlouho hledaný most mezi minulostí a přítomností. Do nejmenších podrobností. ()
Udělat si někdy výlet do starých časů, je osvěžující lék na stres a uspěchanost dnešních dní. Tento film takovou možnost poskytuje a Růžena Nasková, je kouzelná stará dáma, která nás tam zavede. Každý člověk, stejně jako ona v této přívětivé letní komedii, může někdy opustit své zajeté koleje a stereotypy a udělat něco nečekaného, i když se za čas obvykle vrátí ke své přirozenosti. Tak si říkám, jak by se dneska tato stará dáma srovnala s barevnou televizí, videem a počítačem, a jaké rozpaky by u ní asi vzbudily pojmy jako satelit, fleschka nebo MP3. Taky trempování už není, co to bývalo a mládež dává přednost jiným aktivitám. Tak jsem se na chvilku zastavila a nechala se pozvat k táboráku a do toho starého domu, kam Nataša Golová vnesla svěží vítr, slunce, smích a dobrou náladu. Líbilo se mi tam a pokud bude příležitost, přijmu pozvání i příště. ()
I přes to, že jsem viděl už spoustu starých českých filmů, tak z obsazení jsem znal pořádně vlastně jen Natašu Gollovou a tak mě ostatní herci mile překvapili. Růžena Nasková se do své role naprosto hodí, stejně tak i Stella Májová a Antonín Novotný. Příjemný film, na který se opravdu dobře dívalo a místy velmi pobavil (tepláky, táborák :)). ()
Velice sympaticky ztvárněný generační střet. Na jedné straně babička, která lpí na dávných zvycích, časovém řádu, pořádku a tak trochu despoticky vládne své rodině i služebnictvu. Na straně druhé její dvě mladinké vnučky, které si v době prázdnin chtějí užít léto, koupat se v řece, vyjet si na lodi, posedět u táboráku. Trampující vysokoškoláci byli třešinkou na dortu (jednoduchý technický problém, exemplář boule obecné a další). Růžena Nasková v obou hereckých polohách, vážné i komediální, úžasná a odzbrojující (babička v teplácích, to je šlágr). Příjemné ohlédnutí za starými časy. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (7)
- Slogan „To je jen jednoduchý technický problém“, který ve filmu několikrát zazní, se ve své době stal oblíbenou hláškou. (raininface)
- Postavu Vaška (R. A. Strejka) měl původně ztvárnit Ladislav Pešek. (Marthos)
- Stella Májová (Jarmila) hrala vo filme ako 15-ročná, a preto dochádzala do Prahy natáčať s matkou. Pri ceste domov ju autor filmu Jan Snížek nechal odviesť čiernou limuzínou. (Raccoon.city)
Není lehké se ze starých zažitých zvyků, přizpůsobit se novému stylu (nejen v oblečení) a nové době..Nakonec byla teta Růžena přeci jenom ráda že její názory zůstali uvnitř mladé, a že svůj styl života přispůsobila svému věku. Ale tak jak to udělala a dokázala doposavad poněkud staromódní ale jinak velice důstojná a vážená dáma Růžena Nasková alias Bártlová, to nemělo vážně chybu. Už jen zmíněné noční trampování, společné táboráky, změny v zažitých každodenních činnostech jako je jídlo, pití, léky atd. Pozdrav "Ahoj"! na překvapeného doktora Kosinu. Dokonce nám všem co jsme tento film viděli dokázala jaká je i výtečně znamenitá lukostřelkyně, nebo také jako řidička nebyla vůbec špatná že..? 36. koní pod kapotou je holt třicet šest koní, to nejsou ani dva ani pět docela živých koní, kterými se nechala ještě donedávna ve svém kočáře voziti. O tom se ostatně sama na konci filmu mohla přesvědčit. Její role tedy byla významná (nikoliv však ta nejlepší), myslím že nedosahovala kvalit její tety Berty z Tetičky nebo Vilemíny z Kouzelného domu. Člověku se nechce ani věřit kolik úsilí musela do této své role vložit, než vyhověla představám režisérových. Ale nevěřte tomu přátelé..Někde jsem totiž četl, že byla sportovně nadaná a že se dokonce sama sportovní lukostřelbě věnovala ! A dokonce tímto nářadím vybavila i své letní sídlo v Ládví v Kobylisých. Nataša Gollová (Jiřina), už nebyla tak potrhlá jak jsme ji znali, ale dokázala také docela solidně zahrát i významnější a vážnější role. Myslím si že první. Pak až teprve přišli ty její potrhlé crazy role viz. filmy : Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda. Antonín Strejka (Vašek) a Antonín Novotný (Karel) se znovu setkali před kamerou a to od filmu Škola základ života (kde hráli oba mladé studenty), a znovu nám ukázali své přednosti, a to že nás diváky stále dovedou pobavit ale také zaujmout. Poslední roli kterou však nešlo přehlédnout byla role sluhy Adama (Stanislav Neumann), v té době známý to figurkář, podobně jako třeba Václav Trégl, Otakar Motyčka či Alois Dvorský. Jeho usměvavé šibalské grimasy, stálé se divení něčemu, spolu s typicky sluhovskou, avšak v přírodě s trochu nemotornou chůzí a s obrany schopností mě přiváděli stále k velkým záchvatům smíchu. Vzpomenuli-si jen na scény kdy šel s nějakým košíčkem s jídlem a pitím za mladými na chatu, tedy než tam vůbec došel, a pak ta rána kterou dostal od pastičky v chatě, nebo stálé popíjení a schovávání koňaku který byl ve skřínce na zdi. To vše zahrál opravdu přesvědčivě a s osobitou elegancí. Jan Pivec, tentokrát v roli podvodníka Koláře takový prostor nedostal ale opět to bylo v rámci všech jeho možností, a výkon co do podoby to byl určitě velice solidní s jeho typicky mladým suverénně elegantním a sebevědomým vyjadřováním. Jedná se o takový starý milý film plný pevně stanovených zásad který neurazí ani nezklame. Navíc za krásnou letní přírodu s Posázaví a ze zámku Břežany dávám přeci jenom nakonec o hvězdičku víc než jsem původně plánoval. () (menej) (viac)