choze

Vow. Tak takhle se vstupuje do Hollywoodu - ještě před skvělými body-bag úvodními titulky necháte dvě akční hvězdy, aby se navzájem postřílely. Taky bych vypíchl výživnou scénu s nepříčetným Lundgrenem v hypermarketu, kam působivě zavleče válečné šílenství. Zbytek je bohužel jen velmi příjemně brutální (náhrdelník z uší, průstřel oka, jehla prorvaná tváří) a lehkonoze zrežírovaný akční sci-fi popcorn s četnými a dobrými akčními scénami, které ale nijak neutkví stejně jako příběh kombinující TERMINÁTORY (útěk ženy a jejího ochránce před robotem, podobná likvidace záporáka jako v jedničce, robot proti robotovi), ROBOCOPA (robotizování a nové využití zabitého v akci, vzpomínky na život předtím) a kdovíco ještě. Prvoplánové fórky jsou tradičně orientované na ženy (van Dammův exhibicionismus) a na děti a noční finále jeden na jednoho na venkově po předchozím akčním ohňostroji poněkud zklame.

Jedno z nejhorších pokračování všech dob. Na jedničce jsem byl v kině dvakrát v jednom týdnu a strašně se pak těšil na dvojku, která se podle logiky čtrnáctiletého kluka - pokud chtěla překonat jedničku - musela jistě odehrávat v dvoupatrovém autobuse :) Dvojka, natočená podle scénáře původně určeného pro třetí Smrtonosnou past, je předražené těžkopádné monstrum, které se tupě drží schématu jedničky, přičemž střídání vertikálního (výtah), horizontálního (bus) a horizontálně-vertikálního pohybu (metro vyjíždějící z podzemí na ulici) nahrazuje střídáním terénu (země, voda vzduch). Stejně jako originál i ji v podstatě tvoří tři akční scény - úvodní originální a nervydrásající akci s výtahem nahradila naprosto fádní honička motorky s dodávkou, autobus vystřídala loď (kterou je narozdíl od busu naopak nutné za každou cenu zpomalit) a nastavovaný závěr s metrem zase nastavovaný závěr s nudnou honičkou motorového člunu se vznášedlem. Plus opět jeden zahořklý padouch, který chce napravit na sobě spáchanou křivdu, hrdina vydávající se v jednu chvíli pod inkriminovaný dopravní prostředek a camea velitele zásahovky a černocha, kterému Keanu zlikvidoval dveře u auta. Na místo tvrdého poldy Keanu Reevese nastupuje vdavkůchtivý hoša Jason Patric, postava Sandry Bullock je tu zcela zbytečná a navíc je za úplnou hlupačku a Willem Defoe záporáka nemile odflákl. Dokonce i ti řadoví cestující, co na lodi uvíznou, jsou oproti těm z autobusu nesympatičtí a otravní a de facto až do chvíle, kdy nad neovladatelnou lodí vyjde slunce, je film o ničem. Ale nad masivním katastrofickým závěrem s vyhýbáním se tankeru (tomu říkám tělo na tělo), o jehož silně počítačovou explozi ale nakonec stejně nepřijdete (miluju Hollywood), a vjezdem do přístavu musí zaplesat srdce každého kluka.

Od taliánů jsem zvyklej na hrozný levňoučký vykradačský šroty, zrovna nedávno jsem si dal BLACK COBRU taky s Fredem Williamsonem a byl to děs, takže mi u nečekaně slušného VLAKU spadla čelist a chvíli jsem ji nemohl najít. Jak už bylo řečeno, i tady se krade ze všeho možného (námět s dezertéry z TUCTU ŠPINAVCů, jízda na motorce z VELKÉHO ÚTĚKU aj.), ale co je důležité, jsou tu vidět prachy. Tedy s výjimkou závěrečné exploze vlaku a nádraží, kdy legračně nadskakuje deska s miniaturami a mamutí plameny moc nekorespondují s velikostí ruin a trosek, ale to vem čert. Scénář i režie jsou správně lehkonohé, postavy barvité a sympatické, akce je hodně a je osvěžujícně brutální (náckové jsou koseni po desítkách) a krvavá a počítá se i to, že hrdinové omylem zmasí jednotku vlastních a že se většina z nich konce filmu nedožije. Mimochodem Tarantino už roky žvaní o tom, že natočí film stejného jména a taky z druhé světové...

Tuším první kung fu film, co jsem kdy viděl. Výpravný HK dobrodružný sci-fi film na motivy série čínských románů od Ngai Honga o dobrodruhu Wai Si-lem (poangličtěně Wiselym) pořízený za západoněmecké peníze. Exotické lokace, početné a kvalitní kung fu bitky a honičky (vryla se mi do paměti hlavně loupež perly v kláštěře a následný únik plus honička auta s motorkami), humor, půvabná Asiatka... Když jsem to někdy na přelomu 80. a 90. let viděl v televizi poprvé, měl jsem oči navrch hlavy a i dnes je to mile naivní a svižná akční podívaná s výbornými nápady (původ perly, pohyblivý písek). Film režíroval představitel podrazáckého Davida, multitalentovaný Teddy Robin Kwan, v roli hongkonského mafiána se představil Lung Ti, známý z LEPŠÍCH ZÍTŘKů.

O něco slabší než první řada, ale oproti většině současné české seriálové produkce to ušlo a taky tu aspoň hrají skuteční herci a ne jednotlivými televizemi objevení a vypiplaní nýmandi. Kameraman se zřejmě moc díval na "24 HODIN" a zapomněl, že netočí akční seriál.

"V TOMTO DOMĚ NESMÍ DOJÍT K ŽADNÉMU NÁSILÍ," říká postava Dustina Hoffmana své manželce, aniž by tušila, že k němu už došlo. Stejně tak otec pedofilem (nechtěně) zabité dívky touží po spravedlivé pomstě, aniž by tušil, že jeho lolitovská dcerunka pedofila zcela regulérně svedla. A takový je celý film. Nic není černobílé. Násilí exploduje a do té doby ustupující manžel se mění v odhodlaného obránce nijak idylického rodinného krbu, zatímco dosud bojovná manželka se hroutí. I když jsou mi jeho styl a témata v mnohém sympatická, celkově není Sam Peckinpah můj šálek kávy, konkrétně se u jeho filmů vždy mírně nudím. U STRAŠÁKů to ještě vynikne díky srovnání s od začátku fascinujícím konkurenčním Boormanovým VYSVOBOZENÍM. STRAŠÁCI jsou studení, syroví a špinaví a finále s obléháním domu brilantní. A už nikdo nenatočí facky tak drsně jako Sam. "JÁ NETREFÍM DOMů." - "TO NEVADÍ. JÁ TAKY NE."

Nenápaditě inscenovaný stokrát omletý příběh s nepříliš sympatickou hrdinkou, který dostane grády až na konci, kdy se objasní šťavnaté prokletí špitálu a ukáže se solidní bubáčisko připomínající japonské Samary a spol. První půlka je ale těžká nuda a český distribuční název noční můra.

Nepřiznaný remake Kurosawovy TĚLESNÉ STRÁŽE (Kurasawa taky na Leonem vysoudil 15 procent tržeb a vydělal tak na remaku víc než na originálu, načež Leonemu napsal: "Je to skvělý film, ale můj film"), první spaghetti western, kterému se dostalo široké mezinárodní distribuce a otvírací díl Leoneho dolarové trilogie (dále PRO PÁR DOLARů NAVÍC a HODNÝ, ZLÝ A OŠKLIVÝ), který udělal z Eastwooda (populárního v Americe díky westernovému seriálu Rawhide) mezinárodní hvězdu, ale Leone i Morricone (kteří se tu sešli poprvé) se jím jen rozjížděli. Vedlejší zdroj zábavy může poskytnout srovnávání s dalším remakem téhož, Hillovým POSLEDNÍ ZůSTÁVÁ s Bruce Willisem. Mimochodem Charles Bronson odmítl roli Muže beze jména s tím, že jde o nejhorší scénář, jaký kdy četl. Spolu s jiným kandidátem na tuto roli, Henry Fondou, se pak sešli v Leoneho TENKRÁT NA ZÁPADĚ.

Fantasy nikdy nebyla můj žánr a z těch osmdesátkových se mi zapsaly do srce jen Nekonečný příběh a Pán šelem - Conan a Highlander mě nechávaly chladným, rozuměj nudily mě. Až teď, po čtyřicítce, najednou koukám na Highlandera a od začátku do konce jsem z něj odvařenej. Námět protkaný flashbacky z různých časových období je super, celá ta mytologie o vyvolených taky, obsazení jakbysmet (sexy neherec Lambert, sympaťák Connery a parádně evil Brown) a nejvíc žeru Mulcahyho videoklipařsky-hongkongsky efektní režii plnou širokáčů a kamerových jízd po moc pěkných lokacích, od skotské vysočiny přes tmavé uličky a parádní kvartýry v New Yorku. A k tomu vypalovačky od Queen. Zatímco triky jsou roztomile zastaralé, paradoxně nejslabší je choreografie šermířských soubojů, kdy souboje dělá efektními hlavně průběžně demolované a rozpadající se prostředí (věž ve Skotsku, neonový nápis na zaplavené střeše). Celkově je to pecka, která měla velký potenciál na kvalitní sérii, ale v reálu jako série okamžitě upadla.

Pár chabě pospojovaných a dobovými rockovými hity podmazaných nudných atomobilových honiček s autem, které zřejmě mělo být cool, ale mě se víc líbil hi-tech obleček a brokovnice jeho řidiče. Pár výbuchů, zajume jen pestré obsazení.