Radek99

(Hodnoceno po první sérii) Zřejmě dobrý sci-fi seriál, naředěný ale lavinou telenovelních vztahových vzorců a dnes tak módní psychologickou motivací jednání postav, není snad postavy, která by nebyla determinována nějakou temnou věcí ze své minulosti, již osvětlují až příliš časté flashbacky. Nebýt jich a jejich nadměrné četnosti, byl by tenhle sci-fi seriál o třídu lepší... A to i přesto, že se rozjíždí velmi, ale opravdu velmi pozvolna... ,,Proto jsme tím, kým jsme, kvůli našim prohrám, ne úspěchům." Podobné filmy a seriály: Virtuality

Co je potřeba k znovunastartování života, k znovunalezení jeho smyslu? Izraelský režisér Amos Gitai se zjevně dovede ptát na palčivě ožehavé věci, každopádně jeho problém tkví ve zvolené formě a vnitřní dualitě vyprávění - pakliže potřebuje k ilustrování dekadentní vyprázdněnosti života hlavní ženské hrdinky z francouzské smetánky téměř hodinovou expozici, v níž se na diváka skoro dere dřímota, aby pak v kontrastu do druhé (bohužel skoro ani ne) poloviny filmu napěchoval všechno dramatično a vytvořil skutečně nosný příběh se závěrem plným emocí a skutečnou hloubkou, něco je špatně. Škoda, že tvůrci nevyvážili dramatický oblouk svého vyprávění nějak citlivěji směrem k izraelské části příběhu (a tedy směrem k divákovi), pak to mohl být až nezvykle působivý film. Ale jinak je ono dělení na francouzskou (iluze života falešného, zdánlivého a dekadentně vyprázdněného) a izraelskou (iluze života skutečného, opravdového a doslova hmatatelného) část zajímavým prvkem, který směřuje k jednomu jedinému - deportace židovských osadníků z pásma Gazy, na jejímž pozadí se odehrává silné osobní drama matky a odvržené dcery, v němž třetí vrchol trojúhelníku tvoří nevlastní bratr. Všechny ostatní prvky filmu jsou pak na úrovni, vypíchnout lze mizanscénu a barevné ladění snímku... Škoda promarněné šance... PS: Rada pro potencionální další diváky (berte to ale s nadsázkou) - když si v kinosále nastavíte budík tak, aby zazvonil asi za hodinu, nebo na DVD tu hodinu rovnou přetočíte, budete sledovat úžasný pětihvězdičkový film... :-)

Jakožto rodinný film dokonale fungující snímek. ,,Veselohra století" nikoliv.

Velmi zajímavý filmový pomníček doby. Americké feministky v té době houfně veřejně pálily své podprsenky a emancipující se hrdinky tohoto filmu je zjevně spálily také. To zůstalo jedním z velkých kladů snímku. Autor knižní předlohy Ira Levin jasně tušil rizika, ke kterým emancipační hnutí povedou a pod jejich vlivem napsal svou antiutopii, (dnešní) svět, v němž emancipace rozbijí institut rodiny nahradil vizí městečka Stepford, v němž se muži potichu postarali o budoucnost svých rodinných krbů. Režisér Bryan Forbes svůj film významově posunul od literárního hororu k filmovému dramatu, v průběhu děje až mysterióznímu, který se mění v thriller a končí jako sci-fi, což je sice zajímavý žánrový mix, z dnešního pohledu už ale nic překvapivého, cenná je ovšem ona antiutopická vize, dnes začíná být čím dál jasnější, že Stepfordské paničky budou jednoho dne běžnou legitimní partnerskou alternativou, nechci-li říkat nutností. Přes 50 procent rozvedených manželství a přes milion osaměle žijících lidí v Česku je toho nejspíš důkazem...

Celkem překvapivý film v kontextu kinematografie Dannyho Boylea, jakoby Danny Boyle naruby, režisér, který vždy kladl důraz na vizuální stránku svého díla a který doposud točil své filmy na fundamentu detailu a postav co nejblíže před kamerou, najednou obrátil formální stránku vzhůru nohama a odzoomoval na level celků, Steve Jobs je rámován nedetailně, z odstupu, což vytváří zajímavé kontexty, paralelně s tím se vlivem scénáře Aarona Sorkina postaveného ortodoxně na dialozích drží nefilmové podstaty, neboť celý film vypadá jako klasická filmová adaptace divadelní hry, žánr hojně rozvíjený (nejen klasickou) hollywoodskou kinematografií, v němž se jakoby rezignuje na princip filmového vyprávění a film slouží pouze coby nápodoba dramatického činoherního kusu (vzpomeňme Kočku na rozpálené plechové střeše či namátkou novodobého Polanského Boha masakru). Členění na tři akty, jednota místa, času a děje, prakticky vše postavené na třech hercích, filmové divadlo 21. století...

Laciná lekačka, byť velmi stylově natočená. Tam, kde snímek Sama Raimiho získává svou nespornou filmovostí a zručně zvládnutým řemeslem, ztrácí bohužel svou předvídatelností a skutečně již nesčíslně krát viděným příběhem... Škoda, že se režisér takového kalibru neodhodlal rozbořit ten omšelý zaběhlý hororový model...

Samozřejmě že po fenomenálním Spotlightu se tak vysoko nastavená filmová laťka nepřekonává snadno, ale Tom McCarthy je prostě originální a nadaný filmový režisér. Stillwater je primárně koncipován jako přímé kulturní a civilizační srovnání USA a Evropy, McCarthy na to jde ovšem rafinovaněji - postrumpovské rozčarování je tu umně trasformováno do partnerského střetu (pravda trochu nepravděpodobného) konzervativní křesťanské trumpovské Ameriky (v podobě typického amerického workingclassmana - dělníka) a liberální levicové Evropy (francouzské umělkyně - divadelní herečky) v aréně jihofrancouzského města Marseille, které je jedním ze symbolů nezvládnuté imigrační evropské politiky - což je jeden z fenoménů, na kterém vyrostl i Trump. Komparace sice nepřechází v žádnou výraznou pointu a vyznívá trochu do ztracena tím, že místo kulturní a ideologické konfrontace ústřední pár zaoblením názorových i politických hran nastoluje (spíše nepravděpodobný) kooperující a později i partnerský vztah, každopádně filmů, v němž by byl hlavním hrdinou konzervativní křesťansky založený americký dělník, nevzniká v současném Hollywoodu zrovna mnoho... McCarthy samozřejmě rozvíjí i kriminální linku, která na konci překvapivě vygraduje, závěr zůstal depresivně otevřený, celý film diváka ale svým složitým dějem trochu nechává spekulovat o skutečných motivech postav. Suma sumárum - Stillwater je solidní civilní a komorní drama a McCarthyho tvorba dál zaslouží pozornost...

Česká variace na výsostně francouzskou či britskou školu kostýmní situační komedie rámované druhou světovou válkou, která i přes skvostné herecké obsazení a pár dobrých vtipů a gagů nesahá svým hlavně britským (Haló, haló!) kolegům ani po kotníky. My to asi prostě neumíme... (Zajímavostí jistě je, že scénář napsal známý cimrmanolog Miloň Čepelka.) Podobné filmy: Kam se poděla sedmá rota?, Sedmá rota za úplňku, Návrat sedmé roty

Když forma drtivě vyhrává nad obsahem, vznikne buď geniální dílo, nebo toporný kýč, přičemž Stokerovi inklinují spíše k tomu druhému, než k prvému... Tak řídký děj a tak magické obrazy věru aby divák pohledal...

Za estetickou a vizuální stránku, za odvahu tuhle adaptaci kultovní knihy Douglase Adamse natočit, za humanistické poselství, za postavu Johna Malkoviche a za těch několik skutečně vtipných vtipů dávám čtyři hvězdičky. Ale jinak lze jen konstatovat, že film se po slibném začátku rozpadá a jeho celistvost je navíc několikrát narušena základní otázkou: Je to skutečně tak průměrná slátanina, jelikož ji natočili víceméně Američané, nebo už nerozumím britskému humoru, který jsem měl vždycky tak rád? Nebo je to prostě čistý průměr, jelikož jde o britsko-americkou koprodukci? :-) Jaký počítač mi na tohle odpoví?