Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Akčný
  • Dokumentárny

Recenzie (3 522)

plagát

Terminál (2004) 

Velmi příjemný snímek, až překvapině nespielbergovský, bez zbytečných klišé a srdceryvných sladkobolných hollywoodských konců (tedy v mezích normy a žánru daného filmu), na rozdíl od některých dalších místních komentujících jsem se ani jednou nepřistihl, že by mě tenhle film citově vydíral. Oceňuji hlavně sám scénář (tady ovšem již s tak typicky Spielbergovsky lidským příběhem) a především herecký výkon Toma Hankse, který se na roli velmi dobře připravil, dokonce i fyziognomicky, mírně totiž přibral, hlavně v obličeji, postavu postsovětského emigranta jsem mu celkem věřil, jeho ruština i přízvuk byl téměř dokonalý (doporučuji zhlédnout v originálním znění, český dabing je totiž utrpení). Spielberg narozdíl třeba od Války světů odvedl nejen svůj standard, ale přidal i něco překvapivého navíc, film se samozřejmě neobejde bez propriet nutných pro žánr melodramatických komedií (ústřední milostný vztah, čistě filmová humánost a lidskost, nerealisticky zvýšený podíl náhody - například setkání při nastupování a vystupování z taxíku, scéna, kdy Viktorovi kamarádi jakoby náhodou nasměrují letušku Viktorovi až do klína atd.), ale Spielberg se vyvaroval zbytečného sentimentu a to vyznění celému snímku velmi prospělo...

plagát

Mariňák (2005) 

Velmi zajímavý film. Neválečný film o válce bez bojových scén, o nudě během moderního válečného konfliktu, osvětlující příčinu a vznik postbojových syndromů, které postihují vojáky současných válečných konfliktů. Už žádné bojové hrůzy Coppolovy Apokalypsy, strhující sledy válečného běsnění Stoneovy Čety či bezvýchodnost drilu Olověné vesty, tady se hrůza skrývá a dovedně maskuje v nekonečném čekání na cosi, co stále nepřichází a co by naplnilo obecně sdílené představy o válce a boji. Archetypální podvědomí se v moderní válce zcela míjí s její realitou, adrenalin vyprodukovaný výcvikem a očekáváním se nemá kde spalovat, válka zaměstnává nakonec jen vyšší nervový systém a oči vojáků. Nekonečná vlna stresu vzedmutá nenaplňováním bojovníkových očekávání. Obrovský tlak, který trvá nekonečně dlouho. A dokonce ani není fyzického nepřítele. Na to není žádný z těchto mužů připravený...

plagát

Pán Rosnička (2005) 

Tak tenhle film byl pro mě obrovským překvapením. Od pana Verbinského jsem vůbec nečekal takhle komplexní film se silnou vypovídací hodnotou o nedostatku štěstí a spokojenosti v životě člověka moderní západní společnosti. O člověku, který má na první pohled všechno, ale materiální dostatek až nadbytek mu nemůže pomoci překonat prázdnotu jeho života bez smysluplnosti plynoucí z práce, bez naplňujícího rodinného vztahu a bez uznání ze strany rodičů, v tomto případě velmi úspěšného otce, spisovatele oceněného Pullitzerovou cenou. Vynikající, typově přesný, posmutnělý Cage i v roli jeho otce, staromilského intelektuála, Michael Caine. Nová Americká krása, i když napodruhé už samozřejmě ne s takovou průrazností... Podobné filmy: Americká krása, Volání o pomoc, Elementární částice, Štěstí na dosah, Ztraceno v překladu, Ledová bouře, Tichá dohoda

plagát

Rodina Addamsovcov (1991) 

Špička žánru! ... Černočerná komedie jako řemen... Velmi morbidní humor a dokonalá stylizace. Takhle má vypadat černý humor... Hlavně obě Addamsovic děti jsou dokonalé... Co víc může člověk chtít od komedie?

plagát

Pretty Woman (1990) 

Čiroskvoucí esence kýče... Co jiného k tomuhle filmu taky dodat. Bílobílá pohádka pro dospělé, tedy spíše pro dospívající, kde pseudoromantika nahrazuje všechny ostatní složky filmu...respektive romance pro divačky telenovel... Hvězdička za estetický dojem z herců. (Možná lze jen pro zajímavost připomenout, že téhož roku mimo tohoto paskvilu prožil žánr romantické komedie i jeden ze svých nejsvětlejších momentů - australský režisér Peter Weir natočil totiž svou odzbrojující Zelenou kartu...) PS: Při reflexi nasazování tohoto filmu do programových schémat českých televizí lze dojíti k zajímavým závěrům - místní dramaturgové mají patrně za to, že je to vánoční film, proto ho pravidelně nasazují v období vánočních svátků...no nevím, snad na počest Máří Magdaleny...:-)

plagát

Tankový prápor (1991) 

Filmová adaptace legendárního textu Josefa Škvoreckého se dočkala realizace pod vedením velezkušeného Víta Olmera v roce 1991 jako první československý soukromý snímek někdy od roku 1948. Už to je zápis do historie. Finanční prostředky do něj investovala firma Bonton a jak se později ukázalo, bohatě se jí to vyplatilo. Je to jeden z nejnavštěvovanějších českých filmů vůbec. Románová předloha s erbovním hlavním hrdinou a Škvoreckého literárním alter egem Dany Smiřickým byla určitě hůře zfilmovatelná, ovšem scénarista (sám spisovatel, byť módní, Radek John) z ní vybral to vhodné k vizualizaci plus zachoval významovou podstatu románu - satiru vůči lidovědemokratické armádě za éry nechvalně proslulého ministra obrany generála Čepičky. Vít Olmer natočil bezesporu dobrý film, i když z odstupu času je na něm vidět řada nešvarů porevoluční kinematografie (a tvůrčích handicapů pana režiséra). Celý film pak doslova udělal a ostatní herecké představitele zastínil Miroslav Donutil ve své asi nejnezapomenutelnější roli... Podobné filmy: Černí baroni

plagát

Dobročinný večírek (1992) (TV film) 

Zajímavý pokus o dramatizaci klasického díla Egona Hostovského. Podle mne ale neštěstím tvůrců bylo zvolení formátu televizní inscenace. Tahle kniha si zjevně říkala o celovečerní film. Jistě by pak i scénář tohoto snímku vykazoval vyšší kvality, než tomu bylo u tohoto pokusu...

plagát

Sentiment (2003) 

Úžasný netradiční dokument o největším českém režisérovi Františku Vláčilovi realizovaný tak, že byla ,,zdramatizována" Vláčilova autentická zvuková nahrávka - rozhovor s tvůrcem filmu, tehdy ještě studentem FAMU. Kongeniální Jiří Kodet jako František Vláčil (nechce se mi napsat: hrající Františka Vláčila) s podobným prokletím složité solitérské fragmentované povahy, s obdobným vykořeněním stářím... Působivý černobílý obraz, zaměření na detail, jednotlivosti pokoje, minimalistický střih... Jen ta intermezza evokující Vláčilovské filmy mi tam nějak nepasovala...