Morien

Velmi intenzivní a traumatizující zážitek, zvláště také proto, že hned po dechberoucím (no jo, mám senťošku) konci jsem zjistila, že nemůžu odemknout dveře od zahradní chaty, kde jsem se na film dívala, a jsem tam tudíž vyloženě uvězněna. Což bylo asi před pěti minutami. Pomóc, já chci ven! (PS: Občas mám dojem, že moje komentáře připomínají spíš blogové zápisy, snad to není zakázané.) A teď, když už jsem se snad dosytosti vyhysterčila a znovu našla našla ten kout chaty, kam dosáhne wifi, se mohu blíže vyjádřit k filmu. Především kvituji s povděkem, že ze všech možných typů postav byly vybráni spíše ti outsideři. Rebel Tyler, toť věčný a vděčný filmařský objekt, introvertní dítě - génius, které netráví svůj volný čas kňouráním, vzýváním aktuálních popových hvězd a otravováním rodičů (jako to dělají všechny děti z rozvrácených rodin ve všech amerických filmech a skoro vždycky je hraje Dakota Fanning), a ta holka Ally je taky divná, protože když zrovna nerandí s rebelem, tak se učí nebo se věnuje svému otci, to přece vůbec nejsou činnosti vhodné pro film. Musím pochválit i styl zvoleného soundtracku, sama podobné srdceryvné podklady nemám příliš v oblibě, ale k tomuto filmu mi přišly naprosto adekvátní. Co se týče herců, tak staří zkušení harcovníci představující rodiče se drží spíš zpátky a všechno zůstává na mlaďoších, kteří se tak musí opravdu snažit. Emilie de Ravin má moc pěkný hlas a její postava mi přišla dobře zahraná. Když si například vzpomenu na nějaké "normální, ale traumatizované" holky, které hrávala Winona Ryder, tak to bývaly většinou slepice, u kterých jsem si říkala, že nechápu, proč je jejich osudoví mužové pořád milují. Tady to nebyl ten případ, postava Ally se mi opravdu líbila, nepřekročila žádnou hranu, ale ani na ní nebalancovala. Fajn. No a co se týče Roberta, tak na toho já trochu držím, protože mi přijde fascinující, jak se z někoho tak škaredého může stát takový idol týnejdžerek.Já ho miluji též, to přiznávám, protože má krásné zuby a velký předkus (ať si kdo chce co chce říká, prostě ho má), ale když se dívám na jeho tvář, přijde mi v postatě taková divná. Nesouměrná, brada je příliš výrazná a celá spodní čelist jakbysmet, oči daleko od sebe a ještě poměrně malé a úzke, neohrabané až ploché rysy tváře, nepříliš či vůbec smyslné rty, křivé čelo--- prostě kromě zubů na něm není nic moc ke koukání, tak co ty fanynky blbnou?! Z herců tady dostává nejvíc prostoru a já pořád nejsem schopná posoudit, jestli to zvládá, nebo ne. Nic mi na jeho výkonu nevadilo, ale co když jsem byla jenom ovlivěná těmi zuby? Nevím, ale nejspíš bude mít ještě dost času přesvědčit mě v dalších filmech a dalších rolích, že opravdu umí hrát. I když, jak praví poselství filmu, kdo ví, co se může stát. Carpe diem!

Na výsledném dojmu ubírá pouze čtyřletý bratránek, který neustále vykřikuje a pokřikuje, když se koukám.

(1001) Tak nějak zjišťuju, že mi humor Kevina Smithe nic neříká.

Bože, proč jsi dopustil, abych se dožila časů, kdy dívky dříve poslouchající Britney Spears a nosící růžové hadry a plastové prstýnky glorifikují černou a chtějí se stát upíry. --- Film tak zlý, že kdyby se nesmáli ostatní diváci, tak ani nepoznám pokusy o vtip.

Téda, na to, kolik je tam hereckých es, mi film přijde zfušeřený a nudný až neúnosně. Je mi jedno, jak to dopadne, je mi jedno, kdo to schytá, nebo jestli je ten virus vyboulenej tuhle nebo támhle. Lhostejnost.

Jako klasicky jsem si říkala, že nejméně v polovině těch míst, kterým se lidé smáli, by se dalo dost dobře i brečet. Až mi skoro i bylo líto, že to lidé v sálu berou zřejmě jako "pouhou" komedii.

A já pořád nevím, jestli to, že herci jsou krásní, má filmu přidávat hvězdičky. Snílci mě na poprvé neoslovili, při druhém sledování se mě zase tak nějak vnitřně dotkli, na potřetí jsem si říkala, že pojetí přiliš spoléhá na mladické kouzlo představitelů... No nevím, nevím. Pro mě tak nějak rozporuplný film, což ho činí neskonale zajímavějším než jiné nerozporuplné snímky, že ano.

Nejedna slza ukápla, ale možná to bylo tím absinthem, co jsem k tomu pila. To je vám tak šitskej chlast, od týhle firmy už si to nikdy nekoupím. Zelený víly nikde a jenom to chutná a smrdí jak voda po holení.

Hm, mě, starou konzervu, tady nemá co zabavit. Co se stalo s detektivkami? Zachraňujeme svět, ach bože, toho mám po krk. Proč se nemůžeme hňahňat v nějakých nicotných problémech, na kterých vůbec nezáleží, třeba já nevím, proč třeba lady Sherwoodové zmizelo ze špajzu skopové? Nebýt Boba, který mě proti mojí vůli (Jeremy Brett forever!) nakonec docela bavil, tak budu asi dštít síru mnohem víc.

Jako jo, i já mám rovněž zálibu v mluvení o divnostech divně s divnými lidmi, ale bože! bože! doufám, že to děláme líp a stylověji než tihle. Film, který mi nemá co říct, leda snad obligátní: dabing je na nic. Díky němu mě to, co tam provádějí jindy snad slušní herci, nemůže vůbec zaujmout a co hůř, soustředím se jenom na negativa. Zbytečný film, toť můj, zcela soukromý a pro jiné jistě nesměrodatný, úsudek. Moje chyba, že jsem se dívala, měl mě odradit ten odporně optimistický plakát.