Morien

Nemá to plynulost příběhu jdoucího od začátku ke konci. Místo toho je to jako chuchvalec chaluh unášený proudem, snůška mírně propojených nápadů a vjemů bez společného drajvu. A čím déle film trvá (a že trvá sakra zbytečně dlouho), tím naléhavěji se sama sebe ptám, proč spolu tihle vůbec bojují a jestli se tam náhodou "nic neděje". Těšila jsem se na film plný cool žen, místo toho jen MCU i nadále dokazuje, že superhrdinské filmy jsou oficiálně out a že teď se nacházíme ve fázi čekání na další velkou věc. P.S.: Zvolené doprovodné písničky mi přišly děsně rušivé, jak se mám soustředit na krásu života a světa nebo na deset tisíc training montáží, když mi do toho pořád někdo zpívá.

Wwwwwwwhat?! Když se sežeru, zdvojnásobím se, nebo zmizím? A ještě tedy aby bylo jasno, důvod, proč film hodnotím tak nízko, je postava Nellie. A potom samozřejmě proto, že žere sám sebe.

Pane bože. To nemáš žádný pud sebezáchovy? A nebudu lhát, poznala jsem se v momentu, kdy vezme žluté šaty a pečlivě je schová do spodní zásuvky pod staré oblečení. Velmi zajímavá a rovněž velmi vyčerpávající jízda, ale pořád přemýšlím, jestli nesnížit na tři hvězdičky. Přece jenom mi tam z mého úhlu pohledu některé věci neseděly, ale to je právě to, mám totiž zároveň i pocit, že jsem se na to dívala že špatného úhlu.

Terrible, terrible joy. Tak nějak jsem předpokládala, že to bude zaměřené na dospělého diváka. A ještě jsem nepočítala s tím, že i v téhle verzi se bude tolik zpívat. Asi mám ale hlavně problém s tím příběhem obecně. Pinocchio prostě není moc sympatická postava, respektive není to postava, kterou bych dokázala s nadšením dvě hodiny sledovat na její cestě. A truhlář taky ne. Ach otcové. Asi to vůbec nechápu.

Na tenhle film jsem se velmi těšila, ale zároveň jsem ho pořád odkládala, protože nemám ráda Margot Robbie a hrozně jsem si přála, aby Alžbětu hrál kdokoliv jiný. Inu, v tomhle ohledu jsem byla maximálně překvapena a teď je to pro mě její nejoblíbenější herecký výkon. Film samotný si mě ze začátku těžko získával. Otevřít ho popravou a ke konci ji ukázat znovu mi přišlo mírně klišovité, i když to je spíš proto, kolik už jsem různých výtvorů na toto téma viděla, a nikoliv asi striktně vina filmu. V příběhových i emocionálních aspektech byl film ovšem částečně zmatečný, částečně tak odtažitý, že si dovedu představit, že to nejednoho diváka úplně odradilo. Já jsem si nakonec k postavám cestu našla a v co nejpozitivnějším slova smyslu chci říct, že za filmem bylo cítit ženskou ruku. Vizuálně to byla překrásná podívaná.

Pro filmy o sourozencích mám slabost, ale tenhle bohužel působil trochu amatérsky. Ze všeho nejvíc mají tvůrci problém udržet konzistentní atmosféru. Návodné a béčkově působící zvuky a hudba srážejí všechny strašidelné momenty. Dynamika mezi sourozenci začíná zajímavě, a ačkoliv mi prvně některé reakce připadaly neuvěřitelné, tak jsem to nakonec přehodnotila. I když to možná je takové antifilmové, tak reakce dospívajících byly zachyceny dobře. Každopádně film působí, jako by ho někdo silně zmrzačil ve střižně. Škoda, protože námět zní velmi slibně.

Sakra, dole v ostatních komentářích jsem si přečetla "láva will tear us apart" a teď nemůžu vymyslet nic jiného, co k tomu filmu napsat. Děkuji uživateli Janchor za jeho přínos. A ještě jsem tedy nevěděla, že západ slunce na Výkřiku byl ovlivněný výbuchem Krakatoy.

-"Apartment for sale. Apartment for sale. Your mother's buried deep. And now you're gonna keep her apartment for sale. Your sister's in jail. You put your sister in jail. You're all going to hell. Your apartment's for sale!" Rozhodně je to hypnotické. (A díky za tolik různých žen.) Z pochopitelných důvodů jsem musela myslet na Hanekeho a na to, jak se v jeho filmech o dost míň mluví. A to je asi to, co mi v Tár chybělo k dokonalosti.

Colin ve vrcholné formě, doufám, že toho Oscara dostane. Ale k filmu samotnému, ačkoliv jsem si sledování velmi užila, tak mám zároveň dojem, že ho nějak podvědomě odmítám? Je to příliš bleak na to, abych na konci prožila nějakou katarzi. It's all fun and games, ale bez vyvrcholení.

Ježiš, to je rozporuplný film. Přiznávám se, že jsem k němu už přistupovala zaujatě, a tak se mi do něj velmi těžko pronikalo. Od Spielberga mám doopravdy ráda jenom Blízká setkání, Dobyvatele a Poslední křížovou výpravu (+čestná zmínka Čelisti) a zbytek jeho filmografie je v mojí hlavě v lepším případě průměr a v horším "nikdy více". Fabelmanovi oscilují mezi těmito dvěma body, a to proto, že vždycky, když se konečně objeví něco zajímavého, to Spielberg hned utne, aby následovalo dvacet minut nic neříkající nudy, než se rozhodně na to zajímavé navázat, a nebo rovnou poskočí v čase a k rozpracovanému motivu už se vůbec nevrátí. Usledovat film mi přišlo strašně náročné a pocitově jsem v té snaze utopila tak pět hodin. Jednotlivé scénky jsou vágně propojené tím, že se dějí tomu stejnému člověku. Nemám dojem, že bych viděla cíleně zkonstruovaný autorský počin, spíš jen volné asociace slzícího vzpomínajícího starce. TL;DR viz hirnlego.