ledzepfan

Kapku lepší než druhá, kapku horší než první série. Já jsem nadmíru spokojenej. ST jsem nikdy nevnímal jako horror který by měl nějak děsit, takže mi (narozdíl od zástupu chudáků kterým to trhá žíly) vůbec nevadí, že se to tentokrát nese v odlehčenějším duchu (vždyť na té cestě k "dospělosti" je nadhled a humor naprosto zásadní).. Děcka znatelně povyrostla a v nestálé chemické nerovnováze to s nimi tříská ze strany na stranu. To dává tvůrcům novou možnost znovu zabrnkat na strunu ve které jsou ST nejsilnější a díky které v první sérii vyrazili dech celému televiznímu světu.. Tou strunou je odkrývání křehkosti uvnitř postav a křehkosti jejich vzájemných pout... Mě osobně na ST vždycky násobně více bavilo sledovat křehké nuance přátelství, rodinných vazeb, atd..sledovat jak se parta adolescentů rozhodne vrhnout se do neznáma navzdory rodičům či vládě, čistě jen na základě křehce nejasného pocitu, že je to správné. V druhé sérii toto trošku chybělo a bylo to znát. Rozšiřovala se mythologie, celé to bylo epičtější a propletenec postav se více utáhnul, ale objevování té křehké substance tam bylo jen pomálu. To třetí série už je jiná pohádka. Puberta se zde manifestuje (díkybohu) přesně na té hraně mezi totální trapností a úsměvnou roztomilostí. Do křehkosti přátelství se vtírají nové touhy. Některé postavy mají možnost posunout se značně vpřed/vyrůst (speciálně Steve v tandemu s Robin -a nepravděpodobném buddyvztahu s Dustinem- se zde nenápadně ale poměrně zásadně posouvá blíž k dospělosti..). Dospěláci, pod tou maskou zodpovědnosti a síly, odhalují vlastně jen o trošku zkušenější a odrostlejší děti.... Prostě, najednou to tam (z mého pohledu) zase je. Není to taková smršť mixu sentimentu, dojetí a nadšení jako poprvé(pochopitelně, člověk už tomu dechberoucímu světu přivyknul) , ale ta vibrace, která mi sepíná šimrání v břiše, tam prostě je..... Osobně mě jen trošku otravovaly akční pasáže a mám dost obavy z toho příliš otevřeného konce který slibuje další ždímání dolarů a rozmělňování té televizní magie až na sračku :/

Hecnu to a dám 5.. Není to čistý průstřel, ale co už.... Nespoutaný, imaginativní, svobodomyslný, odvážný.. Takový ten seriál je a i když jsem to koukal tempem jeden díl za cca 2 týdny (protože děj zde opravdu není něčím co by diváka nutilo hned vidět další díl) pokaždé jsem nadšeně hekal jak mě to válcuje novou a novou ujetou pakárnou. Komiks neznám a tak nevím jestli je to takhle nekompromisně pošahané už z předlohy, nebo prostě jen scénáristi zobali hodně dobře namixované zrní, ale v zásadě je mi to jedno. Mám to rád a z toho aktuálního a kvalitního DC seriálového trojlístku je to z mého úhlu pohledu bezesporu ten nejpovedenější (a nejdůležitější).

Nevím no.. Lee (hlavně ten z raných devadesátek) je na mě moc roztříštěný. Na jednu stranu by chtěl být inovativní a odvážný, chvílema si jakoby hraje na takovou tu "formanovskou" pseudorealitu, střídá tempo, občas začne blbnout ve střižně..ale zároveň je překvapivě staromilský a formální.. Občas mu to sklouzává do klišé, kýče a figurkaření, ale tak nějak po haluzi se z toho většinou dokáže vyžvanit a vylhat aby to vypadalo jako záměr.... Na tohle jsem mrknul hlavně proto, že se tu troubí na trumpetu, ale musím říct, že jsem u toho většinu času "trpěl".. Přiblble prvoplánová fetišizace trumpety mě nejednou donutila zvednout obočí až na temeno hlavy. Bleek je nesnesitelnej kretén se kterým se člověk nemůže identifikovat, tím spíš když ho hraje neoblíbený Washington, kterému ale člověk musí přiznat minimálně to, že se na roli trumpeťáka technicky evidentně poměrně svědomitě připravoval.. a taky je fajn zase jednou vidět Denzela z dob kdy ještě manýristicky nežvejkal naprázdno pantem... Nakonec jsem byl mile překvapený, že v poslední cca čtvrtině se ukázalo, že Spike Lee nehodlá jít Scorseseovskou cestou povrchní glorifikace povrchních debilů a ve finishi skutečně přichází s jakýmsi rozuzlením a ponaučením (a to tak, že to vlastně vůbec nepůsobí jako moralitka).. Takže asi jo, ve výsledku z toho mám dojem spíše pozitivní... Ale popravdě pořád čekám na ten film který mě přesvědčí, že Lee není jeden z nejpřeceňovanějších filmařů devadesátých let..

No, tak úplně nevím co s tím.. Asi budu v hodnocení tvrdý i když ze startu musím uznat, že mě to vlastně mile překvapilo. Ten suchý humor a divnost (tentokrát to místy působí jako, že se Jarmusch prošel kolem W.Andersona) mi vcelku sedí. Je to hezky zahrané(duo Driver Murray nečekaně funguje). Jarmusch v první polovině překvapivě kvalitně buduje znepokojivou předapokalyptickou atmošku. Představuje řadu barvitých postav a sympaticky drží svůj zombiefilm v romerovské tradici kritiky konzumní společnosti.. Problém vidím v to, že v druhé polovině začíná být zjevné, že Jarmusch nehodlá odvyprávět žádný sofistikovanější příběh..že většina postav je ve filmu jen proto aby se film mohl chlubit zástupem známých jmen. Některé linky skončí ve ztracenu dříve než vůbec stačí zaujmout.. Čím více minut uběhne, tím jasnější je, že Jarmusch jen přešlapuje na místě (větší a větší procento diváků v sále kouká na hodinky) a vlastně netuší co s tím světem a nastřelenou situací dělat dál. Finále je pak už jen audiovizuální definicí bezradnosti.... Je to škoda protože když posledně zabrousil Jarmusch mezi upíry, bylo to hypnoticky dechberoucí a i tady je znát, že subžánr hodně dobře zná..

Tohle mě upřímně mile překvapilo.. Je to nápadité, rafinované, místy sexy, místy černohumorné, chvíli sugestivně nepříjemné, kapku podvratné, dobře vycastingované a zahrané... Prostě jsem si to fakt užil a myslím, že to není jen tím, že mě odjakživa vzrušuje pohled na hezkou ženskou hrající na violoncello.

Už původní anime (potažmo prapůvodní manga) je v zásadě nadhodnocovaná záležitost, ale tohle je prachsprostá rutinérská břečka. Kdyby se to neprezentovalo jako dechberoucí Cameronova adaptace zásadního a kultovního anime, asi bych to ohodnotil jako slabej průměr, ale takhle, s těma cameronovsky neomezenýma rozpočtama a tlučhubovským marketingem mě vlastně až urazilo jak sterilní, šablonovité, generické, nedotažené a debilní to celé je... Začínám se fakt obávat toho co se nakonec vyloupne z těch deset let připravovaných Avatarů.. Jestli to bude stejná "pecka" jako tohle, tak mě asi vomejou. PS:Nevím koho museli rodiče toho Keenana Johnsona přeblafnout a vodkrouhnout aby se synáček dostal k filmu, ale takhle nevýraznej, nezapamatovatelnej a herecky naprosto impotentní xicht jsem neviděl už roky..

Tady je problém v tom, že film se rozhodnul být více věrnou nápodobou své předlohy než její parodií. A protože je v tom fakt precizní (přesně vychytává lobotomickou poetiku, zápletka je mimoidní, herci voskoví.. a jen semo tamo, jakoby mimochodem, odněkud vypadne nějakej ten nadhledovej vtípek )mnoho lidí to zákonitě zklame protože si sfetovaní sentimentem pamatují původní seriál jako mnohem větší zábavu než jakou ve skutečnosti byl. Nebyl- byla to úplně stejná demence jako tenhle film. Takže, palec nahoru za přesné pochycení esence jedné trapné kultovky... a palec dolů za to, že to tím pádem není zrovna osvěžující zábava..

I velký Klaus K. musel platit složenky a tak semo tamo vzal roli v nějaké té sračce.. Bůhvíjak se tady ani on nepředvedl, ale tak nějak to stačí aby tuhle přehlídku bezradnosti, diletantství a ochotnictví povznesla alespoň do vod podprůměru.

Takový ten film kterému dám za 3 protože nebyl ani úplně blbý ani úplně dobrý a za pár dní se vzpomínka na něj integruje do homogenní hroudy šedi uplácané ze všech těch podobně sterilních, neinvenčních, neambiciózních a zapomenutelných filmů.... Zase jednou jen žasnu, kolik energie a peněz je někdo schopný vrazit do něčeho tak nevýrazného a zaměnitelného..

Jediné co stojí za řeč je ta černobílá, krásně snová pasáž.. vše ostatní je nedonošenej sranec. Jde v tom cítit ten potenciál a v rukou opravdových mistrů žánru by se z toho dal vytěžit aspoň solidní průměr, ale takhle je to skoro k posrání.. Rourka mám rád, ale tady je zbytečnější než automat na šprcky na ostrově Lesbos.. Už u druhé povídky každému docvakne, že všechny skončí pro protagonistu špatně, takže napětí se nekoná.. Technicky je to taková sterilní šeď..... Smůla, tohle mě nechytlo.