Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Animovaný
  • Horor

Recenzie (3 514)

plagát

Keanu: Mačacia gangsterka (2016) 

Popravdě vlastně nevím jestli by ten film jakkoliv fungoval bez toho kotěte. Asi to není špatná komedie, ale ten malej Keanu by udělal minimálně trojhvězdičkovej film i z tříhodinového dokumentu o schnutí šutru po dešti (jakože kdyby se tam občas kolem toho šutru prošel).

plagát

Shazam! (2019) 

DCčko se -v patolízalské snaze zavděčit se mainstreamu, který rozhodně nechce koukat na superhrdiny s přesahem-snaží nabarvit marvelovskýma pastelkama.. a hádejte co... Je to přesně tak jednorázové, zapomenutelné a v zásadě zbytečné jako drtivá většina Avengerovského universa... Začátek jsem protrpěl pač to celé bylo uvedeno jaksi nepřesvědčivě, zkratkovitě a přiblble.. Potom přišla cca čtvrtina filmu (okolo objevování schopností atd..) která parádně funguje jako zábava (překvápko je i to, že hlavního hrdinu divák vnímá skutečně jako jeden charakter, přestože se herecky projevuje v těch dvou tak odlišných rovinách). Zbytek můvíčka je pak už jen vztahová šablona, generický záporák a k smrti nudná a přetažená akce.. Neurazilo mě to, ale za týden nebudu vědět, že jsem to viděl a ani mi to nevadí..

plagát

Děti z Kinšasy (2012) 

Z tohodle jsem upřímně nadšený. Je něco mezi hraným filmem a dokumentem a je to natočené s lehkostí, zručností, dynamikou a vtipem.. Mozaika mikrosvěta (víceméně se nehneme z jedné čtvrti města) barvitých charakterů, hravých rytmů a sociálních nesnází v místech odkud koření celej svět... Přes celkový nadhled a veskrze pozitivní vyznění filmu však divák cítí, že idyla se nekoná.., že tady lidi přežívají jen díky obrovské energii a vynalézavosti.. Je asi vhodné připomenout, že od devadesátých let je Demokratická republika Kongo (tenkrát ještě Zair) v nepřetržitém a značně nepřehledném válečném konfliktu (sám se sebou a ozbrojenými jednotkami ze sousedních zemí), který si do dnešních dní vyžádal údajně už cca neuvěřitelných 7miliónů mrtvých + statisíce brutálně znásilněných a zmrzačených.... Přes to všechno, Kishasha Kids není fantasy fikce. Holt, kontinent kontrastů.

plagát

The Siege of Jadotville (2016) 

Technicky to není zmáknuté vůbec špatně, ale protože nejsem vlastenectvím posedlej Ir tak dost dobře nechápu proč bych měl být odvařený touhle glorifikací několika figurek v jakési obskurní bojůvce UN (OSN). Podle všeho tady UN nebyly o nic moc lepší než ostatní zájmové skupiny s francouzskýma žoldákama v rukávu.. a tak si tam pár dní, kucí z Irska a Francie, hráli na vojáčky. Jasně, byla to asi frustrující dřina, proti takové přesile a bez podpory shora, ale abych pravdu řekl, je mi to buřt.

plagát

Rise and Fall of Idi Amin (1981) 

Jakési prapodivné kvality to má, ale v zásadě je to poněkud odfláknuté béčko které je i přes své překotné tempo a zkratkovitost pocitově úmorně dlouhé a monotónní..

plagát

Dobrá znamení (2019) (seriál) 

Nevím no.. Papírově by to měla být kulervoucí pecka.. Organicky se doplňující duo Gaiman-Pratchett+ zástup známých tváří s Tennantem v čele... Bohužel v praxi to funguje jaksi napůl.. Působí to více jako roztříštěná exhibice hereckého figurkaření, než jako ucelený příběh plný vtipných nápadů. Speciálně Tennant si tady onanuje jen další vyčpělou variaci na tenkrát strhujícího Dr. Who.. Předlohu jsem nečetl, takže nedokážu posoudit jestli ten pocit, že zdánlivé duo snů (Gaiman-Pratchett) vlastně taky nefunguje tak dobře jak by člověk čekal, je jen důsledek nešikovně uchopené režie, nebo jestli se imaginace těch dvou přetlačuje už na papíře.... V zásadě jsem zklamaný a musím přiznat, že jsem to dokoukal jen s velkým sebezapřením.. Objektivně to ale jisté kvality má a je dost dobře možné, že divák naladěný jinak než já si u toho bude chrochtat nadšením...

plagát

Idi Amin Dada (1974) 

I když mě to nějak extra nebavilo, musí se tomu uznat, že je to fascinující ego-bizár. Chudák Amin se minul v čase. Kdyby dostal prostor dnes, byl by jednou z nejznámějších (a nejvlivnějších) tváří mezinárodní politické scény, házel by své banální, lživé a zábavné myšlenky do celého světa skrz twitter, celý svět by věděl, že je bezkonkurenčně nejlepší ve všem na co sáhne, všemu rozumí lépe než speciálizovaní odborníci, mezinárodní politiku by dělal "rebelsky" skrz naivní selský rozum, zastrašování a velkohubé výroky... Ehm.. Jak to tak píšu, tak mi dochází, že jednoho přesně takového tu přece už máme :D ... Každopádně Amin byl evidentně génius podprůměrnosti, který jen na základě šarmantní aury dobrosrdečného muže z lidu (a nějakému tomu vtípku navrch) dokázal přesvědčit davy, že není tak omezený, naivní a nekompetentní jak se jeví na první, druhý a třetí pohled. Ona se -jakoby logicky- nabízí úvaha, že uganďané museli být zákonitě banda naprostých retardů když tohodle pomatence sypajícího z rukávu jednu banalitu za druhou (a tvářícího se u toho jako, že zrovna podělal všechny myslitele historie) považovali za toho nejlepšího ze svých řad.. ale je důležité si uvědomit, že takhle to prostě nefunguje a Amin byl prostě kmotrem populismu dnešního střihu.. Navíc to moc dobře uměl s palnými zbraněmi..

plagát

Potřást si rukou s ďáblem (2004) 

Tohle je -v kombinaci s o několik let starším dokumentem "Poslední spravedlivý"(Ten tento dokument doplňuje protože srozumitelně, chronologicky mapuje průběh celé Dallairovy mise a samotný Dallaire zde vypovídá v ještě ve značně pohnutém psychickém rozpoložení) -zdaleka to nejlepší co se dá o rwandské genocidě shlédnout. Všechny ty filmové adaptace v čele s Hotelem Rwanda jsou (jakkoliv můžou být důležité) na mě až moc filmově přikrášlené, stylizované, cudné a patheticky na city hrající. Tenhle dokumentární tandem je ale jiná káva. Dallaire mluví otevřeně, nebojí se být explicitní, nebojí se na plnou hubu obvinit celý civilizovaný a humanismem se zaštiťující svět z pokrytectví, selhání a zrady. V jeho očích to všechno je..Frustrace, vztek, pocit vlastní viny a láska ke krajině se kterou nezvratně srostl skrz tu nepopsatelnou noční můru.. Osobně nemám sklon na Dallaira nekriticky hledět jako na hrdinu a nejspíš bych mu potřeboval položit pár otázek (nebo si aspoň přečíst tu jeho knihu) abych lépe pochopil jeho jednání v té hrůzně absurdní situaci a lépe si tak pro sebe definoval svůj postoj k němu.. ale asi se mu opravdu nedá upřít, že v době kdy všichni dělali, že rwandu nevidí a neslyší se tomu on sám postavil čelem a jakkoliv ve výsledku selhal, jeho velení zachránilo alespoň těch několik tisíc lidí... PS: Čtu tady komentář uživatelky Lynn a tohle mi trošku tahá oči, tak poopravuju..... 1) Belgičáné skupiny Hutu a Tutsi nevymysleli, tyhle kmeny samozřejmě existovaly dávno před Belgičanama. Belgičané "jen" vypěstovali nenávist mezi těmito (do té doby vedle sebe bez problémů fungujícími)kmeny. 2) Ty statisíce sousedů nebyli povražděni během tří dnů. Jasně, je to technikálie, ale celá ta smršť trvala cca 3 měsíce a přes první statisícovku se (podle hrubých odhadů) počet obětí přehoupnul cca okolo prvního týdne.

plagát

Hlásateľ správ: Príbeh Rona Burgundyho (2004) 

V rámci komedií za 4.. v rámci filmu jako takového, solidní 3... Přiznám, že jsem se bavil od začátku do konce a pár scének jsem musel doprovodit hlasitým chechtnutím.... ale nakonec, jako celek, to nemá takovou sílu a nebude to pro mě taková samozřejmá srdcovka jako třeba Zoolander.... každopádně to ale doporučuju každému kdo má rád tehle excentrický styl suchotrapného humoru s nadhledem..

plagát

Slzy Konga (2009) (TV film) 

Achjo... Tady filmařky evidentně umí na výbornou natočit hromadu silného a důležitého materiálu, ale naprosto selhávají ve snaze poslepovat z toho fungující film.. Tu míru diletantství fakt nepochopím. Kdokoliv jen trošku soudný přece musí na výsledek kouknout a vyhodnotiti to jako amatérské zoufalství trestuhodně podkopávající nohy tomu nosnému jádru filmu (a následně poprosit o pomoc někoho schopnějšího). ...Navíc jsem přesvědčený, že film by byl mnohem silnější kdyby tech výpovědí bylo klidně i 3x více a divák byl nucen čelit tomu úmorně dlouhému řetězci výpovědí z pekla (ale počítám, že doba na natáčení byla omezená a asi taky chvíli trvá než se ty ženy cizím filmařům otevřou).