Klajnik

Typická mrdka od Disney bez jakékoliv hodnoty. Vypada to hnusne, zla akce, diry v pribehu, plytkost, krkolomnej humor, plytke postavy, nefunkcni love story, Rock neumi hrat... Presne tenhle typ filmu odsuzuji. Nejhorsi na tom je, ze divaci jsou na tenhle styl “zabavnych”, sviznych a barevnych filmu se “sympatickymi herci”, co blbe vtipkujou, natolik zvykli, ze to povazujou za realitivne funkcni pocin. Rict, ze tohle je dobry, ci ze to uslo, je potvrzovanim toho, ze to Disney dela dobre a mel by to tak delat i nadale. Pritom tato formula nici spoustu projektu, ktere maji potencial a ja kazdy rok vidim tyhle obmeny stejne infantilni produkce i to, jak je divaci stvrzuji, protoze se nezamysli nad tim, na co ze to vlastne koukaj. Kez by se nad tim zamysleli.

Viděl jsem původní necenzurovanou verzi. Nemám problém s explicitním sexuálním vyobrazením. Naopak - pokud doba byla taková, tvůrce by se tomu neměl vyhýbat. Jestliže točím film o úpadkovém starověkém Římě a zhýralém despotovi Caligulovi, tak cenzurovat takový obsah je naprosto stupidní. Proto považuji za upjaté ty lidi, kteří na tomto filmu právě toto haní. Problém je, že film to není příliš vtahující, protože příběh není tak zdařile prokreslen a akcentován. Mohla by to jít i víc do hloubky po psychologické stránce. Scénář je však slabý. Jsou filmy, u kterých je radost poslouchat, co postavy pronáší. Zde by tomu tak být věru mohlo, ale scénárista to v sobě asi neměl. Přesto by se vyřádit mohl. Film to ostatně je poněkud šílený (sklizeň hlav), ale po slibném úvodu s Tiberiem jsou dialogy poměrně nudné. Obrazová stránka mě též neuchvátila. Statická kamera snímá prostor, který bývá větší a postupně se přibližuje na detail (třeba dvou postav, které konverzuji). Působí to divadelně, což mi třeba vůbec nevadilo u Scenes From a Marriage, ale zde bych raději něco šílenějšího a dynamičtějšího. Film jsem si tedy neužil. Výsledek byl neuspokojivý převážně proto, že film neměl dost kvalitní scénář. Právě kvůli nedostatečně dobře zpracovanému obsahu (příběhu, postavám, dialogům) u mě většina filmů takto selhává.

Skvělej mozaikovej komentář ke světu drog a boje s ním. V roce 2000 to mohlo být zajímavější než dnes, kdy už mám hrubou představu, že to takto funguje. Herci odvádí dobrou práci, ale film to není příliš příběhově nosný. Ačkoliv tu jsou různé epizody ze životů různých postav, jejichž životy se kolem drog točí, tak se mi to zdá stále příliš roztříštěné a k žádné postavě jsem tak nepřilnul, žádná mě ani dostatečně zajímat nezačala, protože se o prostor musí dělit s celou řadou dalších postav. Celá drogová problematika ale zajímavá je a stálo za to ji skrze postavy odkrývat. Přesto si nepřijdu o mnoho moudřejší, páč různé mezery nebyly prosvíceny, jelikož je scénář odbyde jednou větou a kdyby bylo rozhodnuto jinak, film by měl o 30 - 60 min víc. Nevím, jestli je film vhodným médiem na vyjádření takového tématu. Největší problém mám však s formální stránkou. Traffic považuji za vizuálně nepěknej. Práci s kamerou mě nikterak nebavila, její obraz se mi nezdál moc ostrý/kvalitní a to užití šíleně sytých modrých a oranžových filtrů v závislosti na tom, jestli se zrovna nacházíme v Mexiku nebo u feťačky, mi přišlo vyloženě prvoplánové a odpudivé. PS: Benicio Del Toro byl fakt pěknej chlap. Chápu, proč se o něm říká, že je mexickej Brad Pitt.

Ohranej scénář. Frank Grillo mi je poměrně nesympatickej. Ne zcela hrozná akce a svižné tempo z toho však udělají koukatelnou záležitost. Smysl to ale nemá.

Fajn béčko. Mělo to však být o 30 minut kratší.

Na tomhle filmu se vychvaluje hlavně osobnostní vývoj hlavního hrdiny. Ani ten však za moc nestojí. Jednak je předvídatelné, že k tomu dojde (samotná jeho malinkatá dcerka mu tak vyspěle nastavuje zrcadlo tím, jak mu promlouvá do duše: "Tak proto tě maminka nechala. Staráš se jenom sám o sebe." - nevěrohodné) a druhak ten samotný průběh povahové změny není příliš interesantní. Všechny ostatní aspekty považuji za obdobně neuspokojivé. Nenacházím nic působivého v obsahu ani formě. Nebyla to zábava a myšlenkově to též bylo prázdné. Respektive tou myšlenkou je, že když si budeme pomáhat, držet při sobě a občas se někdo obětuje, tak máme mnohem větší šanci na přežití. Takhle mi to však zní lépe, než to akcentované v ději. Výsledkem byla ztráta času - proto odpad.

Pěkný animák, který zdařile kombinuje vtip s jistou depresivní atmosférou. Dvě smutné postavy utvoří nepravděpodobné přátelství ve světě, kde je porozumění málo a "vše stojí za hovno". Obsahová stránka mi sedla a formální zpracování mě taky bavilo.

Jelikož to má špatný scénář, tak film postrádá atmosféru, napětí i postavy, které by si divák mohl oblíbit. Masky i dnes působí lépe než tohle CGI. Tenhle film nemá žádnou estetickou hodnotu. Prázdná podívaná. Námět je dobry, ale zbytek ho jen znehodnocuje, protoze film jinak neni vubec zajimavy a prizivuje se tak na necem, co hodnotu ma. Pochcat.

Gunna rád nemám, protože nemá autorskou vizi a jeho smysl pro humor je infantilní a hloupej (Harley: Miluji déšť. Je to jako kdyby na nás stříkali andělíčci...) Obdobné pocity mám z Taiky Waititiho. Ani jednou jsem se nezasmál, takže jako komedie to selhalo. Přesto myslím, že většina lidí se párkrát zasměje a celý film budou považovat za skvělou zábavu, protože ten film zábavně působí. Nemyslící jedinec uvidí barvičky, uslyší vtípky a bude mít pocit, že se skvěle baví. Ve skutečnosti to ale zábavné není. Je to prvoplánové, plytké, levné, infantilní a nevkusné na několika rovinách. Dokážu vypnout a bavit se, pokud mě film alespoň něčím zaujme. Takové Fast 9 bylo alespoň směšné. SS2 je spíš trapné a přeplácané. Když vypnu, zjišťuju, že se nebavím a tak zapínám, abych si tam našel nějaký stimul. Nacházím ho však jen ve výčtu vad. Chvála padala na to, že každá postava tu má dost prostoru, aby se prokreslila a bylo tam to srdíčko, přičemž ale postavy umírají. O nějakém srdíčku nemůže být řeč. Postavy mojí nějaký načrtnutý charakter, ale působí to spíš tak, aby se neřeklo, že to jsou jen hláškující panáci. Osobnostní oblouk bývá příliš jednoduchý a nezajímavý na to, aby mi na nich doopravdy záleželo. Proto jejich umírání nemělo žádný emocionální dopad. Holt Gunn není Tarantino a neumí postavám vtisknout nějakou grácii, aby zaujaly během několika minut. Samotná brutalita většinou nemá žádný silový dopad obdobně jako v novém Hellboyovi. Vlastně by tam ani nemusela být a to já jsem člověk, který ji ve filmech chce a užívá si ji. Celej film je pak poměrně předvídatelný. Některé scény se rozpadají, protože to, co se má odehrát ve scénáři nebylo reálně natočeno tak, aby se divák neptal: "Proč nepřátelé nemají zbraně? Jak je tohle možný?" Postavy spolu například skončí obklopeny nepřáteli na jednom místě na pláži, ale v další scéně každá sama za sebe, takže se rozdělili, utíkají a každá je zajata dvěma odlišnými skupinami. A celá hvězdice byla pěkně debilní nápad. Vážně si Gunn nemohl vymyslet něco, co by fungovalo lépe v rámci příběhu a bylo i zajímavější? Tady se krásně projevila jeho infantilnost.

Podle mě je tenhle původní režisérskej Helgelandův záměr slabší, než to, co s jeho filmem na popud producentů udělal Myhre a co šlo do kin roku 1999. Není to drsnější, jak mnozí tvrdí a finální třetina je podle mě lépe provedena ve 99 verzi. Jinak je to stejně plytkej film, jenž mi nenabídl dost hloubky ani atrakce.