Klajnik

Před mnoha lety jsem Bourne Identity viděl a nikterak zaujat nebyl. Snad jsem byl malý a víc bažil po něčem, co dnes považuji za přeefektované a nevkusné. Tu je pouze jedna taková přehrocená pasáž a to tak, kdy Bourne prorazí zábradlý točeného schodiště v nejvyšším patře a skočí dolu na těle muže, kterého předtím sejmul. Během pádu stihne zabít muže kulkou do hlavy, jež si to k němu míří z nižších pater. Scéna končí dopadem Bournova těla na tělo muže z výšky, která by ho zabila. To jsem se opravdu ze srdce zasmál. Taky si myslím, že tehdy jsem tvář Matta Damona nepovažoval za líbivou (narozdíl třeba od Cruisovo z MI2, které dnes hodnotím hůř), což mi též zabraňovalo propadnout tomuto akčnímu filmu. Dnes mi ale Damon připadal ve své roli sympatickej, což do značné míry zachraňovalo proč pro mě tato postava není zajímavá. Bourne si totiž nepamatuje kým je, ciž charakter značně ochudí a já nemohu být nikterak stimulován vnitřním světem postavy (uznávám, že takto nejsem většinou stimulován ani u postav, ktere si dle scénáře na svou minulost vzpomínají). Každopádně - tento první díl se mi ve svém klasičtějším formátu líbil víc než Greengrassův druhý (Bourne Supremacy), jež je pro mě stále dějově nepoutavý a zběsilé formální zpracování (shaky cam, střih) mému oku nelahodí, i když se říká, že tam to bylo použito správně a smysluplně.

Tenhle film jsem viděl v dětství v televizi a nebyl schopen docenit fincherovskou preciznost, která činí film tak mysteriózním. Poutavost tohoto snímku, stojí na skvělém scénáři. Během let mě ani nenapadlo pustit si to znovu. Dnes jsem to ve svých 21 letech zkoukl znovu i s kámošema, kteří to viděli poprvé a všechny nás to vtáhlo. Fincher je fakt borec. Teď musim znovu zkouknout ještě Benjamina Buttona.

Po relativně dobré dvojce došlo k těžkému kvalitativnímu propadu, čímž se série vrátila na svůj začátek, kde však ještě mohl konceptuálně bavit svým složením. Divák je schopen odpouštět (nyní vyšší míru) stupidity, nevěrohodnost a obecně tvůrčí dno do té míry, do jaké ho baví (ať už ironicky nebo ne) ansámbl hlavních hvězd a jejich pozérské grimasy. Na tom to stojí - jen je škoda, že nyní už jen pouze na tom. Prakticky nekoukatelné... Jedna scéna se mi však líbila: Stallone spatřil svého nepřítele - muže o kterém si myslel, že je už dávno po smrti, načež zkřivil svou botoxovou hubu a zařval na něj: "STONEBANKS!" ještě před tím, než vůbec vypálil.

Slušné výtvarné zpracování co se vizuálu týká, ale úplně unešen nejsem ani z tohoto jediného aspektu filmu, který za něco stojí. zbytek je předvídatelnou, nudnou, vyčpělou Burtonovskou pohádkou. Postavy jsem si nikterak neoblíbil a hudební čísla nemám rád, protože ta hudba mě ve valné většině případů vůbec netankuje.

Pro mě podstatně slabší počin než druhý Dark Knight. Joker má s Batmanem mnohem lepší chemii než Bane (ovšem, že má). Nolan nemá cit pro pěstní souboje a tak spousta takových scén nepůsobí moc dobře. Občas je choreografie vyloženě zlá a třeba takové finální střetnutí Banea a Batmana není nikterak osudové či pamětihodné či jen intenzivní. K celé šíři filmu mám své výhrady, ale přesto to dokáže emocionálně zasáhnout. Má to svoje momenty, ale hřebíček neuhodil na hlavičku s takovou silou jako minule. Rozhodně jsem se ale dobře bavil. Nástup Batmana po dlouhých letech nečinnosti je suprová scéna (ač mi potenciál momentu též nepřišel maximálně využit). Jedničku moc nemusím. Na dvojce mi vadí jen to, že film není eRko. K tomuto dílu výhrady mám, ale stejně funguje. Videoherní Arkham Knight byl lepším završením trilogie (tam má závěr podobnou sílu jako prostředek ve filmové trilogii).

Prvně jsem Temnýho Rytíře viděl jako malej na DVD a nebyl ještě schopnej ocenit všechny ty kvality tohoto filmu. Dnes jsem si jen tak namátkou pustil posledních pár minut a běžel mi mráz po zádech. Na vině je to perfektní divácké vyvrcholení v podobě prchajícího Batmana za vypravěčského doprovodu komisaře Gordona a Zimmerovi hudby. Nedivím se, že tenkrát v kině lidi jásali, hned jak se objevily titulky - ostatně na youtube je záznam. Perfektní vyvrcholení skvělého film. Vždy, když se Ledger objeví na scéně, tak je to opravdu něco. Neskutečné podání oné role. Je to superhrdinskej film a ty já moc rád nemám, jenže tenhle film mě ze všech Nolanovek rozsekal nejvíc. Uznávám však, že je to poměrně divácky vděčné. Celé to má jen jednu chybu - je to PG-13, což jisté momenty filmu kazí ("Víš jak jsem přišel k těm jizvám?" "Ne, ale vím, jak přijdeš k těmhle" - a nic, žádné řezné rány), páč eRko by tomu slušelo víc.

Oceňuji námět, jenž považuji za inspirativní, atraktivní, zajímavý, ale výsledné zpracování jsem si nikterak neužil. Naopak mám pocit, že jsem byl špatným filmem okraden o čas. Naprosto promarněný potenciál. Nedivím se, že to Luis Bunuel později nazval neúspěšným a přitakal tomu, že by zašel dál. Celé je to totiž tak nudné a pomalé. Scénárista se mohl vyřádit v absurdnu a surrealismu, ale celé se to drží tak u země. Jednak se tam zajímavé věci nedějí a druhak samotné postavy nejsou interesantní, protože to, co říkají nebaví ani nezajímá (tak jako třeba v Eggersově Lighthouseu). Pokud tedy netřeba hledat žádnou logiku v tom, proč nemohou odejít, tak se měl autor vyřádit v průběhu jejich uvěznění. To se ale nestalo. Nudný obsah. Pokud mě nezajímají postavy, proč by mě mělo zajímat, co dělají nebo co se jim děje? Selhaní. Taková škoda. Jak může mít někdo takovej skvělej nápad, takovou tvůrčí svobodu, ale natočit takhle nudnej film? A z formálního hlediska se mi to též nezdá být žádným úletem.

Z hlouby duše nesnáším Pelíšky. Nemám rád Spalovače Mrtvol. Postel ale zbožňuji, protože má dobré dialogy, je experimentální a obsahově mě tento film po celou dobu stimuloval.

Typická mrdka od Disney bez jakékoliv hodnoty. Vypada to hnusne, zla akce, diry v pribehu, plytkost, krkolomnej humor, plytke postavy, nefunkcni love story, Rock neumi hrat... Presne tenhle typ filmu odsuzuji. Nejhorsi na tom je, ze divaci jsou na tenhle styl “zabavnych”, sviznych a barevnych filmu se “sympatickymi herci”, co blbe vtipkujou, natolik zvykli, ze to povazujou za realitivne funkcni pocin. Rict, ze tohle je dobry, ci ze to uslo, je potvrzovanim toho, ze to Disney dela dobre a mel by to tak delat i nadale. Pritom tato formula nici spoustu projektu, ktere maji potencial a ja kazdy rok vidim tyhle obmeny stejne infantilni produkce i to, jak je divaci stvrzuji, protoze se nezamysli nad tim, na co ze to vlastne koukaj. Kez by se nad tim zamysleli.

Viděl jsem původní necenzurovanou verzi. Nemám problém s explicitním sexuálním vyobrazením. Naopak - pokud doba byla taková, tvůrce by se tomu neměl vyhýbat. Jestliže točím film o úpadkovém starověkém Římě a zhýralém despotovi Caligulovi, tak cenzurovat takový obsah je naprosto stupidní. Proto považuji za upjaté ty lidi, kteří na tomto filmu právě toto haní. Problém je, že film to není příliš vtahující, protože příběh není tak zdařile prokreslen a akcentován. Mohla by to jít i víc do hloubky po psychologické stránce. Scénář je však slabý. Jsou filmy, u kterých je radost poslouchat, co postavy pronáší. Zde by tomu tak být věru mohlo, ale scénárista to v sobě asi neměl. Přesto by se vyřádit mohl. Film to ostatně je poněkud šílený (sklizeň hlav), ale po slibném úvodu s Tiberiem jsou dialogy poměrně nudné. Obrazová stránka mě též neuchvátila. Statická kamera snímá prostor, který bývá větší a postupně se přibližuje na detail (třeba dvou postav, které konverzuji). Působí to divadelně, což mi třeba vůbec nevadilo u Scenes From a Marriage, ale zde bych raději něco šílenějšího a dynamičtějšího. Film jsem si tedy neužil. Výsledek byl neuspokojivý převážně proto, že film neměl dost kvalitní scénář. Právě kvůli nedostatečně dobře zpracovanému obsahu (příběhu, postavám, dialogům) u mě většina filmů takto selhává.