Klajnik

Náhodou jsem tenhle dokument objevil v komentářové sekci v jedný skupině filmových fandů na facebooku. Někdo se poptával po nějakym kousku dokumentujícím nějakou subkulturu. “Dig!” archivními záběry dokumentuje sedmiroční období dvou kapel (Dandy Warhols a Brian Jonestown Massacre), které pocházejí ze stejného místa, ale každá se dostala uplně jinam. Přesto si byly v devadesátkách navzájem obdivovateli i rivaly (obdobně jako Blur a Oasis, které však byly úspěšnější). Nejlepší na tom je, že já ty kapely předtím neznal, ale šíleně se mi jejich hudba zalíbila už během úvodního introduction. BJM jsou podle všeho zajímavější, svéráznější a umělecky hodnotnější. Nikdy se však nestaly velkými, protože geniální frontman Anton Newcombe byl neukázněnej, nekontrolovatelnej, emocionálně nestabilní feťák s přepálenym egem. Dandy Warhols je však vždy obdivovali. Jejich frontman Courney tvrdil, že Anton je vždy před ním. Dandies se však stali úspěšnými, protože svou kariéru braly vážně, zatim co Anton chtěl jenom hrát rock’n’roll. Mě osobně víc baví DW, páč mám rád energické líbivé znějicí hity. Tomu, co dělal Anton moc nerozumim. Třeba ale pochopím. Jejich alba teď budu nějakou dobu poslouchat.

Klasické postupy, ale emocionálně to nezasáhlo tolik, jako jiné filmy podobného druhu. Chyběla tam taková ta typická souhra (viz.: Oh Captain, My Captain), která v jeden moment diváka dostane do kolen. Postavy studentů to netáhnou a přesto je konec přenechán jen jim. Taky mě zamrzelo, že film téměř vůbec neprozkoumal kouzlo rétoriky a různých argumentačních faulů (snad jen ten chybný sylogismus). Zrovna tohle by mělo cenu popularizovat, protože lidé mají v komunikaci mezery. Stačí se kouknout na facebook. Nikdo nerespektuje pravdu, každej si jen mele to svoje a porozumění, soudnost či sebereflexe je nedostatkovým zbožím.

Některé záběry mají skvělou kompozici a interní svět toho sériového vraha byl působivou pasáží. Jako celek to ale nefunguje, protože scénář je zkrátka slabý. Ač námět zajímavý je, tak film jako celek bych takto neoznačil, páč obsah není dost dobře zpracován: jenom to klouže po povrchu, takže to nezainteresuje diváka do postav, přičemž dialogy mezi nimi nikterak nestimulují a emocionálně to pak nikterak neudeří hřebíček na hlavičku.

Vin Diesel je zase k smíchu a to je na filmu to jediné stimulující. Přesto jde znát, že si to tvůrci neuvědomují dost na to, aby na tom materiál postavili. Přesto se u toho s kámošema relativně zasměju, ale jinak je to nudný, mdlý a obecně špatný film.

Začátek mezi hlavouny firmy je skvělej, páč jsem se chytal vtipům, bavilo mě dění celé pasáže a celá ta dravost, jenže od té doby, co Putney převezme vedení a začne dělat změny, to bylo sotva dobré. Jistě jsou na vině i jisté mé nedostatky, páč jsem cítil, že bych si to užil více, kdyby mi vždy došlo, co tím chce autor říci. Film se prý většinou interpretuje buďto jako "autorova obava z Afroameričanů" nebo jako "kritika toho, jak jsou Afroameričané vyobrazovaní". Film však není k divákovi příliš vstřícný a pokud do tématu příliš nevidí, bude mnohdy zmaten. To znamená, že film úspěšně nepředal poselství. Vím, že to má být satira na různé poměry, ale příliš úsečná, dramatická výstavba celku je totiž špatná a samotné jednotlivé epizodky z reklamní agentury to neutáhnou. Ač jsem se párkrát uchechtl, tak jsem si též párkrát uvědomil, že vtip nepadl na úrodnou půdy, protože herecký přednes nebyl nejzdařilejšíí. po většinu času jsem se příliš nebavil, ač jsem věděl, že sleduji něco zajímavého. Určitě se na to ale podívám někdy znovu.

Scénář je fakt slabej, ale ta premisa k zahození není, to uznávám. Vzhled těch pekelných sadomasochistů mě bavil stejně, jako některé jejich repliky. Škoda jen, že jich tam moc není a tedy ve filmu není moc toho, co jediné ho dělá trochu dobrým. Jako celek jsem si to ale vůbec neužil.

Chápu pointu a dokonce mi vadí i stav věcí, z něhož to vychází, ale celé je to tak lámané přes koleno, že výsledek působí jen směšně. Zápletka vycucaná z prdele, nudná počáteční expozice a nijak uchvacující formální stránka. Tohle si zaslouží důstojnější zpracování, ale na to jsou třeba umělci. Akademie však přesto dala této břečce oscara, protože.... - protože ho nemůže nedat?

Dekonstrukce hrdinské básně artušovského cyklu ze 14. století. Jsem si jistý, že jedinec si film užije o něco více, když se seznámí s původním materiálem. Vizuálně je to víceméně pěkné (některé záběry jsou úchvatné), ale přesto jsem si sledování příliš neužíval. Námět sice zajímavý je, ale jeho průběh mě už příliš nezajímal. Na vině bude pravděpodobně nedostatečnost scénáře, jemuž chybí šťáva nebo drive či jistá pestrost. Interakce mezi postavami nejsou tak poutavé, jak by mohly být. Kvůli tomu i tolik nevyzní jinak zajímavej námět.

Chvílema milý příběh o přijmutí něčeho cizího do rodiny skloubený s jakýmsi folklórním hororem. Tato atraktivní žánrová mixáž je příčinou toho, proč je film poměrně soft, i moji mamku by to občas zahřálo u srdíčka a nikdy to nezačne být příliš explicitní, aby od něj odešla. Kvality jsou čerpány spíše z atmosféry, hereckých výkonů, jisté bizarnosti a kvalitního filmařského zpracování než z výživného scénáře plného úderných dialogů (viz. Lighthouse).

Technické kvality to má, ale obsahově je to pro mě velmi frustrující a otravnej film. Vidím, že se snaží být pořádně hořko-sladký, ale k tomuto emocionálními guláši je třeba dojít v zájemné souhře jednotlivých dějových linek, skrze které nás provádí postavy příběhu. Jelikož jsem se však nevezl na romantice, humoru ani tragice, tak u mě nemohlo dojít k tomuto záměru. Já ty postavy totiž nesnášel, ale film chtěl, abych s nimi sympatizoval. Já se s tím ale nezžíval. Neuroticky vytěkaný, nudný ťulpas, Baxter, se kterým si všichni vytíraj prdel, se zamiluje do kolegyně z práce, která je však natolik naivní a opovrženíhodná, že se stale milenkou prolhaného šéfa-ženáče, jemuž (jako i dalším) Baxter půjčuje svůj byt na prcání, díky čemuž mu bylo přislíbeno povýšení. Když mi příběh ukazuje takovou sebranku kreténů, tak chci vidět, jak budou scénáristou škodolibě trápeni. Z toho by mohla pramenit komedie i jistý uspokojiví pocit.