Byt

Vlastně docela obyčejný příběh (o dvou zhrzených a využívaných lidech), který jako dvouhodinový film funguje obstojně hlavně díky smysluplně napsaným, srozumitelně jednajícím a příjemně zahraným (nejen) ústředním postavám a Wilderovu čistému vypravěčství. Ale prostě jsem čekal mnohem více humoru, svižnější tempo a celkově větší grády. Vlastně jsem asi chtěl vidět modernější carygrantovskou screwball komedii, což Byt v žádném případě není. Určitě má totiž blíže k jemné, pozvolna plynoucí kultivované romanci, než ke ztřeštěné grotesce. Oscara za film a režii bych ale každopádně dal raději třeba Psychu (které na nejlepší film ale ani nebylo nominováno, což považuju za skandální!)... 70 % (06.02.2020)

Podle mě je tohle jeden z těch filmů dokonalých snad po všech stránkách. Dokonalé propojení romantiky, humoru i dramatična, dokonalá souhra ústřední dvojice (ačkoliv jsou oba tak jiní), dokonalá vánoční atmosféra, spousta nezapomenutelných momentů a hlavně ta příjemná nepředvídatelnost, jestli to dopadne dobře, nebo ne. Po skončení závěrečných titulků jsem se musel na vlastní oči přesvědčit, že Byt opravdu trval dvě hodiny. Utekl totiž tak rychle. (01.02.2014)

„Řekl jsem, že nemám rodinu, neřekl jsem, že mám prázdný byt“ Asi nejpravdivější ze všech Wilderových komedií, která šikovně kombinuje romantiku se společenskou satirou. Život starého mládence je prezentován se stejným nadhledem a stejnou neochotou moralizovat jako vztah mezi mužem a ženou. Pracovní a soukromá linie jsou do sebe mistrně zaklíněné, jedna postrkuje dopředu druhou, aby mohlo v závěru dojít k jejich naprosto přirozenému splynutí. Wilder sám sebe označoval za „pouhého řemeslníka“, za komerčního režiséra. Byt tomuto tvrzení neodpovídá. Přestože by z dnešního pohledu potřeboval přidat na tempu a ubrat ze schematičnosti při vykreslování ženských figur (labilní, žárlivé, na mužích závislé), pro žánr romantických komedií jde o podobně přelomový film, jakým bylo Psycho pro thrillery. 80% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, pshimi, Nathalie, Eddard (14.08.2007)

Co by to bylo za podřízeného, kdyby šéfům nenabídl plnou ledničku jídla i pití a hlavně přichystanou postel. Jenže tenhle byznys se zvrhnul a tenhle řadový zaměstnanec v oddělení běžného pojištění, naivní mladík chycený do vlastní slušnosti, musí mnohdy v zimě trpět před vlastním bytem. Jelikož se z něho stal hodinový hotel jeho šéfů. Je neschopný odmítat jejich prosby (mnohdy i příkazy), a tak několikrát týdně uklízí prázdné lahve doufajíc, že ho to vynese do vyššího patra (vyšší číslo je důkazem úspěchu). „Cestou vzhůru“ ho provází i obsluha výtahu, do které se zakouká, jenže záhy zjistí, že i ona prochází jeho bytem coby důvěřivá milenka jednoho z šéfů, který se ne a ne rozvést. Výtečný námět, zdůrazňuji. Billy Wilder nešetří sarkastickým humorem, výborně dávkuje drobné pointy, jeho snímek je melancholický až chladný (dojem odosobněného podniku) a dokonale využívá hereckého umu Jacka Lemmona, který nikdy nesklouzává ke karikatuře (to Shirley MacLaine mi až tolik nesedla). A je fajn, že si Wilder dovolil být lehce jízlivý: velké firmy degradují jednotlivce ve snadno nahraditelné „kusy“. Obecně se toho nebál, když vytáhl témata nevěry nebo pokusu o sebevraždu. Právě jeho kombinace romantiky se společenskou satirou je výtečná. Romanticko-komediální drama trvalé hodnoty. Těsně pod vrcholem. (08.02.2016)

Mistrovské dílo Billyho Wildera a jedna z nejúžasnějších a nejmilejších romantických komedií jakou jsem kdy viděl. Jack Lemmon a Shirley MacLaine tu předvádějí herecký galakoncert, který bohužel zůstal pouze u nominací na Oscara, ale pro mě je to nezapomenutelné. Velmi inteligentní námět převedený na precizní scénář Billyho Wilder, který se samozřejmě ujmul i režie. Dílo, které se navždy zapsalo zlatým písmem do dějin kinematografie....... (25.02.2008)