Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Sci-Fi

Recenzie (395)

plagát

The Suicide Squad: Samovražedná misia (2021) 

Po strašně dlouhé době (od TDKR) má konečně DC super komiksovku, která se odlišuje od drtivé většiny komiksového žánru a zároveň je i super filmem, což je po předchozích DCEU srágorách obrovské překvapení. Gunn je hravý režisér, který se umí krotit a je evidentně schopný sebereflexe, což spousta režisérů neumí (že, Zacku?) a film tudíž nikdy nepřekročí hranici, kde by to bylo až moc. Ať už jde o vtipy, postavy, násilí či akci, vždy se jde do extrému, ale nikdy ne za hranu, což dává filmu auru jakési výjimečnosti. Hlavně je to celé prostě strašně zábavné, což se může zdát jako banální, ale když se podíváme kolik nudných blbin v poslední době vzniklo, tak tento fakt nejde nezmínit. Pokud Gunnův styl není někomu vyložené proti gustu, tak si film minimálně užije a pokud jsou tyhle filmy vaše krevní skupina, tak budete jásat, protože tahle jízda to je… NĚCO!

plagát

Rozhnevaný muž (2021) 

Po konci filmu mě napadají jen otřepané fráze jako "Guy Ritchie ve své životní formě" nebo "jeden z filmů roku" a všechny jsou naprosto oprávněné, protože Wrath of Man je naprosto luxusní záležitostí. Není to ani klasická Stathamovka, ani typická Ritchie gangsterka. Není to ani mix obou, je to něco naprosto jiného, něco temného, zlého a hlavně fantasticky natočeného. Celý film je nekompromisní revenge jízda (opravdu to má dvě hodiny?), která začne hned po úvodních titulkách a skončí až po doznění posledního tónu onoho famózního soundtracku. Právě hudební doprovod dodává temné atmosféře ty největší grády a vryje se člověku do podvědomí. Po roce koukání na blbiny na Netflixu je tohle naprostý životabudič, který připomíná, že skvělý filmy se ještě točí a já doufám, že mi příští rok Ritchie naservíruje hned další takovou pecku.

plagát

Armáda mrtvých (2021) 

Tohle mohl být celkem zábavný film, kdyby na tom jen nedělal Snyder. Že to bude úplně pitomý bylo celkem jasný, ale plný balastu a otravných nesmyslů to být nemuselo. Postavy jsou nezajímavé a nudné, někdy vyloženě debilní, jako třeba postava Kate. Je to šíleně dlouhý, jak už u Nerflixu bývá zvykem. Mohla to být 100 minutová jízda, ale není. Při psaní scénáře asi Snyder pogooglil o čem je Já legenda od Mathesona, což by byla vlastně hrozně fajn inspirace, kdyby se s ní dokázalo pracovat. Jestli tohle má být start celého nového universa, tak to teda potěš. Jako jednorázová blbina to ujde, ale proboha ať z toho není nic vetšího.

plagát

Kimi no na wa. (2016) 

Čekal jsem dobrý film, který si snad co nejvíc užiju, ale tohle... Tohle byla emocionální jízda, na kterou jsem nebyl ani v nejmenším připraven. V překrásné animaci zabalený příběh mě totálně dostal a já hltal každou sekundu až do onoho nádherného konce. Těžko si to všechno dává nějak exaktně do slov, musím použít otřepanou frázi, že se to "musí zažít", protože ono opravdu musí. Mrzí mě, že se na romantický anime film nepodívá více lidí, protože tenhle klenot by se měl dostat do širšího povědomí, jelikož věřím, že za srdíčko by chytnul i spoustu dalších lidí, stejně jako chytl mě.

plagát

Nikto (2021) 

John Wick má plnohodnotnou konkurenci v podobě mistra Nobodyho. Nekompromisní akční nářez, který nabízí vše, po čem fanoušci žánru touží. Navíc jsem se několikrát i zasmál, což beru jako velmi vítaný bonus. Je to prostě jízda, která dokáže naprosto nadchnout, pokud jsou tyhle filmy vaše krevní skupina.

plagát

Godzilla vs. Kong (2021) 

Godzilla vs. Kong je film o tom, jak se obří radioaktivní ještěrka mlátí s přerostlým gorilákem. Jo, je to strašně pitomý, ale to ani jinak dopadnout nemohlo. V bitkách je to totiž správně epické a strhující. Člověk si jen povzdychne, že nemůže do kina, protože tohle je přesně materiál pro velké plátno. Po příběhové stránce je to samozřejmě blbé, až to někdy bolí. Všichni lidští hrdinové jsou hrozní a linka s Millie Bobby Brown je po scénáristické stránce zhruba na úrovni fanfikce dvanáctiletých dětí. Adam Wingard naštěstí pochopil, že má sice dementní scénář, ale k němu má i dvě cool monstra, takže se naštěstí většinu času něco děje. Navíc tomu všemu napomáhá krátká stopáž. Skull Island byl sice lepší, ale v rámci možností se tohle povedlo nad míru a s výsledkem jsem spokojen.

plagát

Liga spravedlnosti Zacka Snydera (2021) 

“Whedonův” cut JL byla sračka, nedá se to říct jinak. Bylo to dlouhý, nudný a tupý jak necky. Snyderova verze je ve všech ohledech lepší, ale co si budeme povídat, žádný zázrak to není. Povídáčky o tom, jak tohle bude něco úplně jiného než původní verze, to byly samozřejmě kecy. První dvě třetiny jsou víceméně stejné a věci, co tam jsou navíc, vetšinou jen zbytečně prodlužují stopáž. Za těch 70 mega si Zack přetočil jen finále a epilog. Problémy původní verze zůstávají, scénář je furt pitomý a postavy nezajímavé a spíše nesympatické. Věřím, že tohle mohla být dost fajnová komiksovka, ale napoprvé to Snyder nedodělal a napodruhé zase dostal moc volnou ruku, takže chyběl někdo, kdo by mu občas řekl, že si vymýšlí kraviny. Snyder jako producent by Kevinu Feigemu nemohl dělat ani stážistu, taky podle toho DCEU vypadá. Jako režisér už od Watchmanů jede na sestupné spirále a JL to jen potvrzuje. Někomu se jeho styl může bezpochyby líbit a sedět, mě ovšem miliarda zpomalovaček a to, že Zack stále nechápe rozdíl mezi temný a tmavý, vyloženě sralo. Některé záběry byly kýčovité až běda. Snyder se prostě urval ze řetězu a já mu to vlastně přeju. ALE proč to má sakra 4 hodiny?! Proč to je v tom otřesným 4:3 formátu? K čemu tam jsou dobrý rádoby nesmyslný názvy kapitol? Některé části si člověk užije, jindy si říká:,,Co to sakra je?” Fanboyové si tohle asi užijí a tím epilogem si je Snyder namlsal tak na další dvě až tři petice. Kdyby tohle šlo před čtyřmi lety do kin pod nějakým rozumným dohledem, tak to mohl být hodně fajn film, který by neschytal tolik kritiky a došel by si aspoň pro miliardu. Tohle je nakonec jen posun o jednu hvězdu nahoru. Teď budu očekávat ješte ten Ayer Cut.

plagát

Raya a posledný drak (2021) 

Po vizuální stránce překrásné, plné hezkých nápadů, ale bohužel vyprávějící ten nejbanálnější možný příběh. Disneyovky jsou většinou kouzelné, plné vtipných a milých postaviček v relativně originálním světě, jen se tu na rozdíl od Pixaru nikdo nesnaží o nějaký nápaditější děj. Jasně, animák pro děti nebude mít přelomový příběh s přesahem, ale vymyslet lepší příběhový oblouk, než jaký je člověk schopný sesmolit během pěti minut ve spěchu, by tomu dát mohli. Alespoň tomu dodat něco málo navíc, než to co by se dalo označit jako “klasická disneyovka”, není to tu, ale pořád je to moc hezký animák, který se bude řadit k těm lepším.

plagát

WandaVision (2021) (seriál) 

WandaVision není nakonec taková pecka, jak se zhruba v půlce série mohlo zdát. Sitcomový úvod je fajn, i když určitě spoustu lidí třeba úplně odradí. Následně se to velice rozjede a já byl dost nadšený z toho, co za kulišárny na nás Marvel chystá. Výsledek ovšem není žádný zázrak, tempo zpomalí a i když je flashbacková epizoda fajn, tak finále je lehkým zklamáním. Celé to krásně budované mysteriózno vyzní nakonec dost do prázdna a realita je možná až moc banální. Je to škoda, ale je fajn, že Marvel zkusil zase něco nového a myslím si, že každý fanoušek si tohle dost užije, stejně jako věci, kterým to umetá cestičku.

plagát

Krajina Nomádov (2020) 

Nomadland je poněkud zvláštní, celý je krásně nasnímaný a ve scénách s melancholickou hudbou si diváka vskutku podmaňuje, ale zároveň je velmi velmi pomalý, takže v některých chvílích diváka zbytečně ztrácí. Celé prostředí novodobých nomádů je pro Evropana obzvláště zajímavé a dokáže člověk několikrát udivit. Problém je chvílemi v příbehu, ve kterém je hned několik silných motivů, ale ne všechny se daří správně podat, a tak určitá část vyzní naprázdno, což je poněkud škoda, protože ve správných momentech Nomadland chytne za srdce. Postava Fern je pro mainstreamového diváka těžko uchopitelná a troufnu si říct, že jen málokdo se s ní dokáže výrazněji ztotožnit. Její životní cesta sice není převratná, ale má své velmi silné melancholické kouzlo. Mrzí mě, že to Chloé Zhao nezkusila podat trochu více diváčtěji, protože tohle by si zasloužilo dostat se do většího povědomí. Rozhodně si to ale zaslouží každé ocenění, protože tohle rozhodně není žádná vychtěná oscarovka, ale velmi silný film, který si zaslouží diváckou pozornost, i kdyz je náročnější se na jeho vlnu naladit.