neo93

Druhá řada výpravného dramatického seriálu o britské panovnici. A hned první epizoda začíná velmi zostra, když královna Alžběta II musí řešit válečný konflikt, týkající se kolem Suezského průplavu, tak se i vyrovnávat s odletem svého manžela Philipa na pěti měsíční cestu. Stejně tak s jakou intenzitou a kvalitou skončila první řada, začíná i ta druhá. A podobně, jak jsme sledovali podstatné události v životě královny a jejího okolí v minulé řadě, tak jej sledujeme i nyní, jen s tím rozdílem, že jsme se přesunuli v čase do 60. let 20. století. Možná jsem tušil, že i druhá série bude pokračovat v nastoleném tempu, ale rozhodně jsem nečekal, že bude stejně tak skvělá. Znovu se zaobíráme především Alžbětou a jejími královskými povinnostmi a problémy, které se kupí jeden za druhým, tak i samotnou monarchií, která se musí změnit, jít s dobou, nemůže si dovolit být staromódní, trvat na starých zvycích a tradicích. Mimo tento hlavní děj, prožíváme i osudy dalších postav, které dostávají v jednotlivých epizodách ještě více prostoru. Jako třeba její manžel Philip. Kromě již zmíněného odloučení od své manželky a následného sporu mezi nimi, zaujme pohled na mladého Philipa v internátní škole ve Skotsku, do které nyní nastupuje jeho vlastní syn Charles. Mimochodem se jedná asi o nejlepší epizodu druhé řady. Nezapomíná se rovněž ani na sestru královny, Margaret, která stojí ve stínu panovnice, a proto se chce za každou cenu, alespoň na chvíli, vymanit z tohoto stínu a být středem pozornosti. A v neposlední řadě nechybí ani např. rozporuplné setkání s americkým prezidentem J. F. Kennedym a jeho ženou Jackie. Všechno, co zdobilo úvodní řadu, se vrací, a to v té nejlepší možné podobě. Uvidíme, jak si tvůrci poradí s hereckou obměnou v třetí sérii, ale jistě se máme na co těšit.

Úžasný film. Tak toto jsem opravdu nečekal. Že se budu bavit ve společnosti Vigga Mortensena a Mahershala Aliho jsem tak nějak tušil, podle zhlédnutého traileru, ale že se téměř celou projekci budu ze srdce smát, jako už dlouhou dobu v kině ne, jsem nevěděl. A přitom, ve své podstatě, tak jednoduchá zápletka. Věhlasný a bohatý černošský klavírista přezdívaný doktor Don Shirley hledá řidiče, který by ho nejen vozil, ale i doprovázel jako společník po turné po jižních státech amerických. Na tuto nabídku kývne Tony „Pysk", chlap, který se ničím ani s nikým příliš nepáře. Pro něj je to pouhá práce, z nichž by mu mohly kápnout docela slušné peníze, jenž potřebuje na uživení své rodiny, jelikož podnik, kde pracoval, je nyní zavřený. A tak se tito dva rozdílní muži dávají dohromady a vydávají se na neobyčejnou cestu. Ani ve snu by mě nenapadlo, že film může být tak zábavný a vtipný. A je to zásluhou především Vigga Mortensena, který s naprostou elegancí hraje svoji postavu, samozřejmě bez jeho hereckého kolegy by jeho výkon přišel vniveč. Ten kontrast obou postav je do očí bijící, což vůbec nevadí, naopak, o to více je humor vydařenější. Na jedné straně elegantní, slušný, eticky zásadový, inteligentní a vzdělaný, avšak osamělý a uzavřený člověk, zaměřený pouze na své hudební umění, a na straně druhé, neomalený, hrubý, nekulturní, nechápavý a vulgární, ale dobrácký, milující otec a manžel rodiny, který má vše, co potřebuje, ačkoli sám o tom ani neví. Navíc skutečnost, že klavírista Shirley je afroameričan, dodává všemu ještě větší rozměr. Bez této drobnosti by snímek vlastně ani nemohl vzniknout, resp. by neměl takový humorný nádech a ve výsledku ani dramatickou linku, na kterou se hraje zejména v závěru filmu. Pro mě osobně jedno z největších filmových překvapení, které mě za poslední dobu asi nejvíce oslovilo.

Již čtvrtá sezona dramaticko-historického seriálu podle úspěšných knih od Diany Gabaldon. Tentokrát sledujeme osudy Jamieho a Clare v Americe, konkrétně v Severní Karolíně. Oba dva se po těžkých časech ocitají na místě, ve kterém se rozhodnou, že právě tady by mohli začít žít svůj vysněný společný život. Po úvodních nezdarech v nové zemi, se jim konečně podaří vybudovat domov, poklidný a soběstačný srub na samotě v horách. Jenže tento klid netrvá příliš dlouho a oni se musí znovu potýkat s nebezpečím, které jim hrozí, ať už z řad osadníků či původních obyvatel, tedy indiánů. Sice poznávají nové přátele a znovu se setkávají s těmi, které by nečekali, že je vůbec potkají, ovšem i s nimi přicházejí další nečekané problémy. Pokud se vám zdá, že se v některých z prvních epizod nic moc vlastně neděje, tak nezoufejte, jelikož v druhé polovině série se seriál už pořádně rozjede až do skvělého finále. Celý příběh se i v této řadě dále rozšiřuje a s ním i samotné postavy, které se vyvíjejí od každé epizody k další. Ne u všech se mi ale tento vývoj pozdával, jako v případě Brianny, resp. Rogera. Zpočátku se mi jejich dějový posun jevil jako ne úplně dobrý nápad, ale postupně začal dávat smysl, ačkoli se na jednu stranu opakuje, na druhou se navrací k první sérii. Pro mě osobně další výborná řada, která splnila očekávání a znovu navnadila na příští sérii.

Daredevil se již potřetí vrací ve stejnojmenném seriálu, resp. vstává z popela, a to doslova. Museli jsme si dlouho počkat na pokračování, ale výsledek stojí za to. Nová série začíná přesně tím, čím skončila první řada příbuzného seriálu Defenders. Náš hrdina z Hells Kitchen, jako zázrakem přežívá výbuch a pád budovy Midland Circle a ocitá se tam, kde vyrůstal, tedy v sirotčinci u sv. Anežky, ve kterém ho nyní dávají do kupy. Jenže nejde tak ani o jeho fyzické rány, ačkoli má velmi četná zranění, zpočátku neslyší na pravé ucho a ani nemá své zdokonalené smysly, jak normálně, ale jako spíše o nápravu psychického a duševního zdraví. Ztratil víru v Boha, své přátele i sebe sama a své poslání. A než se znovu dá dohromady, aby mohl vykonávat svoji dobrovolně povinnou službu své čtvrti, věci se dají do pohybu. Především se do hry opět dostane jeho úhlavní nepřítel, nikdo jiný než Wilson Fisk, brutální zločinec, jehož společně s Fogygm a Karen, poslali za mříže. A právě Fisk je ústředním bodem třetí řady. Což je jen dobře. Fiskova osobnost je natolik komplikovaná, že si zaslouží dostatek prostoru. Jeho vliv, moc, vydírání a zastrašování, nejsou možná konkrétně tak vidět, ale v atmosféře seriálu je to hodně znát, když postupně ovládne FBI, policii i další složky ve městě. Velmi zajímavé jsou ale i třeba interakce Daredevila právě s Fiskem, ve své mysli. Kromě něj se seriál zaměřuje rovněž na staré dobré parťáky a přátele Matta Murdocka, ambiciózního a dobrosrdečného právníka Foggyho Nelsona a odvážnou a cílevědomou novinářku Karen Page, které je dokonce věnována téměř celá jedna epizoda, kdy se dozvídáme podstatné informace z její minulosti. Nezapomíná se ovšem ani na další zásadní události, které se přihodili v životě Matta. Třetí série nám však přináší i nové postavy, které jsou znovu skvěle vystavěné, ať už je to agent FBI Ray Nadeem nebo jeho kolega Ben Poindexter, jenž sehrávají významné role v seriálu. Po příběhově stránce se nedá jednoduše nic moc, co vytknout. Nicméně bez určité akce, napětí a patřičného násilí by nebyl Daredevil, tím čím je. A třetí řada, v tomto ohledu, v ničem nezaostává za předchozími, ačkoli je jí možná méně než v minulé řadě. Ale když už na ní dojde, je naprosto uchvacující. Jako v případě dokonalé jednozáběrové akční pasáže ve vězení, brutální bojové scény v kanceláři Bulletinu nebo další surové akce v kostele. Závěrečný souboj, je už pak "pouze" očekávaným dějovým vyústěním, tří hlavních postav. Třetí a bohužel poslední řada seriálu Daredevil, třeba se ještě dočkáme další série, je znovu excelentní a znovu potvrzuje, že nemá mezi svými známými z Defenders, ale také mezi nejen komixovými seriály konkurenci a nabízí to nejlepší ze současné televizní tvorby.

Druhá část krvavé odplaty, znovu pod taktovkou zkušeného Quentina Tarantina. Je zajímavé, že Kill Bill Vol. 2 nezačíná tak, jak bychom očekávali podle konce předchozího filmu, ale ukazuje nám hned na začátku to, co Tarantiono nestihl dovyprávět v prvním díle, tedy to, co přesně se odehrálo těsně před masakrem. Až poté Uma Thurman pokračuje ve vykonávání svého seznamu, který obsahuje pět jmen, jenž musí zabít. Jenže oproti jedničce se jedná o úplně jiný způsob, jakým nám režisér podává celý vlastně snímek. A je to ve výsledku jenom dobře. Samozřejmě i zde uvidíme plno násilí, surovosti a krve, ale v mnohem menší míře než minule. Na druhou stranu, když už se něco takového ve filmu vyskytne je to zobrazeno možná ještě drsnějším způsobem, např. souboj v karavanu s Ellen nebo třeba sekvence v hrobě. Ve dvojce, se však autor především zaměřuje na zodpovězení všech nezodpovězených otázek. Není proto divu, že značnou část filmu tvoří pověstné tarantinovské dialogy, které jsou ovšem výborné a rovněž velmi důležité, pro pochopení různých motivů. Nejvíce přínosná část, se jeví asi pasáž z tréninku nevěsty v horách, která nám objasňuje spoustu věcí. I proto je druhý díl daleko uzavřenější a komplexnější, ale také rozhodně dojemnější (kvůli B. B.) než předešlý snímek.

Úvodní díl již dnes slavné krvavé pomsty od Quentina Tarantina. Těžko se vlastně hodnotí oba dva díly Killa Billa, když se v podstatě jedná o jedno ucelené dílo, rozdělené jen na dva snímky, které by se měly asi sledovat zároveň. V první části Tarantino načrtává celý svůj příběh zaměřený na krutou a nemilosrdnou odplatu. A hned od začátku nám servíruje krvavou a brutální jízdu, jenž je zahájena velmi příznačným soubojem, pro jeho snímky. I další bojové scény, na které se v tomto snímku klade asi největší důraz, se nesou v podobném duchu, jako právě první souboj, ale pokaždé vidíme tyto sekvence trochu v jiném provedení. Ať už střídá prostředí (rodinný dům, malý pokoj, velká prostorná místnost, zasněžená zahrada s tekoucí vodou), samotný obraz (barevný, černobílý, animovaný nebo založený na stínech), počet protivníků, nebo způsob jakým je boj zobrazován, od epických po komornější, vždy se jedná o velmi efektní podívanou. Nedílnou součástí obou filmů, v tomto díle je však zřetelnější, je skvělá propojená hudba s děním na plátně. Jak už bývá u něj zvykem, znovu rozděluje rovněž samotný film na přesně dané kapitoly. V nich se kromě již zmíněných bojových pasáží a samozřejmě informací kolem masakru v texaském El pasu, dozvídáme někdy i detailní popis postav, jak těch hlavních, tak těch vedlejších. Ovšem stále je tu velký prostor pro spoustu otázek, čímž nás navnazuje na druhý díl. Kill Bill Vol. 1 je bezesporu výborný film, ale bez druhého dílu, je jak si jen směsicí akčních scén bez většího smyslu.

Perfektní snímek. Rozhodně jsem nečekal tak propracovaný a skvěle natočený film, který by mě tak dokázal připoutat ke sledování. Na první zhlédnutí docela náročný pro pochopení a uvědomění si všech potřebných skutečností a podrobností, ale i tak se z něj dá mnoho vyčíst. Třeba jak film vede naši pozornost při sledování. Vede ji skrz vypravěče, který nás přesně a detailně seznamuje s příběhem kluků, kteří to již od brzkých let neměli jednoduché. Vyrůstali v newyorské čtvrti Hell´s Kitchen, ve kterém jasné platil zákon ulice a kdo se jím neřídil, byl tvrdě ztrestán. Stejně tak jako tito ústřední hrdinové, normální mladí kluci, kteří se jen v daném okamžiku špatně rozhodli, a tím nasměrovali celý svůj život do postupné záhuby. Je také důležité, že nám snímek ukazuje, že to byli věřící chlapci, kteří přisluhovali v kostele, a rovněž s tím na jejich zásadní vztah s knězem, jenž se stává od začátku podstatnou postavou, která má ve výsledku to úplně nejdůležitější slovo. Od počátku vyprávění se Spáči též zaměřují na klukovské kamarádství, které může přerůst až do přátelství v dospělosti. Tím se dostávám také k tomu, jak film je precizně provázaný od první poloviny k té druhé, a to jak časově, tak naračně. Poukazuje přesně na to, co je relevantní, na to co se stalo v první či druhé části s hlavními hrdiny, tak i na detailní znalost dalších klíčových postav v příběhu. Těším se, až si znovu pustím tento výborný snímek a ještě více se ponořím do osudů čtyř přátel.

Další ze skvělých filmů z Audrey Hepburn. Po zhlédnutí musím přiznat, že ještě lepší než jsem si v jeho průběhu myslel. Možná to bude také tím v jaké snímku Audrey hraje, dosud jsem ji neviděl v takovém to žánru ani v herecké poloze jako právě v Šarádě. Zde představuje manželku muže, který byl zavražděn vyhozením z jedoucího vlaku. Ačkoli ho již nemilovala, jeho smrt ji zaskočila a také materiálně zasáhla, jelikož její manžel prodal veškerý majetek z pařížského bytu, do kterého se vrací po návratu z hor. Nic nenasvědčuje tomu, že by se měla něčeho obávat až do pohřbu jejího zemřelého manžela. Na něm se totiž ukážou tři podivní muži, kteří ji poté začnou usilovat o život a ona už není v bezpečí. Navíc se kolem ní začne točit další podezřelý chlap. Třebaže Audrey Hepburn nehraje, řekněme svou typickou postavu, je stejně okouzlující a úžasná. Ať už si hraje na špionku, je vystrašená či naštvaná, svádí ostatní, dělá tlumočnici nebo utíká před zločinci. Navíc když je jejím hlavním mužským protějškem Cary Grant, který mimo jiné obstará tu akčnější část filmu, je o zábavu postaráno. Zaujala mě rovněž ona celá příběhová linka, ve které až do posledních chvíle netušíme, kdo stojí za přibývajícími vraždami, kdo má ukryté peníze, resp. v jaké formě jsou zpeněženy ani vlastně kdo skutečně je Peter Joshua. Opravdu jsem nečekal tak výbornou, zajímavou a dobře vystavěnou kriminální detektivku, s prvky komedie i romantiky.

Jedna z nejslavnějších a nejlepších hudebních skupin na filmovém plátně. I po dalším zhlédnutí Bohemian Rapshody v kině, však zůstává film pro mě na stejné pozici jako na poprvé. Snímek je skvěle natočen o tom není pochyb jako celku, ale pocit z naprosté euforie, který by mi zanechal, se ani podruhé nedostavil. Spíše naopak. První zážitek v kině byl lepší, další již nebyl tak fascinující. Jistě, poslední dvacetiminutovka, kdy Queen rozjedou své hudební mistrovské dílo naplno při Live AID ve Wembley, je stále elektrizující, avšak očekávaná. Také při tvorbě všech těch hitů od Bohemian Rhapsody, We Will Rock You, Another One Bites The Dust přes Under Pressure nebo Don't Stop Me Now, běhá mráz po zádech, zvlášť když tyto písničky znáte, resp. máte rádi, ale potom vás zamrzí, když je neuslyšíte třeba celé při jednotlivých koncertech, ať už při turné v USA či jinde, jelikož příliš prostoru právě pro živá vystoupení tu není. Rami Malek je kapitola sama osobě. Je až neuvěřitelné, jakým způsobem dokázal oživit takovou legendu, jakou Freddy Mercury rozhodně je. Jeho herectví je obdivuhodné, jak se dokázal vcítit do takové hvězdy, a to nejen do jeho komplikované osobnosti, ale i do jeho gest, mimiky či tance. Na to ale o jakou složitou osobnost se jednalo, se toho příliš nedozvíme o jeho sexuální identitě, alkoholu či drogách. Škoda rovněž těch historických nesrovnalostí, které sice nejsou tím nejpodstatnějším ve filmu, ale špatně být také nemuseli. Více než vydařený snímek o britské hudební ikoně, který ale mohl být lepší.

Skvělá česká kriminální komedie. Již dlouhou dobu jsem se chtěl zhlédnout tento snímek, ale až nyní se mi to konečně podařilo. Ač sem viděl nebo znal některé střípky či pasáže z filmu jako např. závěrečné scény s Adélou, nikdy jsem jej neviděl celý. A už vůbec jsem netušil o jaký ucelený, komplexní ale především zábavný film se jedná. Už jen ty skvěle napsané a zahrané postavy. Neohrožený a důmyslný detektiv Nick Carter, který vyřeší každý případ, jeho český kolega nenasytný komisař Ledvina, který miluje zlatavý plzeňský mok, ale neodmítne ani žádnou pochoutkou, zlomyslný a vynalézavý zločinec baron Kratzmar a jeho poslušný sluha a kumpán, božská, ale proradná slečna Karin nebo roztomilá a laskavá dívka Květuška. Zejména u výborného hereckého dua, Michal Dočolomanský a Miloš Kopecký, kteří ztvárňují úhlavní nepřátele, nelze nepoukázat na jejich důvtipné vynálezy a vychytávky, které opravdu stojí za to. Za takové nástroje by se nestyděl ani agent Jejího veličenstva, James Bond. A v neposlední řadě také pověstný český humor. Co víc si přát.