neo93

Krásný filmový skvost Jiřího Menzela. Je radost se dívat na takový to snímek, který pohladí po duši. Jednoduchý příběh o koupi chalupy, který ovšem potěší snad každého. Josef Kemr jako starousedlý děda Komárek je prostě nezapomenutelný. A rodinka Zdeňka Svěráka a Daniely Kolářové, která by právě ráda vlastnila malebnou chalupu dědy Komárka, vytváří společně s ním tu nejlepší kombinaci milého a slušného humoru. Navíc tu máme další postavy, které si člověk lehce zapamatuje i díky jejím pověstným hláškám. Jednoduše československá nestárnoucí klasika bez slabých chvilek.

Nesnaž se to pochopit. Vnímej to. Musel jsem také vrátit v čase (do druhého promítaní v kině), abych naplno ocenil další nolanovský filmový klenot. Až po druhém zhlédnutí, jak už to tak u něj bývá, někdy tedy až několikátém, člověk pochopí, co že to viděl. Unikátní dílo, které tu ještě nebylo. A kdo jiný než vizionář Christopher Nolan by mohl vytvořit právě takový to snímek. Není to však "jen" obrácený tok časoprostoru, který nám nový film nabízí. Je toho mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát, proto je důležitá druhá projekce. Třeba jen ta úvodní intenzivní pasáž v národní opeře, což vlastně pro Nolana není zas až ta neobvyklé, jen jsem to už asi dlouho neviděl v nějakém filmu. Ono vůbec akčních scén tu je požehnaně a jsou, jak jinak, než dotažené k dokonalosti. Úvodní intro, vstup do indického mrakodrapu, sekvence s letadlem a následný souboj uvnitř, zběsilá automobilová podívaná nebo závěrečná hromadná bojová pasáž. Že má Nolan výtečný výběr na herce víme už dávno, ale v Tenetu to znovu potvrzuje. John David Washington ukazuje velké charisma a je naprosto dokonalý ve svých projevech s notnou dávkou suchého humoru. Velmi zdatně mu sekunduje Robert Pattinson, který mu dělá výborného parťáka a který mě rovněž hodně překvapil. Už se docela těším, až se představí v roli Bruce Wayna. Elizabeth Debicki zase velice vhodně doplňuje tuto dvojku. A nakonec tu máme Kenneth Branagh, jenž je tím pravým zločincem, dokonce invertovaným, který se jen tak nevidí. Co také ve filmu dost vyniká je hudba, jenž je hodně netradiční, ale vlastně skvěle zapadá do celkového pojetí snímku. Brilantní dílo, které bude jistě každým novým zhlédnutím ještě stoupat.

Pěkně ujetá oddychovka, která ovšem dokáže pobavit. Když se dvě prominentky jedné střední americké školy na konci roku resp. na konci celého období uvědomí, že jsou pro ostatní pouhými roboty, kteří se nedokážou vůbec odvázat a myslí jen na studium, vysokou a svoji úspěšnou budoucí kariéru, rozhodnou se pořádně zatočit s touto nálepkou, slušných, milých a stále studujících holčiček. A není lepší způsob, jak odčinit promarněná léta, než to pořádně rozjet na spolužákově párty. Ovšem než se vůbec dostanou na samotnou párty, zažijí ještě další nečekané zážitky. Ztřeštěné hrdinky, ztřeštěná zábava. Ačkoli některé postavy mě docela vytáčely, hlavní ženské duo mě docela bavilo. Některé scény s nimi jsou dost povedené, některé zase očekávané a jiné překvapivé, třeba sekvence s panenkami. Za mě rozhodně povedená svěží komedie z tak známého amerického prostředí.

Podmanivý filmový příběh od mistra režiséra Jiřího Menzela podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Václav Neckář jako mladičký a ostýchavý výpravčí Miloš Hrma a jeho první milostné začátky a nezapomenutelný Josef Somr jako jeho starší sukničkářský kolega, který využívá každou chvilku pro dovádění s ženami. To vše odehrávající se na jedné malé železniční stanici během druhé světové války v Československu. Je opravdu pozoruhodné, jakým způsobem dokázal přenést Jiří Menzel Hrabalovské vyprávění a cítění daných postav na stříbrné plátno. Zvláště pak jemný a dobrosrdečný humor a to zejména v tomto snímku, jelikož celý příběh běží na pozadí těžké a nelehké doby, ve které nikdo nevěděl, co může přinést každý nový den. Působivý film, který neztrácí nic ze svého půvabu a to ani po letech.

Tak nakonec moc dobrý a zajímavý snímek, který ve svém závěru hodně překvapí. Čekal jsem podle popisu filmu jeden velký paskvil, který bude jen vykrádat různé známé snímky. Ono tomu tak trochu je, ale ve své podstatě vlastně není. Už jen děj, zničení všech dostupných videokazet s filmy v jednom zapadlém krámku a následném vytvoření nových audiovizuálních děl, zní dost prapodivně. Ovšem takové to zpracování všemožných filmů, nemá jednoduše chybu. Předělání se dočkají snímky jako Krotitelé duchů, Křižovatka smrti 2, Robocop, Řidič slečny Daisy, Lví král a mnohé další. Je docela zábavné sledovat, jak Jack Black a Yasiin Bey natáčejí právě tyto snímky, zejména pokud většinu z nich znáte. Kvůli tomu bych ale snímek tak vysoko nehodnotil, kdyby obsahoval pouze tento motiv, který je sice z části povedený, ale z části i dost primitivní. Líbila se mi ještě jiná věc, která vynikne právě ke konci filmu. A to ohromné nadšení a láska k samotné kinematografii. Způsob jakým tvoří závěrečný dokumentární snímek, jaké využívají techniky a postupy a s jakým zápalem to provádějí, je vynikající. Navíc když si vezmeme, že postavy to dělají jen proto, aby zachránili své oblíbené místo, které má jistou tradici a kouzlo je též velmi působivé. A že je snímek věnován americkému jazzovému hudebníkovi a skladateli Thomasovi Wright "Fats" Wallerovi, je takovou hezkou tečkou celého filmu.

Moc hezky natočený a zpracovaný snímek. Zejména proto, že otevírá dost komplikované téma. Ukazuje na soukromou neoficiální organizaci, která se zabývá dlouhodobou péčí a léčbou dětí a dospívajících, jimž je diagnostikována těžká forma autismu. Tuto nezištnou a náročnou službu, která vyžaduje 24-hodinové úsilí, vykonávají na druhou stranu mladiství, ze sociálně slabších rodin, kteří nemají nezbytnou odbornou vzdělanost a ani vlastně potuchy, jak se starat pravě o takové jedince. Nad nimi stojí dva zkušení muži, kteří jim zajišťují potřebnou pomoc pro tuto spletitou a namáhavou činnost. Malik jim dává konkrétní školení, jak přesně k nim přistupovat ať už hromadně či individuálně. A Bruno, který celý tento nejistý ovšem nutný podnik vede, jim rovněž poskytuje určitou podporu. Jeho hlavní náplní je však neustálé hledání nových a nový postižených osob, ačkoli jejich ubytovací zařízení, je kapacitně už dávno naplněno, resp. přehlceno. Zároveň se snaží své klienty pomalu, ale jistě začleňovat do společnosti. Pro svou práci obětovávají veškerý svůj čas, proto není divu, že osobní životy vůbec nemají. Velmi povedený příběh, který nám přibližuje nenuceným způsobem na jednu stranu existenci lidí, které nikdo nechce, kvůli jejich zdravotním poruchám a na tu druhou úskalí těch, co se těmto osobám věnují. Nelze také nevyzdvihnout skvělý výkon Vincenta Cassela, kterého jsem snad poprvé viděl v kladné roli, ale také výkony vlastně všech zúčastněných. Příjemný a lidsky přístupný film, který potěší každého, jenž má pochopení pro druhé, zvláště pro ty, kteří nemají takové štěstí jako my "normální" smrtelníci.

Povedeně nostalgický snímek. Po dlouhých 11 letech tu máme už třetí pokračování bobulové série. Autoři jistě chtěli navázat na předchozí díly, především pak na skvělý první film. A řekl bych, že se jim to určitým způsobem povedlo. Zásluhou hereckého obsazení, které nejenže v podstatě zůstalo stejné, kromě již zesnulého Václava Postráneckého a několika nových tváří, ale i dokázalo předvést velice slušný výkon, zejména asi duo Hádek - Langmajer. Díky krásným záběrům na moravské vinice a nádhernou pálavskou krajinu se jim zase podařilo navodit tu příjemnou atmosféru zdejšího malebného kraje. A vymazlená hudba od Jana P. Muchowa, ve které zaznívají songy od skupin Mirai, Lake Malawi nebo Kryštof a Simy Martausové, to vše zase hezky podtrhuje. Na druhou stranu, třeba samotný příběh ničím moc nepřekvapí. Opět tu máme vinobraní, popíjení, větší či menší podvody nebo různé vztahové rozepře. Určitě nepotěší ani příliš nevyužitá dětská linka a nové dospělé postavy, jenž jsou nezáživné. Co je bohužel velké mínus, je také humor. Strašně málo vtipných a zapamatovatelných momentů. A když už přijdou, jsou některé z nich až příliš jednoduché a fádní. Film sice ubírá ze svého zábavného aspektu, naopak ale dost přidává na té dramatičtější stránce, což se mi paradoxně líbilo, třebaže je snímek prezentován jako komedie. Nutno rovněž vyzvednout zvukové záznamy V. Postráneckého, které se prolínají celým příběhem, tak i samotný závěr filmu, který je věnován právě jeho památce. Ačkoli 3Bobule mají několik mezer a nedostatků, pro mě se jednalo o zdařilý snímek, který mě znovu potěšil a navnadil, dát si ne jednu sklenku kvalitního bílého vína.

Výtečný československý snímek Karla Kachyni. Kolik málo stáčí k vytvoření excelentního díla. Tři, potažmo dvě postavy, které jsou si na jednu stranu navzájem tak vzdálené, kontrastní, naplněné úplně jinými motivy a pocity, na stranu druhou jsou to právě jejich protiklady, které je slučují a přitahují k sobě. Jedna plná záště, pomsty, ale i strachu a druhá cítící se vyrovnaně, odhodlaně, ale i naivně a bezbranně. Obě dvě postavy však mají ještě jedno společné. A to nehostinná, nepokojná a nebezpečná krajina, ve které se pohybují. Stačí málo, aby se jim v neklidné době něco přihodilo. Úchvatné prostředí ponurého lesa s kombinací impozantní hudby mě naprosto pohltilo. Sledovat v této napjaté atmosféře bloudící herecké duo, Iva Janžurová a Jaromír Hanzlík, bylo výjimečné. Jejich výkony nejdou ani popsat, ty se musí vidět a prožít. Stejně tak jako celý tento mistrovský kousek režiséra Karla Kachyni.

Překrásná pohádka. Je až s podivem, že se jedná o úplně první celovečerní animovaný snímek, který byl kdy natočen, navíc už v roce 1937. Naprosto úchvatné s jakou noblesou Walt Disney započal svou hvězdnou kariéru. Co mě však kromě úžasné animace a samotného příběhu moc potěšilo, bylo jemný humor, který je prostoupen celým filmem. Trpaslíci a jejich průpovídky nemají jednoduše chybu. A když ještě navíc do jejich útulného příbytku vstoupí Sněhurka, u které je zase moc hezké sledovat její souznění s přírodou. resp. s lesními zvířátky, je už zbytečné cokoli dodávat.

Výborná minisérie, týkající se počátků profesionálního fotbalu a to kde jinde, než v kolébce kopané, Anglii. Je pravda, že samotného fotbalu v celém seriálu příliš není, ale mě osobně to tolik ani nevadilo. Jedná se především o historicko-výpravný seriál, jenž sleduje společensko-sociální dění v 80 a 90 let 19. století. Fotbal je v této době výsadou zejména mužů z vyšších tříd, univerzitních týmů, jenž hrají svoji amatérskou soutěž. Obyčejní lidé, dělníci, se sice také účastní, ale nemají šanci na větší úspěch, díky přesně nastavenému řádu elitářských skupin. Žádný dělnický tým se třeba až do roku 1879 nedostal do čtvrtfinále Anglického poháru. A právě o pomalé a postupné změně, z chaotické a brutální hry s pravidly jen pro vyvolené do modernější a profesionálnější podoby, seriál vypráví. V centru dění jsou dva skotští hráči, Jimmy Love a Fergus Suter, skuteční fotbalisti, jenž pozvedli fotbal do novodobější formě, kteří přicházejí do anglického dělnického týmu Darwen. Na druhé straně se rovněž věnujeme Arturovi Kinnairdovi, kapitánu týmu Old Etonians, vítězi tří anglických pohárů. Je zajímavé hned na začátku pozorovat, jaký poprask způsobí zmínění skotští hráči a jejich styl hry, který ihned přinese ovoce. Je proto trochu škoda, že se právě tomuto seriál nevěnuje podrobněji. Větší pozornost je naopak dána historickému pozadí a politickému soupeření. Rozdíl mezi chudými dělníky a bohatými gentlemani je v seriálu rovněž více než patrný. Každému fanouškovi kopané by mini-série neměla uniknout, pokud tedy dokáže přijmout fakt, že nebude stále sledovat kulatý nesmysl, ale nahlédne více do pozadí, v němž se utvářel jeho oblíbený sport.