Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Komédia
  • Dráma
  • Krátkometrážny
  • Dokumentárny

Recenzie (926)

plagát

Hi no tori (1978) 

"POZN.: Mechová plíseň obsahuje penicilin." Osamu Tezuka je považován za praotce mangy a anime, ale jeho díla mě nikdy nenadchla. Stvořil Astroboye, Jungle Emporer Leo nebo v češtině vydanou Zprávu pro Adolfa. Pro mě jeho díla byla vždy dost naivní, s nevyváženou strukturou a bizarními volbami. Jeho finální dílo asi podle této adaptace nebude vyjímkou. Ohnivý Pták: Kapitola Úsvitu vypráví o hodně věcech, hodné postavách a hodně všeho. Odehrává se to 180 let po narození Krista v téměř pravěkém Japonsku. Vizuální styl bych nejlépe přirovnal k Mrazíkovi a styl je něco mezi historickou epikou a groteskou. V některých momentech se film zničeho nic změní na animaci, často použitou z jiných děl například z Astroboye. Například hrdinové boují z liškami a ty jsou v klasickém Tezukovo stylu a ještě při tom tančí jako v Disneyovce. O čem je příběh? Královna-věštkyně ve stylu záporácké verze Kněžny Libuše chce ulovit ptáka Fénixe, jehož krev vám dodá nesmrtelný život. Zabít ho se také pokouší válečník Saruta hraný samotným Vlkem Samotářem - Tomisaburém Wakajamou, který po trestu smrti za pomoci včel, získá obří falešný nos. Je zde také kluk Nagi pro kterého se Wakajama stane otcem, poté co mu skutečného otce zabije. Jak poetické. Je zde taky žena, která se převlíká za ošklivou ve stylu Dont Judge Me Challenge, protože jí mongolové zabili rodinu. "Já jsem, žena a ženy mají své zbraně, jako mít děti. A tak. Vytváření života" "Ha, já zničím život, co vytvoříš." Moralita je samozřejmě pro našince naprosto nepochopitelná, ale vypadá to, že to v nahuštěných dvou hodinách knihu adaptuje snad slovo od slova. Protože to skáče jak zběsilé. Postavy, které první půlhodinu vypadají jako hlavní buď z příběhu zmizí a nebo umřou během pěti minut. Všichni neustále monologují. "Proč bych měl žít?" Protože ses narodil" Vypadá to však draze a má to spoustu velkých akčních scén. Nakonec však pár bizarních scén nestojí za to, aby divák viděl celý film. Ale rozhodně doporučuji si pustit právě ty nejdivnější scény. Příběh nakonec skončí neuzavřeně, protože jde jen o první část mangy, která se odehrávala za japonského starověku. Další se odehrávala v budoucnosti a asi byla moc drahá na to, aby se natočila. "Útočí na nás příšery s dvěma hlavami a čtyřma nohama." "POZN.: V té době v Japonsku nevěděli, co jsou to koně."

plagát

Modlitba za Brianu (2022) 

Sis myslelas, žes Nikola Tesla, místo toho si jen na dno klesla.

plagát

Skinamarink (2022) 

Když si to pustíte v noci na sluchátkách s vypnutými světli, tak se opravdu poděláte strachy. Skinamarink je film, který zapadl do současného zeitgeistu internetových horrorů. Je zde jasná inspirace liminálními prostory, creepypastami, backrooms, Lo-Fi a analog horrorem jako Mandela Catalogue. Nakonec i samotná neurčitost a teoretizování, co se vlastně děje, jsou ke prospěchu filmu. Kevin a Keylee jsou dva sourozenci z rozvedené rodiny, kteří se probudí uprostřed noci, jen aby zjistili, že chybí všechna okna a dveře. A žádní dospělí v dosahu. Film působí, že vnitřní izolovaný svět má svoje pravidla, i když jsou pro diváka naprosto neznámá. Je to jen simple metafora na rozvod a násilné rodiče, kteří ovládají váš život? Kdo ví. Rozhodně film působí jako one hit wonder jehož úspěch ani samotní tvůrci nedokážou napodopit. Pokud chcete více podobného mohu doporučit Haze od Tsukamota nebo Chilejský The Wolf House. Jsme v době, kdy internetové strašidelné storky dokáží ovlivnit filmový průmysl. "What a time to be alive".

plagát

Bitter Lake (2015) 

Jak zničit Afgánistán a sami sebe v několika jednoduchých krocích. F. D. Rooselvelt přijel do Afgánistánu v 50. letech aby ho zrekonstruoval za pomocí obřích přehrad jako udělal za velké hospodářské krizi ve USA. Ve stejnou dobu udělal dohodu se Saudskou Arábií, že jim bude prodávat levnou ropu a na oplátku US nebude řešit její náboženství. Radikální verzi Islámu zvanou Wahábismus. Byla na tolik radikální i na Saudskou Arábii, že aby se náboženských lídrů zbavil, poslal je šířit ji mimo vlastní zemi. A dostala se i do našeho krásného Afgánistánu. Postupně při snaze Afgánistán modernizovat, jak sověty tak Američany, zemi postupně podělali ještě více. Příště až mi bude lektorka umění vyprávět o artistických záchodech nebo britské ženy vytáhnou svoje afgánské chrty, budu vědět co je to zač. Adam Curtis splétá svojí pavučinu karmy, spojitostí a absurdit, čímž nám ukazuje, že není jen "DOBRO A ZLO". Jsou to jen pohádky, které nám vykládají, aby jsme mohli lépe spát. A podobně jako ve filmu Solaris, už se jim jen těžko věří.

plagát

Paul T. Goldman (2023) (seriál) 

Novinka od Jasona Wolinera, jednoho z režisérů Nathan For You a druhého Borata. Za mě totální fail. Jason Woliner dostal zprávu na Twitteru od týpka z Floridy, Paula T. Goldmana, který napsal knihu podle jeho života. V ní tvrdí, že jeho ex-manželka vedla prostitutský gang jako bordelmamá. On údajně odhalil tuhle velkou konspiraci. Postupně začal přidávat další podle něj fiktivní knihy o tom, jak společně s prezidentem Barrackem Obamou bojují proti obchodu s bílým masem, který vedla jeho ex-manželka a její pasák. Jason svolí, že Goldmanovi natočí adaptaci knihy, ale Goldman netuší, že půjde o dokument, který si z něj bude dělat srandu. Většinou sledujeme Behind The Scenes z filmového natáčení a jak se Paul při nich chová. Pro diváka je ale zhruba od počátku jasné, že na příběhu něco nesedí a že Goldman si dost upravuje realitu. No a nakonec se dozvíme, že opravdu příběh nesedí a Goldman si upravuje realitu. Je tam spousta cringe, ale moc jsem se nezasmál. Vlastně si říkám, proč KDOKOLIV Goldmanovi vůbec dával prostor, aby furt plácal jeho revenge fan-fikci o svojí ex-manželce. Nakonec se mu to Jason pokusí v poslední epizodě vyvrátit, ale víceméně to nikam nevede. Nakonec končíme motivační motnáží. Fakt to moc nefunguje. Jeho exmanželka se odmítla projektu zúčastnit, což je zcela pochopitelné. Fakt nechápu, proč mu dali prostor. Aspoň kdyby to bylo vtipný.

plagát

Kocúr v čižmách: Posledné želanie (2022) 

Skupina tří postav s různými světonázory se vydává do podivné nadpřirozené lokace, aby na její konci našla místo, kde se plní všechna přání. Takže, ano, Kocour v Botách 2 je vpodstatě Stalker, akorát s lepšími vtipy.

plagát

Džundži Itó: Japonské děsy (2023) (seriál) 

Adaptace Džunži Ita s ještě horší animací než Junji Ito Collection? WTF. Když se postavy hýbou je to strašně ztuhlé. Pokud je tam davová scéna, je to jen freeze frame a postavy se nepohybují. Většina animace je jen smyčka otevírání a zavírání pusy. V první epizodě jsou dokonce chyby v kontinuitě (postavy se otočí a v dalším záběru jsou jako byly před tím).  Typické Jujiho šokující momenty jsou méně prokreslené než v původní manze. Chápal bych, že by se to nehýbalo a vzhled by byl jako v manze velmi detailní, ale tady se to nehýbe a všechny designy jsou o dost zjednodušené.V některých povídkách si dokonce ulehčili práci 3D animací.  Navíc většina těch nejklasičtějších příběhů byla zadaptovaná už ve zmíněné Collection. Z téhle série jsem znal jen Balónky oběšenců (nutno říct nečetl jsem všechny knihy Džunži Ita).

plagát

Kodaňský kovboj (2022) (seriál) 

"Toto je práse, ono 12,5 neděla" Užil jsem si to - až na poslední epizodu o které upřímně netuším, co si mám myslet. Objeví se zcela nové postavy (upíří sestra) a pak to prostě skončí. Působí to jako cliffhanger před vypjatým finálem, ale bojím se, že druhá řada nebude. Jak jsme u Netflixu zvyklý, tak to nejspíš po první řadě zařízne (nedávné zrušení 1899). Jinak pokud se seriál převážně odehrával v realitě bylo to docela fajn. Miu je zajímavý protagonista/protagonistka. Kamerově je to podobně jako další díla NWR super, jen je to pořád stejně honibrkský jako posledních několik jeho pokusů. Hodně mi to připomíná Neon Demon. Stále jsem si to však asi užil víc než totálně nevyrovnané (jak časově, tak kvalitativně) "Příliš staří na to, aby jsme zemřeli mladí." Aspoň z počátku máte pocit, že příběh někam směřuje. Jak kamera krouží při narozeninách stupidního sério-vrahovského synáčka bylo super. Skvělé byly také malé roličky - Krále Sraček z Trojúhelníku Smutku Zlatka Burice jako právníka Miroslava, jednoho z mých nejoblíbenějších dokumentaristů - Madse Bruggera (Cold Case Hammarskjöld) jako rekonstruktéra penisů nebo herního vývojáře Hidea Kódžimi jako podivného japonského muže v pozadí (Jdi za Obry). Tyto camea jsem tedy slovy Karla Gotta "opravdu nečekal". 7/10

plagát

Have a Nice Day (2017) 

Oceňuji minimalistickou animaci s realistickým designem postav. Film má jasný styl. Zápletka se však neustále komplikuje a ne zrovna zajímavým způsobem. Vždy se objeví nějaká postava, pak je zabita během pár minut, aby byla nahrazena jinou postavou, která chce peníze sebrat. Upřímné mě to začalo ztrácet, když se ukázalo, že jedna z postav má rengenové brýle se kterými může vidět do baťohu Xiao Zhanga. Šlo to vyřešit i líp bez těhle vychytávek. Ty vymoženosti a sci-fi prvky trošku rušili tu atmosféru laciných lůzrovských gangsterů (hlavné postava vynálezce, který chce založit vlastní start-up). Asi bych chtěl se víc dozvědět o postavách. Moc se o nich ve filmu nedozvíme. Nakonec jsem byl z toho trochu zklamaný a znuděný.