Denníček (29)
Ultimátní Oscarový Tierlist
Tierlist všech Oskarových filmů z letoška které jsem viděl. "S" je nejlepší a "D" nejhorší. Speciální místo pro Bratry - film, který poslali Češi i když bylo jasné, že Američanům bude ukradený. Srsly proč ne Úsvit? Jinak Chudáčky, Anatomie Pádu a Holdovers jsem ještě bohužel neviděl, pokusím se to napravit, co nejdříve.
Shrnutí roku 2023 (komplet, ale i filmy)
Udělal jsem shrnutí roku 2023, pokud Vás zajímá jen filmová část skočte na 3:41. Stal jsem se politickým? I have become political destroyer of worlds! Oppenheimer style. Animace je na pytel, neměl jsem dost času, kvůli nakažení COVIDem. Já vím, já vím.
Můj dokument "LesT jménem Branišov"
Původně jsem chtěl čekat až si to nahraju na kanál, ale tady to je. Dokument o skutečně duchaplném lese a portrét jedné neméně zajímavé osoby.
Můj film v kině - Nukleární apokalypsa pro pokročilé pionýry
Zdravím, můj ("studentský") film "Nukleární Apokalypsa pro Pokročilé Pionýry" bude mít projekci v Praze v pátek kině Atlas 1.12.2023.
Je to o rodině, která je na tom špatně a možná na tom bude i hůř, když vybouchne jaderná elektrárna Temelín. Pomůže jim komunistická příručka na přežití? Nebo esenciální oleje? Pak už je možností jen milosrdná smrt! Ernesto Čekan a Gabriela Filippi v hlavních rolích.
Kritizátor se stane kritizovaným! Umělec se stane umělým! Znamení apokalypsy? Palindrom zla!
Kraťas snad další rok na YT a děkuji spolužákům za účast.
VIDEO: Prokletý z Aporveru
Zdravím, po delší době vydávám nové video, nyní zaměřené na kauzu filmu Poslední z Aporveru. Zaměřuje se, jak filmem, tak jeho tvůrci. Snad se bude líbit.
ART-ismus - Maame Wata
Krátká vtipná recenze na satanistický horror z Ghany - Maame Wata, neplést s artovým snímkem z Mami Wata. To je trochu jiný level. Uvidíme mořské panny, démony, ženu, která se mění v hada a jí syrová vejce a možná to hezky ukončíme starou dobrou křesťanskou mesáží.
KVIFF 2023
Dávám sem můj videodeníček/reportáž/věc z Varů. Snad si to užijete. Jsou tam podrobnější recenze všech filmů, které jsem viděl. a marek bEBEN!
Oskarové video (2023)
Trošku shitpost, trošku recenze, trošku zhodnocení Oskarových filmů. Jako dítě, které mámě se ztratilo - stojím na kraji města jménem Hollywood. Většinou házím svoje názory na oskarové filmy sem, ale tenhle rok asi hodím jen tohle. Ale neříkej hod dokud nepřeskočíš. HOD!
NEJLEPŠÍ FILMY / SERIÁLY ROKU 2022
TOP 5 NEJLEPŠÍCH FILMŮ ROKU 2022
5) Deadstream
DOBRÉ FILMY
TOP 5 NEJLEPŠÍCH NOVÝCH SERIÁLŮ
2) The Bear
3) Pantheon
5) Players
DOBRÉ NOVÉ SERIÁLY
TOP 5 NEJLEPŠÍCH NOVÝCH SÉRII STARÝCH SERIÁLŮ
2) Genndy Tartakovsky's Primal - Season 2
4) Dračí princ - Book 4: Earth
DOBRÉ NOVÉ SÉRIE STARÝCH SERIÁLŮ
Ghoul (halloweenská videorecenze)
Krátká video recenze na film Ghoul. Ano, sice se snažím blít vtipný, ale myslím si, že jsem trochu vážně mluvil o Found Footage žánru v části "Found Footage Conundrum". Takže fifty, fifty. Každopádně Ghoul je trochu vrcholem české horrorové exploatace. Skoro mi to připomíná Haunting of Sharon Tate. Prostě přidání nadpřirozených prvků k reálné tragédii. Což není zase až tak cool.
TUNEL OMEGA (recenze a další věci)
Video recenze, kterou jsem udělal o starém slovenském sci-fi seriálu Tunel Omega. Jde o pokračování videa, které jsem udělal před rokem o hledání daného seriálu.
Pepek Námořník (2013) Animatik Leak Recenze
Úvod
V roce 2014 oznámilo Sony Pictures Animation srdcový projekt animátora Genndyho Tartarovskeho (Samurai Jack, Primal, Hotel Transylvania) reboot Pepka Námořníka. O pár let později jsme se dozvěděli, že film byl z neznámého důvodu zrušen. Spousta fanoušků animace byla naštvaná - zvlášt když později Sony odsouhlasilo takové hrůznosti jako Emoji ve filmu. Tady však příběh nekončí - před třemi dny animační magazín cartoonbrew.com leaknul téměř hotovou verzi animatiku. Pro neznalé jde o rozanimovaný storyboard s hudbou, dabingem a zvuky. Příběh byl skoro dokončený a nezbývalo se jen na to podívat.
Recenze
Jsou zde věci, které jsou fakt zajímavé. Zaujalo mě zasazení do cca 60-70s let. Záporačka - vodní čarodějka byla taky slušná. Celá úvodní scéna s hudebním číslem byla naprosto boží. Nejvíce na filmu fungují vizuální gagy, jak jsme u Tartarovského zvyklí. Ty jsou fakt promyšlené a fakt vtipné. Naopak mluvené vtipy jsou občas nic moc - jako například "Jeep-PS". Celkově příběh je jen použitelný a není nic extra. Připomnělo mi to ty pozdní Dreamworkovské sequely, kdy postava vždy musí hledat svého otce\matku. Nevýhodou je taky, že trvá skoro 40 minut než Pepek a Olive vyrazí za dobrodružstvím. Myslím, že by to bylo bráno jako velmi slušný animák, ale otázkou je jestli by se to stalo věčnou klasikou. Za mě asi úplně ne. Je to takový origin story Pepka. Převážně ho sledujeme ve chvíli, kdy mu je zhruba 18 let. I když vypadá jako starý dobrý Pepek, není to stářím, ale jakýmsi defektem od narození. Jedna z nejlepších scén byla grotesková záchrana Olive, která chodí ve spánku. Pepek je docela zastaralá frančíza a i když se snaží Tartarovsky některé prvky obměnit, tak je to často o záchraně dívky v nesnázích. Olive je více zajímavá postava, která je svázaná svou bohatou rodinou a nejradši by chtěla cestovat po mořích, ale není to zase o tolik velká změna proti klasickým Pepkovým groteskám. Geniální byl fast-food, který zvenku vypadá jako pirátská putyka. Velmi divná scéna byla, když se Pepek převleče za ženu, aby sbalil piráta nebes a pak zvolá "Copak si čekal, že ti dám svoje číslo?". Jako každý animák to má roztomilé zviřátko a zde je jím Jeep, který je fakt vtipnej a rozkošnej. Jedna z nejlepších postav. Jeep. To, že jeden ze záporáků Ludo zůstane sám na lodi kousek od břehu po většinu filmu je vtipný. Zvlášť scéna s rybou, která plní přání, když jí políbíte žábry. Film funguje i jako animatik a to je dobře.
Závěr
Kdybych to hodnotil jako finální projekt, tak tomu dám kolem 7/10. Není to špatný, jen to asi není taková klasika a mistrdílo jak jsme čekali. V některých věcech mi to připomenulo posledního 3D Lupina Třetího. Byl by to prostě celkem fajný animák pro celou rodinu. A ano, byl by lepší než Emoji ve filmu. Sony se opravdu musí dát do pořádku. Amazing Spideman? Venom a Morbius? Několik nepovedených adaptací Playstation her? Ale no tak lidi, musíte se nad sebou zamyslet.
JamesSi opět shilluje svůj YT channel
Zdravím a snad neruším.
Před cca rokem jsem začal přidávat nějaké svoje recenze na můj kanál na Youtube - některé vážně míněné a některé s více či méně pokusy o ftipy a frky. Chtěl jsem se zde podělit o posledních pár videí, které jsem nahrál a snad se budou líbit. Je to věc, kterou dělám fakt jen ve volném čase.
jestli vás něco zaujme klikněte na nadpis.
KVIFF 2022 (festivalové snění)
Malá reportáž z nejnovějšího KVIFFU. Ačkoliv neřeším nejnovější kontroverze z červeného koberce, alespoň zrecenzuju filmy, které jsem viděl a zmíním klasické problémy KVIFFU. Ano, je to Vodafonská appka, ano, jsou to fronty. Možná však uvidím i poster nejočekávanějšího filmu všech dob Mimońové 2 Rise of Gru, nebo potkám klasické medvědy a památnou Bohdalku.
Pokus o frkové video rozebírající klaSHITský film Belly TaTarra Satanské Tango. Film, který jsem dříve považoval za dost intelektuální, ale postupně ze mě tenhle názor vyprchal jako bublinky z lázeňské minerálky. Ano, ten film není hloupý, ale dlouhé záběry víc nudí, než něco říkají. Ve výsledku jde o takový ART pro ART, kdy si dokážu představit, že stejná myšlenka by byla schopná říct minimálně v o půlku kratším filmu.
Rozbor celkem špatného filmu (a podle mě české klasiky so-bad-its-good kinematografie). Neuvěřitelná lapálie plná circle-jerků a honění si vlastního trika. Chceš vkus a styl? Prostě volej Markus film!
-----
Doufám tedy, že se vám videa budou líbit a snad neurazím Markuse ani velkého umělce a tyranizátora zvířat Bellu Tarra. Slovy velkého Ghandího vám přeji "Lásku a piss" a děkuji za ZLÉdnutí.
Recenze Oskarových snímků 2022
"I got a Oscar fever, people have it too" říká vždy Tim Heidecker na začátku oskarových speciálů pořadu On Cinema At The Cinema. A nyní mám Oskarovou horečku i já. Zhlédl jsem totiž všechny filmy nominované na nejlepší film a většinu filmů nominovaných na nejlepší animák. Nejdřív se podělím o svoje pojmy a dojmy na filmy, pak se budu bavit o tom, které filmy by měli vyhrát a které pravděpodobně vyhrají. Čili pojďme na to, zlato.
F I L M Y
More like Belslow! Ne, ale doopravdy - moc mě nezaujali postavy a některé scény mi přišly fakt cheesy. Mluvím o scéně, kdy matka jde vrátit zboží při rabování, nebo když otec vystřelí záporákovi z ruky nůž. Komédie na mě moc nefungovala a celková debata "zůstat v Irsku či ne" mě moc nezajímala. Oskarovým voličům se ale možná bude líbit nostalgie na dětství slavného režiséra a černobílá kamera. 4/10
Musím říct, že prvních 40 minut mě to moc nechytlo a nechápal jsem, co na tom ty lidé vidí. Začne to historkou z života středoškolačky, kterou vypráví žena hlavního hrdiny, a pak vidíme dlouhé jízdy autem. Historka mi přišla docela oplzlá a auto bylo jen hezky červené. Upřímně jsem se v 40 minutách moc nesžil s postavami. Kde se to, ale pro mě zlomilo byla jízda do Hirošimy a začátek zkoušení hry Strýček Váňa. Postupné odhalování traumat postav - režiséra divadelní hry, mladého záletnického herce, hluchoněmé herečky nebo samotné řidičky bylo pro mě fakt zajímavé. Nejlepší scéna (asi kolem druhé hodiny) byla jízda autem herce a režiséra, kde se konečně dovypráví příběh ze začátku. Emotivní byl i závěr u rozbořeného domu, který všechno krásně uzavřel. Pokusil jsem se nic nespoilerovat, takže doufám, že si film užijete. Rozhodně, kdyby vyhrál Oskara za nejlepší film, tak nebudu zklamaný. Jediná moje výtka je občasná horší kompozice záběrů. Některé postavy jsou moc na kraji obrazu, jindy se je kamera snaží sledovat švenky a moc to nevypadá dobře. Oproti tomu herectví bylo vynikající. Scénář se také povedl. Rozhodně nešlo o lásku na první pohled, ale ve výsledku šlo o docela úspěšné manželství. 8/10
Paul jde na výlet do pouště, pokud se k němu blíží pouštní červ rychlostí 100 km za hodinu a Paul je kilometr od něj, za jak dlouho ho červ dožene? Duna není skvělý film, Duna je skvělá první polovina filmu a začátek příběhu. Kamera? Mlask. Hudba? Mlask. Triky? Mlask. Ale tu kvalitu už od Villenuva čekáte. A moc držím palce, aby se to tomu francouzovi kanadskýmu povedlo dokončit. Protože jinak je to jen dobrá půlka. Honem všichni do kina a půl je hotovina. Já sakra už chci vidět to pokračování. To je jako kdyby vydali Společenstvo a pak se teprve rozhodovali, jestli natočí i Dvě věže. Film, který skutečně působí jako z jiné galaxie. To má i tu nevýhodu, že vám všichni trochu přijdou jako ufoni. Je to film o kolonialismu a to je na čem záleží. Všechna ta mimozemská technologie prostě dává smysl, i když není dopodrobna vysvětlená. Hvězdný cast je prostě hvězdný. Stellan? Chemet? Momoa? Mlask! Už mi dejte ten víc toho koření! Jen sakra profackujte střihače traileru, protože prozradil 90% filmu. Typuju, že jde o stejného chytráka, co prozradil návrat Harrison Forda v Blade Runnerovi. 9/10
Tohle je když jste režisér huličských komedií a myslíte si, že natočíte nového doktora Divnolásku. Kubrikovi tahle mělká satira nesahá ani po kotníky. A skoro mi přijde, že se o to McKay snažil. Směs všeobecně známých věcí, referenčího humoru (What are you Girl with Dragon Tattoo? New York Times! Apple! Ariana Grande!) a příšerných stock-footage záběrů. Doufám, že alespoň ty lidi, kteří dostali stock-footage dostali řádně zaplaceno. Fakt to působilo lacině. Střih je opravdu špatný a tím víc je šokující, že je to nominovaný na Oskara právě za něj. Na to, že je to komedie jsem se moc nezasmál, na to že je to satira tak není nijak objevná. Všichni v mojí generaci pravděpodobně víme, že pravděpodobné lidstvo skončí v našem životě. Ať už nukleární válka nebo jistý zánik s globálním oteplováním. A politici s tím nic nechtějí dělat, protože MUH krátkodobý cíle. Na jednu stranu je dobrý, že se o tom mluví, ale na druhou stranu film nejde o moc hloubějí než předchozí dvě věty. Ačkoliv na ZÁKLADNÍCH FAKTECH souhlasím s režisérem (Politika bad, anti-vědecké anti-semitistické konspirace bad, ME SAD), fakt nemůžu říct, že jsem si film užil a považuju ho kvalitní dílo. Už jenom kvůli tomu, že humor a napětí pro ně nefungovalo a střih stál fakt za houby. Pozlátka drahých triků a slavných herců to nezachrání. Škoda, protože podle námětu by to mohlo být dobrý. 4/10
Král Richard: Zrození šampiónek
Typickej životopis, kterej je vždy na Oskarech alespoň jeden. Práce celkem slušně odvedená, ale fakt nemůžu říct, že by jsem pronikl do duše Richarda Williamse nebo že mi to dalo něco nového. Richard mi trochu přišel jako tvrdohlavý blbec. Nejdříve natlačí dcery do sportu v pěti letech a pak najednou nechce aby je obíral od dětství. Závěr mi přišel asi nejzajímavější - skončit první velkou prohrou, načež skočit na Venusiny fanoušky pro které se stala inspirací čeho můžou dokázat. Ale těším se třeba až udělají oslavný dokument o otci Michaela Jacksona nebo o to týpkovi co pro svou dceru založil skupinu 5angels. Protože tohle je zhruba to samé. PS/Spoiler: Mimochodem Venus prohraje, protože si soupeřka úmyslně a zlomyslně odskočí na záchod. 5/10
Film, který na mě skvěle fungoval v jednotlivých příbězích, ale jako celek mi to přišlo docela nic moc. Hlavní dvojce mě upřímně docela štvala. Furt se bincala odnikud nikam a nemohla se neustále rozhodnout jestli zůstat spolu nebo ne. U patnáctiletého Garyho se to dá pochopit, u Alany je to horší, ale OK. Jednotlivé scénky a odkazy na 70s byly fajn - zvlášť mě bavila scénka s náklaďákem a nedostatkem benzínu, Ben Safdie jako closeted senátor byl fajn, dokonce i historka s přestárlým hercem, který přeskakuje na motorce, byla docela fajná. Musím říct, že mi chybí některé souvislosti - jako např.: co se stalo s tím divným člověkem, který sledoval radního Welshe? Byl to jeho atentátník ve stylu Taxikáře? Je to film, který spousta lidí bude milovat, je to oddechovka a má to celkem příjemnou atmosféru. Připomíná to v mnohých scénách tarantinovo Tenkrát v Holywoodu - nejen prostředím, ale také svou nahodilostí scének a neexistující strukturou. Tenkrát v Hollywoodu na mě ale fungovalo o něco víc, kvůli silnému konci. 6/10
Síra psa mi zase moc nedala. Myslím, že mohla prozkoumat téma closeted gay kauboje daleko lépe. Myslím si, že písnička "Ram Ranch" penetrovala tohle téma daleko důkladněji. Všechno je v malých náznacích a většinu času se postavy koukají jenom smutně. Nikdo nehrál špatně, nikdo nehrál zase až tak skvěle. Většinu stopáže jsem prozíval. Bronco Henry byl ovšem borec a kdyby mi zachránil život, tak ho mám taky rád. 6/10
Má to celkem fajnou druhou polovinu (i když jsem čekal spoustu věcí, co se stane - psycholožka, příšera), ale tu první část v cirkuse jsem si upřímně protrpěl. Fakt kdyby se to zkrátilo na hodinku a 40 minut, tak by to bylo fakt dobrý. 7/10
Tenhle film mě štval asi nejvíc. Nudně natočený přeslazený příběh jako z Disney channelu. Od toho tenhle film odlišuje jen pár ostřejších frků. Učitel hudby mě štval, rodiče mě štvaly, všichni mě štvali. Romantika byla strašná. Premisa působí jako joke - holka, chce zpívat, ale rodiče nechápou, co je na tom tak dobrý, protože jsou neslyšící. Když chci něco přeslazeného, tak si zajdu pro dort do kavárny. 3/10
Tohle je film, který je zároveň nejlepší film Spielberga za hodně dlouhou dobu a zároveň je to prostě strašně zbytečný natočit. Geniální choreografie, herectví, zpěv, drobnosti v pozadí. Kamera je skvělá, hudba je fajn. Jen si člověk říká, že nebylo vůbec nutný, aby to vzniklo protože je to téměř scéna po scéně ten předchozí muzikál jen s moderními vizuály a lepšíma trikama. 8/10
A N I M O V A N É F I L M Y
Jak může být něco tak technicky dokonalý a zároveň tak strašně nudný. Příběh se rozjede skoro až v půlce filmu pokud jsem optimista, a pokud jsem pesimista tak vůbec. Hudba je použitelná, ale skvělá není- song o Brunovi je dobrej (až na tu jednu popíkovou část), ale zbytek už si nepamatuju. Když to srovnám s Hamiltonem od stejného skladatele nic moc. Jako vůbec nechápu o čem to bylo a co jsem si měl z toho odnést. Postav je moc a některé z nich mají snad ve filmu jen pár vět. Překlad/dabing jako vždy u Disneyovek super, ale stačí to? 4/10
Skoro mě překvapuje, jak jsem si to užil na rozdíl od Encanta. Je 100% jasné proč ten film vznikl - jde o Disneyho vlezdoprdelovství Číně a jejímu trhu. Ale fakt jsem si ten biják užil. Je to nabitý příběhem, odsýpá to rychle a vtipy převážně fungují (až na "Jsem taky nerd do draků", které si od tvůrců zasloužilo i callback). Struktura - navštívíme jeden národ, vezmeme pár postav z něj a jdeme dál, za mě fakt funguje. Občas mi to připomínalo Avatara (seriál), což je dobrá pochvala. Dala by se najít paralela i mezi Zukem a hlavní frenemy záporačkou. Dají se kritizovat hloupé rozhodnutí Sisu, ale podle mě byla její hloupá rozhodnutí vysvětlená jejím charakterem. Zaprvé byla zmražena 500 let + zadruhé naivně věří v důvěru, poté co v ní vložili tu důvěru draci. Návrhy hlavních měst národů jsou dobře promyšlené a reprezentují to podle čeho jsou národy známé. Animace a choreografie akčních scén byla skvělá - ale to je u Disneyho už samozřejmost. A nakonec jsem tomu odpustil i přeslazený happy end. Za mě je to trochu něco jako Moana - prostě profesionálně udělaný produkt, který mi stačí vidět jednou. Na to první zhlédnutí však za mě dost funguje. Asi bych teď na konci měl napsat "Free Taiwan", abych trochu vyvážil moje simpování tomuhle filmu. PS: Teď jsem si přečetl, co o filmu říkají v Číně. V Číně ten film totálně propadl, co že je jasné - Čína už západní filmy, které jsou "pro ně" nepotřebuje. Má už dost animáků z jejich mytologie (např.: White Snake), které jsou přímo od nich pro jejich publikum. Ty jsou samozřejmě věrnější svým tradicím než to s čím přišel random Amík. 7/10
Nevím co se mnou je. Jestli jsem ztratil svůj smysl pro humor, nebo co, ale vůbec jsem se nezasmál. Usmál jsem se možná jednou. Což je blbý, protože se to opravdu snaží, aby to bylo vtipný. A to jsem se na to celkem těšil - udělalo to studio, které může za Spiderverse a režírovali to scénáristi Gravity Falls. Často mi přijde, že obětují realističnost, aby mohli udělat nějaký emocionální či napínavý moment. Např.: textový kód trvá nahrát na internet 5 minut, kazeta v kameře má všechny rodinná videa od roku 2003 do současnosti a nebo, že společnost typu Apple poprvé něco oznamuje přes reklamu na YouTube. To ani nepočítám, že nechápu, proč si rodina u sebe nechává dva defektivní roboty. I kdybych věřil, že jsou skutečně na mé straně, jak mám vědět, že mě stále přes ně umělá inteligence nesleduje. Dále mi, taky trochu vadila ta očividnost. Je jasné, jak to dopadne či bude pokračovat. Jsou jasné příběhové callbacky (hovor mámě, pes v obleku, dinosauři apod.), které se vrátí. Já vím, že lidi za to kritizovali už Spiderverse, ale tam mi to tak nevadilo. Zajímalo by mě jestli jde natočit hollywoodský profesionální film, který bude komentovat na internetové dění. Filmy většinou tvoří lidé nad třicet 30, kteří zase nejsou do současného internetu tolik ponoření a profesionální díla se tvoří roky, takže těžko budete reflektovat na něco, co se stalo před pár měsíci. Neříkám, že to nejde - The Mitchells vs. the Machines se k tomu trochu už blíží. Jsou zde použité skutečné memy, skutečné webové stránky (Youtube), ale nemůžu říct, že jsem se nějak bavil. Myslí ale, že tohle je ideální animovaný film o internetu pro generaci 30+. Aspoň to není tak strašné jako Emoji Movie. A ta kreativita a propracovanost je tam fakt vidět. EDIT: Lidi ještě tady řeší "rodinou" krizi apod. - jasně je to téma ve filmu, ale nedá se říct, že by to bylo zpracováno jinak než jsme už viděli. Vztah mezi otcem a potomkem je samý, jako v téměř každém animovaném filmu - ať už je to "Jak vycvičit draka", "Sing", "Zataženo, občas trakaře" nebo cokoliv dalšího. Syn/dcera má ambice, rodič je nechápe, nakonec je pochopí. Bylo to tu už spoustakrát. EDIT2: Teď mi dochází, že je to tak typická struktura - že ji dokonce použil Tom Green v Freddy's Got Fingered.
WHO'S GONNA WIN? WHOSE GONNA LOOOSE???
Ve zkratce, kdo má podle mé šanci? Pokud bych se měl pokusit trefit do vkusu akademie můžu některé filmy rovnou vyřadit. Ulička přízraků, Lékořicová Pizza a Duna jsou filmy, které nejsou špatné, ale podle mě nesedí moc do typu "Oskarových vítězů". Kdyby vyhrálo "K zemi hleď" asi spáchám sepuku. "V rytmu srdce" mi přijde na akademii moc feel good indiečko, ale nedivil bych se kdyby to vyhrálo. Nejvíc bych vsadil na Krále Richarda, Belfast nebo Sílu Psa. Drive My Car by bylo příjemné překvapení, stejně tak West Side Story.
Nejpravděpodobnější vítěz je podle mě: Král Richard, Belfast nebo Síla Psa. Kdybych si typnul, tak si typnu asi Belfast, který ale pro mě nebyl rozhodně nejlepším filmem, ale jedním z těch horších.
Filmy, které si to z nominovaných nejvíce zasloužili byly: Drive my Car nebo West Side Story. Oba jsou za mě skvělé filmy a budu jim fandit.
Animované filmy: Z hlediska akademie bych si typnul, že to získá buď Luca nebo Utéct. Oba jsem neviděl, takže házím trochu poslepu. Spíš bych ale sázel na Lucu, protože Oskaři mají rádi Disney-Pixar produkce. Luca byl z animáků od Disneyho nejlíp hodnocený, takže bych si typnul tohodle. Animáky pro dospělé na Oskarech vétšinou nic nevyhrají, i když Utéct by mohlo pomoci palčivé téma. Jako černého koně bych považoval Rodinu na Baterky. Je zcela možné, že vyhraje právě tenhle film - Spiderverse taky porazil několik Disneyovek.
Co bych já chtěl aby vyhrálo? Z nominací asi nic. Nemám žádného jasného favorita. Ale kdybych si vybral animáky, které nominované nebyli - dal bych to Dashově Shawovo Cryptozoo. Dobrých animáků bylo minulých rok dost - za mě bych nominoval třeba - Šílený Bůh, Barák, Moje Slunce Maad nebo Spine of Night.
K O N E C
Jak řekl jednou rapper jménem Rytmus "Zlato, už je skoro konec". A opravdu - tohle je i konec mojí oskarové recenze. Držím palce se sledováním cen Akademie. Amy Shumerová bude určitě třeskutě vtipná jako moderátorka celé show a možná prý přijde i Zelynský! Aspoň že tam nepřijde kouzelník a že na konec tam nebude Japonec (teda jestli nebude režisér přejímat cenu za Drive My Car). Čus bus autobus a všechno nejlepší k tomuhle filmovému svátku.
ASSS - Aktuální Stav Streamovacích Služeb (dle mě)
Rozhodl jsem se nějak sesumírovat moje názory na jednotlivé streamovací služby. Je už jich totiž vážně moc. Budu hodnotit hlavně jejich originální produkci, kterou jsem viděl.
Netflix je stále králem VOD. Chrlí strašně pořadů převážně v lehce nadprůměrné kvalitě s občasnými hity. Jsem rád, že díky němu se můžou stát hitem i zahraniční pořady typu Squid Game nebo Money Heist. To by dříve za kabelovky nešlo. Netflix v poslední době investoval i do animační divize, která za mě dost pokulhává. Animáky pro celou rodinu jdou (Carmen Sandiago, Kipo a Dragon Prince), ale animáky pro dospělé často sklouzávají do odpadu. Jsou tu vyjímky jako Bojack Horseman, ale pak jdete od průměru (Inside Job) do totálního šuntu (Paradise PD, Chicago Party Aunt, Big Mouth). Netflix přebírá i nějaké animáky od HBO Max o kterých budu mluvit později. Výběr anime je slušný - Netflix licencoval pro zbytek světa animované hity: Beastars, Neon Genesis Evangelion, Death Note nebo One Punch Man. Jsou tu ale i méně známé, ale kvalitný seroše: Dorohedoro nebo Great Pretender. Pro mě je tu i velká nabídka true crime dokumentů, které jsou podobně jako zbytek skoro vždy nadprůměrné (Unsolved Mysteries, Tiger King, Making a Murderer, Flint Town, Innocent Men, Vanishing: Cecil Hotel). Špičkou seriálů podle mě je Dark nebo American Vandal. Netflix má i spoustu skvělých licencovaných věci - teď zrovna sleduji Trailer Park Boys a The Staircase.
Amazon Prime... Eh...? The Boys and Invincible jsem neviděl... Z animáků jsem viděl Nico and the Sword of Light, ale to mě docela zklamalo. Too Old to Die Young od Refna též. Když se řekne Amazon tak se mi upřímně vybaví levných srajd, které licencují. Protože prostě nakoupí práva na nejlevnější amatérské filmy na trhu. Nebo jim autoři zaplatí, aby to tam dali? Kdo ví... Měl jsem čest vidět Wrestling Christmas Miracle a dodnes mě bolí oči.
Disney Plus hraje hlavně na nostalgii. Je to mířeno na rodiny a nadšené fanoušky Marvelu a Star Wars. Je to trochu streamovací služba na jedno brdo - jelikož Disney totálně zatím odmítá pořady mládeži nepřístupné. Jo a taky si berou další poplatek za filmy, které jsou v kinech levněji. Seriály trochu více exprimentují z žánry než filmy, ale všechny, které jsem viděl trochu klopýtli před finišem. Mandaloriana jsem nedokoukal. Viděno: Wandavision, Star Wars: Visions, pár liveaction Disney remaků, první epizoda Mandaloriana...
Apple TV+ pro mě celkem značí eleganci. Alespoň ve vizuálu jejich pořadů. Viděl jsem jen kousky z Invasion a Foundation. Nevím proč, ale prostě to na mě křičí Apple. Všechno to působí tak uhlazeně a chladně. Nevím jestli je to officiální memo, ale tak na mě působí většina jejich seriálů. Vlkochodci jsou super, ale Apple je jen licencoval. Osobně jsem byl celekm fanouškem Schmigadoonu i když to celé stálo na jednom gimicku. Plánuji se brzo podívat na Cvokaře od vedle. Výhodou jsou i české titulky.
Na co se celkem těším je příchod HBO MAX, kterou bychom mohli dostat v dalším roce. A doufám, že nepůjde o ořezanou verzi, jako jsme viděli u začátku Netflixu. Jsem dlouhodobým fanouškem Adult Swimu (Xavier: Renegade Angel, Superjail), který je jeho součástí. Jediný AS pořad, který oficiálně vyšel v ČR, je Rick a Morty s příšerným dabingem Prima Comedy Central. HBO MAX má jako součást i Cartoon Network (Adventure Time: Distant Lands, Infinity Train) a její bývalé tvůrce (JJ Quintel - Close Enough). HBO Max podporuje i indiečkové seriály jako Search Party. A navrch je součástí toho Criterion Channel s artovými klasikami. Znamená to, že konečně můžu vidět Vlka Samotáře na VOD? Paris, Texas? Personu? Onibabu? Solaris? Silnici? Lady Snowblood? To ani nepočítám normální vysílání HBO - (How to with Jon Wilson nebo nový pořad Nathana Fieldera). Osobně mi asi výběrem a kvalitou sedí nabídka HMAXu - škoda jen, že není k dispozici tady.
Hulu - Hulu má ve FAQ napsáno, že je to "Americká streamovací služba pro americké domácnosti a neplánuje NIKDY dojít do jiných zemí. Jediná možnost sledovat ji v zahraničí je na americké vojenské základně."(tohle není vtip) A z toho důvodu Hulu nebudu komentovat.
A AMC+, CBC All Access, Paramount+ a další nemá snad ani cenu zmiňovat.
Recenze Trilogie Zahradnictví (1/3)
Zdravím, rozhodl jsem se udělat pro změnu něco jiného. Už několik let jsem přemýšlel o podrobnějším rozboru za mě celkem nepovedené trilogie Zahradnictví. Myslím si, že se do ní zase až tak hluboko nikdo neponořil a nerozebral, proč nefunguje. Rozhodl jsem se udělat textovou i video verzi (link zde). Tohle je první část, která bude rozebírat díl Rodinný přítel. Doufám, že si to užijete a snad moc nenaštvu tvůrce (kdyby tu recenzi čirou náhodou viděli)...
Úvod
Intro/Filmový kriticismus
Tohle je recenze prequelové trilogie Zahradnictví. Důležité je asi říct kvůli čemu dělám tuhle recenzi. Zaprvé nedělám recenzi na trilogii jen kvůli tomu, že je špatná. To už bych mohl dělat dlouhou recenzi na Babovřesky nebo Kameňák. Problém filmů jako Babovřesky je, že u nich je jasné, že se tvůrci moc nesnažili a neměli vysoké ambice. Troška prostě dělá filmy pro srandu, aby si natáčení užil. Říct o tom, že je ten film špatný je jako sáhodlouze rozebírat komedie Adama Sandlera, které vznikly jen proto, aby se znovu potkal s kamarády z pořadu SNL. Ano, jde o špatné filmy a skoro každý to chápe, Zahradnictví je však na jiné úrovni.
Zahradnictví udělala dvojice Hřebejk-Jarchovský. Ta má za sebou skvělé bijáky, včetně Pelíšků, pro které je Zahradnictví prequelem. Jde o tvůrce, kteří mají něco za sebou a proto je pro mě zvláštní, jak trilogie dopadla. Kromě pár narážek nepotěší fanoušky Pelíšků a i ostatní diváci budou většinu času zmatení. Spousta důležitých událostí se stane mimo obraz, obsahují spoustu bizarních dialogů a spoustu zápletek, které nikam nevedou. U spousty scén nechápete, proč jsou ve výsledném filmu. Zahradnictví jsem si vybral k rozboru, protože je prostě zajímavé ho rozebírat.
Ještě bych zmínil past filmové kritiky - vidět chyby ve filmu je velmi snadné pro i začínajícího diváka, o dost těžší je film natočit. Filmové natáčení se může podělat mnoha způsoby a někdy je velmi těžké říct, co byste udělali jinak dokud neuvidíte výsledek. Výsledek je právě to, ale co budu rozebírat, protože nic jiného ani kritik kritizovat nemůže. Proto bych chtěl říct než započnu, že po bitvě je každý generálem a já toho nejsem vyjímkou. S tímhle upozorněním je čas vydat se dále.
Malé velké lži
V úvodu jsem zmínil, že je trilogie Zahradnictví třídílným prequelem Pelíšků. Tohle je lež - ne moje, ale tvůrců filmu. Nebo přinejmenším velmi upravená pravda, která má propagovat film. I přesto, že je film inspirován stejně jako Pelíšky rodinou scénáristy Jarchovského, nemá s původním filmem nic společného. Trilogie nemá stejný nádech a některé části příběhu zcela odporují faktům, které známe z Pelíšků. Například postava Jindřicha má v Zahradnictví dvě dcery - Danušku a Jindřišku, narozdíl od Pelíšků, kde má dceru jednu. Příjmení jejich rodiny je taky jiné. Tohle prostě není oficiální prequel Pelíšků i když byl tak prezentovaný. To, že je něco inspirováno rodinou Jarchovského nic neznamená - většina filmů je inspirována právě životem scénáristy a nevím, proč by se měly označovat za prequely či sequely. Kromě pár doslovných referencí na původní film nečekejte stejný zážitek. Srovnání z Pelíšky je prostě marketingový tah, jak přilákat více diváků do kina. S původní vánoční klasikou trilogie Zahradnictví prostě téměř nemá nic společného.
Zahradnictví: Rodinný přítel
Úvod filmu (W+V)
Film začíná archivním záběrem z vystoupení slavné dvojice z osvobozeného divadla Voskovce a Wericha. Nyní nás Voskovec a Werich učí tomu, že bychom se měli bránit nacistické hrozbě. Jak? Naučí nás dost metaforickou písničku. Upřímně tahle archivní scéna je super, jen podle mě zase nemá až tolik společného s filmem. Je to taky zvláštní začátek trilogie, jelikož žádný další díl nezačíná archivními záběry. Tyhle záběry jsou jen a pouze spojené s prvním dílem. V tuhle chvíli je však film za mě ještě dobrý.
Zatčení Gestapem
Po krátké části v Zahradnictví sledujeme několik scén, které mají nastartovat příběh a představit postavy. Jarchovský na nás nahrne hromadu postav a většinu z nich neuvidíme do druhé poloviny filmu. Mluvím o postavách jako Jindřich, Karel a majitel kadeřnictví Macháček. Macháček třeba bude ale důležitý až v druhém filmu. Po krátké scéně na začátku se už v Rodinném příteli neobjeví. V těchto prvních dvaceti minutách přijde Gestapo na to, že mužské postavy rozdávají proti-nacistické letáky a zatkne je. Jediný, kdo z pasti vyvázne, je Jirka Erben, kterého hraje Ondřej Sokol. V tuhle chvíli si ještě myslíme, že film někam směřuje - následující část nám to vyvrátí.
Velmi bolestivé vánoce, 1944
Zatímco část se zatčením Gestapem celkem jde, za mě se film celkem rozpadne při velmi bolestivé Vánoční části. Namísto toho, abychom viděli vývoj postav během války - hned skočíme na Vánoce 1944. O tom, jak se Jirka Eben staral o tři sestry se dozvíme pouze z dialogů. Ano, jsou ve filmu na tom jednom dni vidět malé ukázky, jak se stará například o děti sester (čte jim pohádku), ale většina stráveného času je upřímně výplň. Co je však důležité by se dalo říct i zajímavěji napříč dlouhým obdobím, které jsme kdovíproč přeskočili.
Rodinný přítel i když vypráví jiný příběh v jiném stylu se totiž snaží zaujmout i fanoušky původních Pelíšků, které taky začínaly dlouhou vánoční částí. Zatímco v Pelíškách však Vánoce byly vtipné a sloužily k představení postav, při Vánocích v Rodinném příteli se o postavách dozvíme málo a jediná důležitá věc se stane mimo záběr. Prostě na to, že Vánoce ve filmu mají téměř 50 minut - čili zhruba třetinu filmu - mohly by říct daleko víc v mnohem kratší době. Většinu času trávíme rozbalováním dárků, modlením při večeři, zabíjení husy a podobně. Není důležité, co jsou dárky, které děti dostaly - kdyby šlo o jiné věci nic by se nezměnilo. Tak proč strávíme zhruba 5 minut jen jejich rozbalováním a bavením se o nich? Jako jaký smysl má, že děti dostanou zrovna Knihu Džunglí?
Také jsem chtěl zmínit velmi zvláštní dialogy. Když se tři sestry pokusí o zabití husy jedna z nich řekne, že to nikdy nedělala, protože je kadeřnice. Na to odpoví druhá - já taky a pak třetí já taky. Nechápu, proč to ale musí všechny tři zdůraznit, když se všechny znají a pracují ve stejném kadeřnictví. Další dialog, který působí divně je, když doktor propašuje k sestrám jídlo a představuje ho jako nemoci, které léčil. Proč? Neměl by ho představovat jako léky nebo alespoň něco pozitivnějšího než nemoci?
Ještě bych chtěl zmínit básničku, kterou řekne Karlík o Hitlerovi, protože je fajn - i když je asi už zlidovělá. To byl jediný moment, kdy jsem se ve filmu zasmál.
To není však všechno, co se při Vánocích děje. Je tu i nevyřčené tajemství. Jaké? Přišel dopis, že postava Jindřicha zemřela. To je od začátku dne naznačeno, ale není vysloveno na hlas. Možná by se dala tato situace použít ke stupňování napětí - avšak jediná část, kdy je vidět alespoň náznak stupňování je, když se jedna ze sester rozpláče při tanci. Je to všechno ve velmi malých náznacích, kterých si divák ani nemůže všimnout a skoro to vypadá, že občas na to postavy i zapomenou. Samozřejmě, kdyby to bylo ztvárněné jako, že se svoje city postavy snaží potlačit, tak neřeknu - ale tady to fakt vypadá, že na smrt Jindřicha zapomněli a náznak se o Vánocích objeví jen jednou.
Film ani Vánoční prostor moc nevyužívá k tomu, aby nějak rozvinul romanci mezi Jirkou a Vilmou - nahlas se o ní mluví jen ve třech scénách v celém filmu. Těsně před tím, než ji její sestra mimo obraz řekne o Jindrově smrti, se poprvé svěří Jirkovi Erbenovi s tím, co cítí. I když to řekne velmi krypticky - řekne ve zkratce, že už nemůže skrývat svoje city, protože je jasné, co se děje. Ale nějak to funguje. Evidentně mezi nimi pouto bujelo v těch 5 letech, které jsme ve filmu neviděli. Ale aspoň jsme viděli to, že děti dostaly Knihu džunglí.
Před tím, než se dozvíme o Jindřichově smrti, vidíme, jak Vilma píše dopis Jindřichovi - do toho vidíme flashback. Do toho slyšíme Vilmy voice-over. Jasně voice-over je líný způsob, jak říct fakta, ale taky může fungovat. To, co je špatně je to, že se nedozvíme nic, co bychom nevěděli. Voiceover se objeví pouze tady a na konci filmu, kdy Vilma píše deník pro svou dceru - Danušku. Jen dvakrát ve filmu a pokaždé divně vyvede diváka z míry.
Děti jako studnice upřímnosti
Tenhle film a v menší míře i další filmy v této trilogii používá zajímavou scénáristkou berličku. Nazval bych to “Děti jako studnice upřímnosti”. Ve zkratce - když se postavy něco bojí říct nahlas nebo si to jen myslí, Jarchovský používá dětské postavy, aby to bez cenzury vyřkly. V jedné scéně například chce říct, že se Jindra považuje za slabocha - jak to říct, aby to divák pochopil? Jedno z dětí začne mluvit o tom, že jeho táta je ve vězení, protože je válečný hrdina. Druhé odpoví, jak to, že Jirka není ve vězení? Je tedy zbabělcem? Pak vidíme výraz Jirky, aby divák konečně pochopil, co si Jirka myslí. Dalšími příklady je třeba, když přijde Jindřich z vězení a děti vpodstatě řeknou, že Jirka je víc jejich otcem než Jindřich. A tak dále a dále. Je to prostě laciná berlička, která využívá to, že děti nemají filtr. Kdyby se to stalo jen jednou, tak to prominu, ale tohle je snad to jediné, co děti v téhle trilogii dělají.
Kamera
Rád bych krátce zmínil kameru. Přijde mi zvláštní způsob snímání filmu, který si Hřebejk zvolil. Jde o širokoúhlý formát z ruky. Skoro to v některých scénách působí, že kameraman prostě chodil z místa na místo a střihač pak to jump-cuty prokrátil. Všechny nebo skoro všechny záběry jsou něco mezi polocelkem a polodetailem, velikost záběrů se často nemění. Působí to jako způsob, jak rychle scény natočit, protože štáb měl jen pár měsíců, aby natočil šest hodin výsledné stopáže. Proto se také většina filmu odehrává jen v několika interiérech. Film taky obsahuje spoustu lens flairů, které jsou spojené s anamorphickými čočkami. Právě ten kontrast mezi širokoúhlou kamerou a kamerou z ruky dělá ze stylu filmu zvláštní podívanou. Stále si nejsem jistý, jestli mi kamera vadila nebo ne, každopádně v kině působila lépe než na malém monitoru.
Návrat do Zahradnictví
Poté, co se dozvíme mimo obraz o smrti Jindřicha, se konečně dostaneme do Zahradnictví postavy Miloše. Ano, do místa, podle kterého se jmenuje celá trilogie. Jen po hodině stopáže filmu. A strávíme tam zhruba 10 minut z celého dvouhodinového filmu. Na Zahradnictví se má odehrávat Jindřichův pohřeb. Namísto však řešení důležitých věcí vidíme, jak děti běhají závody ve skleníku, představení kaktusů a představení nejotravnější postavy ve filmu - tlusté tetičky. Hned v první scéně, kde je - si stěžuje na pohřbu, že jí ukradli lustr, sežere tisíc buchet a podezírá Vilmu z cizoložství. Kdyby to alespoň bylo vtipné, ale spíš jde o otravnou karikaturu. Člověk pak neví o co se tvůrci snaží. Tenhle film není hlavně komedií - je celkem vážně míněným dramatem, takže momenty s tetičkou zase působí nepatřičně, zvlášť, když se hned poté objeví divná scéna, kterou máme brát vážně.
Děsní duchové
Ano, film se dotýká i nadpřirozena, které je stejně jako zbytek filmu naprosto nepochopitelné. Tetička začne říkat, že cítí přítomnost Jindry. Na to jeho dcera, Danuška odvětví, že Jindru vidí. A diváci jeho ducha vidí také. V uniformě se zvedne ze židle a odchází. Když jsem film viděl poprvé myslel jsem si, že jde o symbolismus, že se Jindřich naposledy loučí se svojí rodinou. Takové zakončení a poslední setkání s jeho postavou. Avšak ne - Jindřich je celou dobu naživu. Je to duch člověka, který není mrtvý. Jaký má smysl, že se objeví jako duch? Přízrak? Žádný! V dalších dílech však zjistíme, že je to součástí postavy Danušky. Prostě vidí přízraky - nejen mrtvých postav, ale i postav, které se objeví v budoucích dílech. Proč? Tenhle film se bere vážně a rozhodně nejde o pokus o nějaký snový magický realismus nebo tak. Proč je to ve filmu? Mám teorii - tahle scéna je založena na skutečné historce, která se stala Jarchovského rodině.
Běžné historky ze života
Většina scén se stane, protože se prostě stane. Občas si říkáte, proč některé části jsou vůbec ve filmu zmíněné. Například, když zabíjejí sestry husu, nebo když ruský voják vjede do domu sester na koni. Napadá mě, že možná důvod použití těchto celkem zvláštních situací je to - že mají nějaký předobraz v realitě. Například se tradovaly po Jarchovského rodině. Jako malá jsem si myslela, že jsem viděla ducha (apod). To jsou vzpomínky, které má spousta lidí a skoro to působí, že se duo Jarchovský-Hřebejk pokusilo použít všechny rodinné historky, které slyšely, bez ohledu na smysl a na diváka. Jsou věci, které jsou zajímavé, protože se staly vaší rodině - to však neznamená, že by měly dostat prostor ve filmovém příběhu, který vyprávíte. Prostě to jen odvádí pozornost a pak si říkáte. Proč je tam duch živého člověka? Proč?
Podzápletka s Milošem
Tohle úplně není na 100% výtka, ale chtěl jsem mluvit o majiteli Zahradnictví Milošovi. S Milošovou postavou (a jeho podzápletkou) začíná celý film. Miloš je fajn chlap… Má rád kaktusy, ale jeho příbuzní po něm chtějí, aby skryl nacistické dokumenty. Hned od začátku jsme si jistí, že Miloš je srab, který tuto nabídku pravděpodobně nepřijme.
Později se objeví ve scéně po pohřbu, kde chce ukázat dětem krásný kaktus. Děti překrásný kaktus neocení a označí ho za nudný a pozérský. Čili Miloš je opět komediálním “punching-bagem”. Avšak po návratu Jindřicha z náckovského vězení zjistíme, že Miloš přijal nabídku schovat dokumenty a byl tedy hrdinou, kterého jsme potřebovali, ale kterého jsme si nezasloužili.
I když mi tahle malá podzápletka přijde docela zábavná, člověk si říká, proč zrovna jí začínáme celý příběh filmu. Nemá na děj totiž téměř žádný vliv. I přes schování dokumentů Jindřicha, Macháčka a toho třetího chytí, takže ta pomoc asi nebyla dostatečná a Miloš je doslova ve filmu důležitým jen pro tři scény. Každopádně nemůžu si moc stěžovat, protože tohle rozhodně není největší problém filmu. Je to jen další ukázka, že ta struktura trochu nedává smysl.
Pár špatných dialogů
Napadlo mě, jen ve zkratce ještě zmínit pár dialogů, které mi přišly dost špatné, přinejlepším cringe. Těsně před tím než se Jirka a Vilma políbí proběhne následující dialog:
Jirka: Naučím vás plavat.
Vilma: Já neumím plavat.
Jirka: Abyste mi neudělala ostudu.
Vilma: Tobě?
Proč odpovědět na “naučím vás plavat” “já neumím plavat”? To je asi jasné, protože jinak by jste se to nemuseli učit. Jirka to však topne odpovědí “Abyste mi nedělala ostudu…” Tohle je jasné pokračování první věty, kterou řekl, ale působí to nepřirozeně, protože mezitím byla další věta. Navíc před kým by se styděl, před lidmi, před kterými ji bude učit plavat? Nebo někde v budoucnosti, když půjdou na plavecké závody? Cože? Na to však Vilma geniálně odpoví “Tobě?”, což v tomhle kontextu působí, že říká, že on ji bude dělat ostudu, protože neumí plavat, což sakra nedává už žádný smysl. Nebo to myslí, že jí bude dělat ostudu v jiném smyslu? A v jakém? Že nevypadá hezky nebo co? A podobných dialogů je ve filmu několik…
Ještě jsem chtěl říct, že Vilma pak říká, že její dcera vypadala jako malá japonečka, když byla malá a měla dětskou žloutenku, což je přinejmenším trochu divné. Možná však historicky akurátní.
Pointa
Vilma a Jirka se konečně dají dohromady a dají si hubana, přijde šok a když říkám šok myslím její manžel Jindřich. Vilma se cítí provinile a svůj vztah před Jindřichem zatají. Vidíme několik scén, kdy se Jindřich nedokáže spojit s dětmi manželky, protože jim nečetl KNIHU DŽUNGLÍ. A pak konečně dojdeme ke scéně, která si myslím, má být celou pointou filmu.
Víte, zatímco se Vilma snažila býti věrná (to se rýmuje), se Jindřich oddával SEXUÁLNÍM ORGIÍM v polském bunkeru. Tohle působí tedy jako pointa celého filmu. Kontrast věrnosti Vilmy, která se skoro snažila být věrná i když si myslela, že je Jindřich mrtvý a Jindřicha, který podváděl a stále se považoval za upřímného hrdinu. Celý ten monolog mi přijde nejzajímavější na celém filmu, to však nevykupuje to, že většinu filmu se dějí nepodstatné věci jako ROZBALOVÁNÍ DÁRKŮ apod.
Navíc jako zakončení je to celkem mírné - člověk celou dobu čeká na nějaký konflikt mezi Jirkou a Jindřichem na který ani nedojde. Jindřich se nikdy nedozví o tzv. nevěře své ženy. O tomhle milostném trojúhelníku by mohl být celý film - manžel se vrátí z války a jeho milá si začala už s někým jiným. Milostný trojúhelník bam. Jak si člověk má však užít milostný trojúhelník, když tajemství ani neprosákne? Než však o tom budu mluvit blíže, dovolím si další odbočku.
Byt aka Blít
Ačkoliv bych řekl, že jde o pointu filmu, film pokračuje ještě další téměř půlhodinu. Jedna z velmi zajímavých scén je návštěva bytu, který má Jindřichova rodina dostat po rodině německé, kterou mají vyhostit ze země. Rodina Jindřicha si prohlíží byt a zjistíme, že se ve skříni schovává holčička, která se bojí smějících se bestií, kterými jsou Jindřichova rodina. Jindřich pak řekne, že počkají než rodinu vystěhují i přesto se však plánuje nastěhovat. (Mimochodem podobnou věc později ve filmu Dezertér vyčítá Karlovi).
Když Danuška a zbytek rodiny odchází, zjišťujeme, že od Němců ukradla hračku. Vilma, její matka, jí to vyčte, pak z domu vychází Jirka. Vilma mu řekne, aby hračku vrátil - Jindra odpoví “Jistě.”, pak hračku ale bere a odchází pryč. Potají udělá na Danušku gesto, aby ukázal jaké je zlobidlo, že si hračku nechal. Což je upřímně divné - Jirka byl celou dobu morální jádro filmu a tak je zvláštní, že podporuje krádeže (i když od špinavých Němců). Navíc čekal Jindra, že si toho Vilma nevšimne? Jako ona jasně viděla, že se do bytu nevrátil a šel vedle nich. Vilma se na něj depresivně dívá zatímco odchází. Evidentně z Jirky není spokojena - avšak hned když o něm mluví později - bere ho za nejlepšího člověka na zemi, kterého si musí Danuška zapamatovat.
Co byl smysl téhle scény? Měl ukázat, že Danuška krade, protože si myslí, že je to dobré? Nikdy ji nikdo snad neučil, že krást je správné. Má ukázat, že Jirka podporuje krádeže od Němců? Asi ne, je brán za největšího klaďáka z filmu. Nebo film chce říct, že se do bytu ještě vrátí a hračku dá zpět. Je tu část dialogu, která naznačuje, že se pak budou do bytu stěhovat. Proč by tedy pak Vilma z toho byla smutná? Jaká má tahle scéna smysl? Žádný, nic neříká a mate diváky. Proč?
Zápletka, zakončení, závěr (3xZ)
Co je tedy hlavní zápletkou filmu? Milostný trojúhelník mezi Jirkou, Jindrou a Vilmou. I přesto ve filmu mezi nimi není žádný konflikt. Jindřich se nikdy o začínajícím vztahu nedozví, není zde žádná konfrontace. Většinu filmu sledujeme Vánoce a pohřeb a vztah, který skončí dřív než pořádně začne! Avšak i o tom vztahu se baví postavy nahlas jen ve třech krátkých scénách. Na vánoce je zde dlouhý monolog Vilmy, po pohřbu dostaneme dialog a pak dostaneme pusu těsně před tím než se vrátí Jindřich z vězení. Jasně, možná je film spíše o tom, že Vilma byla tak trpělivá a Jindřich nebyl, ale museli jsme strávit hodinu a půl výplní, rozbalováním dárků, koukáním se na ferdu mravence od týrlové, kaktusami, čtením Knihy džunglí? Myslím, že ne! A tyhle zbytečné ani-ne-podzápletky zabírají většinu filmu.
Jak tedy skončí hlavní zápletka filmu? Jirka Eben, rodinný přítel, postava po které je pojmenovaný celý film zemře mimo záběr a my se to dozvíme ve voiceoveru. Prý zemřel na Tyfus v Terezíně. My to samozřejmě nevidíme, protože asi tvůrci myslí, že smrt hlavní postavy není důležitá. Místo toho slyšíme monolog z deníku, který píše Vilma své dceři, Danušce. A poslední záběr je, jak Danuška v zahradnictví běží někam dopředu. Pak se objeví titulek Režie: Jan Hřebejk. Vážně? Vážně!? Tomu se říká hloubka? Tomu se říká umění? Das ist die tschechische arte?
Konec první části
Top 10 filmů roku 1998 (sračkopost)
Dobrý den, tohle je WatchMojo.org a vítejte u totálního výtěru s názvem Top 10 filmů roku 1998. Roku, který vstoupil do historie jako nejlepší rok, který se stal 3 roky před rokem 2001. Což je samozřejmě skvělé a jen srovnatelné s rokem 1997, který byl od roku 2001 ještě o rok dříve... Velmi fajné. Tyhle filmy nebo jak říkáme ve filmové komunitě mistrdíla, byla vytvořena nejlepšími filmovými tvůrci čili mistry. Doufám, že se pobavíte, protože já se rozhodně nebavil.
10. Holy Man
Jak název napovídá je to film, který se jmenuje Holy - podobně jako slavný počítač v seriálu Červený Trpaslík. I když vlastně je to o muži jménem G, kterého hraje Eddie Murphy. Tento muž je prostě boží a možná je i sám Bohem. Hlavní charakterová vada postavy G, je ta, že ho nesnáší Jeff Goldblum, který je televizním produSERtem. Avšak i přesto mu dá šou s názvem Bod G. Jak vtipné.
Tenhle film jsem sem dal protože je o prodávání mobilních telefonů, což je téma které v dnešní době rezonuje.
8. Bulworth
Bulworth je filmem o věci, kterou každý miluje - rasistických politicích, který si nevidí do huby. Konečné film, který se nebojí říct, co si myslí a myslí si opravdu zajímavé věci. O životě, o světě a demokratické straně US a A. Jediná světlá strana filmu je Halle Berry, která v jednom záběru dokonce dokonale lízá šlehačku.
7. Phantoms
Současný alkoholik Ben Affleck hraje ve své životní roli - člověka, který se v jedné scéně ptá telefonu "Kdo to je?". To mi připomnělo slavnou copypastu - Who was the phone. Film taky obsahuje spoustu příšer různého věku a pohlaví, což je vlastně super.
Outside Ozona je film o tom, že afroameričan vnikne do rádiové stanice nějakého vidlákova. Kde způsobí chaos tím, že řekne pravdu o tom, že rádio poslouchají jen vidláčtí náckové. Film se však zabývá spíše jinými postavami, protože jde o povídkový film a rádio je jen v pozadí. V čím pozadí? Pravděpodobně v mém a jsem na to pyšný. Je tu povídka s klaunem a stopařem! Jako kdyby se někdo pokusil natočit film bratří Coenů, ale dobře.
5. Dentist 2
Co je horší než Zubař? Nic... AŽ NA ZUBAŘE 2! Tohle pokračování brakového horroru je jako vytrhnutí špatného zubu. Jste za něj rádi, ale bolí to jak čert.
Konečně Disney natočil film o lidech... kteří surfují. Ale nyní nesurfují protože jsou na táboře. Něco jako Ernest Goes to Camp, ale horší. 10/10
3. Godson
Godson je film od chytrých lidí pro chytré lidi. Musíte pochopit, že film se jmenuje Godson, což je intelligentní narážka na film Godfather. Je to tak chytrý, že jsem se skoro ani nezasmál. Je to prostě mazaný. Rád bych rozebral jednu scénu. Mafián přijde k donu Calzonovi a říká mu, že potřebuje jeho "ochranu". Don Calzone vyndá kondom a zeptá se ho jestli potřebuje tohle. SMÁL JSEM SE NA CELÉ KINO. Taky je tam scéna, kdy vyloupí banku a pak zjístí, že je to spermobanka, což jen ukazuje genialitu filmu.
Jde o další film, který si dělá srandu z příšerného filmu Kmotr. Jde o film na motivy skutečné události, protože Jane Austen skutečně byla v Mafii. Nebyla v gangu, ale ve hře pravicového herního vývojáře a fanouška Fox News Dana Vávry. Je to o špetku lepší než Godson a taky to má narážku na Floresta Gumpa. Je to jako kdyby to Zucker, který napsal Připoutejte se, Prosím přehnal s cukrem a to myslím tenhle cukr.
Tenhle film prozkoumává prohnilé kořeny kapitalismu. Vypráví o muži se špatným účesem, který má pravděpodobně ADHD a rád vynálezy. Ty chce prodat, ale neumí to. Tak dostane práci jako panák na testování nárazů u automobilů a málem chcípne. Film, který působí jako film génia Toma Greena Freddyho úlet, ale z nějakého důvodu ještě míň sebeuvědoměle a s menším množstvím onanie. Také jsem chtěl uletět ze sedadla, když jsem ten film viděl. Když na konci traileru se pokusí tlustá žena dát hlavnímu hrdinovi umělé dýchání, pochopil jsem, že jde o komedii. Like and subscribe.
PS.: Na konci roku udělám pravděpodobně dva listy toho nejlepšího - jeden upřímný a jeden takhle ironický.
Ohně na planinách (tentokrát neironický rozbor)
Ohně na planinách (kniha a adaptace)
Předloha - Ohně na planinách (Nobi, autor: Ooka Šohei, 1951)
1.1 - O knize
Kniha byla napsaná v roce 1951 na motivy zážitků autora z druhé světové války. Má zhruba 200 stran.
1.2 - Příběh a myšlenky
Kniha je vyprávěna v ich formě pohledem japonského vojáka na konci druhé světové války ve Filipínách. Zde se bojuje nejen proti partyzánům a američanům, ale i s nedostatkem jídla a džunglí. Hrdina je posílán velitelem roty do nemocnice a po odmítnutí pomoci zpátky k veliteli. Ten mu nařídí, aby naposledy zkusil požádat o pomoc a jestli bude znovu odmítnout má se vyhodit do povětří vyfasovaným granátem (ten později také hraje v příběhu roli). Po leteckém útoku na nemocnici hrdina mizí v džungli a snaží se přežít sám. Potkává nepřátele i spojenecké vojáky a bojuje i sám se sebou.
Důležitá část knihy je hrdinův vztah k náboženství - konkrétně ke křesťanství. Hrdina v mládí křesťanem, ale ke konci dospívání se rozhodl nebýt vázán vírou a oddávat se krásám života a milování. Ve válce začne nad svým rozhodnutím trochu pochybovat a přemítá, zda-li může být vůbec někdy spasen. Tyhle myšlenky se mu začnou honit hlavou poblíž filipínského kostela u místní vesnice.
Konec knihy se zabývá kanibalismem, ke kterému byli donuceni dva z japonských vojáků (Jasuda a Nagamaci), které Tamura potkal na začátku knihy u nemocnice. Na konci války dochází jídlo a sám hrdina začíná uvažovat, co musí udělat, aby přežil. Nagamaci nakonec zabije Jasudu a hrdina ztrácí paměť. Další věc, co si pamatuje je už jen pobyt v sanatoriu. Tamurovi se zdají sny, kdy mu lidé, které zabil, děkují, že je nesnědl. Ve snu se dokončují i jeho vnitřní konflikty s náboženstvím.
Adaptace 1 - Nobi / Ohně na planinách (1959, r. Kon Ičikava)
2.1 - O filmu
Film byl natočen jen 8 let po vydání knihy režisérem Kone Ičikawou, jehož nejznámějším filmem byla Barmská harfa. Tento film se stejně jako “Ohně na planinách” zaměřuje na období druhé světové války. Film je černobílý a širokoúhlý.
2.2 - Rozdíly s předlohou
Film narozdíl od knihy končí, když hrdina běží vstříc k Filipíncům, kteří po něm začnou střílet. Kniha narozdíl od toho končí v psychiatrické léčebně v Tokiu, kde byl Tamura zavřen po konci války. Má retrográdní amnézii. Hrdina si nevzpomíná co se stalo - jeho vzpomínky končí smrtí Jasudy. V posledních kapitolách spekuluje, co se stalo. Ve snech se vrací do Filipín, kde se setkává s lidmi, které zabil. To se ve filmu z roku 1959 nestane.
Méně pro film je důležitý Tamurův vztah k náboženství. Ten je ve filmu víceméně neexistující. Film se více zaměřuje na zážitky z války. Film taky neřeší Tamurovi hladové myšlenky ohledně kanibalismu. Ve filmu ho Tamura za každou cenu odmítá - není zde nějaký myšlenkový rozpor.
2.3 - Režijní vize a styl
Jde o film černobílý, takže džungle nemůže vyniknout tak jako v knize. I přesto se ve filmu dá nalézt mnoho krásných obrazů krajiny. Buď je použita kamera na stativu a nebo jízda. Ve filmu nemůžeme nalézt roztřesenou kameru jako v následující adaptaci. Často jsou používané široké celky.
Příběhově Ičikava knihu adaptoval celkem přesně - až na úplný konec. Téměř všechny vnitřní monology (až na dvě scény, kde je použit voiceover) jsou přepsány do dialogů mezi postavami. Někdy však dialogy mohou působit divně, jelikož postavy mluví o něčem, co by obě měli vědět. Tyto části jsou samozřejmě vytvořeny pro diváka, aby pochopil situaci na bojišti. Režisér také neukazuje explicitní násilí, které je přítomné v knize.
Jedna scéna používá kvality vizuálu filmu ke svému prospěchu. To, co je v knize jen odbočka, režisér používá k ukázání absurdity situace. Jde o výměnu bot za deště - voják má prošlapané boty a tak sebere boty padlému a vymění si je. O chvíli později jde další a vymění svoje prošlapané boty za boty, které zde zanechal předchozí voják.
Adaptace 2 - Nobi (2015, r. Šin’ja Cukamoto)
3.1 - O filmu
Druhá adaptace Ohňů na planinách byla natočena před 6 lety filmařem Šin’jim Cukamotem. Cukamoto má velmi poznatelný styl, který použil i při jeho adaptaci Ohně na planinách. Narozdíl od první adaptace je film o půl hodiny kratší a také barevný. Jde o hodně svébytnou adaptaci, která ale může být trochu matoucí pro diváky neznalé knihy.
3.2 - Rozdíly s předlohou
Film nejenže jako první adaptace vypouští několik scén z knihy (např.: pobyt na farmě), ale také si upravuje některé události, aby byly více filmovější. Narozdíl od předlohy a Ičikavovy adaptace jsou zde vlastně méně důležité ohně, které planou na planinách (ty ostatně daly název knize i filmu). V knize jsou symbolem, kdy se Tamura snaží zjistit, co jsou zač, co znamenají. Samozřejmě jde o známku civilizace - ale jsou to jen farmáři, kteří pálí zbytky kukuřice a nebo partyzáni s kouřovými signály pro američany? V Cukamotově filmu je to použito jako symbol, ale do konce filmu neví divák, o co se má vlastně jednat.
Cukamoto řeší více hrdinovi souboje nad kanibalismem. Film také končí více podobně jako kniha a to ztrátou paměti a přežíváním v sanatoriu. Ne, ale v Tokiu, ale ve Filipínách. Podobně jako v knize se snaží Tamura rozpomenout, co se po smrti Jasudy stalo - i když ve filmu víme víc než v knize. Před tím, než Nagamacu Jasudu zastřelí vznikne mezi nimi konfrontace a hádka - to v prvním filmu ani knize není.
3.3 - Režijní vize a styl
Cukamoto používá hodně expresivní styl. Hodně využívá saturace obrazu a korekce barev, což u předchozí adaptace nebylo možné. Tím dokáže ukázat filipínskou džungli, tak jak byla popsaná v knize - jako krásná příroda, kde se dějí hrozivé a tragické věci. Podobně jako u svých předchozích filmů tvoří chaos roztřesenou kamerou, kterou se snaží simulovat duševní rozpoložení postav. Režisér se nebojí ukázat násilí a jeho důsledky, které v prvním filmu byly jen naznačené a nebo neukázané. To se blíží k popisům z knihy.
Zatímco Ičikava se snaží popsat vnitřní myšlenky postavy pomocí dialogů postav vedlejších, Cukamoto přejímá pouze dialogy z knihy a snaží se film popsat vizuálně. Když jsem, ale film viděl před přečtením knihy, někdy bylo těžké odhadnout, co si postavy myslí. V první adaptaci to naopak bylo většinou naprosto jasné. To může vést k zmatení diváka. Cukamotovi jde o to zachytit knižní atmosféru a nezabývá se tolik detaily příběhu, které často mění, aby film byl zajímavější (např.: smrt páru se odehraje v kostele a ne v náhodné chatě).
Cukamoto často používá americkou noc. Nemyslím si, že šlo o stylistické rozhodnutí, ale spíše o rozhodnutí praktické. Některé scény jsou totiž natočeny přímo v noci, což film dělá trochu nekonzistentním.
Závěr
Zatímco Ičikavův film se pokouší o přepis příběhu, Cukamoto dává přednost vizuálům, stylizaci a explicitnějšímu násilí. Jeho film se snaží zachytit atmosféru, ale zároveň dost knihu upravuje. Zajímavé je, že konec filmu je však blíž k předloze než adaptace z roku 1959. Neřekl bych, ale že žádná z adaptací dokáže popsat filosofičtější části z knihy, která se zabývá náboženstvím. Obě režiséři se zabývali více příběhem a s tím, co s člověkem udělá válka.
Nejzajímavější a nejzapamatovatelnější části nechybí v žádné z adaptací (snaha přejít mýtinu pod kopcem “radosti”, vesnice s kostelem nebo Jasuda, Nagamaci a “opičí maso”), ale každý režisér k nim přistupuje jinak. Tam, kde je střelba na mýtině v prvním filmu natočena kamerou na stativu, v druhé verzi (Cukamotově) vše vidíme roztřesenou kamerou, jakoby z pohledu samotných vojáků. Druhá verze se více snaží zprostředkovat pocit, že film vidíme z pohledu hlavního hrdiny, kdežto první je jakoby vyprávěná neutrálním sledovatelem. A to je dle mé hlavní rozdíl mezi oběma verzemi.
Podprsenky pro Somálsko ("rozbor")
Kapitola 1: Tajemný muž
Podobně jako u uznávaného amerického seriálu Rick a Morty - musíte mít vysoké IQ, aby jste pochopili Podprsenky pro Somálsko. Za prvé - Co jsou Podprsenky pro Somálsko? Jde o geniální mnohavrstvý skeč z podhodnoceného pořadu České Televize Tuzemský Konzumní. Tento pořad byl vytvořen člověkem jménem "Boro Radojčič". Kdo to je nikdo neví. Jediná známá věc o něm je to, hrál v příšerném seriálu Dušana Kleina Cukrárna postavu bezdomovce. I když jde o zcela tajuplnou postavu, můžeme rozebrat, co si z jeho díla máme vzít.
Kapitola 2: Podprsenky pro Somálsko
Skeč začíná, jak si Milena Dvorská v tramvaji všimne muže (Davida Vávry), který nosí tmavě hnědou podprsenku. Milena je překvapená, ale nechce nic říct. V devadesátých letech bylo genderovým stereotypem (a do jisté míry je to i teď), že ženy nosí podprsenky. To bylo především kvůli jejich obřím prsou - muži je totiž až na velmi obézní vyjímky neměli tak velkorysé. Milena proto říká, že je divné, že David Vávra nosí podprsenku. Možná ho i viní v té době nepopulárního transvestitismu či z toho, že je transgender. Hned si však ale všimne, že Vávra není jediný muž, kdo podprsenku v tramvají nosí.
Vávra řekne: "A co takhle Somálsko? Tam ani neví, co je podprsenka." Cílem Vávry je tedy si užít zakázané ovoce, které si v Somálsku nemůžou dopřát. Jde tedy o jakési užívání života s tím, že v zemích prvního světa má člověk nadměrný počet toho, co si v chudších zemích lidé nemohou dovolit.
Vávra zmiňuje historku, že jeho otec si chtěl vyzkoušet podprsenku v obchodním centru Kotva díky čemuž ho z něj vyhodili. Proto prý Vávra volí sociální demokraty. To hodí celou konverzaci do politické sféry - druhý muž v podprsence - Hanák se s ním začne hádat, že křesťanští demokraté jsou ochotni akceptovat, že jsou lidé, kteří podprsenky nosí. Vloží se do toho Milena, která správě argumentuje, že ODS zajišťuje podprsenky pro všechny. Kamera střihne na muže oblečeného jako Zorro, který začne citovat Václava Havla a jeho princip "Lásky a pravdy nad lží a nenávistí". Pak řekne, že nikoho necitoval, jen ho to tak napadlo.
Opilý muž se do konverzace vloží - podle něj na jedné straně tramvaje jsou blbci a na druhé zloději. Má reprezentovat muže, kterého štvou všechny strany a tak na ně nadává a má z toho srandu, než aby cokoliv dělal. "Nechte si ty komunistický vtipy" volá Vávra. Zmiňuje koalici Levý blok a přirovnává jí ke grupensexu - čili totální orgii. Opilý muž se snaží vyvrátit McCartyhovské nařčení z komunismu. Tvrdí, že jeho vandalismus byl protikomunistický (maloval kundičky na zeď).
Milena Dvorská se ptá "jestli je to skrytá kamera", Vávra jí odpoví, že skrytá není, protože je přímo tady a ukáže do kamery. Tím prolomí čtvrtou zeď. Milena se začne vzpírat, prý takovéto prolamování zdí neměla ve scénáři. Vávra chce, aby řekla svůj skutečný postoj na Somálsko. Milena odmítá. Vávra říká "Jsou důležitější věci než točení nějakého utopistického pořadu, třeba Somálsko" a má téměř 100% pravdu. Najednou tam přijde Kraus z Show Jana Krause (pořadu známého šikanováním hostů) a začne kontrolovat jízdenky. Skeč končí zatímco všichni šílí a brečí. Tomu se dá řici jen Lol či v řeči Warcraftu Top Kek.
Kapitola 3: K čemu to všemu bylo?
ANO.
Anifilm 2021 (můj názor na filmy)
Úvod
Minulý týden jsem byl na festivalu animovaných filmů v Liberci Anifilm (dříve se to odehrávalo ve skvělé lázeňské Třeboni). Stihnul jsem pár projekcí - byl jsem tam však jen na část festivalu. A tohle je jakési shrnutí...
Krátké filmy (výběr zajímavých):
Režiséra sleduji už nějakou dobu, tohle je jeho pohled na high fantasy žánr. Depka, ale zajímavá. Doporučuji i jeho Psichonautas aka Birdboy: Forgotten Children.
Malá vtipná hříčka, která překvapí i pár šokujícími sekvencemi. Body horror/comedy included.
3) Wood Child and Hidden Forest Mother
Velmi divný "komedální" trip o lovci, který v lese spatří zvláštní brečící potvoru-dítě. Tak ho zastřelí. A to není ani nejdivnější. Kdo je "jeho matkou"? A co na to paralelní dimenze?
Film o šikaně a i o inkluzi. Je to trochu "on the nose", ale zároveň fakt dobře udělané. Tvůrci rozhodně mají oko pro trapné situace.
Velmi zvláštní, zajímavý vizuální styl, jen se trochu bojím, že jsem nepochopil, co se autorka snažila říct. Rozhodně bych chtěl vidět něco konkrétnějšího i třeba se stejnými postavami.
Celovečerní filmy (od nejlepšího po nejhorší):
TIER 1 - DOPORUČUJI:
Skvělý dokument o Švankmajerovi, natočený částečně ve stylu jeho filmů.
2) Kryptozoo
Musím říct, že jsem se na tohle těšil už před projekcí (kvůli výhře v Sundance) a výsledek nezklamal. Rozvinutí stylu, který Dash Shaw už dělal při My Entire High School Sinks Into The Sea. Jeho první film je trochu nevyrovnaný, Kryptozoo je o dost promyšlenější. Příběh, který sice může působit jako klišé, kdyby byl ztvárněný nějakou hollywoodskou produkcí se tady mění v dost osobité dílo stvořené pár lidmi. A vše na motivy counter-cultury 60. let a kampaně Dračího Doupěte spolurežisérky? Mňam. PS: Tvůrci působí jako fajn lidi z QnA.
3) Soul
Pixarovka pozdní doby. Fajn koukatelná, se spoustou dobrých nápadů. Měl jsem trochu problém s výstavbou fikčního světa, která moc nedává smysl. Ale to se asi stane, když se scénář stokrát přepisuje.
TIER 2 - JDE TO
3.1/2) (Nedokoukáno) Zabij To a Opusť Město
Jako asi nejde o nehorší film, ale když tam bylo to zašívání nahé mrtvoly, tak jsem to vzdal. Nepomohlo tomu, že titulky byli posunuté a titulkář je nestíhal přehazovat.
Nevím jestli jde o dobrý film, ale čekal jsem to po Modrém Tygrovi horší. Je tu trochu posun, blíže jsem to popsal v komentáři na stránce filmu.
TIER 3 - NEDOPORUČUJI
5) Malý upírek
Prostě film pro děti. Klišé a občas nuda, ale s nádherným vizuálem a pozadími.
6) Barevný sen
Režisér uvedl film se slovy: "Vydržte to. Je to jen 70 minut" a skutečně to bylo 70 minut. Nic proti němu, ale připomnělo mi to trochu Lajku Aurela Klimta. Pro děti je to nepochopitelné a moc pomalé, a pro dospělé je to moc očividné a pitvořící se. Vím, že Balej je celkem obdivovaný, ale tohle mě moc nechytlo. Možná bych se měl podívat na Jedné noci v jednom městě, které je více uznávané.
Názor na vítěze
Soutěž filmů pro dospělé/volba diváků: Zabij a Opusť To Město.
Možná tomu dám ještě šanci, třeba jsem ten film viděl ve špatný čas.
Soutěž filmů pro děti: Vlkochodci
Vlkochodci jsou tak dobrý film, že jsem zapomněl, že byl v soutěži. Vážně jsem myslel, že šlo o nesoutěžní snímek. Palec hore, Irové měli vyhrát i Oskara.
Soutěž kraťasů: Javánka Anna
gogén je sviňa
No a příště na Vary. Pokud to nezruší kvůli Covidu.