Crust

Na moderních, zejména českých pohádkách mi vadí nevtipnost, načančaná umělost (a z toho plynoucí) nedostatek atmosféry. Tato pohádka má těchto nedostatků jen poskrovnu, občas se dostavil úsměv, pointa i mrazení v zádech. K dobru přičítám natáčení v českých krajích i na vrcholcích norských hor, připomínající videoklipy kapely Immortal.

Vánočně laděný podprůměrný vyvražďovák, který vyniká absurdní brutalitou a v podstatě situačním humorem. Santa skoro jako bájný neohrožený Odin s naostřenou berlí místo kopí v boji ze zombie elfy. A nařachaným Krampusem. Lesní trollové vtělující se do malých dětí. Klasická duchařina ve sklepě. Pokud vám to nedává smysl, vězte, že po shlédnutí filmu na tom nebudete o nic líp, ale překvapivě se na to dá i koukat a brát to jako takovou lehkou vtipnou oddechovku (i přesto, že se párkrát nepěkně leknete) a jakési přemostění mezi podzimními horory a vánočními filmy. V béčkovém hávu. Závěr je však poměrně překvapivý a netradiční. 40%

Hororový Indiana Jones s církevní tématikou, kde neplatí základní principy exorcismu. Kdyby půlka filmu nebyla jen dobrodužná směs lekaček, akce a efektů během odkrývání tajemných chodeb, komnat a kobek, dokázal by se člověk občas i úspěšně ponořit do atmosféry opuštěného kláštera v rumunských horách. Námět a téma zůstaly, bohužel dle očekávání, nevytěženy, ale jako horor to funguje celkem úšpěšně.

Havelkův celovečerní režijní debut oplývá zajímavým námětem, skvělou kamerou, výběrem lokací a ani herecké výkony nejsou k zahození. Scenář už bohužel trochu pokulhává a čím více se film blíží k závěru, tím více ztrácí tempo a přibývá chaoticky poslepovaných (a ve výsledku celkem nelogických) scén. Škoda, potenciál zůstal ne zcela naplněn. Potěšily odkazy na pohanskou mystiku a folklór, stejně jako lehký důraz na sílu přírody nad člověkem (tím nemyslím nezkrotitelné libido titulní postavy).

Občas je to pro diváka dobře obeznámeného se skutečnými událostmi a aktéry celkem těžkopádné, jindy zas moc načančané a vzdálené realitě (hollywoodský facelift tomu moc nepomáhá). Je tu dramaturgicky dobře vykreslená postupná radikalizace, nějak to ale postrádá auru doby a prostředí, stejně jako pohnutky účastníků - nějaké zmínky tu jsou, vše je ale jen v náznacích, díky čemuž se divák nemůže zbavit pocitu, že to byla jen banda mladistvých magorů, utržených ze řeťezu - ne, že by částečně nebyla, ale absence hlubšího vykreslení charakterů a (doslova) černobílé pojetí většině postav upírá jakékoliv šance na charisma. Na druhou stranu, Åkerlund stál před nelehkým úkolem - Euronymous nebyl žádný svatoušek a někomu prostě divák alespoň podvědomě fandit musí. Volba herců se ale celkově úplně nepovedla, zvlášť pohublý (ač dobře hrající) Culkin s hodně oplácaným Cohenem (ten byl spíš velkou karikaturou) se svým předobrazům moc nepodobají a je to díky jejich rolím nejvýrazněji vidět, ale i zbytek kapely a aktérů dost zaostává za realitou ; docela by mě zajímalo, co říká na svoje vyobrazení jakožto nesvéprávného blbečka takový Snorre Ruch. Fenriz může být v klidu, toho jsem tam snad ani nezahlédl. Šťastnou ruku měl naopak Åkerlund při obsazování Metaliona, Attily, nebo novináře z Bergen Tidende. Většinu obohacení filmu o uměleckou licenci režiséra jsem zkousl, Lords Of Chaos na tom jsou v tomto ohledu o poznání lépe, než třeba Bohemian Rhapsody. Docela potěší nadhled, s jakým některé scény Åkerlund pojal (byť to v některých případech bohužel sklouzává do té parodie), stejně tak oceňuju snahu o hororové prvky a celkové vizuální složku, zvlášť když to Mayhem rozjedou ve zkušebně či na pódiu - pro tohle má Åkerlund zjevně vyloženě cit. Resumé - hodně slušný hudební biopic, který dělá ostudu jen někdy a někomu, svým pojetím a řemeslem ale spolehlivě přiková k plátnu či obrazovce i většinové publikum. Btw přestaňte šířit nesmysly, že Mayhem neposkytli filmařům práva na svojí hudbu; kdo film viděl, ví, že tam zazní pecky jako Deathcrush, Freezing Moon, Funeral Fog, atd...

Celkem slušná revenge komiksovka, trochu neo-noir, trochu černohumorná, ale jinak typicky Akerlundovsky videoklipově přepálená a graficky hodně exlipictní. Hodně sexu, nahých zadků, litrů krve a krajinných scenérií. Příběh má ovšem hlavu a patu a dává smysl. Jsem zvědav, s čím přijde Akerlund příště.

Z řemeslného hlediska jistě nadprůměrný film, pro hudební znalce a fajnšmekry ale docela zklamání. Současný hype je bezpochyby přehnaný, dokonce si dovolím tvrdit, že s ním jsou přehnané i některé oskarové sošky, které si film odnesl. Hlavně první polovina filmu je trochu nekonzistentní a chvílema možná i trochu nudí. Závěr je bezpochyby velmi silný, ale rozhodně ne vyloženě dechberoucí. Na filmu mě však obzvláště iritovalo několik věcí, z nichž spoustu lze vyčíst už z traileru. Předně volba hlavního herce - dosadit na roli Mercuryho člověka s vyrazně menší a subtilnější tělesnou konstitucí a s větší hlavou (a hlavně očima! pro kristovy rány, ty slizké rybí oči!!!) nebyl dle mého názoru nejlepší tah, Malek se navíc úspěšně snaží portrétovanému zpěvákovi ještě více vzdálit tím, že po celou dobu filmu nasazuje výraz nezastavitelného psychopata. Fyzická podobnost tedy zhruba z 35-40%, což je podstatný rozdíl oproti např. Gwilymu Lee, který zde ztvárnil Briana Maye a jehož podobnost s ním byla nepřehlédnutelná. V této souvislosti se divák stále nemůže zbavit hořkosti nad tím, jak dokonale by Freddieho nejspíš ztvárnil původně zvažovaný Sascha Baron Cohen. Osobně mám taky hodně rád dokumenty a vzpomínky muzikantů a jiných zainteresovaných osob, kterak došlo ke stvoření důležitých alb, či písní (např. série VH1 Classic albums), ale i v tomto film Bohemian Rhapsody značně selhává díky svému velice frivolnímu přístupu k historickým faktům a chronologické posloupnosti událostí, místy jde dokonce o čisté výmysly. Škoda.

Až na pár nelogičností (jakto, že houf 'creatures' nepřilákal ohňostroj, ale pouze výstřel z brokovnice?), mezer a poněkud béčkového otevřeného závěru se jedná o hodně slušný mystic/sci-fi thriller/horor.

Dobré první 3/4 filmu by byly snad i na čtyři hvězdy. Ale ten nesnesitelně béčkový závěr celý dosavadní dojem z filmu pěkně srazil. I tak to ale v člověku silný dojem zanechá.

Zvlaštně žoviálně pojatá adaptace a vzkutku podivný styl humoru mi jaksi nesedl. Ambice zpracování velkolepé, ale zůstalo to jen na půli cesty a mmám takové tušení, že (překvapivě!) kvůli Branaghovi. Škoda