Crust

On je to spíš bez debat čtyřhvězdičkový film, ale za ty strhující herecké výkony obou Jiřin a za to finále, co mě i při druhém shlédnutí po více než pětadvaceti letech zadupalo do země. "Pojďte dál, pane divoký".

Česká vánoční pohádka, kterou se bohužel povede natočit maximálně jednou za generaci. Kvalitní a nenudící příběh, nepřepálený obraz ani kostýmy, civilní a přirozené prostředí, vtipné dialogy a čarovná zimní atmosféra. K tomu nenápadně zakomponované odkazy na další zásadní majstrštyky, jako Hrátky s čertem a Tři oříšky pro Propelku. A v neposlední řadě geniální soundtrack, který si lze pustit samostatně jako vánoční kulisu.

Vlastníci se Havelkovi povedli, ale pokud Vás na nich, stejně jako mě, trochu iritovalo přehrávání herců a situační přepálenost, tak Mimořádné události se vyhněte velkým obloukem. Havelka se tu pokouší o jakýsi Kameňák 6 a i když na rozdíl od Troškovy série nejde jen o sérii gagů a zfilmovaných lidových vtipů, ten pocit scénářem uměle poslepovaných dialogů a hlášek, někdy povedených a vtipných, ale většinou spíš ne, tu je všudypřítomný. Je tu sice pár chytrých momentů, někdy jsem zasmál upřímně, ale často spíš jak je to blbý, přestřelený a absurdní. Škoda, z traileru to nepůsobilo jako až tak špatný film.

Asi chápu, proč je tento film v televizi opomíjen, i když neprávem, v porovnání s tím, co se považuje za klasickou filmovou tetralogii Vinnetoua. Jiná kamera, trochu jinak vedení herci projevující více emocí, klasická hudební témata tam nezazní ani jednou, pak člověk zapátrá a zjistí, že je tam i úplně jiný režisér, producent, atd. takže kromě herců vlastně úplně jiný ansámbl. Ze všech něměcko-jugoslávských filmu s Vinnetouem asi nejvíce připomíná, právě kamerou, hudbou i drsnějším pojetím, soudobé americké westerny. Není to prostě tolik pohádkově, až roztomile naivní. Rozhodně bych ale tento film doporučil, spolu s Mezi Supy, všem, kteří si chtějí z Mayovek natočených v 60.letech pustit to nejkvalitnější, navíc i s původním kvalitním dobovým dabingem.

Celkem povedená nová adaptace (viděno jakožto celovečerní film) na úrovni většiny současných historických televizních filmů v koprodukci ČT, čili zdařilé, jen jsem vůbec nepochopil ty elektronické beaty, nebo zvuk elektrické kytary v posledních cca 15 minutách filmu. Nemám nic proti Kocábovi, ale tímhle to totálně zazdil a nechápu, jak to tam mohl režisér nechat.

Nízkorozpočtová novodobá "kovbojka" z redneckového Texasu s občas neohrabanými dialogy, herectvím i dějovou linkou. Je to sice koukatelné a žvýkací tabák si po shlédnutí zhnuseně neodplivnete, ale nenapadá mě moc důvodů, proč se na to podívat, pokud nejste fanoušky Dr. Quinnové - hrají tu totiž Hank a Sully :)

Když pominu nemálo zbytečných a nelogických retro reminiscencí na jedničku (Roosterova identická mustáž jako u otce,  hraní na klavír v baru, polonahé míčové hry v písku, arogance mladých pilotů, atd...), tak je to prostě skvěle natočený film, který z vás vydoluje emoce a má spoustu špičkových akčních scén, protože se Cruisovi bezpochyby povedl jeho záměr natočit best aviation movie in history. Jo a taky je to jedno z nejlepších pokračování (nejen osmdesátkové klasiky).

Skvělému prvotnímu nápadu a námětu zbytečně ubližuje podání v podobě komedie dotažené do absurdna. Možná se na to jen dívám pohledem Evropana, který má již střední věk na dosah, možná že je společnost v Americe nebo někde v Asii už opravdu takhle šílená, ale nemůžu se ubránit tomu, že reálnější podání současných společenských nešvarů by utvořilo satiru mnohem kousavější a pohled do zrcadla bolestnější. Takhle to možná skončí jen jako jeden ze zkonzumovaných filmů v záložce "pobavilo, ale jedeme dál" a v mém případě možná ani to ne. Reálně hodnocení tak max. 70%.

Pokud autoři došli vlivem okolností k rozhodnutí točit dokument zachycující poslední měsíce Gottova života s několika důležitými reminiscentními pohledy do minulosti, neumím si představit, že by to šlo natočit lépe. Většinou jsem k určitým nešikovně použitým manipulativním filmařským technikám rezistentní, to ale není tento případ, ten závěr je totiž extrémně silný.

Ač se považuju za fanouška soudobých skandinávských krimi a akčňáků, těch zimních obzvláště, původní filmová předloha Kraftidioten mi přišla celkem přeceňovaná a ve výsledku mě nechala celkem chladným (sic!). Americký remake je oproti tomu chytlavější, koukatelnější a zábavnější (vtipnější).