Hastrman

Vtažen do osobité atmosféry hned v prvních minutách jsem si na velkém plátnu docela vychutnal tenhle tajemný romantický příběh s hastrmanem, proslulou toť postavu v českých končinách napříč všemi druhy a žánry v umění. Především oceňuju vizuální stránku filmu (kostýmy, výprava, kamerové záběry) a hudební složku z dílny Petra Wajsara (pěkné vstupy ve stylu lidového folkloru z dávných vesnic). Příběh místy lehce pokulhával, ale upoutal v rámci zápletky otázkou střetu s vírou (včetně několika zajímavých myšlenek, např. "musíme znát své nepřátele") a vykřeslením pověrčivého lidu na vsi. Všeumělu Ondřeju Havelkovi se ve svém filmovém režijním debutu povedlo vytvořit velice osobitý snímek, který v rámci žánru (fantazijní, mysteriózní až hororový poetický film) možná úplně nedosáhl kvality starších klasik jako Panna a netvor nebo Valerie a týden divů, ale v rámci současné domácí produkce nabídl jedinečný filmový zážitek. Ovšem musím se přidat k těm, kteří smysl krátkého epilogu na závěr s přenesením do současnosti (zbourání starých míst a vybudování panelového sídliště) příliš nepobrali. (70%) [Kino Úsmev, Košice] (28.09.2018)

Havelkův film postrádá silnější konflikt, postupně gradující drama (kamenování v závěru přichází znenadání) a větší tajemství (identita osoby pobíhající lesem a obsah dřevěné skříně moc zvědavosti nepodněcují). Kvůli tomu ztrácí na síle také ústřední vztah. Milenci nejsou okolnostmi nuceni, aby jeden o druhého bojovali a hájili své city a taky není zřejmé, co – kromě jakési animální přitažlivosti a čtenářské vášně – je k sobě vábí. On a ona jsou natolik odlišní, že mezi nimi chybí jakákoliv chemie a vše pouze předvídatelně směřuje k odhalení pravé identity jedné z postav. Je toho zkrátka málo, co diváka zaměstnává. Subjektivní stopáž hodně přes dvě hodiny. ___ Jistý rytmus vyprávění, které místy úplně stagnuje, dodává akorát knižní a poněkud mechanicky působící dělení do kapitol podle tradic spjatých s danou roční dobou (postupně stále více iritující je také uvozování každé kapitoly písní a kamerou letící nad rybníkem – což je bohužel Havelkův oblíbený a proto velmi nadužívaný stylistický prostředek). Stejně knižně působí vesměs zbytný voice over. Přitom by scénář stačilo dramaturgicky pročistit, zamyslet se nad tím, k čemu daná scéna ve vyprávění slouží, kdo je vypravěčem (a uzpůsobit tomu fokalizaci) a dopilovat logiku návaznosti sekvencí (i záběrů, protože občas jsou patrné chyby v kontinuitě).___Kombinace vzletného romantismu, projevujícího se vedle hudby kompozicemi à la Der Wanderer über dem Nebelmeer a patetickými dialogy, a lehké nadsázky, přítomné zejména v šibalství některých postav, moc nevyšla. Film působí rozháraně, trpí podobnou krizí identity jako protagonista. Některé humorné momenty jsou pak úplně mimo celkový tón filmu (zmínka o „blinkání vody“, předstíraná autoerotika). Nejlépe pro mne Hastrman fungoval jako baladicko-hororová kronika života na českém venkově ve třicátých letech 19. století, výrazně zohledňující pohanské zvyky a lidové umění (písně, divadlo). Dost filmu pomáhají herci (zejména ve vedlejších rolích, ale Simona Zmrzlá taky dokáže potěšit, když dá průchod Katynčině divokosti a živočišnosti), kamera a pěkná hudba. ___Kdybych znal předlohu, kterou mám stále chuť si přečíst (už kvůli oné druhé rovině odehrávající se v současnosti, která je ve filmu odbyta bizarně enigmatickým epilogem), možná budu kritičtější. Takhle jsem docela smířlivý, protože mě Hastrman oproti mnoha jiným českým filmům svým obsahem ani řemeslným zpracováním neurážel, nezáměrně směšný mi přišel jen párkrát (stromový sex à la Antikrist) a některé scény, převážně spjaté s oněmi pohanskými rituály, byly vcelku působivé. 55% (19.04.2018)

Velmi rozporuplné. Po prvních minutách bych dal pět. Když tam vyřvával na barona nějaký chlapský chraplák, a vyklubala se z toho ženská s vychlastaným chlasem, po které touží snad všichni muži ze vsi - snad proto, že je nezávislá? -, přičemž hned vedle stojí hezká modrooká blondýnečka, říkal jsem si, budiž, dá se to zkousnout. Ale pak došlo na marné čekání na příběh. Klady filmu: vynikající kamera, Diviš kouzlí v české krajině neskutečně, lokace jsou rovněž vybrány moc dobře. Některé herecké výkony, včetně Dobrého a Kolaříka. Velmi dobrá výprava a slušně vybrané kostýmy. A to je asi tak vše ke kladům. Negativa: Chybějící příběh. Rád bych se o hastrmanovi dozvěděl víc. Nechápu, proč Katynce dřív neřekl, kým je, než ho to přemohlo. A zápletka je utopená. Sice celkové vyznění o (sexuálních) běsech v nás svým způsobem zajímavé, až mi přijde divné, že předlohu psal katolický autor, ale budiž. Vadily mi násilím skoro do všech scén vtahované lidové písničky - na vyjížďce lodičkou už to bylo dokonce úsměvně absurdní. Vadilo mi, že vesničané neustále oslavovali. Ze sečí jsem viděl sotva jeden záběr. Mají ve vsi kováře? Pekaře? Pastevce? Pro některé herce nebylo co hrát - Novotný tam skutečně má jen roli blba, který usne po obědě? A proč se všude cpe Lichý, jen díky jejich antistudené asociaci? A Simona Zmrzlá se sice snaží, ale jako osudová dívka fakt nevypadá a nezávislost jí taky moc nejde, Daleko od hlučíčího davu by se mohla učit. Občas vlastně sama neví, jestli má hrát děvku, nebo jen tvrďačku, která seká kohoutům hlavy... Jako, chápu, co se film snaží říct, říká to moc hezkými obrázky, ale jinak zcela unylým a nudným příběhem, jemuž chybí nějaké větší zvraty nebo kolize. Když to porovnám s klasickou pohádkou, s níž má tento příběh velmi, ale velmi společné rysy, o krásce a netvorovi, tak je ta absence zápletek a kolizí ještě patrnější. (19.05.2018)

Četl jsem knihu a byl jsem nadšený z její první (historické) části. Jsem rád, že Ondřej Havelka se zaměřil právě na hastrmanův příběh zasazený do 19. století. Tak jako kniha přináší krásný Urbanův jazyk, tak film se zaměřuje na vizuální stránku. Příběh je vystavěn na baladičnosti; erbenovskou atmosféru navozuje i hudba. Herecké obsazení je skvělé; Karlu Dobrému parádně sekunduje Simona Zmrzlá. Závěr jsem díky knize rozklíčoval a jsem rád, že současnost byla jen naznačena. (16.09.2019)

Národopisná přehlídka písní a tanců "Rok a vsi" s mistrovskou školou svádění. režisér ale má svou stylizaci pod kontrolou. Geniálně se mu povedlo z knihy převést nepřenosné mystérium a ironii.Nadbytečný VYPRAVĚČSKÝ KOMENTÁŘ. pOETIKA NA hraně reality a pohádky rytmus škobrtá o zneužívané přírodní obrazy. Finále s ekologickým mementem působí planě. (08.01.2019)