Hastrman

Havelkův film postrádá silnější konflikt, postupně gradující drama (kamenování v závěru přichází znenadání) a větší tajemství (identita osoby pobíhající lesem a obsah dřevěné skříně moc zvědavosti nepodněcují). Kvůli tomu ztrácí na síle také ústřední vztah. Milenci nejsou okolnostmi nuceni, aby jeden o druhého bojovali a hájili své city a taky není zřejmé, co – kromě jakési animální přitažlivosti a čtenářské vášně – je k sobě vábí. On a ona jsou natolik odlišní, že mezi nimi chybí jakákoliv chemie a vše pouze předvídatelně směřuje k odhalení pravé identity jedné z postav. Je toho zkrátka málo, co diváka zaměstnává. Subjektivní stopáž hodně přes dvě hodiny. ___ Jistý rytmus vyprávění, které místy úplně stagnuje, dodává akorát knižní a poněkud mechanicky působící dělení do kapitol podle tradic spjatých s danou roční dobou (postupně stále více iritující je také uvozování každé kapitoly písní a kamerou letící nad rybníkem – což je bohužel Havelkův oblíbený a proto velmi nadužívaný stylistický prostředek). Stejně knižně působí vesměs zbytný voice over. Přitom by scénář stačilo dramaturgicky pročistit, zamyslet se nad tím, k čemu daná scéna ve vyprávění slouží, kdo je vypravěčem (a uzpůsobit tomu fokalizaci) a dopilovat logiku návaznosti sekvencí (i záběrů, protože občas jsou patrné chyby v kontinuitě).___Kombinace vzletného romantismu, projevujícího se vedle hudby kompozicemi à la Der Wanderer über dem Nebelmeer a patetickými dialogy, a lehké nadsázky, přítomné zejména v šibalství některých postav, moc nevyšla. Film působí rozháraně, trpí podobnou krizí identity jako protagonista. Některé humorné momenty jsou pak úplně mimo celkový tón filmu (zmínka o „blinkání vody“, předstíraná autoerotika). Nejlépe pro mne Hastrman fungoval jako baladicko-hororová kronika života na českém venkově ve třicátých letech 19. století, výrazně zohledňující pohanské zvyky a lidové umění (písně, divadlo). Dost filmu pomáhají herci (zejména ve vedlejších rolích, ale Simona Zmrzlá taky dokáže potěšit, když dá průchod Katynčině divokosti a živočišnosti), kamera a pěkná hudba. ___Kdybych znal předlohu, kterou mám stále chuť si přečíst (už kvůli oné druhé rovině odehrávající se v současnosti, která je ve filmu odbyta bizarně enigmatickým epilogem), možná budu kritičtější. Takhle jsem docela smířlivý, protože mě Hastrman oproti mnoha jiným českým filmům svým obsahem ani řemeslným zpracováním neurážel, nezáměrně směšný mi přišel jen párkrát (stromový sex à la Antikrist) a některé scény, převážně spjaté s oněmi pohanskými rituály, byly vcelku působivé. 55% (19.04.2018)

Víc jak rok po shlédnutí a pořád mě nenapadá nic jiného než "snaha byla", což je samozřejmě extrémně neuctivé. (2019) --- Druhé shlédnutí už nebylo tak rozpačité, ale pořád se mi nelíbí voiceover, režisérův přístup ani žánrové klopýtání. (2020) --- Další dva roky uplynuly a zase se k filmu v myšlenkách vracím, tentokrát po přečtení Urbanovy knihy. Ačkoliv to podobu filmu samotného nemění, chce se mi ocenit režisérovu touhu převést do filmové podoby ten text, když už ho teď znám. Je tak těžké něco takového zkoušet v České republice. Magic. (01.10.2019)

Takhle dobrý český film jsem dlouho neviděla. Líbil se mi od začátku až do konce. Včetně titulků, plakátu a vůbec všeho. Skvělí herci, krásné prostředí a postava podivína, který se zamiluje do místní holky, co si hraje na to, bůhvíjak není soběstačná a nezávislá na názorech ostatních. Strašně se mi líbily i poslední filmové záběry na Jezeří. Super, super. A teď si musím konečně přečíst ten stejnojmenný Urbanův román! (11.02.2019)

„Jste velkorysá. To já urážky neodpouštím.“ Havelkův filmový režijní debut nabízí baladický příběh z českého venkova s vlastní poetikou (navozovanou i jazykem, nádherným vizuálem a zvukovou stránkou). V některých ohledech mi vzdáleně připomínal Brabcovu Kytici (ne nutně i kvalitou). Hlavním tématem je pak pomalu se rozvíjející tragická romance mezi kráskou a zvířetem. A zatímco u Katynky si třeba nejste úplně jisti, co přesně cítí (jen flirt?), u „barona“ je ten vnitřní svár mezi predátorskou náturou a nečekaným citem zjevný. A obsazení jak Zmrzlé, tak hlavně Dobrého byl výborný tah (neumím si v jeho roli představit jiného herce). Film mě dlouho bavil, ale směrem ke konci začal být stále víc přitažený za vlasy a závěrečné cca 2 minuty byly už zcela mimo. Škoda, přesto mi to ještě na ty slabší 4* vychází. „Co skrývá její koketérie? Pouhý chtíč, jenž byl pouze mou zvířecí přirozeností? Nebo jsou její city natolik hluboké, že unesou tíhu poznání mé pravé tváře? Začínal jsem chápat, že běs, který mnou zmítal, byl strach, že ji ztratím.“ (10.03.2019)

V rámci jakéhosi podžánru "paranormální romance" si moc nedovedu představit lepší výsledek, obzvlášť když se jedná o žánrovku natočenou v čechách. Hlavním tahákem je jednoznačně Hastrman Karla dobrého, který se konečně dočkal velké filmové role a také kamera Diviše Marka, která by nejspíš dokázala krásně zabrat i máselnici, kterou někdo pohodil v lese a usídlila se v ní rodinka obzvláště nehezkých krys (krysy tu nejsou, za to spousta kaprů). Děj je na mnoha místech rozvleklý, působí knižně, ať už některé dialogy, nebo postavy samotné, ale... To všechno pomáhá vytvářet zajímavou magickou atmosféru, která je tu prostoupena celým filmem a obzvlášť při scénách, kdy se dějí různé "pohanské věci" má obrovskou sílu. Jasně, lepší to být mohlo, ale ne o moc. A obsadit do jedné z hlavních rolí herce, který je sám o sobě spoilerem své postavě, je v pravdě geniální (O= (28.04.2018)