Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Akčný
  • Dráma
  • Thriller
  • Sci-Fi

Recenzie (3 630)

plagát

The Girl in the Photographs (2015) 

Když řeknu, že se mi tenhle film líbil, budu riskovat svou pověst. Takže na vysvětlenou - ne, násilí na bezbranných ženách se mi opravdu ani trochu nelíbí, a nemám ani žádné zvrhle sadistické choutky. Tak, a teď už to bez obav můžu říct naplno: Sakra tohle je ale fakt skvělej biják! Obyčejná vyvražďovačka? Ani náhodou. Neobyčejná! S patinou nezávislých amerických filmů odněkud ze Středozápadu, s výbornou hudbou, se zajímavými herci (i neherci), a hlavně s duem dvou naprosto senzačních vraždících psychoušů, tyhle týpky vybrali fakt dokonale. A jejich masky byly taky moc moc hezounké. Největší slabinou filmu je hlavní ženská postava, jejíž představitelka vůbec nevzbuzuje dojem, že by kvůli ní nějací chlapi chtěli masově vraždit. Tedy když zrovna nemá ciferník napajcovaný tunou makeupu, tak vypadá celkem pohledně, ale žádná femme fatale to určitě není, prostě taková obyčejná buchta od pokladny, a navíc špatná herečka. No a vida, našeho psychouše č.1 chudáka úplně zmagořila. Inu, láska je holt mocná čarodějka... Velká škoda, že její roli nevzala (nedostala?) "vlkodlačí sestra" Katharine Isabelle, v tom případě bych film jistě vypětil.

plagát

Warcraft: Prvý stret (2016) 

Stručně: Nebavilo mě to. Podrobněji: Hodně mě to nebavilo. Pán prstenů i Hobbit mě bavili nesrovnatelně víc. Conan mě bavil nesrovnatelně víc. I ten cukrkandlový a ňúejdžácký Avatar mě bavil nesrovnatelně víc. Furt jenom nějaký žvanění nebo řvaní a uřvaná hudba a kravál z řinčení zbraní a žalostný scénář a stokrát omletá zápletka a totálně plochý a bezpohlavní příběh a hlavně ti Orkové byli fakt nesympatický držky, tupá a hnusná zvířecí hovada, zkrátka dvě hodiny nudy a zklamání. Děsím se toho, že je zaděláno na pokračování, ale doufám, že se ho už nedožiju, jsem totiž optimista. Každý podřadný béčkový horror mě bavil víc, než tahle namachrovaná, rádoby bombastická, a přitom totálně duchoprázdná zbytečnost. A vůbec k tomu nemám chuť psát cokoliv dalšího, i když mám v krku ještě spoustu zvratků. Druhá za vizuál. (A že hru neznám asi ani nemusím doplňovat, jinak bych se na W.O.W. jistě díval jinak.)

plagát

Pod (2015) 

Jak já zbožňuju tyhle šílený nízkorozpočťáky za pár doláčů... No i když kravská porce koksu pro hlavního týpka musela stát majlant. Ale investice se vyplatila, ten chlápek to sehrál božsky, tak skvělýho a uvěřitelnýho magora jsem už fakt dlouho neviděl! I druhý brácha fajn, jen sestra Lyla tu svou "husičkovitost" na můj vkus dost okatě přehrávala. Co dál - k zápletce toho mnoho prozradit nemůžu, snad jen tolik, že to probíhalo a dopadlo přibližně tak, jak jsem doufal že by mohlo. A filmu za pár babek (a hrst koksu) můžu snad odpustit i všelijaké to blikání a nervní kameru. Silné čtyři.

plagát

X-Men: Apokalypsa (2016) 

Vizuálně samozřejmě velkolepé a staroegyptský začátek byl výborný, ale obsahově... tenhle díl už prostě na pět není. Nebavily mě jalové mládežnické dialogy mezi mutantí omladinou, šokovala mě Lady Buchta Stark v roli Jean (tohle někdo fakt parádně pomrvil), ale hlavně mě na celé čáře zklamal ten údajně nejstarší a nejsilnější mutant "Elohim Re". Těšil jsem se na nějakou supersilnou, temnou, až démonickou postavu, ale démonický na něm byl asi jen ten jeho xicht. Vždyť bez používání a využívání jiných mutantů by byl chudák úplně v háji a na nějakou apokalypsu by mohl zapomenout, nýmand. A stačilo, aby na něj pořádně zaječela jedna ženská, a rozplynul se jako prd. A vůbec, už mě štve, že se pořád mutanti tlučou mezi sebou, místo toho, aby pořádně zatočili s lidma. Tyhle scénáře snad píšou nějací pravdoláskaři, sluníčkáři, nebo podobná humanistická verbež... Ale film má naštěstí kromě obrazu a hudby i několik dalších světlých stránek. Třeba stylovou sekvenci s Wolverinem, se zachraňováním mutujících studentíků, hodně pěknou fetišistickou valkýru Psylocke, nebo starou dobrou Rose Byrne.

plagát

When a Stranger Calls (1979) 

No páni. I když asi ne jeden z těch úplně nejlepších, tak určitě jeden z nejpozoruhodnějších krimithrillerů, který jsem kdy viděl. Originální a osobitá režie, pomalé tempo, alternativní stavba příběhu, psychologicky zajímavý pohled na pachatele, nadprůměrná porce napětí, tedy z mého pohledu samá pozitiva. Nečekaně příjemné překvapení a důkaz toho, že v sedmdesátkách se netočily dobré a hodnotné filmy jen v matičce Evropě. A mimochodem - nejděsivější ve filmu nebyl vrah, ale ta postarší barová bludička, krásná i hrůzná zároveň. Dlouho jsem si u ní nebyl jistý, nejedná-li se o chlapa. Když při křečovitém a nevěrohodném smíchu otevřela svou velkou pusu s obrovskými čelistmi a vycenila svoje dlouhé zuby, běhal mi slastně mráz po zádech, neboť jak známo "krása a hrůza jsou sestry..." (Ladislav Klíma).

plagát

V zajatí démonov 2 (2016) 

Úvodní scéna je dokonalá a pevně mě přikovala do sedadla. Pak se žánr na chvíli posune někam k sociálnímu dramatu, ale netrvá dlouho a strašení pokračuje. Nejdřív jen boucháním, houpajícím se křeslem a podobnými "paranormálními aktivitami", avšak děj postupně nabere grády, nebojte se. Vlastně bojte se. K děsivosti opět mocně napomáhá i hodně působivý zvukový doprovod. Jakmile se ovšem na scéně objeví naše staré známé duo zbožných vymítačů, nemohl jsem se chvílemi ubránit spontánnímu smíchu, aspoň tak na mě přemíra patosu v jejich replikách fungovala. Ale nic proti, atmosféra filmu je i tak skvělá. Globálně vzato není dvojka myslím o nic horší (ale ani o nic lepší) než jednička. Výborní a uvěřitelní herci, i ti dětští (představitelka Janet, podobna malé Natalii Portmanové, je opravdu perfektní). Ale přece jen mám zase nějaké to "ale": Stejně jako v jedničce občas zbytečně třesoucí se kamera, nechtěnou zábavnost už jsem zmínil, no a celkově film vyznívá tak trochu jako reklama na katolickou církev. ALE myslím, že je to jedna z nejlepších reklam na katolickou církev, jakou jsem kdy viděl.

plagát

The Changeling (1980) 

Slušně atmosférická duchařina s detektivní zápletkou. Neklidný duch jednoho nepěkně zemřelého nebožtíka dojde klidu až po posmrtném vyrovnání účtů s jistým nesympatickým dědkem, kterému dobře tak. Já bych ovšem býval uvítal více té duchařiny a méně detektivnosti, i když celkově spokojenost. S moderními duchařskými nerváky se film samozřejmě v působivosti na divákovu nervovou soustavu nemůže měřit, ale u milců retra zase nasbírá body za svou ryzí sedmdesátkovost (i když je už z osmdesátého). A potěší i příjemná klavírní hudba.

plagát

Piatok trinásteho 9 (1993) 

Tentokrát žádné zdlouhavé úvody a jde se rovnou na věc - Jason je najednou na scéně a bez meškání jde po jedné polonahé holce, prostě klasika. A vzápětí je z něho halda drůbek, novinka. Ale tohle všechno je teprve úvod a dál už nebudu nic prozrazovat. No, možná ještě to, že fantasmagorie tvůrců opět nabrala na obrátkách (což je u téhle série co říct), a že vás čeká fakt majstrštykové béčko, pro znalce a milce braku myslím opravdová lahůdka. Máte-li rádi třeba filmy o mimozemských převtělujících se parazitech, budete si u tohohle Jasona možná chrochtat blahem tak jako já. Samozřejmě nechybí ani několik vtipných momentů a povedených górek. Poslední záběr je pak předzvěstí už tehdy plánovaného kousku Freddy vs. Jason (2003). No a pro mě je Jason Goes To Hell v první řadě hodně důstojné našlápnutí k vrcholné a geniální desítce Jason X (2001).

plagát

Piatok trinásteho 8: Jason na Manhattane (1989) 

V osmém dílu si znovu potvrdíte onen starý známý fakt, že vysoké napětí je pro Jasona životabudič, a ještě se dozvíte, že "nebezpečný toxický odpad" je pro něho účinná omlazující kůra... Scénář v pohodě a ryze béčkový, tzn. lobotomický, mozkorvoucí, totálně praštěný (což tentokrát myslím jako pozitiva), a navíc na poměry téhle série nezvykle epický. A dokonale osmdesátkově "vystajlovaný" úvod sliboval nevšední zážitek a skvělou podívanou. Ale on ten začátek byl bohužel z celého filmu asi to nejpovedenější. Dál už jen plus mínus průměrná zábava, u které se možná párkrát uchechtnete, ale stejně tak často se budete šklebit a koukat po časomíře. Přesto dvě scény se mi dost líbily - naražení kormidelníka na harpunu, natočené z paluby přes opršelá skla kormidelny a osvícené zevnitř zeleným barovým světlem, bylo náramně estetické. A druhá scéna je zase zábavná - to když po úsměvném boxerském duelu mezi Jasonem a protivným mladým Othellem na jakési "manhattanské" střeše, přijde Jasonův "best shot". Málem jsem se v tu chvíli udusil tyčinkami a připomněl si úsloví "levou rukou zabíjím slony a pravý se sám bojím". Jo a přece jen vlastně jedno překvapení - když jsem viděl manhattanské přístavní čtvrti natočené ve filmovém ateliéru, už jsem nevěřil tomu, že se kamera opravdu dostane na Times Square. Ale stalo se.

plagát

Piatok trinásteho 7: Nová krv (1988) 

Naprosto úžasné béčko, které se místy už opravdu nebezpečně přibližuje genialitě Jasona X (teď nemyslím sebe, ale desátý díl série). Hlavně závěrečný telekinetický souboj s Jasonem je na poctivých pět hvězd, tak prvotřídní haluz jsem ve filmu už dlouho neviděl. Jason je znovu ve skvělé formě, kudy chodí tudy rube, a navíc tentokrát i nápaditě střídá všelijaké nástroje (kde je furt bere se mě neptejte). A dojde i na křoviňák s pilovým kotoučem, což mě nadmíru potěšilo, protože mi to připomnělo mou milovanou práci, do které se každé ráno nesnesitelně těším (úplně nejlepší jsou samozřejmě pondělky po dovolené!). Lidský materiál pro rubačku je tentokrát opět více či méně sympatický, takže nevím, co víc bych si od filmu ještě mohl přát... Čtyři a něco.