JASON_X

Levné nekomerční béčko, které v současné pandemii covidiotismu nečekaně nabývá na aktuálnosti. Na svoje poměry (tedy na poměry levného nekomerčního béčka) vcelku zdařile a záživně ukazuje, kterak se průměrní panelákoví lidičkové, konfrontováni s hrozbou jakési neznámé smrtelné nákazy, potažmo s vlastní smrtelností, snadno změní ve zdivočelé stádo hysterických a vyděšených přizdisráčů. Takže vlastně věrně zobrazuje dnešní realitu. A to je čínská chřipka proti tomuhle fiktivnímu viru pouhá rýmička. Zajímavostí pro mě byla účast sympatické Louisy B., která hrála v novém Sherlockovi laborantku, do narcistního a egomaniakálního Sherlocka tajně a (nešťastně) zabouchnutou. Hlavním mínusem, jako už obvykle, pak byla vyližprdelní ruční kamera.

Další neumětelská thrillerová hovadina z produkce nějaké podřadné okresní televizní stanice, určena k vysílání ve všední den dopoledne, kdy až na důchodce a mamči na mateřské na bednu skoro nikdo nečumí, ale přesto je třeba něčím zaplácnout vysílací čas. Nesympatická pizda v hlavní roli a přehrávající ochotníci v ostatních rolích jsou další hřebíky do její (hovadiny) pomyslné rakve, později znechuceně pohozené na kinematografickém hřbitově v sekci "trash". Navíc mám neodbytný pocit, že pí scénáristová s pí rejžovou jsou ženštiny výrazně omezeného duševního obzoru i mozkové kapacity, značně odtržené od reality, dost možná čtenářky knih pro ženy a sjížděčky retardovaných telenovel, a že by se napříště měly raději věnovat scénáristice/režii teleshoppingů, pořadů o vaření, nebo o domácích mazlíčcích.

Asmodeus musí být spokojený, protože tomuhle filmu se vcelku přesvědčivě podařilo zobrazit výjevy z pekla. Konkrétně hereckými výkony všech zúčastněných tragédů, které byly opravdu pekelně děsivé (kromě prvního chlápka v pentagramu). Když k tomu přihodím ještě poloamatérskou režii a retardované dialogy, nejapně se pokoušející o jakousi hloubku a závažnost, mám tu žhavého aspiranta na vítěze mé soukromé soutěže o pseudohorrorovou trapárnu letošního roku (ačkoliv je dva roky stará). Přesto si "odpad!" nechám pro ještě větší sračky a dám jednu za ne úplně špatný námět o černomagické evokaci a za několik absurdních hlášek: "Jsem Angličan." "Aha, já myslela, že jste sjetej." Nebo: "Jakže se to jmenuje? Instagram?" "Ne, pentagram."

Je zřejmé, že rejža a scénárista (v jedné osobě) četl Lovecrafta, ale jeho dílo má k Lovecraftovi předaleko. Protože tohle není horror, tohle je horrorová komedie/parodie/groteska/fraška/fantasmagorie, jak kdo chce. Přesto nechci film úplně zazdít a vyodpadit, protože se na něm dá najít i několik malých plusů. Třeba že herci nejsou úplně neschopná ochotnická dřeva, která obvykle v obdobných filmech "hrají", nebo že si celý štáb při natáčení nejspíš užil spoustu švandy, nebo... nebo třeba ještě scéna z hospody chvíli po začátku. Hubená podvyživená druhá, za toho Lovecrafta, za plakát, za zjevnou lásku k žánru, ale teď rychle pryč, než si to rozmyslím.

Než se začne trochu něco dít, uplyne skoro hodina. To je dost, vzhledem k tomu, že film má hoďku dvacet netto. A musel bych být opravdu hodně nenáročný divák, abych onu úvodní hodinu shledal záživnou, nebo aspoň vizuálně atraktivní. Není ani jedno, hlavní hrdinka chodí pooomalu po domě a volá na dítě, fakt vodvaz. To vše zabaleno v televizní/telenovelické formě. Nicméně v závěru děj vcelku uspokojivě vygraduje a ani pointa není k zahození, ale počítejte s tím, že vše podstatné je natlačeno do poslední čtvrthodiny a zbytek je vata. Kvůli netradiční zemi původu zaokrouhlím nahoru, s indonéským filmem zase tak často do styku nepřicházím.

Tak v první řadě jsem si nejdřív zopákl jedničku, hned jí ještě jednu hvězdu přihodil a pak šel teprve na dvojku. A nebudu to prodlužovat: po mém počátečním drobném rozčarování a mírné nedůvěře ("Co tam hergot dělá zase ňáká malá holka?!") musím nakonec zvednout palce nahoru. Sice je to spíš komedie než thriller, samozřejmě komedie nechtěná, ale zároveň je to tak kulervoucí bizár, že jsem na to zíral odzbrojeně a bez protestů, retardovaně se culil a můj mozek tiše a spokojeně předl v nízkých otáčkách, téměř jako ve stavu meditace. Znáte videofilmy o nevidomých mistrech kung-fu, kteří porážejí vidomé bojovníky jednoho za druhým? Náš slepý veterán je lepší! Taky jste u Bird Boxu nadávali, že slepci jezdí auťákama, plují loděma a pohybují se v neznámém prostředí nějak podezřele suverénně? Opět vítězí náš slepec, který chodí po vybydleném Detroitu jen s cizím čoklem, leze po cizích barácích, s jistotou vypíná pojistky a likviduje nabušený a vycvičený pořezy. A ta holka byla nakonec taky docela správná, líbilo se mi třeba, jak radikálně přeťala mateřské pouto se svou matkou (s kým taky jiným).

"Thriller / Horror, charismatický pan Roarke"... Jaký méněcenný mentál probůh přiřazuje tyhle nálepky a píše podobné cancy? Já si zprvu na několik vteřin bláhově myslel, že by Fantasy Island mohl mít mysteriózní až halucinační náboj příbuzného druhu, jako třeba kultovní seriál Lost, který jsem kdysi v pravěku sjížděl dabovaný v bedně. Ale i když se z něho nakonec vyklubala otravně výchovná, moralizující a patetická slátanina pro mládež, námět nebyl úplně špatný. Ale víc než slátaninu pro mládež od filmu opravdu nečekejte. A tomu odpovídají i herecké výkony všech herců ve filmu použitých. Ani Maggie Q mě coby sterilní měštka vůbec neoslnila. Ovšem nejhorší ze všech byl Mr. Roarke, dle scénáře měl asi působit aristokraticky a zlověstně. To by ho ovšem nesměl hrát nějaký oplácaný a připrclý kašpárek, který svým vzezřením, chůzí i mluvou působil ze všeho nejvíc jako mexický venkovský nádeník z kalifornské plantáže.

Cože? Můj oblíbený cool nigga Samuel L. a magická velekráska Maggie Q spolu v jednom filmu?? A dokonce ve výpravném velkofilmovém béčku o nájemných zabijácích??? Tak takovéhle anotace mi znějí jako rajská hudba. A byla to opravdu rozkoš, dívat se na mou letitou oblíbenkyni konečně v pořádné a navíc hlavní roli, kterou jsem jí přál už minimálně od Priesta. Sice mi poněkud neseděla skutečnost, že subtilní křehotinka s postavou patnáctileté gymnastky si v rozporu s fyzikálními zákony podává o hlavu větší stokilové řízky, no ale na druhou stranu kdo by to v tomhle žánru řešil, že jo. To samý platí o Patrickově motorkářským gangu, rajzujícím si lážo plážo po Vietnamu. Mimochodem takhle si Američani opravdu představujou Vietnam? Svatá prostato... no nic. Každopádně ale namísto Keatona měli k Maggii obsadit někoho minimálně o sto let mladšího, kdo nemá fejs vrásčitej jako varan, i když ten jeho distingovaný charm mě taky celkem bavil. A mohli si odpustit ten pitomej uslintanej patos ke konci. A Maggie měla bejt míň zranitelná, její postava se měla pojmout víc comicsově. A neměli ji tak bestiálně opižlat. Takže i ta moje čtvrtá hvězda je možná malinko nadhodnocená, když nad tím teď tak přemýšlím.

Musím říct, že tenhle bezelstnej, rovnej, ale zároveň i jednoduchej dělňas z Oklahomy, je jedna z nejlepších filmovejch postav, kterou jsem v poslední době ve filmu viděl. No, jestli ono to nebude taky tím, že furt čumím jenom na mozkovýplachový béčka, že jo. Každopádně ale jak Dejmona příliš nemusím, tak tahle role se mu fakt povedla. A zdatně mu sekunduje jeho oplácaná lesbická dcera a hlavně jedno roztomiloušký arabský škvrně. Teda vlastně francouzský skvrně, pardon, abych nevypadal jako rasista, protože ve filmu mě několikrát poučili, že rasismus je fuj, teda myšleno jako rasismus bílejch domorodců proti barevnejm přistěhovalcům, teda aspoň to říkala ta Dejmonova francouzská bič s hubenou prdelí. A taky jsem se po roce rád podíval do Marseille. I když loni jsem popravdě viděl úplně jinou Marseille, než tu ve filmu, respektive jiný čtvrti v Marseille. Ještě relativně nedávno (v minulým století) bych si nikdy nepomyslel, že jednou budu moc rád, že nežiju ani v nějakým bigotním prdelákově jako je Oklahoma, ani v multikulturní Francii, ale v tý naší poklidný monokulturní Čechárně.

Nízkorozpočtová, ale podařená černá groteska o tom, že najít na zahradě tři milióny babek, vám vůbec nemusí přinést štěstí ani duševní klid. Třeba v případě, že je hlídá mrtvola a vás navíc ještě začne hryzat svědomí. Halucinace, propukající šílenství, postupný rozpad osobnosti... No možná to popisuju až moc atraktivně, v podstatě je to jen taková levná blbůstka na jedno zkouknutí... Ale třeba když k panu otci přišel na návštěvu dceřin bojfrend Zack, a on ho svérázně "přivítal", rozchechtal jsem se takovým způsobem, až jsem z toho dostal škytavku.