JASON_X

Moje nejoblíbenější české filmy jsou ty, které působí nejméně česky. A tohle je jeden z nich. Film, za jehož český původ se na rozdíl od Koljů, "troškařin" a podobného komerčního sajrajtu nemusím stydět, naopak. Černobílý obraz s dlouhými záběry statické kamery, syrové dialogy a absence mnohdy otravné filmové hudby převelice zdařile evokuje formu filmů ze šedesátých a sedmdesátých let; ne náhodou je v závěru věnování Františku Vláčilovi. Představitelka Olgy je možná přehnaně toporná, scéna lesbického sexu v trabantu zbytečná a děj místy skočí nepříjemně rychle dopředu, ale v rámci novodobé české kinematografie je tenhle kousek naprostá lahůdka. Tak zajímavá osoba, jakou byla schizoidní, sociopatická, psychopatická a já nevím jaká ještě Olga Hepnarová, by jistě mohla inspirovat mnohem delší film s mnohem bohatším scénářem, ale hlavně když kape. Po krátkém váhání se vracím a přihazuju pátou. +90%!

I když se jedná o film amatérský, nebyl by myslím velký problém do něj vložit o něco víc informací, třeba o Olžině dětství, dospívání, osobním životě atd atd. A v několika pasážích hlasitá hudba přehlušuje hlas vypravěče, což by se nemělo stávat ani amatérským tvůrcům. Ale výpovědi pamětníků jsou zajímavé a po hraném celovečeráku je tohle dílko vítaným a vcelku uspokojivým zákuskem.

Vlastně ani nevím, proč jsem čekal nějaký aspoň trochu seriózní, noirový, špionážně akční film, možná kvůli evropským kulisám berlínského devětaosmdesátého. A možná taky proto, že jsem já trouba přehlédl, že se jedná o zfilmovaný comics, ehm.. Takže není to bohužel žádné staromódní, syrové a realistické drámko v evropském stylu, je to jen další popkulturně infantilní šou ve stylu Johna Wicka nebo koho čeho. Jen pěkná Šarlíza v pěkné akci je důvodem, proč tuhle šarádu z Hollywoodem stvořené fiktivní východní Evropy nehážu do podprůměru. Ale jo, většinou jsem se bavil, třeba když Šarlíza mydlí a krágluje KGBáky vším, co jí přijde pod ruku. Konkrétně řežba v domě při zachraňování Spyglasse je skvostná a je to možná jedna z nejlepších mých dosud viděných filmových řežeb. Ale třeba McAvoyův trapný kašpar špión mě iritoval skoro stejně, jako kdysi trapný kašpar Holmes v podání trapného kašpara Downa Juniora. A proč do role hlavního Rusa produkce opět neobsadila Rusa, ale opět nějakého nevýrazného joudu s děsivou ruštinou člověka po mozkové obrně? A Vysockij aby se teď chudák v hrobě obracel, když ho přihodili k partě osmdesátkových popařů...

Přiznávám, že zatím neznám originál z devadesátého - jelikož od mala nesnáším klauny, nikdy mě nelákalo si ho pustit. Takže nemůžu srovnávat. Ale o téhle nové verzi jsem slyšel, že "je to vážně dobrý", tak jsem to dal a... a je to vážně dobrý! Samozřejmě to není žádný plnotučný horror, jen taková odstředěná strašidelná historka pro mládež, ale fakt, že děti mohou vidět věci, které dospělí nevidí, mě bavil a vzdáleně mi připomněl jednu dobrou Kuttnerovu povídku (Chrudošiví jsou borolové). První polovina, pravověrněji Kingovská, temně poetická, zádumčivější, se mi líbila víc, zatímco přímočařejší a akčnější závěr, křečovitě strašidelný a přehnaně trikový, mi přišel zbytečně moc... akční a trikový. Ale postavy některých rodičů jsou vskutku monstrózní, tlučení klauna dětmi byl slušný punk a zrzavá lolitka měla v džínových šortkách moc hezkou prdelku. / Po 2.dílu (2019): Musím teď tuhle první polovinu ještě víc ocenit a varovat, že zmršené pokračování z 2019 vám vzpomínku na ní může nehezky pokazit. / Ad TV film z 1990: Tu hrůzu si ani nepouštějte.

Tak to jsem si zase naběhnul - film na úrovni televizní tvorby nějaké americké okresní TV kdesi poblíž kanadských hranic. Lobotomizovaná pohádka o tom, kterak prdelatá mamina se svým synkem, na první pohled lehčím mongoloidem, přelstí a přemůže partu profesionálních gaunerů, samozřejmě díky vydatné pomoci prostých venkovských policajtů a otcovského pana sekuriťáka na telefonu. Ale musím ocenit scénáristu - dokázat dvacetiminutový příběh roztáhnout na celovečerák a zároveň v divákovi vzbudit iluzi, že se na obrazovce stále něco děje, vyžaduje jistě nadprůměrný talent. Nejen kvůli prdelaté Nataše, ale i díky Adkinsovi a jeho teatrálně psychopatické kočce v černé kůži, nepovažuju tohle hloupoučké dílko za úplnou ztrátu času.

Strašidelně velká množina lidí prý nechápe ironii, no a podle několika zdejších komentářů soudím, že velká množina lidí nechápe ani absurditu a nadsázku. Jo, fakt není možný, aby u vás v bytě žil cizí člověk a vy o tom nevěděli, bravo, pálí vám to. Já bych spíš zkritizoval zbytečný a trapný epilog, než nelogičnost děje. Ale celkově je tenhle menšinový film každopádně zajímavý a stojí myslím za zkouknutí. Díky krátké stopáži jsem se nenudil, pár nechutností mě pobavilo a byl jsem neustále zvědavý kam se bude děj ubírat, i když zápletku jsem zhruba tušil už dlouho dopředu. A musím vyjádřit i jakýsi druh respektu k panu kostějovi Botetovi - já vypadat takhle, měl bych problém chodit v krátkých rukávech, natož se producírovat ve slipech před kamerou.

Nejvíc mě zklamal fakt, že moje oblíbená nordická valkýra Nataša neodhalila své bujné poprsí, i když už se k tomu v jednu chvíli nadějně schylovalo. Těšil jsem se, že zevrubně a detailně porovnám vývoj jejích cecíků od pětadevadesátého - zdá se mi totiž, že od Species poněkud podezřele nabyly na objemu a zajímalo by mě, zda přirozeným ztloustnutím, nebo nějakou odpornou implantací. Takže tahle otázka sice zůstala k mé nelibosti nerozřešena, ale zato jsem se po náročném pracovním dni báječně odreagoval, takovéhle retro lahůdky já rád. Až na mobilní telefon VHSková záležitost z devadesátek jak vyšitá.

Tak po čase zase jeden dobrodružák, kterej se mi fakt líbil. Není "moderně" akční ale ani příliš rozvláčnej, je celkem realistickej, hlavně neřeší se v něm nějaká láska a podobný kraviny a i přes delší stopáž slušně odsejpá. Jo, jsou v něm sem tam nějaký takový ty klasický šablony, ale žádná tragédie... Třeba: (starej zkušenej zálesák) "Bude pršet." (mladej zelenáč jízlivě) "A z čeho by asi tak mělo pršet?" (střih) Slejvák jako kráva. Jinak pidimužík Potter mě v roli židovskýho dobrodruha překvapivě dost bavil, i když tedy v džanglu baštil laskominy, který určitě nebyly košer a nevím, co by na to řekl jeho rabín. Měl taky jednu hodně zajímavou halucinaci (rejža mě dostal) a žížalák v jeho kedlubně byl teda fakt hustej. Jen příště prosím bez nějakých přeslazených happyendů, pak to bude za plný počet.

Rooney Mara vypadá s blond přelivem fakt dobře a její už tak dost nihilistickej xichtík je v její nihilistický roli a pod tím blond přelivem ještě víc nihilistickej, což mi udělalo radost. A osmdesátiletej dědek Redfordů vypadá maximálně tak na šede něco, holomek! A já myslel, že už je dávno mrtvej. Zápletka o vědeckém hledání důkazu posmrtného života je lákavá a místy i docela zajímavá, i když v jednu chvíli zjevně obšlehnutá z kdysi téměř kultovního videobijáku Hráči se smrtí. Ale nevím, proč se musejí posmrtný vize hystericky klepat a bejt mázlý. A to úplně podstatný, teda uspokojivou odpověď na otázku co že je vlastně jednou po tý naší smrti, jsem z filmu taky nedostal. Ani to, jestli teda mají duši a posmrtnej život i zviřátka, jak se nenihilisticky zajímala nihilistka Rooney. No já teda nevím, ale myslím, že kdybych jednou v Elysiu potkal třeba sousedovic uštěkanýho tupýho jezevčíka, rozkopu ho tam okamžitě na sračky, i kdybych si tím měl zmrvit karmu. Aspoň já osobně teda tam nahoře absolutně odmítám jakýkoliv zatracený štěkající čokly! Poloamatérská, okázale menšinová, nasládlá vztahová limonáda je to, žádný mrazivý mysteriózní scífko, na který jsem se těšil.

Na nějakou válku zapomeňte, žádná se nekoná, jen lidi se k radosti opičáků nakonec zmydlí mezi sebou. Ovšem máte-li v oblibě šablonovité filmy plné hollywoodských polopatismů a patosu, které se mučivě pomalu vlečou, přijdete si možná na své. Abych si na své přišel já, muselo by mi být maximálně dvanáct, na přitroublé pohádky o opicích a lidech už jsem ale dost starej. A navíc je tahle pohádka tak hustě zasviněná rádoby dojemnými a moralizujícími scénami, že je ca o hodinu delší, než bylo nezbytně nutné. Tahle opičárna je ještě hnusnější kýč než Schindlerův seznam, který se mi v opičím lágru několikrát vybavil. "Bad people soldiers", "apes strong together", roztomilé opičky, roztomilá malá blonďatá zoofilka, lidská krutost a bezohlednost, opičí charakternost, desítky uslzených a významných pohledů, hudba slizká a podbízivá jak u Špílberga... Tak takovémuhle filmovému sajrajtu fakt nelze se zdravým vkusem dát ani třetí hvězdu za triky a výpravu. (SPOILER) Ale jelikož na konci aspoň konečně zdechne jistý opičí císař (s pohledem na zemi zaslíbenou jako Mojžíš), pokračování snad už nebude, v což pevně doufám.