MickeyStuma

To, že se Luc Besson se svým snímkem ´Brutální Nikita´ trefil do černého je opět potvrzeno jihokorejskou produkcí, kteří se po Hollywoodu, byť s velkým odstupem, také rozhodli natočit svůj remake. Začátek silně navnadí nesmírnou brutalitou, jak je v asijské kinematografii zvykem, navíc nasnímané pohledem první osoby. Dojem, že tak poběží celý snímek je však zcela mylný. Po první scéně je už kamera běžná a po ukončení úvodní akční masáže se vše odehrává již v žánru dramatického thrilleru. To až samozřejmě rozbourá známá přestřelka v kuchyni. Scénář se drží šablony, jak ji Luc Besson nastavil, ale dějově si jde svou cestou, takže očekávané scény se sice naskytnou, ale nejsou předem odhadnutelné. Tvůrci si s tím zkrátka pohráli tak, aby se nejednalo pouze o věrnou kopii. A byl to dobrý tah. Snímek je vhodný pro všechny bez rozdílu jestli někdo viděl francouzský originál či americký remake. Drží se svého, nevyvolává pochybnosti a je skvěle podpořen excelentním výkonem Kim Ok-Bin. Snímek tedy připomene známou Nikitu, ale i v mnohém překvapí.

Druhý snímek o agentovi FBI Jerry Cottonovi je natočený ve stejném roce jako první a je o poznání lepší. Styl 60. let je na snímku znát ve všech směrech a tím se stal svým způsobem okouzlujícím. Technické postupy jsou na svou dobu přirozené i když dnes už okaté. Scény za použití zadní projekce byly v rámci zjednodušení běžné. Zato nádherně nasnímané scenérie na New York a ulice v něm se staly historickým svědectvím doby. Příběh je jednoduchý, místy až naivní, ale takové byly i sešitové romány. Ani dnes v době velmi akčních a efektových snímků toto nijak neuškodí. Naopak. Pro odpočinkový filmový zážitek velice vhodné.

Zemře dítě a jako náhrada se rodičům nechá udělat klon. V tomto případě zcela první klon na světě. Nic není problém, nic není překážkou. Co ale věda neví, je to, jak se klon začne chovat po překročení věku úmrtí původního dítěte. Zajímavá myšlenka zajímavě zpracována. Bohužel však několik věcí zůstává nevysvětleno, což je chybou největší. A nebo se tím nechala otevřená vrátka pro případné volné pokračování? Film by mohl být daleko více temnější, ale takováto atmosféra byla zřejmě úmyslem. Ve vyobrazení děsivých scén se zase až tak moc na pilu netlačilo, takže hororový nádech je sice přítomný, avšak držený za uzdu. Mysteriozní drama si pohrává s určitou myšlenku, avšak dějově toho zase až tak moc překvapivého nepřináší. Vývoj se dá odhadnout a to divácký zážitek spíše kazí. Takže obyčejný průměrný snímek, který za shlédnutí stojí, ale nesmí se od toho moc očekávat.

William Gibson velmi dobře podchytil dystopický svět budoucnosti, ve kterém do lidí vpravují implantáty pro zlepšení těla a pro lepší vjem vizuálního kyberprostoru. Velice trefně se přiblížil současnému věku z hlediska nadpřirozené vlády a technologie, která je součástí života lidí. Povídka a její přepis do scénáře má mnoho současného a snad i budoucího. Mnozí kritici vzpomínají na Matrix, ale čert ví, jestli se Wachovski neinspirovali, neprohlédli mnohé chyby v tomto snímku, úmyslně neangažovali Keanu a nevytvořili svět daleko inovačnější. Tak či onak, námět měl jistý potenciál, ale filmově to bohužel nějak nevyšlo. Ve scénáři je toho moc natlačeno do malého časového rozhraní a tak jsou mnohé situace hodně těžkopádné, bez inovace a nějaké smyslnosti. Chybou je tedy zoufalá plynulost a hlavně rapidně malý rozpočet. Tohle chtělo víc. Hodně víc. A delší stopáž pro plnohodnotnější vývoj děje a situací hlavně kvůli větší srozumitelnosti. Tento snímek se dle představ nepovedl a je to jako obvykle škoda. William Gibson svoji vizi napsal dobře.

Damien coby Antikrist vstoupil do druhého dějství jako třináctiletý klučina a žák luxusní vojenské školy. Což o to, potenciál ohledně jeho dalších osudů příběh má, ale snímek bohužel trpí naprostou absencí alespoň něčím překvapit. Pokud by bylo vůbec čím. Předchozí snímek řekl naprosto vše a tak s pokračováním šli tvůrci viditelně opatrně, aby, nedej bože, nedošlo ke zbytečnému vykrádání. Přesto se to nějak nepovedlo. Atmosféra již není tak mrazivě temná a děsivě vyhlížející z každičkého rohu a nic nového se tu nijak zvlášť neodehraje. Až na jednu maličkost. Damien se pomalu dozvídá co je zač. No a to je vše. Děj má jinak naprosto stejnou šablonu, avšak vyznívá jako hodně chudý příbuzný. Ani scény úmrtí již nepůsobí tak děsivě. Scénárista prvního filmu byl požádán o pokračování, ale odmítl. Asi věděl proč.

Dobrodružný romantický snímek, kde je devizou tzv. Stockholmský syndrom? Krapet přehnané, ale jako příběh z Orientu kupodivu funguje dobře. Sean Connery a Candice Bergen podali excelentní výkon, což dává snímku přeci jen jistou přitažlivost. Rok před tímto měl úspěch do dnes přitažlivý filmový počin ´Angelika´ a tak se zřejmě hledaly náměty alespoň podobné. To, že dějově unesená Američanka Eden je blondýnka jistě není náhoda. Výprava, kostýmy a dokonce i neobvykle dobově věrné zbraně jsou dalším tahounem něco takového vidět. Příběh inspirovaný skutečnou událostí, kde však nešlo o ženu, ale naopak o muže, takže události pro film jsou v rámci romance přirozeně naprosto překopané. Toto je příběh o dvou kulturách, který by měl dnes určitě zcela jinou podobu. Obě strany se honosí velkými myšlenkami o světě a ráji na Zemi podporující hlavně boj o nadvládu. Snímek tedy mající i myšlenku, což asi leckomu unikne. Unikátní je hlavně fakt, že příběh nenadržuje žádné straně, což bývá v kinematografii setsakramentsky vzácné.

Ztroskotané letadlo někde v poušti a snaha všech nejen přežít, ale dostat se i pryč. Naprosto skvěle natočený snímek, kde snad chybí jen krapet větší důraz na psychologii jednotlivců. Krásně plynulý a nikam nespěchající děj je sice natažený přes dvě hodiny stopáže, ale alespoň se dá daleko více vcítit do dané situace. Příběh má pevný směr podpořené výbornými hereckými projevy evokující hlavně vzájemné vztahy všech zúčastněných. Každý má své pevné místo, tudíž žádná postava není nijak zbytečná. Atmosféra je podchycena dobře. Dramatický dobrodružný snímek o ztroskotání a vůli přežít v místě, kde je jen horký písek a nic víc. Snímek rozhodně patřící mezi ty lepší.

Teroristé ve vlaku. Vděčné téma béčkových snímků a to po desetiletí. Není divu, že se na to vrhli i němečtí televizní tvůrci snažící se točit akční filmy dle hollywoodského vzoru. A ať se to někomu líbí nebo ne, daří se jim to. Akce střídá akci, děj má švih jak u snímků HK, ani o překvapení (na evropský film) není nouze. Bláznivé akční skotačení, spousta zničených aut, vrtulníky rozbíjející se o vlak. K tomu bojové umění a jednoduchý scénář, který by se sice více hodil ke komiksu, ale takto natočený taktéž nevyznívá nijak zle. Naopak. Akční zábava jak má být. On u toho fakt ještě někdo přemýšlí? A dělá to i u knížek či komiksů? Že ne? Ale pravda, na evropské kulisy v takovémto žánru se těžko zvyká.

Clint Eastwood je znám především v drsných rolích a to jak ve westernových, tak i v akčních snímcích. Ale co takhle snímek s gotickou romantickou hororovou atmosférou? Je sice fakt, že se dobou příběhu blíží právě k westernům, neboť se příběh odehrává v době války Severu proti jihu, ale tím se to jen dotýká a to ještě velice okrajově. Máme tu dívčí školu, kde chovanky mají z blížící se války přirozený strach a když se objeví zraněný voják John McBurney, který je navíc z řad nepřítele, život se všem přeci jen poněkud změní. Každá je jeho přítomností určitým způsobem vzrušena. Dojde k sympatiím, žárlivosti, pochopení i zradě. Děj si pohrává především se strachem žen, u kterých nelze předpovídat, co u nich kdy čekat. John tak sám neví, na čem vlastně je. Téměř psychotropní atmosféra je vskutku až děsivá. Pocit šílenství a beznaděje je ztvárněn impozantně a dá se říci, že všichni pojali excelentní výkon. V pozici Johna by asi chtěl být málo kdo. U Clinta skutečně role neobvyklá, ale zvládl ji stejně dobře, jako všechny ostatní.

Čínské epické fantasy spojené s čínskou kulturou a legendami mělo vždy něco do sebe, byť pro evropského diváka bývají povětšinou těžkopádné. Týká se to i tohoto snímku, který je po vizuální stránce úžasný. Tradičně krásné kostýmy, ohromná výprava, do sebemenšího detailu vyobrazená grafika a pevný scénář. Legendární hrdina Zhong Kui obdařen tajemnými schopnostmi je při pokusu o záchranu svých krajanů a ženy kterou miluje nucen do bitvy mezi Nebem, Zemí a Peklem. Je skutečně na co se dívat. Jednu a dosti závažnou vadu na kráse však snímek přeci jen má. Přes všechno, co do filmu tvůrci vložili nakonec veškeré úsilí až neskutečně pokazili animací. Ohromná škoda. Snímek jako takový i přes tento neduh je zajímavý a hlavně zábavný. Jen je potřeba při sledování krapet použít čínský pohled.