Douglas

ODPAD s velkým O a D a P a A a D!!! :)

Stejně jako v předchozích režisérových filmech o destruktivní lásce dospělých lidí i zde kulminují emoce do překvapivého finále. Bouřlivý vztah je vyprávěn bez zbytečného patosu a citového vydírání, Truffaut totiž užil jako (byť nespolehlivého) vypravěče ženu, která celý případ sleduje, aniž by do něj byla osobně zainteresovaná... Celý film je snímán v dlouhých polocelcích, ve kterých gradující napětí nenápadně narůstá a tragédie bublá pod zdánlivě idylickým povrchem. Občas film vzbuzuje pocit, jakoby Truffaut natočil volnou variaci na Představuji vám Pamelu, film, který natáčí režisér jeho Americké noci. Zdánlivě jednoduchý "harlekýnový" příběh je ale vyprávěn velmi chytře a promyšleně, především skrze silné (a výborně zahrané) postavy, od ústředních hrdinů až po jejich partnery a známé. S Americkou nocí jej spojuje řada témat, ať už je to hrdinka (jíž si manžel vzal i po naznačeném pokusu o sebevraždu z nešťastného předešlého manželství, ale ona mu proti své vůli nedokáže jeho obětavost a důvěru oplatit), nebo některé záběry (pokřikování postav na sebe po ránu z oken proti sobě postavených domů, případně letecký záběr v závěru filmu). Ale jde tu najít i motivy z Julese a Jima, Deníku Adély H. i z doinelovské série (vynikající vtípek s pošťákem, nervozita při odjezdu do práce, obsazené telefony), nehledě na takřka povinnou cestu postav do kina a spojení příběhu hrdinů s filmem, který právě sledovali... Hrdinů, kteří nedokázali žít ani spolu, ani odděleně.

Jeden z nejbrilantnějších dokumentů o filmu, co jsem měl možnost vidět. Scorseseho láska k médiu pohyblivých obrazů dala vzniknout čtyřhodinové exkurzi do jeho americké historie, která dává mimořádně silné podněty pro další zkoumání (např. užitečná taxonomie kouzelník/pašerák/ikonoklast).

Film sice nabízí desítky a desítky mouder, jenže ty praskají hned po vyslovení jako bubliny z bublifuku, místo aby ve vás nějak rezonovaly. Postavy se nevyvíjejí a ať se snažil režisér sdělit cokoliv, nejsem zrovna člověk, který by měl pro tento způsob nenarativního a otravného esejizmu pochopení. Postavy Rufuse a Čerčila na mě působily spíš jako karikatury (otázkou je čeho). Kdyby ten vlak nezastavil, určitě bych měl na konci titulků mnohem lepší pocit než jen znuděnost... Možná zadostiučení. Škoda.

Ede, mám tě celkem rád, tvůj děsivý Plán 9 jsem si vychutnal vždy s láskou, stejně jako nudou překypující překrásné dílo o "magorovi ve svetru" Glen or Glenda. Ale tentokrát jsi mě dostal, páč tvůj film nebyl tak špatný jako obvykle. Ehm, lépe řečeno, ne tak špatný, až by byl vynikající, prostě skončil jenom jako příšerný. Mnohé části byly poměrně "konvenčně" natočené, bohužel bez jakékoliv scenáristické či režijní invence, a jiné nefungovaly, páč jste byli blbí a ukradli chobotnici bez motoru: Bela odvádí výkon, za který byl v době Draculy milován, jenže teď coby šílený profesor vyvolává jen smích, stejně jako úchvatně neherecký (anti)talent Tor Johnson. Bride of Monster není ultralevný jako jiné tvé filmy, je jen hrozně špatně natočený, totálně nezvládnutý a... asi pořád v něčem krásně špatný. Ale Plán 9 je prostě "lepší".

Co říci o filmu, kde je hlavním záporákem maník v kožichu a jakousi helmou na hlavě, který v 90% minutáže chodí po horách či mluví do kusu desky /obrazovka/ a ostatní hrdinové provádí velmi vtipné věci...? Nic, je to neuvěřitelná sranda, nejde než se smát a smát, neboť jen tak se dá o filmu říci, že je vynikající. A to ještě s nadhledem kosmické stanice MIR (než spadne). Ne, je to neuvěřitelná hloupost, kravina, šílenost a z hlediska zde užívané kvalitativní stupnice více než jen odpad, spíše ultraodpad. Ačkoli to zní neuvěřitelné, Robot Monster je dokonce větší hrůza než Woodovy klasiky, ale zároveň je vtipnější, takže to prostě musíte vidět - nebo spíš... měli byste, protože já jsem si během sledování opět uvědomil, proč tak miluji filmové médium a v čem všem můžu objevovat jeho "kouzlo".

Je těžké určit, zda je druhý Batman lepší či horší než první, jeho postavy jsou totiž daleko propracovanější a psychologicky uvěřitelnější. Rovněž atmosféra je v Batman returns hustá tak, že by se dala krájet, jen jediná věc je tam jiná...Batman. Narozdíl od jedničky není už tak "cool" a takový "god", před ostatními postavami ustupuje do pozadí a člověk má dojem, že kdyby tam nebyl, ani by to nevadilo...což ovšem nic nemění na tom, že film jako takový je mistrovské dílo temné tak, že slabší povahy mají problém to rozdýchat.

Nikdy asi nepochopím, o co se "tvůrci" vlastně pokoušeli, když natočili film, který je zoufale trapný, zoufale nevtipný, zoufale úplně na ".....". Všechno je zde příšerné: jeptišky místo gaunerů, čokoláda místo heroinu... a vlastně nemá nejmenší cenu se na Plump Fiction zkoušet dívat. Brrr.

Výborný politický thriller.

Když jsem ten film viděl jako jedenáctiletý kluk poprvé, kladl jsem si palčivou otázku, jak je vůbec možné natočit něco tak geniálního. Možná i proto jsem to v té době viděl snad padesátkrát a pořád dokola, abych našel odpověď. Precizně gradované (všimněte si té železné pravidelnosti organizace syžetu do dvacetiminutových celků) vyprávění s brilantním rytmem (střídání pomalejšího a rychlejšího tempa, opakovaně se navracející retrospektivy do klíčové noci, které pokaždé odhalí o něco víc detailů) a volbou stylistických prostředků (vše je nejdřív exponováno předem, než je to použito - nehledě na brilantní honičku ve vězeňské budově a na náměstí). Pro mě bez debat jeden z nejúchvatnějších filmů devadesátých let. / DOPLNĚNÍ PDZ (27. 8. 2015): 3,9 sek.