P1tr

Mimoni fungovali skvěle jako zpestření série Já padouch a jejich samostatný film tak vzbuzoval obavy, zda budou působit stejně sympaticky i v hlavní roli vlastního snímku. Naštěstí mohu říci, že se strach nenaplnil a Mimoni jsou povedeným animákem pokračujícím v tradici původní série co se týče kvality a přinášejí spoustu svých vlastních vychytávek. Humor je povedený a díky zařazení několika zajímavých vedlejších postav není pozornost celou dobu upoutána na žluté tvory a tak se jich ani za 91 minut nepřejíte. Mimoni občas zadrhnou a umí někdy být přehnaně infantilní, ale povětšinou jde o výtečnou zábavu, která šikovně doplňuje a rozšiřuje příběhový kanón série a přiměje vás mít Mimoně ještě více v lásce, než doposud, což se zdálo býti nemožné.

S jako solidní postapokalyptický thriller, který nezklame hereckým obsazením ani prezentováním mezilidských vztahů, ale trošku pokulhává se svojí sci-fi premisou. Milostný trojúhelník tvořící srdce filmu je intenzivní a je zpracován dobře, ovšem pomineme-li příběhové zasazení filmu, jde pak o celkem běžnou romanťárnu, což je trestuhodné nevyužití potenciálu a uvítal bych, kdybychom se mohli více dozvědět o okolním světě a přičinách jeho současného stavu. Film by pak byl bohatším a kompletnějším zážitkem. Takhle jde jen o celkem dobrý romantický příběh v netradičním zasazení.

Velmi povedený thriller, který není tak jednoduchý, jak jsem přepokládal a jde překvapivě celkem do hloubky a přináší nám zajímavý přiběh natočený tradičně svižným stylem Tonyho Scotta. Brad Pitt s Robertem Redfordem hrají na výši a povznášejí napínavost příběhu o další úroveň. Spy Game je hutným a výživným snímkem, kterému toho nelze příliš vytknout a jde o intenzivní a kvalitní, i když neobjevný zážitek, který vás zanechá spokojené.

Spíše než dokumentem bych tento snímek nazval komedií, neboť jsem při jeho sledování měl výrazný pocit, že spíše, než o příběh titulního Švéda šlo tvůrcům o zprostředkování co největšího počtu humorných momentů a mnohdy se zdá, že režisér nechal postavit na místo kameru a čekal, až se něco vtipného stane. V této rovině snímek funguje na jedničku a mnohokrát jsem se nahlas zasmál, neboť je nám zprostředkována spousta vskutku absurdních momentů ukazujících Ruskou mentalitu a potvrzujících mnohá povahová klišé. I přes dobrou zábavu jsem nicméně z filmu odcházel zklamán, neboť jsem od něj očekával větší hloubku a doufal jsem, že se dočkáme detailnějšího pozorování samotné práce krizového manažera a jeho snahy o záchranu továrny řítící se do pekel. Tato linie je nicméně bohužel pouze okrajově načrtnuta a je jí věnována minimální pozornost a měl jsem mnohdy pocit, že pokud by se tento člověk v dokumentu nevyskytoval, na většinu záběrů a dění by to ani nemělo moc vliv. Švéd v žigulíku je zkrátka velmi zábavná komedie, ale špatný dokument.

Narcos je především v první polovině série intenzivní a chytlavá honba za drogovým baronem, která staví na svižné režii a skvělých hercích. Svět drog a zbraní je zpracován pohlcujícím způsobem a první pětce epizod nelze nic vytknout. Ve druhé polovině bohužel již dojde k určité ohranosti tématu a myslím si, že kdyby byl počet epizod zkrácen na osm, či dokonce šest, bylo by to pro zdejší příběh vhodnější a lépe by to odsýpalo. I s výhradami je ale Narcos velmi solidní podívanou, která dobře zabaví, ale nelze se zbavit dojmu, že s určitými úpravami mohl zabavit ještě více.

Povedená filmová nástavba mého oblíbeného seriálu, která ale upřímně jako celovečerní film příliš nefunguje a tato forma je těžce obhájitelná, neboť snímek působí pouze jako delší verze klasického dílu. Odprostím-li se od tohoto faktu a budu hodnotit pouze zábavnost jako takovou, musím být pozitivní, neboť filmový Vincentův svět nabízí vše, co bylo na původním seriálu dobré a je moc fajn sledovat celou partu zpátky pohromadě na jejich další cestě. Neduhy jsou taktéž totožné s předlohou a samotný příběh tak není příliš originální ani zásadní a občas se tvůrci s humorem netrefí. Film je zkrátka Vincentovým světěm se vším dobrým i špatným, co k tomu patří, zkrátka se vším všudy a jde o stylovou rozlučku s těmito postavami.

Tradičně kvalitní a zábavná podívaná od studia Aardman, která si vystačí téměr bez dialogů a baví hlavně vizuálním humorem, což je na dnešní poměry velmi úctihodný výkon. Ovečka Shaun ve filmu pěkně rychle odsýpá nejen kvůli své zábavnosti, ale také kvůli chytře zvolené kratší stopáži, která je pro vybranou formu a příběh ideální. Pro řádné vychutnání snímku nemusíte být fanoušky seriálové předlohy, neboť příběh je natolik jednoduchý a humor univerzální, že si ho užije každý bez vyjímky.

Tradiční Swanbergovina, ve které ještě režisér naplno nevyužil svůj potenciál. Hledači ohně načrtnou zajímavou premisu i postavy, ale následně se utápí v mělkém tempu a prázdných rozhovorech, které příliš nikam nesměřují a neposouvají děj ani postavy nikam dál. Díky sympatickým hercům jde nakonec o celkem příjemné povídání s pohodovou atmosférou, kterým zabijete 85 minut, ale ničeho extra se nedočkáte a po chvíli zapomenete o čem to celé vlastně bylo.

Blunt Talk je rolí, na kterou Patrick Stewart čekal celé roky a jsem rád, že se jí dočkal, neboť v ní může uplatnit všechny svoje kvality naráz. Jeho postava je charizmatická, elegantní a sprostá, což je neodolatelná kombinace, neboť od málokoho zní vulgární výrazy tak honosně a zábavně, jako právě od něho. Ačkoliv by na první pohled mohl seriál působit jako prvoplánová smršť sprostých vtipů, není tomu tak a pod vulgárním povrchem se skrývá celkem houboká charakterová práce, která zkoumá životy a dilemata mnoha postav a děj díky tomu získává lidštější rozměr, se kterým se lze ztotožnit. Nejde ale o žádnou dramatickou polohu a humor je tu stále na prvním místě, jen narozdíl od některé konkurence využívá postavy lépe, než pouze jako prázdné loutky sloužící k prezentování vtipů.

jOBS je film, který bude navždy znám jako ten horší a lacinější snímek o Stevu Jobsovi. Nutno říci, že je tomu tak zaslouženě, neboť Boylův Steve Jobs je mnohem lepší ve všech směrech, ovšem snímku s Ashtonem Kutcherem se nedá upřít jistá hodnota. Film boduje především v první polovině, která je překvapivě chytlavá a v solidním tempu, ovšem od poloviny se cosi pokazí a film je přesně takový, jak jste se obávali, tedy nešikovně natočený, občas amatérsky působící a mnohdy sklouzávající do lehce sebeparodického módu. Nečekaně solidní výkon předvádí Ashton Kutcher v hlavní roli, který vzhledově Steva Jobse opravdu velice připomíná. jOBS dopadl lépe, než jsem čekal, ale stále nejde o příliš kvalitní životopis a poslouží zejména vaší zvědavosti pro porovnání s Fassbenderovým Jobsem.