kareen

Snímek výborný po filmařské stránce, po stránce obsahové tak průměrný, že se líbí skoro všem.

Ačkoliv film vyniká především skvělou Hitchockovou režií a mysteriozní atmosférou,je to také velmi dobrá detektivka s překvapující pointou a s vynikajícími výkony hlavních propagonistů.

Už dlouho jsem u žádného filmu neměla takový pocit opravdovosti jako právě u Secrets and lies. A největší zásluhu na tom má beze sporu neuvěřitelný výkon Brendy Blethyn, její postava ve mě vyvolávala celou škálu pocitů od naprostého odsouzení přes lítost a nakonec i soucit. Dovedu si živě představit, že taková podobná Cynthia bydlí třeba o dva baráky dál, nebo jsem ji potkala včera v obchodě....Celý film byl pro mě velký zážitek a nakonec mi nevadil ani přeci jen moc přehnaný happy end.

Ono se toho vlastně ve filmu zas tak mnoho neděje. Příběh dvou lidí, kteří se cítí osaměle v cizím městě a jejich cesty se na pár dní střetnou, aby se nakonec zase vrátili do svých životů je ale natočen tak křehkým a nenuceným stylem, že pro mě bylo jeho shlédnutí milým pohlazením na duši. Nic víc, nic míń.

Film zpočátku vypadá na další z řady rodinných psychologických dramat, ale jak mě postupně vtahoval pomalu do děje plného vzpomínek, osamění, nevyřčených slov a nakonec i nadějí aby se v druhé půlce přetransformoval v působivou kriminálku plnou zvratů, s úžasem jsem zjistila, že tohle je vážně něco. Že je to nejen velmi silný snímek, ale překvapivě i originální, který se rozhodně nevidí tak často. A že jsem se k němu v myšlenkách stále vracela a chtěla se na něj podívat znovu. A pak zase. A že mi vždy nejvíce v paměti utkví úžasné rozhovory Paula a Celie a také herecké výkony jejich představitelů, nádherná novozélandská krajina a Patti Smith. No a nakonec i to, že jsem si ten film zamilovala a ted' už ho mám i mezi oblíbenými.

Co ještě napsat k tak kultovnímu filmu, že už o něm nejspíš bylo řečeno úplně vše? Snad jen to, že kromě všech těch filosofických podtextů je to navíc opravdu velmi vtipný a zábavný film, který i přes svou délku rozhodně nenudí. Někdy v polovině filmu sice tempo trochu zvolní, ale plně to vynahradí poslední skvělá třetina, která diváka vtáhne do křesla silou gravitace černé díry. Brad Pitt tu předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů, ale i tak zůstává ve stínu úžasně dekadentní Heleny Bonham Carter a především naprosto strhujícího Edwarda Nortona. Fandové Brada mě asi ukamenují, ale tak si říkám jaké by to bylo, kdyby si Fincher vybral jako svého oblíbence právě Nortona. Myslím, že s ním by všechny ty filmy získaly další rozměr. No nic, zpátky k Fight clubu - nekompromisních pět hvězdiček filmu, který jsem viděla tolikrát, že už ho znám pomalu nazpamět'.

Já si myslím, že hlavní problém obou filmově zpracovaných Hulků je v hlavní postavě. Komiksové filmy vždy stojí a padají zejména na atraktivitě hlavní postavy - Batman je charismatický temný hrdina, Spiderman velký sympat'ák, Ironman má neuvěřitelný šarm a i ten kladný trouba Superman má alespoň cool schopnosti. Bruce Banner je introvertní zamlklý vědec, co se občas mění v obrovské zelené monstrum bez citů, které rozmlátí na co přijde. Jako příležitost pro akční scény plné triků dobrý, ale upřímně, kdo by si takovou tupou mlátičku zamiloval? A nezachrání to ani supertalent Edward Norton.

Po první části to vypadá na další zajímavý seriál z britské produkce. Tak trochu 8 mm z devatenáctého století. Dobové reálie i atmosféra parádní, nechybí napětí, dostatečně zajímavé postavy a navrch k tomu všemu výborné herecké výkony, což ovšem u britů nepřekvapuje. Uvidíme zda si seriál podrží takto nastavenou lat'ku i nadále.

Mám ráda knižní předlohu, viděla jsem mnoho filmových adaptací, ale tento film, to je tedy vážně něco. Protože udělat z tak výborného dobrodružství tak nehoráznou nemastnou neslanou nudu, to je svého druhu umění, to vám tedy povím. Kdyby se Anderson nezabýval takovýma blbostma jako jsou vzducholodě apod. a raději se víc soustředil na postavy a příběh, mohlo to i přes režisérovu neschopnost dopadnout přeci jen o trochu lépe. Těšila jsem se na svého oblíbence McFaydena, ale ten zkrátka neměl co hrát a ostatní herci také ne.

Komorní, velmi citlivě podaný snímek o lásce, smrti, smutku a smíření. Herecký koncert Alana Rickmana a hlavně Juliet Stevenson.