kareen

Podobné filmy předpokládají od diváka určitou míru vcítění se do postav, ale chtít po mě, abych sympatizovala s obzvláště nerudným starým autobusákem a jeho synem, neužitečnou fetkou, obrážející technopárty bez ohledu na potřeby svého malého děcka, bylo zcela za hranicí mé míry empatie.

Za dlouhou dobu napínavý, skvěle odsýpající thriller s aktuální tématikou a dvěma pointami, z nichž ta první mě nejdřív zděsila svou podobností k jednomu kultovnímu filmu, aby ta druhá vzápětí můj dojem zase napravila.

Tak trochu mi v popisu žánru chybí romantická komedie, už jen kvůli zábavnému a charismatickému hlavnímu páru. Jako thriller s překvapením to také funguje celkem dobře, na mě je to možná až trochu moc vykonstruované, ale dá se říci, že jsem se příjemně bavila. Nehledě na to, že se to tentokrát obešlo bez toho východoasijského hereckého přehrávání, na které jsem většinou dost háklivá. 3,5*

Černočerná thrillerová komedie? Mrazivé orsonowellesovské drama? Satira na moderní pojetí mezilidských vztahů? Nebo prostě jen hodně originální milostná romance? Nejspíš tohle všechno dohromady, to vše namíchané v takovém poměru, že se mé pocity během filmu pohybovaly v široké škále mezi chápajícími úšklebky až po čirou depresi. Akorát nevím co to mají letos filmaři s těmi člověko-zvířecími proměnami.

Znáte takové ty srdce zahřívající filmy o lidech co náhle zjistí, že mají někde nikdy nepoznané příbuzné, vydají se je hledat a i když si ze začátku vůbec nerozumí, tak je postupně stmelí nastálé útrapy a oni si uvědomí, že krev přeci jen není voda? Tak to je přesně tento případ, tedy za předpokladu, že vám nevadí vycpaná labuť používaná jako zbraň, zmutovaná domácí zvířata a nebo Mads Mikkelsen v roli naprostého magora, pořád však ještě působícího nejnormálněji oproti zbytku nových sourozenců, proti nimž jsou i Addamsonovi nudnou středostavovskou famílií. Pro mě osobně jen další potvrzení obzvlášť drsného a ujetého severského smyslu pro humor. A mně se to k vlastnímu údivu docela i líbilo.

Barbara Stanwyck je moc roztomilá, Dennis Morgan zase fešák a tato rozpustilá screwball komedie na vánoční svátky jako dělaná.

Dobře, tady si někdo hrál na nového Blade Runnera, ale moc se mu to nepovedlo. Jen škoda toho zajímavého námětu.

Už to tady bylo mnohokrát zmiňováno, ale je to tak zjevné, že nemůžu jinak, než se přidat ke konstatování: nová epizoda Star Wars by byla o tolik lepší, kdyby se Abrams oprostil od recyklace chronicky známého původního příběhu a napumpoval do galaktické ságy novou krev v podobě nepředvídatelné originální story. Všechny ostatní trumfy, k tomu aby to byla úžasná show, má totiž jinak pevně ve svých rukou (energií nabité skvostné akční scény, sympatické nové postavy, funkční humor i emoce). Věřím, že potom ve mně konečně vyvolá to pravé nadšení, jaké jsem cítila u jeho nového Star Treku, protože zatím mi k tomu ještě něco malinko scházelo.

Doctor a River Song měli mezi sebou vždycky úžasnou chemii (i když pro mě tu největší s jedenáctkou), tady to oba charismatičtí svérázové rozjeli na plné pecky, ať už po komediální, nebo i romantické stránce a já si tu skvělou jízdu maximálně užila. Teď mi nezbývá, než doufat, že tím jedna z nejbáječnějších doctorových linií, co měla svůj počátek a zároveň i konec ve velké knihovně padesátého první století, ještě nedospěla k úplnému závěru. I když se kruh uzavřel, strašně nerada bych se s River loučila.

Největším kladem je bezpochyby to, že se Jessica Jones veze na stejně temné noir vlně jako Daredevil, to jest opět žádné veselé barvičky, bezbolestné souboje nebo striktně černobílé charaktery, díky čemuž jsem neměla nejmenší problém uvěřit, že hlavní hrdinka obývá stejný vesmír (a město) jako slepý právník Matt. Jessica sama je sice dost nabručená mladá žena, ale určité charisma má (i když zase ne takové, abych chápala Kilgraveovu posedlost) a já si ji postupem času celkem i oblíbila, stejně jako její slavnou kamarádku nebo přítele Luka Cage (jsem zvědavá na jeho seriál). David Tennant je v roli Kilgravea výborný, ale já mám s jeho postavou pár problémů. Jeho excentričnost působí v civilně stylizovaném komiksovém světě tak trochu jako pěst na oko, ale co mi vadí především je jeho motivace, která z něj nedělá nic víc než jen extrémně nebezpečného úchyláčka, bez jakékoliv vize. Ve chvílích, kdy chladnokrevně manipuluje s lidmi a nechává je umírat obzvlášť krutými způsoby, je jako záporák skvělý a mrazivý, jenže pak se v rozhovorech s Jessicou chová jako zhrzený zamilovaný idiot. A někdy bohužel i hloupě, což jde na vrub největší slabině celého seriálu a tou je scénář. Co je platné, že nechybí atmosféra i povedené jednotlivé scény, když je děj hodně přeplácaný a překombinovaný, postavy se často chovají nelogicky a spousta situací se dá odhadnout předem. Netvrdím, že jsem se v průběhu sledování nudila, naopak mi jednotlivé díly uběhly poměrně rychle a docela bych se do seriálu zas ráda vrátila, jen stačí vyhodit scénáristku (Twilight jsem neviděla, ale stejně tu volbu nechápu), najmout někoho schopnějšího a bude to fajn.