ageller

Nejlepší film Arnauda Desplechina. Řekla bych skoro - jestli se vám tohle vůbec nelíbí, tak snad ani další jeho filmy nezkoušejte. Je ale pravda, že poprvé jsem z kina vyšla trochu nespokojená, ale byl to takový ten film, co na něj musíte neustále myslet. A od té doby už jsem ho viděla aspoň desetkrát, takže za mne je to prostě pět *

Premiéra jako opening MFF Cannes. Film má dvě verze - distribuční a festivalovou. Distribuční verze byla zkrácena o 20 minut kvůli projekcím v multikinech, ale ve většině zemí se objeví také. Festivalová verze má těch avizovaných 114 minut a je to ve skutečnosti režisérská verze, jak se často říká director's cut. V distribuční verzi chybí tři zábavné scény - cesta do Izraele, monolog Alby Rohrwacher o vztahu herečky a režiséra a skype rozhovor s Ismaelovým bratrem Ivanem (také skvělý Louis Garrel). Bez nich film ztrácí tempo a řekla bych, že i kvůli sestřihu působí zmateně.

Pokud se vám tento film líbil a nejste a) příbuzní a kamarádi, b) z Plzně, tak se prosím zkuste podívat na nějaké filmy, které experimentují s formou, ať už české nebo světové. Protože jste asi neměli v životě štěstí na dobrou kinematografii (a tím myslím komerční i tzv. uměleckou) a věřím, že budete příjemně překvapeni.

Já jsem vlk z Vinohrad a všechny vás sežeru. Jak se dalo čekat, poslední Němcův film má mít mezi diváky buď zastánce nebo odpůrce. Konec konců Jan Němec se konfliktů nebál a sám si servítky taky nebral. Akorát, že jeho historky byly vždycky lepší než ty vaše, a lepší historka vždycky vyhraje. Životní peripetie režiséra Jana Němce, film natočený podle jeho knihy povídek Nepodávej ruku číšníkovi, od cesty do Cannes v roce 1968 až do slavného návratu do Karlových Varů. Nečekejte ale nějaký milý a uhlazený film ani, že se režisér bude nějak zbytečně moc zabývat fakty. A pokud jste překvapení z formy filmu, tak jste pravděpodobně neviděli žádný Němcův porevoluční film a je možná na čase se dovzdělat (nebo se s tím smířit). Česká premiéra na MFF KV 2016, v kinech od září 2016. MFF Rotterdam ohlásil, že v příštím roce (2017) uvede velkou retrospektivu filmů Jana Němce od Démantů noci po Vlka z Královských Vinohrad.

Mario je typický starý prudivý řidič, kdo to nezná, nejel nikdy dálkovým autobusem. Je fajn vidět, že nejenom Češi jezdí na tyhle skvělé zájezdy do Chorvatska a že to může inspirovat k lepším filmům než jsou Účastníci zájezdu. Celovečerní debut režiséra Rafa Reyntjense.

Za mne osobně nejlepší film festivalu v Cannes. Zdánlivě obyčejně vyprávěný příběh je skvěle zahraný i napsaný. K pozitivům patří rozhodně i střih a délka filmu. Končí ve chvíli, kdy má, což se mnohdy nedaří i těm nejlepším režisérům. Rumunská nová vlna je zjevně stále plně při síle.

Česká premiéra na Ostrava Kamera Oko. Cronenberg je opět ve formě. Dobře, není to Cosmopolis, nejsou to Východní přísliby. Ale svoje fanoušky rozhodně nezklame. Je to divný, temný a trochu odporný. Herci jsou v každém případě skvělí. Mě nejvíc potěšila Mia Wasikowska, která opět potvrdila, že si umí vybírat zajímavé filmy a skvělé režiséry.

Česká premiéra na Ostrava Kamera Oko. V kinech od ledna 2015.

Česká premiéra na MFF Ostrava Kamera Oko 2014.

Česká premiéra na MFF Ostrava Kamera Oko 2014.