Othello

Naprostej blábol.. ale vtipně natočenej.

Nemyslim se, že Kusturica má více a lepší prostředky k natáčení než Vejdělek. A přesto je jeho komedie (Černá kočká, bílý kocour) o cikánech živelná, vtipná a sympatická. Narozdíl od ROMingu.

Poughkeepsie Tapes nemůžete brát jako obohacení filmu obecně, pouze jako kvalitnější příspěvek v hororových luzích. Takto funguje i přes značný počet přešlapů (SPOILER - nehájící se a celkově podezřele se chovající nevinný obžalovaný, "elektrošoky na klitorisu.... a další věci tak strašné, že je nebudu řikat" hoho), ovšem například dlouhá scéna z pohledu vraha (!), který jde domem za svou obětí je neskutečně napínavá záležitost přesto, že ji sledujeme z hlediska ohrožujícího. Oceňuju absenci lekaček, ačkoli k nim každá druhé scéna zdánlivě směřuje. Potěšil mě v Martyrs rozvedený masochistický vztah mezi tyranem a obětí. Paradoxně nejděsivější mi přišlo balonové video. Poughkeepsie Tapes mají klasické neduhy hororového žánru, nehledejte za tím významově více, ale zvolená forma je prostě boží...

Nebudu zastírat, že v první polovině filmu jsem byl pořád asi dvě minuty před odehrávanou scénou a trochu mě to lezlo na nervy. Kamera mátla svojí rozhozeností, zběsilý a ne zrovna šikovně návázaný střih, nesmyslný overvoice, zmatek v postavách i časových liniích a hlavně absence jakékoli zapamatovatelné scény tomu dost pomáhaly. Ovšem v druhé polovině se dostaví geniální, těžce nekorektní, brutální a eskalace násilí.

Od Honzy Svěrače bych očekával leccos, ale takový amatérský vzhled filmu mě fakt překvapil. Vypadá to lacině, debutově, scénáristicky odfláknutě. Střih je taky místy dost divnej. Plus mě dost lezlo na nervy to ameliezmontmartovštění hlavní postavy, kdy začíná spojovat dohromady lidi ze svýho okolí, což nepůsobí zrovna věrohodně. Jo a už jsem řikal že je to příšerně sestříhaný? Působí to, že film měl původně čtyři hodiny. Příklad: Macháček balí Vilhelmovou a nabízí jí, že jí hodí domů autem, nakonec však ona naskakuje do tramvaje - střih - scéna - střih - Macháček ošmatává Vilhelmový kozy u ní doma. Přitom já bych docela rád chtěl vědět, jak sbalit Vilhelmovou. Moje tři hvězdy věnuji Zdeňku Svěrákovi, ačkoli jeho výkon zde je těžce divadelní a vlastně i ostatním hercům. Dyk Macháček je zde taky boží a Vilhelmová má super kozy. Ale Honzo, dyk seš ještě mladej člověk, máš točit další Akumulátory a ne sentimentální filmy o stárnutí...

Moore to tentokrát měl krutě jednoduchý. Jak zkurveně je nastavenej systém amerického pojišťovnictví a zdravotnictví je věc všeobecné známá a pro nás dost nepředstavitelná. Nicméně po Fahrenheitovi jsem byl z jeho dokumentu už zase potěšenej, protože do něj vrátil celkem trefný humor. Pořád je to levičárna až kam, ale sympatická. Výlet na Kubu je správné vyhnání do extrému, naopak neochota zjistit si něco více o systému, který mají nastavený pro něj ony "pohádkové státy" jako Británie a Francie je nepřehlédnutelný. Stejně tak se totiž mohl rozplývat i nad českým zdravotnictvím a to bych byl moc rád, kdybych potkal jeho štáb někde v motolský čekárně. Nicméně za totální highlight tohohle dokumentu považuju krátkou montáž o životě a zadluženosti jednoho amerického občana, která je übervtipná a neskutečně pravdivá. Jinak ono laciné dojímání Moorovi protentokrát odpouštím, protože se očividně snaží oslovit zejména američany a ty probudit z letargie musíte (podobně jak Čechy) mnohými podvratnými metodami. A i to nepomáhá.

Vždycky jsem chtěl být Bodie, ale když jsem potom zjistil, že zatímco Doyle všechno odedře, sejme, vyšetří postřílí, Bodie sbalí nemocniční sestřičku nebo jinou sexy mladici a na konci hodí nějakej ten joke, chtěl jsem jím být ještě víc.

Je přece debilita stěžovat si na obří stopáž, když si ten film s tímto faktem pouštím, ale vono je to fakt tak strašně dlouhý....

Musim říct, že více než samotný dokument Armadillo by mě lákal dokument "Jak se točil Armadillo".

Hlavní hodnotu filmu R osobně vidím v tom, že věznice v něm narozdíl od Felona nebo Animal Factory je nejpřipodobitelnější právě například českému systému a tedy více než kdy jindy vyvstává otázka: co kdybych se v podobnym srabu octnul já?