Mertax

Mastné, upocené. Ale Suchý se Šlitrem byli šviháci, o tom žádná!

Uvést se do Kitanovy tvorby zhlédnutím tohoto fimu nebylo asi úplně nejlepším prvním krokem. Už ono žánrové zasazení do kategorie komedie po pár minutách zavánělo… Někdo by označil některé scény jako černohumorné, ale já jsem se tedy příliš nesmála, humor to byl tak cynicky suchý, že mě spíše mrazilo. Nejvíce mi asi utkvěl Machisu a jeho studentská léta. Vrážení kola s dvěma přidělanými kbelíky plnými barvy do zdi bylo úžasné. Ovšem následný pokus s autem mě velmi překvapil, začínalo mi být jasné, že tohle je asi onen humor a la Kitano. Krásný paradox jsem nalezla ve scéně, kdy dcera vyhrožuje svým uměním zaníceným rodičům, potom co pomalují obchod těmito slovy: "Ještě jednou a jdu z domu!". Zoufalství vytvořit originální počin zavede pár k dalším tragikomickým situacím, jako je třeba ničení obrazu sbíječkou, najmutí boxera, malování dopravní nehody a vše graduje, když se manžel nechává skoro utopit ve vaně - v naději, že nedostatek kyslíku ho inspiruje k namalování originálního obrazu. Bláznění se dostane téměř na maximum, když Machisu pomaluje obličej své mrtvé dcery rtěnkou a poté ho obtiskne do látky. (Že by pokus o další Veroničinu roušku?:) Celý lehce prapodivný snímek vyvrcholí totálním šílenstvím, když opuštěný Machisu téměř uhoří v boudě (při malování, jak jinak). Ale ani vzezření mumie ho nedonutí, aby se odvrátil od umění… Konec šťastný, dají se zase dohromady, ale já jsem tolik nadšená nebyla… 4. * dávám za bicykl a příště zkusím spíše něco krapet stravitelnějšího. Ona želva (rozuměj smysl filmu) mi totiž utíkala většinu snímku.

Tak nejen Paměti humanisty Mikuláše Dačického z Heslova cenné jsou, jak pravila profesorka při hodině literatury zemí českých. Jest to postava zajímavá, ánžto to není žádný nudný patron, anóbrž velký frejíř, který šlechtice jiného v souboji zabil a v šatlavě mnohokráte pobýval! Stačí několik smyšlených historek přidati (obvinění z čarodějnictví, propouštěcí glejt), dobré herce najmouti a hned humorný film tu jest! Pane Bože, neuveď nás v pokušení, ale zbav nás advokátů.

Jistá zábava s mrazivým obsahem, nejen o představení, jež muselo být "konstruktivní pozitivní satirou" a které bylo nakonec "celkem v intencích", jak pravil soudruh hodnotitel. (Nejste-li fanoušek J.C. výsledný dojem bude poloviční, v opačném případě velice nadstandardní, vše ve stylu, na který jsme zvyklí - "nehraju, jen konstatuju"). Kluci, jenom pár poznámek. - Prosim tě, dneska nemůžeš posuzovat, to není představení, to je funus. DVD: Po kliknutí na Bonusové materiály se dostanete na rozcestí. Můžete si přečíst Filmografie všech členů divadelního souboru s nejistou budoucností. Poté následuje Fotogalerie obsahující klasické fotky z filmu a posledním bonusem jsou tři Rozhovory. Smoljak vypráví o tom, že politické ovzduší v roce ´87 tálo a mohli tak natočit pravdivý film o strastech jejich divadla. Tragikomická je historka s kamerou. Smojlak nechtěl dělat postsynchrony, ale rovnou kontaktní zvuk, tehdy ovšem nebyl tak uznávaný tvůrce, aby se mu dostalo kvalitní kamery, takže obdržel horší typ, který rachotil. Aby se zbavili hluku, museli přístroj "zaboxovat" (utlumovacím boxem, který vážil okolo 2 metráků). Poté byla manipulace velmi obtížná. Svěrák mluví o tom, jak některé skutečnosti museli ze scénáře vyškrtnout, protože jinak by jim je diváci neuvěřili. Na závěr si stěžuje, jak špatná byla distribuce filmu, promítli ho prý v Lucerně a pak zapadl. Brukner vzpomíná na natáčení s úsměvem po celou dobu rozhovoru, vzpomíná například na tuhou zimu 87/88 v době natáčení. Jedná se o zajímavé bonusy, je jich ale velmi málo: 60%.

Ahá, tak odsuď to Arnold obšlehnul, viz Pumping Iron.

Jakožto milovnice pohádek jsem se zvedala od monitoru značně neuspokojená a musela jsem si spravit chuť Studentskou pečetí (celou samozřejmě). Když jsem si ale přečetla, že někdo na tom dokonce byl se školou v multiplexu, na tváři se mi objevil lehce sarkatistický úsměv a hned mě hřálo mých 0 utracených Kč. Už odmala miluju pohádky a vybavuju si nikdy nekončící nedělní bitky, kdy jsem musela jít po obědě povinně spát, i když zrovna na Jedničce začínala pohádka. Jestli budu totéž praktikovat se svými dětmi a oni se mnou budou zápasit stejně jako já se svými rodiči, klidně je nechám, aby si tuto pohádku "užily" a sama si dám dvacet. Tohle je totiž dost podprůměrná pohádka i pro menší děti, ale to se dá zjistit až po jejím zhlédnutí..:P (A to musím ještě dodat, že se mi jako malé Troškova tvorba líbila). Většina televizních studiových pohádek je mnohem lepší, což je smutné, pokud si ještě uvědomíme, že tato šla do kinodistribuce! Docela mě zarazily dva z atributů filmu pro dospělé (nevěra a sexuální podtext). Proč Matěj neustále mluví o své milované Majdalence, ale s chutí se hubičkuje s princeznou? A za druhé - musím souhlasit s jankem85, obzvlášť jedna hádanka mi připadala na pohádku vážně přisprostlá ("Čím je to větší, tím spíš se protáhne i malinkaou dírkou"). Jako jediné můžu pochválit fešnou princeznu a hezké barevné kostýmy. Loupežníci byli trapní, příběh rozháraný, počet předabovaných herců obrovský (přes 10) - jako kdybychom snad neměli herce s dobrými hlasy, k tomu děsná závěrečná písnička od pana Krkošky zpívaná Vlastou Horváthem + vzhledem k absenci nadpřirozených sil, které jsou většinou u pohádek k dobru, zkuste hádat, kolikrát se na to ještě podívám. Opravdu těžká hádanka.

Oscars. Amíci mě trochu překvapili. Myslela jsem, že zvítězí ekologický příbeh o lásce, ovšem Hurt locker je do jisté míry vlastenecký film o těžkých chvilkách v Iráku a hrdinnýcho odvážných lidech, kteří jdou dobrovolně do války - to se jejich sdíček dotýká asi víc. Film jsem viděla už více jako před rokem a z hlavy mi tak nějak vyvanul. Bomba to není.

Taková hajzlbába, která pracuje kor na pánských záchodcích má hodně šancí na seznámení, řekla bych. Ale k pochopení výborné ironické pointy je potřeba vědět, že nápis (při závěru kraťasu) na budce znamená: "Hledá se nový zaměstnanec". :D Jinak ale nejslabší kraťas z pětice nominované na Oscara. Takoví Oktapodi nebo Presto spláchnou tuto wc-paní (hajzlbába je až moc pejorativní označení, tak jsem zkusila aspoň na podruhé být neutrální) hravě do záchodu.

To, že je Zelenka tak trochu magor, co se jeho Samotářského scénáře týká, pochopil asi každý, já musím dodat, že sice originální, ale u mě to prostě na nějaký nadstandardní zážitek nestačilo. Těžko říct, jestli je to proto, že jsem film viděla až 9 let po premiéře a každý kolem o něm mluvil jako o totální bombě a já tedy očekávala příliš, nebo je to tím, že mi bylo zatěžko uvěřit prapodivnému vzorku generace třicátníků. Některé scény jsou ale skvělé a chápu, proč je dodnes leckdo cituje. DVD: Disk je vybaven nezvykle bohatě, za to můžeme poděkovat režisérovi a producentovi filmu v jedné osobě, který ve svém komentáři mluví o tom, jak si sám vymyslel, že okomentuje část filmu, a ´donutí´ tak ostatní k vytvoření částí bonusových materiálů. Film o filmu, jehož podtitul zní ...aneb žádné historky z natáčení, je 15minutové video, tak trochu zmatené a opravdu se žádné ty historky nedozvíme. Na mě to působilo trochu jako snaha „nacpeme tam prostě něco“. Dalším bonusem je standardně trailer a fotogalerie s popisky. Najdeme tu přes 10 biografií hlavních herců a tvůrců filmu. Pro příznivce soundtracku jsou zde k poslechu dva videoklipy - Smoke under water a For that moment. Za kliknutí stojí i Festivaly a ocenění. Zajímavé jsou již zmíněné komentáře zúčastněných, nejlepší je asi Macháčkův, v kterém mimo jiné vypráví o tom, jak mu Jitka chtěla mermomocí strčit jazýček do pusy při líbací scéně. Celý komentář vypadá, jako kdyby na jeho nahrávání přišel dotyčný zhulený jako jeho filmová postava - neví, co by řekl a kecá o ničem. Zelenkův komentář je zcela civilní, dozvíme se něco více o procesu vytáření scénáře a o tom, že má úchylku na správné uvedení tvůrců v titulcích. Režisérům komentář vypadá ze začátku nadějně, ale nakonec se nic moc nového- krom počtu natáčecích dnů a Japonců nedozvíme (viz zajímavosti). Maximálně zjistíte, že během natáčení se mu zalíbila členka štábu a začali spolu chodit :P. Překvapením pro mě bylo 136 storyboardů k filmu. Trochu zbytečné je upozornění na webové stránky, které si každý aspoň trochu internetově gramotný člověk najde. Třešničkou na disku je exkluzivní bonus, ke kterému se můžete probojovat po úspěšném absolvování hry Přeměny (jednoduchá tipovačka). Jedná se o komiks na motivy Samotářů, který Zelenka po skončení natáčení vytvořil s výtvarníkem J. Švejdíkem. Na české poměry vskutku exotická a hlavně originální záležitost. Škoda, že to normálně nevydali. Bonusy zasluhují 90 %.

Absolvovat tábor tohoto typu by bylo jistě nesmazatelným zážitek - a to v negativním i pozitivním slova smyslu. Paradoxně mě nejvíce nenaštval Bush (jak jsem očekávala), ale přímo pekelná kritika Harryho Pottera. Potěšilo mě ovšem, že tento proslov sklidil velmi vlažné reakce na rozdíl od mnohých dalších. Tohle Becky nevyhmátla. A malá Rachel modlící se k Bohu, aby trefila co nejvíc kuželek, to je prostě naprostá pecka. Její víra, seběvědomí a vyřídilka (oslovení blondýny na bowlingu, rozdávaní letáků na ulici) - to se jen tak nevidí, já jí to nadšení prostě věřila. Dokument rozhodně stojí na vidění - a když už nic, tak doporučuju alespoň závěrečný song od N. Greenbauma, který je, ať se vám křesťanská tématika líbí nebo ne, velmi chytlavý! Jen bych na závěr podotkla, že obžerství je jedním ze sedmi smrtelných hříchů...