Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krátkometrážny
  • Dokumentárny
  • Akčný

Recenzie (524)

plagát

A-Team: Posledná misia (2010) 

Je úplně jedno, že seriál si skoro nepamatuju. Vybavuju si maximálně tak černocha s pejzama a vrtulník./// Máme tu hodně zpomalovaček, detailních záběrů a teatrálních dialogů s naivními replikami. Na filmu je ale vidět, že se nebere vážně. (Aspoň doufám:D). Pokud ovšem tvůrci mysleli zcela seriózně, že si chlapi ukážou v káře svý rangerský kérky a stanou se z nich nejlepší parťáci, tak by mé hodnocení bylo dosti jiné./// Team se přesouvá z jednoho kontinentu na druhý za použití všemožných dopravních prostředků, až se vám z toho motá hlava jak vrtule. Lokací je moc, ale nějak se ty prachy utratit musím, že, páni producenti? Zajímavé je, že jsem se zasmála mnohem víckrát než u čistokrevné komedie, zejména B. A. je díky svému minimalistickému hereckému projevu maximálním zdrojem humoru. Ovšem příběh je dost nekonzistentní a rozháraný. Hlavní zápletka sice není nijak složitá, ale neustále jsem přemýšlela, jaké byla motivace té a té postavy, proč ten udělal to, proč to neudělal dřív atd. Když už sem pošesté slyšela, že „musíme získat ty štočky (zpět)“, tak už jsem propukala v nekontrolovatelný smích./// L. Neeson prokázal, že mu jdou i méně vážné role a scénkou v krematorii mě prostě dostal, ale většinou byl spíš vážným mentorem Teamu. Leaderem se totiž stává Face. B. Cooper tady už ale trochu opakuje svou roli frikulína z Pařby ve Vegas, ale jeho pózy á la „sedim si v Afghánistánu, nohy mám v bazénu, na hlavě šílený brejličky a vypadám kurevsky sexy“ funguje perfektně. Konec je přepálený (ohňostroj odvrátí pozornost cvičených profíků, náklad lodi se po výbuchu valí a valí, ale nikomu se nic nestane), ale šílenost typu vrtulník vzhůru nohama byla totální ptákotrh (=nářez), nemluvě o tanku, který se stal parašutistou, nebo o novém sportu (bruslení na mrakodrapu). A-Team nabízí nejen efektivní splnění mise, ale u toho i sakra efektní akci. Přičtěme k tomu nejen přesně padnoucí úderná hudbu (A. Silvestri), ale i hodně skutečně vtipných vtipů, že se až stydíte smát. A mravní ponaučení, děti? Neparkujte na místech pro postižené! „I ain't gettin' on no plane!“.

plagát

Kúzelná opatrovateľka (2005) 

Opravdu jsem se těšila na pěknou, místy kýčovitou pohádku s řádnou dávkou patosu. Proto jsem si ji taky pustila. Nechtěla jsem se zamýšlet nad zlem světa, složitými úkoly tajných agentů, mizernými životy emigrantů nebo se smát nablblé romantice. Jenže Nanny mě naprosto zklamala. Film je pestrobarevný jak stará dobrá kolorka, Firthův kabát á la nezralé zelené jabko je prostě úžasný. Děti správně zlobivé a vynalézavé, zápletka vcelku zajímavá… Ale magie málo, dialogů příliš a vtip by se musel hledat kouzelnou lupou. Mladí herci se snaží, nejvíc se mi líbil ten chytrolín s brýlema. Pobavila scéna s prsatou růžovou bábou, ale tetička alias Lansburyová byla nezajímavá, nevtipná a nezábavná. Kýčovitý sněhový konec s ohranou dortovou bitkou tvůrcům nevyčítám, však jsem se na něj těšila a každému muselo být předem jasné, že si pan Brown vezme svou služku. Pokud vezmu v potaz, že scénář napsala herečka a ještě se obsadila do hlavní role, tak musím konstatovat, že to ještě dopadlo tak děsivě, jak by člověk mohl předpokládat. Jenže Nanny (hl. postava!) je prostě nevýrazná. Děti ji nechtějí, pak si ji zamilují, mezitím je zázračně vychová a pak frnk pryč. Průběžně ji mizí jí bradavice a podobně hrůzné dermatologické anomálie:D Ráda bych se u filmu smála, jak se (soudě dle místních komentů ) mnozí smáli. Váhám mezi 2 a 3*, ale po týdenním odstupu dávám 2, protože tohle není americká, ale britská pohádka, tudíž sem očekávala více. Ve výsledku postrádá humor (britský nebo proste nějaký, kromě tedy scény s oslíkem a námluvami) a obsahuje jen americký kýč a vatu. Firth nepředvádí nic extra, spíše se jen tak starostlivě zachmuřeně usmívá a Thompsonová je prostě... ošklivá. A ten český distribuční název má být kurnik jako co?!

plagát

Pacifik (2010) (seriál) 

Nedomrlé. Téměř všech 10 dílů. Nestojí to za ten čas, ale konec mě vzal. [Zhlédnuto celé, originální znění]

plagát

Princ z Perzie: Piesky času (2010) 

Hodně akční, vtipné málo, trikově zdařilé, přiměřeně gay, místy lehce tupé, herci místy rozpačití, ale kamera a hudba výtečné. A netočil to Uwe!!! /// Princ získá dýku, ale netuší o její magické vlastnosti. Musí přijít princezna, aby mu sdělila, co mu to tam dole visí. (Myslím tu dýku samozřejmě). Do toho intrikuje Dastanův strýc Nizám a pak už se jen prchá, ale stylově. Takto se dá shrnout zápletka - je dobré neočekávat něco víc:) Kingsley bohužel nepředvádí nic extra, pouze dobrý standard. Jeho vzhled a ďábelský pohled už od začátku prozrazují více, než by měly. Sám Gyllenhaal [jilenhulehen, instruktážní video s výslovností] nabral dostatek svalové hmoty, oblékl kožený kabátek, upnuté gatě, přihodil červený šál, paže si omotal vším možným, odhalil mužnou chlupatou hruď - a snaží se nevypadat přitepleně, co mu síly stačí. Tento nesnadný boj zvládl kupodivu dobře, byť první fotky z filmu naznačovaly, že půjde spíš o německé gay porno. Ohání se dvěma meči, skáče po střechách, sloupech, běhá po zdech. Zkrátka umí hodně cool tríčků a naučil se ještě parkour. Btw Gemma je pro mě stále hrozná, nemůžu si pomoct./// Film de facto stojí na akčních scénách. Příliš se nemluví a stále se něco děje. Vojáci obléhají město, meče břinkají, Dastan prchá, dvojice je zajata na poušti, Dastan prchá, pštrosi závodí, Dastan prchá, dýky sviští vzduchem, Dastan prchá, asasíni vyšlou smrtící hady, Dastan… je zabije! Vypadá to sice trapně schematicky, ale funguje to. Kamera místy zoomuje trochu moc, ale přehlednost scén je dobrá, nemohu tedy souhlasit s několika uživateli./// Po celou stopáž je na co se dívat. Ať to jsou ručně postavené rozsáhlé kulisy města, paláce, zkrátka veškerá architektura, dekorace či zajímavé kostýmy. Prostě poctivá práce (při 50 ° v Maroku). Byť byl rozpočet velmi slušný (150 mil.), efekty nejsou dokonalé. Prapodivně působí navráty v čase s dýkou a závěrečná scéna, kdy Dastan prchá před miliony zrníček písku, které se na něj valí ze všech stran. Vypadá to poměrně nevěrohodně, ale čert to vem, to jsou Písky času, ne písek z místního pražského pokáleného pískoviště./// PzP rozhodně není dokonalý a má své mouchy. Ovšem postavy na rozdíl od nedávného Souboje Titánů mají motivaci, nechovají se nelogicky. Příběh nepůsobí nahodile či nedomyšleně. Samozřejmě že je tu řada klišovitých hlášek, některé princovi dedukce jsou stupidní, ale tempo je velmi svižné. Gradace nechybí - na konci mi běhal mráz po zádech. Zásluhy na tom rozhodně má i skvělá hudba (H. Gregson-Williams), která perfektně koresponduje s danými scénami. Je mocná a silná, aniž by byla vykradená a stále opakovala jeden motiv, jak se často u některých trháků stává./// Rozhodně se vydejte se do starověké Persie, kde můžete nalézt mocnou dýku času nebo vysvaleného prince, co skáče po střechách jak kobylka na speedu. Navštivte místa s krásnými paláci a zhlídněte pštrosí závody, které pořádá šejk Amar (nejvtipnější role Moliny). Já jsem si tuhle akční fantasy užila, aniž bych musela z její trapnosti neustále obracet oči v sloup. A jestli se i tak za ty 2 hodiny stihnete nudit, zahrajte si hru, ta nikdy nezklame! 75%.

plagát

Kuky se vrací (2010) 

Je to malé, růžové, vtipné a zažívá to setsakra dramatické situace, kde jde o holý plyšový život! Je to Kuky./// Po velmi úspěšných Vratných lahvích, na které stáli (nejen) důchodci frontu přichází J. Svěrák s dalším filmem, ovšem na české poměry velmi netradičním. Kuky je mixem hraného a loutkového filmu. Projekt měl být hotový už v roce 2008, ale potýkal se s řadou obtíží. To tak ostatně bývá, když natáčíte povětšinou v lese, kameramani se válí po zemi, loutku drží až 4 lidé a odpoledne už štáb posíláte domů, protože v lese je tma jak pod mechem./// Když se Kuky na skládce zvedne a začíná utíkat před bagrem, co mu jeho pidi nožičky stačí, přichází tak dobrodružství, kde je zdánlivě obyčejný les plný zvláštních postaviček, maliní je nebezpečným škrtičem a pošírované zaječí bobky luxusní pochoutkou! Je zřejmé, že Svěrák chtěl svůj příběh ukotvit v realitě, ovšem já bych si celou linii reálného světa nechala ujít. Ne, že by Ondřej či jeho matka hráli špatně. Ale linie s bezdomovcem (divný Kaiser) nebo neustálé nákupy v Albertu jsou otravné. (Product placement z filmu často přímo řve, ale bez něj zkrátka v našich podmínkách film nikdy nevznikl). Jakmile se Kuky rozběhne po zasluněném obilném poli, rozehraje se hravá hudba, jste tam! Jste v kouzelném dětském světě plném fantazie a skvělých nápadů. Co postavička, to originál. Film pobaví děti, aniž by ovšem na dospělé působil infantilně. Rozesměje, aniž by použil trapné a vulgární troškovské vtipy. Vše vypadá dokonale a zcela profesionálně. Svěrák dokázal, že máte pocit, jako kdyby ten lesní mikrosvět skutečně existoval./// Dabéři se se svými postavami vypořádali dobře (Čtvrtníček, Lábus, Liška), až na Macháčka, který v roli zlého Anušky dost přehrává. Ondřejovi jde dabing Kukyho kupodivu lépe než samotné hraní. Jeho dětsky rozviklaný a nejistý hlas je přesně to, co byste si u světa neznalého médi představovali. Z. Svěrák coby morousovitý Hergot je skvělý (jeho hlas dobře zafungoval už v teaseru) a dodává postavě novou dimenzi. Chválím též hudbu poměrně neznámého Michala Novinského. Když je to potřeba, stává se hudební podkres epickým a mocným, jindy je decentní a jemný, aby pak mohl být hravý a rozverný – stejně jako svět, ve kterém se vše odehrává./// Přesto, že Kuky nemá vyloženě nudné pasáže, dokonalý také není. Když ze mě cca po hodině opadlo prvotní vzrušení a nadšení, začala jsem víc věnovat pozornost jiným aspektům filmu, než jen uchvacující vizuální stránce. Gradačně je film docela nevyrovnaný, v poslední třetině bezhlavě servíruje jednu akci za druhou, přidá i divočáky, ale napětí tak dlouhou dobu udržet nelze. V podstatě Kuky neustále někam jde - domů, zpět do lesa, zase zpět domů… Neustále před někým prchá (hlídači skládky, Anuška). Pokud však nejste zarytí cynikové, doteď máte na posteli svého oblíbeného plyšáka a odmítáte ho vyhodit, byť už je úplně olezlý, věříte, že když jedete rychle, tak je zima, bude vás Kuky bavit. Film vás do vezme originálního světa, z jehož odpadků by dostali zelení amok, kde by gurmáni znechuceně krčili nos nad místními pochoutkami, kde mají místní obyvatelé vytuněná auta nitrem a kde malý medvídek s velkou hlavou plnou pilin hravě natrhává všem záporákům… pytlíky!

plagát

Vojdi do prázdna (2009) 

Mastershit. Pseudo/kvazi artové nezávislé drogové porno (což je vlastně naprostý oxymóron) se schematickým příběhem (respektive s jakousi nelineární a fragmentární narací) bez jakékoliv interesantní ideje, navíc s rozpadajícím se syžetem, což je očividně účel), který onanuje sám nad sebou. Pár originálních nápadů (práce s kamerou a střihem) film zachraňuje od odpadu. Formální prostředky filmu ale u mě nikdy nezastíní myšlenkové vakuum. Noé není normální a natočil si, co chtěl. To ovšem neznamená, že každý experimentální film (s filosofickým podtextem) je třeba cenit jako poklad, ani v době dnešního stále tupějšího mainstreamu. Btw – nejlepší je na tom ten plakát. (Více časem, došla mi cizí slova. Tímto zdravím Enšpígla). Tenhle film jedině s Dimethyltryptaminem.

plagát

Iron Man 2 (2010) 

Tak takhle to dopadá, když se snažíte vytunit formuli, která už je sama o sobě skvělá. Zkusili na ni přimontovat více vtipu, připevnit více akce, nechat nainstalovat autorádio, co hraje jen samé pecky, dovnitř posadit další oblíbené herce a nechat káru projet exkluzivními lokacemi. Výsledek je tak na půli cesty - a to zamrzí, obvzlášť proto, že jedničku mám hodně ráda.. Strýček fašírka! [28.5. 2010, Slovanský dům, titulky. (Zásadně).]

plagát

Protektor (2009) 

Tak jsem se k filmu konečně dostala (duben 2010). Po velmi dobrých reakcích diváků, kritiků, Lvů - a kdo ví ještě koho, jsem čekala opravdu hodně. Sice je to konečně závan svěžího větru, ba dokonce vichr, do zatuchlých českých vod, ale… Zajímavá kamera s tmavým filtrem, nápaditý střih, který opakuje motiv kola, výborná minimalistická hudba, výtvarně zdařilé interiéry i exteriéry a skvělý Marek Daniel na 4* bohužel nestačí. Plodková mi připadala dost nevěrohodná, nezbaštila jsem ji ani slovo, jevila se mi dost křečovitě, no zkrátka slabota. Naopak velmi pozitivně na mě zapůsobila Klára Melíšková, jakožto bojácná ženská, co si svoje pohodlí umí hezky zajistit…/// Vyprávěcí struktura je dosti děravá. Hodně dlouho se nic neděje, vztah se rozpadá, manželé se podvádějí, aby se pak mohli usmířit, napětí pramalé, byť závěrečná tečka s rozmazávajícím se záběrem je impozantní. Je to jakýsi nevyrovnaný mix partnerské konverzačky a dobového dramatu s vážným ideologickým podtextem. Ale kdyby ke mně přišla nějaká návštěva z ciziny, tohle je film, který bych jim pustila, aniž bych se schovávala hanbou pod stůl, k čemuž mám v poslední době u českých filmů nutkání... 65%.

plagát

Lov na exmanželku (2010) 

Exmanželka za odměnu = film za trest./// Režisér průměrných až lehce nadprůměrných komedií jako jsou Holka na roztrhání, Hitch: Lék pro moderního muže či Bláznovo zlato si řekl, že jich ještě nebylo dost - a přidává další, tentokrát skutečný skvost. Jeho předchozí filmy jsou v porovnání s Exmanželkou perfektní počiny./// Prolog filmu je více než slibný, Milo uhání autem po silnici a v kufru piští Nicole, dostane se z auta ven a prchá. Střih a nápis „o 24 hodin dříve“. Postupně se tedy dozvídáme, jak Milo chytil svou kořist. Dvojice si mezitím stihne u romantické večeře vyříkat své problémy z minulosti, usmířit se, znovu se rozhádat. V mezičase Miloa honí gang, kterému dluží tisíce dolarů a Nicole se snaží přijít vraždě na kloub./// Pár vtipných momentů se najde. Například když Milo dojde k Nicole domů a zasviní jí tam, co může + scéna s brokovnicí a útěkem před golfovými odpaly. Díky šikovnému střihu si užijeme i chvilku napětí (ano, snažila jsem se najít alespoň něco pozitivního, byť to trvá jen pár vteřin), když si myslíme, že na sebe chtějí oba zaútočit, ale… Uvidíte sami, nebudu spoilerovat. I když napsat, jak dopadne třeba i celý film, by nebyl žádný spoiler, to dojde i kamzíkovi po lobotomii. Záhadou mi zůstává, proč si režisér myslel, že dokáže natočit zábavný 2hodinový film (nebo proč si to ještě třeba i teď myslí). Exmanželka za odměnu trpí krizí vlastní identity. Jedná se o romantický žánr? Nebo je to romance, kde je tedy nějaká ta akce (automobilová honička, gang)? A nebo komedie, ve které je vtipů zhruba tolik jako prezervativů v mateřské školce?/// Ona pověstná chemie mezi párem sice funguje, ale v průběhu filmu si nedají ani pusu, chybí jim vášeň a větší nadšení. Nečekám extatické vytržení, když se na sebe postavy podívají, ale aspoň něco, sakra! Za těch 110 minut jsem byla otrávená takovým způsobem, že jsem ještě s láskou vzpomínala na příšerně nekonečné hodiny chemie. Je to tak špatný film, že člověku dochází sarkasmy, což o lecčems svědčí. Neskutečně jsem litovala, že nemůžu sedět doma, udělat si u toho pedikúru, manikúru, zkrátka cokoliv. To by bylo totiž mnohokrát větší vzrůšo, než tento nedomrlý pokus o film! Nechoďte na to, je to ztráta času a peněz. Radši bych byla na dvě hodiny vysávačkou exkrementů (s tou cool hadicí!) na pražských chodnících, než to vidět znovu. P.S. Malé bezvýznamné plus má film za Butlerovo mužné strniště, ale příště musí ukázat něco víc! 35%.

plagát

Kick-Ass (2010) 

Jsem slušně vychované děvče, ale musím to říct. Tohle byl eRkovej totálně kurevskej námrd! A všichni pseudofanoušci, co máte rádi film a díváte se na CAMky... Bazuku na vás! /// Masturbující komiksoví geeci, drsné násilí, vulgarity, ale i něco navíc, to je Kick-Ass./// Režisér Vaughn spolupracoval s nadanou bandou. Kamera a střih tvoří jedny z nejpůsobivějších elementů filmu. Střih přináší dokonalé přechody mezi scénami (např. výstřel a následně bowlingová koule). Kamera zabírá jen přesně to, co chceme vidět, nenudí záběry na okolí, ale ani se na protagonisty nelepí, jak moucha na psí výkal. Můžu vás ale ujistit, že se budete párkrát cítit, že kameraman – potažmo film s vámi komunikuje. Nejste tak jen pasivními příjemci, ale máte pocit přímé účasti. Zajímavé jsou i klasické komiksové vpisky v rámečku („Mezitím“), které jsou umístěny přímo v obraze. Dočkáme se i skutečného průletu komiksem komentovaného Taťuldou Cagem (ano, taky mi ten překlad připomíná Spejbla a Hurvínka). Cageovi role sedla stejně jako Chloe Moretz. Vyřídilku má za několik lidí, cyničnost by ji mohl závidět vyžilý padesátník, perfektní znalost střelných zbraní a vrhacích nožů je u ní samozřejmostí. Herečka zvládla velmi nestandardní roli skvěle. Věřila jsem ji každý pohyb, každé slovo. Se slušnou mluvou si svou fialovou hlavu totiž příliš neláme. Chvíli jsem se sice vzpamatovávala z morálního šoku (komiks neznám), že se nejedná o malou nevinnou holčičku, co by chtěla k narozeninám štěňátko, ale o chladnokrevnou Zabijačku s drsnou hláškou vždy na jazyku a nabroušenou kudlou v ruce./// Ch. Mintz-Platzera je ještě lepší než v Superbad a jeho tempo řeči a zvláštní výslovnost (lehce retardovaná) mě zase dostaly do kolen. Ten kluk je zkrátka úžasnej! /// O Kick-Assovi by se dalo říct, že glorifikuje násilí (končetiny lítají s šílenou kadencí, krve tam je jak na výročním srazu upířího kongresu). Zločinci se nezdržují se sofistikovanými výslechy a razí heslo, že hrubé násilí a průmyslová mikrovlnka na dřevo jsou ty nejvíc cool metody. Film se vyžívá ve vulgarismech (dočkáme se např. divokého sexu mladistvých na popelnici), jenže snímek má na rozdíl od spousty bezduchých komiksových filmů i značný přesah. Zabývá se (kromě vlivu moderních médií) otázkou lidské ignorace, apatie a bezmoci slabých. Určitě už jste alespoň slyšeli o situaci, kdy někdo na ulici někoho obtěžoval či přímo dotyčnému ubližoval. A kolemjdoucí šli jen bez zájmu dál. Dave si sám podobnou bezmoc zažil, když ho okradli. Postavil se bezpráví, něco dělá. Dlouho nezapomenu na scénu, kdy zachraňuje někoho úplně cizího a bojuje proti silné převaze. V očích se mu zračí neuvěřitelné množství síly, odvahy a vzdoru. V tu chvíli každý zpytuje svědomí, jestli náhodou jen v podobné situaci tupě nepřihlížel nebo neměl chuť vytáhnout mobil a točit./// Film určitě mnohokrát rozesměje, akční scény si zamilujete, stejně jako většinu postav. Vyčetla bych mu ale vykrádání hudby. Při zachraňovací scéně téměř celou dobu hraje hlavní motiv ze Sunshine, poté tam je tam Morriconeho skladba z Leoneho Pro pár dolarů navíc, známý song z prvního Shreka - Bad Reputation. Škoda dvou akčních klimaxů (spojila bych je spíš v jeden, mé nadšení by bylo zhustěnější), jinak téměř není co vytknout. Ale nechtěla bych, aby to třeba viděla má 13letá sestra, film dostal eRko zcela zaslouženě. Film si utahuje z hodně věcí, ale také sám ze sebe, je na něm vidět, že bere vše s nadhledem. Tohle bude kult mladých. Takže si už nečtěte tenhle posranej koment a běžte na to kina, kurva!