kenkaku

Uběhlo deset minut a já cítil odpad. Postavy naprosto strašné (jakmile přehrávající bizardní existence na podpatcích začala německy mluvit o nadvládě nad Evropou neubránil jsem se smíchu) a provedení spíš tak průměr. Co mi naprosto chybělo je vtažení do příběhu. Něco co mě bude motivovat tomu dát několik hodin života... prostě to co jiné seriály bez potíží zvládnou. Protože jestli tohle mě být ten správný pilot co “navnadi” a prodá to nejlepší, bude to tragédie...

Sci-fi mám rád, proto jsem ochoten akceptovat existenci “růžového slona” bez velkých obtíží. Co ale akceptovat prostě nemůžu je všude přítomná nuda pramenící z konverzačního cvičení (ve které se celý film zvrhnul). Navíc, co mě zabíjí je idiocie postav a děje. Prostě, růžový slon potřebuje pravidelně vitamíny a oni si sebou na cestu žádné nevezmou... růžový slon je “nesmrtelný” a oni ho chtějí zastřelit!? Dále, vážně si na ochranu unikátu (jako je růžový slon) najmou mamlase co jim občas omdlí? Nemluvě o tom, že se chová neon-stop jako protivné, neurotické hovado.

Druhá řada už není úplně ono. Sice soubojů je víc a jsou velkolepější, nicméně začínám mít pocit, že budeme sledovat nekonečný seriál. Osobně nemám rád neuzavřené série (kdo si má po roce pamatovat kde se skončilo). Navíc mi přišlo pár epizod zbytečně samoůčelových (a čitelných). Jako bych už je někde viděl.

Seriálu jsem se chvíli vyhýbal (jsem už příliš starý na wire-fu rubačky). Co mě zlomilo bylo doporučení + fakt, že sérii natočil Cinemax. A provedení tomu odpovídá. Navíc fakt, že děj není postaven jen na tom jak se někdo rube a když už na to dojde stojí to za to staví sérii do úplně jiného světla.

Tak opět jednou proti proudu.... byť téma zajímavé a provokativně zpracovaně, nicméně v nudném a rozvleklém provedení (o debilitě scénáře nemluvě). Ke konci se totiž seriál mění v nechtnou komedii (díky sérii bizardních náhod které posouvají děj). Možná se mi to ještě rozloží v hlavě a dám podprůměr.

Sice mapu tokijského metra jsem prokoukl už před šesti epizodami (a vytáčelo mě, že se s tím celý seriál nepracuje) a dává i odpověď proč ta pipka chtěla děsně snímat otisky, i když nemá databází se kterou je porovnat. Prostě scénář pracuje s dějem jako celek. Dostaneme i odpověď, proč tak všichni vlhkou ze srdcové desítky, když balíček má ještě JQKA (4x). Co považuji za lobotomii nejhrubšího zrna je náhlé zmizení všech zbraní, jakmile nastoupí na scénu retard s UZInou.

Doplácali jsme se k další hře, které dominují zcela irelevantní (a pro mě nezajímavé) flashbacky. I když se v epizodě dost děje, nemá ani zdaleka náboj prvních tří epizod. Bohužel také obsahuje větší než malé množství evidenčních debilit.

Tentokrát žádný level... žádná hra... jen trapčení okolo zcela evidentní věci (pofidérnosti mantry “bosse”). Pozérství některých postaven až otravné a konec epizody jen potvrzuje jak moc je existence celé pláže (v konceptu seriálu) na vodě. Opět se tím mimochodem popírá celý princip (to jako jinde v Tokiu se nehraje, a proto každý ví, že zatím nebyla hra o srdcovou desítku...?).

#6 změnilo smělý seriál v naprosto dementní bizár. Sice je reprezentován hrou (kterou znám už asi 20 let, takže mi přišla roztomilá a jen proto nedám podprůměr) a “odkrývá karty” příběhu, nicméně odkrývá je tak, jak se mi to ale vůbec nelíbí a celý seriál pouze degraduje.

Level #4 zatím to nejslabší nicméně ne otravné. Tedy pokud nepočítám situace “běží odpočet, ale všichni mají čas na drama”. Myšlenka hry dobrá, ale brutálně nezvládnutá (definice “cíle” bylo ve finále tedy co? Konkrétní místo? GPS souřadnice?). Hodně na vodě...