gudaulin

Obhájcova výzva obžalovaným: doznejte svou vinu, projevte lítost a soudce k vám bude vstřícný a obdržíte minimální trest, tak 40 let nepodmíněně. Holt jiná země, jiný mrav a jiný trestní řád. O tom se mohli přesvědčit i dva čeští mládenci, kteří obdrželi 50 let natvrdo. O thajském soudnictví jdou v Evropě i ve Státech legendy, ale že by drakonické tresty dokázaly snížit tamní kriminalitu a omezit obchod s narkotiky, se skutečně říct nedá. Právě díky výpovědi jednoho z českých vězňů, který se mohl vrátit do vlasti, máme celkem slušnou představu o tom, jak to v Bangkoku se zahraničními trestanci vlastně chodí. Obě dvě dívky to jako filmové hrdinky měly přece jen snazší, protože Spojené státy si dokázaly vyjednat zvláštní podmínky pro své odsouzené - k velkému vzteku ostatních vězňů ze zahraničí. Téměř bez šance je sice solidně zahraný thriller z atraktivního prostředí, ale nemá tak kvalitní režii a scénář, aby mohl atakovat nejvyšší příčky příslušného žánru a v podstatě představuje jen lepší průměr. Jonathan Kaplan zkouší zatraktivnit svůj snímek nejistotou ohledně míry viny svých hrdinek, které pochopitelně hrají obvyklou hru obviněných a odsouzených na soudní omyl či komplot justice. V podstatě jediná opravdu výborná scéna v závěru ale špičkové drama ještě nedělá. To nejzajímavější na Kaplanově filmu je asi přítomnost tehdy se teprve prosazujících nynějších hvězd televizní obrazovky a filmového plátna Claire Danes a Kate Beckinsale. Celkový dojem: 65 %.

David Lynch vždycky sázel na emoční manipulaci s divákem a s oblibou ho tahal za fusekle. Mezi jeho zbraně ale obvykle nepatřila sázka na sentiment a Sloní muž tak tvoří určité vybočení z jeho osvědčeného režijního stylu. Tady ale sentimentem diváka doslova zahlcuje a počítá programově s divákovou lítostí k jeho hrdinovi. Je mi líto, ale ten příběh je na můj vkus poněkud přímočarý a Lynchova hra příliš banální a klouzající po povrchu. Ty pravdy, které chce zjevovat, jsou zkrátka zjevné až příliš a nestaví přede mě žádná dilemata a ošidné volby. Stále zůstává kvalitní práce s herci, kdy především Anthony Hopkins ukazuje, proč desítky let patří k herecké špičce nejen ostrovní, ale i světové kinematografie, a stejně tak je nutné ocenit atmosféru viktoriánské Anglie. Přes to všechno to ale na čtyři hvězdičky tentokrát opravdu nevidím. Konec konců, tak vysoce oceňovaný film moji pomoc ani nepotřebuje. Celkový dojem: 65 %.

Od Tima Burtona jsme zvyklí na ledascos a je rozumné šetřit přívlastky typu ujetý, bláznivý nebo podivný. Ale i v rámci Burtonovy tvorby tahle variace na Perníkovou chaloupku vybočuje svou rozpustilou střeleností, vysokou mírou stylizace a zjevnou recesí. Německý pohádkový příběh si s chutí zahráli japonští herci, ženské úlohy si střihli záměrně těžce přehrávající pánové, děti se zjevně skvěle bavily a hraním se moc nezatěžovaly. Nicméně u tak ulítlé záležitosti to ani trochu nevadí. Kulisy jsou minimalistické a snímek dává hned zpočátku najevo, že Burton tentokrát nechce ani trochu strašit, jako spíš klasickou pohádku shodit parodickou taškařicí. V tom podstatném ale naštěstí zůstává Burton věrný klasice. Babě Jaze tentokrát nepomohou ani ninja schopnosti a jako obvykle skončí v peci. Raný Tim Burton v době, kdy si ještě nemohl dovolit točit vysokorozpočtové efektní podívané a peníze nahrazoval nápady... Celkový dojem: 70 %.

Nelítostný souboj má identický titul jako slavná gangsterka režiséra Manna a právě srovnání těchto stejnojmenných dramat pohybujících se navíc na teritoriu stejného žánru dává odpověď, proč považuju americký snímek za nezpochybnitelnou žánrovou klasiku a přímo ztělesnění kvalitního kriminálního thrilleru s výborně nasnímanými akčními scénami, kdežto francouzský snímek za tuctový kousek, kterému tentokrát nepomáhá ani přítomnost slavného Lina Ventury do nadprůměru. Vlastně bych to měl napsat tak, že Ventura představuje jediný důvod, proč s tímto kouskem po letech ztrácet čas. Venturovi chybí silný a charismatický protihráč, který by pomohl naplnit podstatu názvu snímku. K nelítostnému souboji zkrátka potřebujete dva přibližně vyrovnané soupeře. Z ostatních postav a figurek může utkvět v paměti nanejvýš Venturův nadřízený, který se až příliš nechal ochočit vlivem mocných a politickou objednávkou. Zdánlivě sice nechybí nic z ingrediencí, ze kterých se skládá poctivá kriminálka, ale výsledkem je jídlo jen velmi průměrné chuti. Celkový dojem: 55 %. Jinak souhlas s mortakovým komentářem.

Filmy s Jeanem-Paulem Belmondem někdy trpí tím, že diváci si zvykli Belmonda vidět v jedné jediné škatulce a cokoliv se z jeho tvorby vymyká, sklízí rozpaky a nepochopení. Bohužel tady ale musím konstatovat, že rozpaky jsou zcela na místě, protože Resnais to nevzal za správný konec a výsledkem je nudný a bezkrevný film, jehož hlavní hrdina nedosahuje charisma skutečného Staviského, jakkoliv se mu Belmondo snaží vtisknout svůj obvyklý šarm. Resnais se snaží svého hrdinu vykreslit jako někoho, kdo až příliš uvěřil svým vlastním lžím a hraje svoji úlohu bez ohledu na rizika z toho vyplývající a na blížící se konec. Snímku toho schází mnoho, mimo jiné i výraznější ženská postava nebo Belmondův protihráč. Tady je Resnaisův hrdina vylíčen jako obět systému a jakkoliv je na tom kousek pravdy, viděl jsem spousty filmů, kde je podobný námět přetavený do mnohem přesvědčivější polohy. Celkový dojem: 40 %.

Reportáž psaná na oprátce na ruský způsob podaná z pohledu pěti politických a dvou kriminálních delikventů odsouzených k nejvyššímu trestu. Výjimečně silná látka a výborné herecké obsazení. Poslední dny a hodiny před popravou, poslední slova a poslední loučení. Snad jen poněkud divadelní režie to lehce potápí do čtyřhvězdičkového hodnocení. Člověk se přímo sugestivně dostane do prostředí carského Ruska i s jeho pojetím spravedlnosti. Celkový dojem: 85 %.

Michelle Williams je přes svůj věk zkušenou veteránkou americké kinematografie, s troškou nadsázky by se dala nazvat princeznou americké nezávislé scény. Svým talentem v pohodě utáhne hlavní roli a tu střapatou holku, která se jen tak toulá, přežívá a kašle na budoucnost, jí věříte. Příběhy o kamarádství člověka se zvířetem patří ke spolehlivým tahákům a ta správná dávka emocí se najde i v tomhle snímku. Potíž je ale se scénářem, který je trochu prázdný a moc důvodů ke spokojenosti nenabízí. Jako závěrečná práce studenta filmové režie by to bylo na pět hvězdiček, ale jako drama dospělého tvůrce je to přece jen trochu málo. Celkový dojem: 60 %.

Vincent se jednou ocitl v nepravý čas na špatném místě a viděl něco, co mu způsobilo velký šok a morální dilema. Ke své smůle udělal špatné rozhodnutí, které vedlo k dalším chybným úsudkům a krokům a na jejich konci byla spoluúčast na zločinu. Nejde ani tak o kriminálku, jako spíš o psychologické drama člověka zmítaného pochybnostmi, strachem a nedostatkem vůle. Ten film, resp. jeho scénář, má své mouchy, někdy se posouvá vpřed podivnými náhodami a některé kroky jeho postav mi přijdou odtržené od reality, ale ta psychologická rovina je zajímavá a s přibývajícími minutami, kdy se stupňuje vnitřní konflikt i tlak okolí, stoupala i má spokojenost. Ale vzhledem k výše zmíněným nedostatkům se nikdy nepřehoupla přes silné tři hvězdičky. Vincent si myslí, že je dobrý člověk, já spíš, že je to konformista, zbabělec a pokrytec. Celkový dojem: 65 %.

Já i ten film jsme naladění na úplně jiné frekvenci a kdybych si lépe přečetl komentáře mých oblíbených, kde bych našel přirovnání k Antikristovi Larse von Triera, mohl jsem si ušetřit nepříjemný zážitek a spoustu času. Pro ostatní, proti gustu žádný dišputát. Kdo chce, může udělat vodku i z kusu hovna, jak ostatně dobře ví každý, kdo zhlédl Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. Celkový dojem: 10 %.

Trvalo mi asi jednu minutu, než jsem přišel na to, že oba dva hlavní hrdinové příběhu jsou mi krajně nesympatičtí a humor mě nebude oslovovat. Asi tak z 10 % proto, že už jsem přece jen trochu starší generace než teenageři, kterým je primárně film určený. Z 90 % pak proto, že nemá potřebnou úroveň. Rozumím tomu, že tenhle typ romantické komedie pracuje s úplně jinými nástroji než oskarové drama, ale čeho je moc, toho je příliš. Pokleslá romantika, trapný humor a především neuvěřitelně laciná moralitka. Moc hezky to napsal Radek99, víc už se k tomu dodat nedá a vlastně to u tak špatného filmu ani není zapotřebí. Že tohle vydělalo 200 milionů dolarů jen ve Státech? Budu si muset speciálně u komedií dát pozor na komerčně úspěšné kousky. U komedií je rozdíl mezi mým vkusem a tzv. masovým divákem někdy docela bolestný... Dlouho jsem přemýšlel, jestli najdu něco, co by opravňovalo dát aspoň jednu osamocenou hvězdičku, a Rachel McAdams mě přesvědčila, že jeden důvod se přece jen u Nesvatbových najde. Celkový dojem: 20 %.