Eruntano

Sympatická a zábavná detektivka. Její kouzlo spočívá hlavně v pokoře, s jakou je natočená. Prostí jsou herci (minimálně Sigurdsson byl okouzlující; a některé lehce bizarní postavičky jako Ellidi a Rúnar také stály za to) i prostředí, což působí nesmírně přirozeně a sympaticky. Vtáhne to diváka. Bohužel Mýrin zapadá do spousty klišé, které jinak převážně dobrý dojem kazí. Hypercynický patolog je stokrát provařená figurka ze seriálů, detektiva drsňáka lze brát jen do chvíle, kdy jako jediný bez roušky glosuje shnilou mrtvolu (to už je trochu moc), kolega střevo též zavání laciností (i když jeho honička s Ellidim je úžasná). Škoda zbytečných zádrhelů. I přes ně jsem to ale rád viděl.

V něčem snad dobře zachycené zlo, tupost a zířeckost... ale strašně schematicky, předvídatelně (a tím pádem otravně), skoro bych řekl prvoplánově (stéká to do velké míry jen po povrchu tématu) a s množstvím blbostí.

První část filmu jsem protrpěl prodlévajíc ve velkém zklamání. Pitomý scénář s šíleně nekonzistentními charaktery, klišovitými scénami, blbými dialogy, špatnými vtipy doprovázenými neadekvátními výbuchy smíchu ze strany herců (tohle mě ničilo snad nejvíc) atd. Nemohl jsem dál a když přišla "vrcholná" scéna se Stevensem, byl jsem již tak konsternován, že jsem film zlostně vypnul. Když jsem se chtěl filmu za strašný zážitek odvěčit zaslouženým sepsutím, zjistil jsem z komentářů zdejších uživatelů, že právě závěr filmu, ke kterému jsem se nedopracoval, by měl být podstatou jeho kvality... dal jsem tomu tedy druhou šanci a přesně od té minuty, kde jsem zhnuseně přestal, začal kulminaci blbosti nahrazovat příval toho nejlepšího, co jsem schopen od filmu očekávat. Situace se vyhrotila a psychologie postav se začala odkrývat až na samu dřeň. Závěr byl pak naprosto vrcholně dramatický a já v těch filmařsky dokonalých minutách sledoval se zatajeným dechem, jaké šílené boje se v těch lidech odehrávají, jak strašlivě napjatá je ta situace a jak její výsledek visí na vlásku. Intenzitou ta poslední scéna překoná i 12 angry men. Lumet se pro mne začíná stávat předním tlumočníkem toho, co znamená v prostém životě dobro, jak šílené je balancovat na hraně mezi ním a zlem a jak těžké a do velké míry nevděčné je přiklonit se právě k němu. Bravo! A vrcholné extempore pana Kinga je asi nejvtipnější scéna, kterou jsem kdy ve filmu viděl. Do Pahorku jsem se zamiloval a má u mne v srdci zajištěno stabilní místo. Jaká škoda, že si to kazí tak zlou první hodinou...

Informačně prázdná nuda. Bezkoncepční kompilát jakýchsi výroků s povrchním milostným a dramatickým pozadím bez špetky zajímavosti. Možná zaujme frankofily pokusem o portrét doby, ale jinak snad ničím nikoho. Kromě strukturní špatnosti koukají dráty i z jednotlivých scén a dialogů. Nedokoukatelné. Možná jsem to vzdal příliš brzy, ale nemohl jsem dál.

Nehorázně zprzněný text. Nevýrazní herci v čele s úplně pitomým výkonem Ornestovým (přitom byl skvělý ve Stížené možnosti soustředění), který zřejmě vůbec nevěděl, která bije, je přebit ještě strašnější prací s kamerou a střihem. Nad tím zůstává rozum stát. Po formální stránce nestravitelné.

Podařená taškařice. Je v ní silně znát Allenův barový původ a láska ke grotesce: bez kloudné linky film chrlí jeden gag za druhým. Na vysoké úrovni, samozřejmě: inteligentní (více či méně latentně) a plné třaskavého humoru. Doporučuji sledovat ve společnosti, ve které se "béčkový" humor násobí. Také doporučuji zamyslet se nad podobnostmi a rozdíly mezi tímto žertíkem a o poznání smysluplnějším Love and Death - je to rozhodně nejednoduché a zajímavé srovnání.

Po dvojím vidění mám jasno, že se mi film až překvapivě líbí. Zábavy i vtipů si s ním užívám dostatek a příběh, ač podezřele zamotaný, mě pointou také velice těší. Nezávazná a přitom inteligentní podívaná, za to nemohu nebýt rád.

Tak trochu podezírám autora titulků, že je zprasil a že to způsobilo můj zmatek. Nic to ale nemění na tom, že z filmu jsem neměl takřka žádné kladné dojmy. Z dějového chaosu jsem měl pocit, že scénárista je sedmnáctiletý nadšenec, který nemá nouzi o postavy, události a zápletky, ale není schopný svůj výtvor vnímat jako celek a posoudit, nakolik se mu z těch prvků daří poskládat smysluplný výsledek. Moje schopnost porozumět logice děje a chování jeho protagonistů byla dokonale napálena. Jednu hvězdu dávám za to, že mě film definitivně zbavil obav z toho, že nedovedu být vůči korejským filmům kritický. ...ani toho baletu tam moc nebylo.

Je to zábavný a srandovní film. Obzvláště ze začátku, kdy se nám v sérii vtipů servíruje expozice. Má ale pár velkých záporů. Přede všemi ten, že ačkoliv se snímek snaží poněkud absurdním námětem a prostředím vymanit z žánrových hranic a stereotypů, strukturou příběhu a stylem vyprávění se jich nepřestává dokonale držet. Navenek tedy budí dojem originality, ale zevnitř je vystavěný podle stejného mustru jako tuny podobných komedií, které by mu rozhodně podobné být neměly. Jak by to mohlo dopadnout, kdyby režisér oplýval alespoň špetkou imaginace a odvahy Terry Gilliama je Hubrissův lovesong - nejvtipnější místo filmu nejen svým nápadem, ale právě i nečekaným a překvapivým příchodem v jinak konvenčně se odvíjejícím ději. Trapně zbytečná použití klišé (např. pitomá romantická linka, která by opět zasloužila pořádnou nadsázku, viz výše) a mizernou pointu již nebudu tolik rozpitvávat. Je to film velmi polovičatý a tak nějak promrhaný.

Sám sobě se divím, ale shledávám to vtipným. Avšak vzhledem k tomu, že podobných hříček lze nalézt milony, jak tu kdosi pravdivě poznamenal, je to jen nicotná bezvýznamnost. Je zarážející narazit na to právě na CSFD.