Obsahy(1)
Televizní adaptace divadelní aktovky Václava Havla... Bedřich přichází na návštěvu do bytu ke svým přátelům, manželskému páru Věře a Michalovi. Právě totiž dokončili zařizování nového bytu, který je plný starožitností a exkluzivních kousků, jak sami neopomenou zdůraznit. Bedřich je prvním hostem, takže je to vlastně taková vernisáž. Manželé se předhánějí ve vzájemném chválení, zdůrazňování vlastních kvalit a jejich sebechvála se nezastaví ani před intimními sférami manželského soužití. A to vše prokládají nabídkami nezištné pomoci Bedřichovi a jeho ženě, jsou přece jejich nejlepší přátelé. Vnucují mu svůj vzorový model soužití a kritika způsobu Bedřichova života se stává stále neomalenější. Když však chce host odejít, jejich dokonalé štěstí se hroutí... Vernisáž je sžíravá, ironická hra o prázdném, frázemi naplněném životě, který má pro aktéry smysl pouze tehdy, když je obdivován okolím... Divadelní jednoaktovka Václava Havla měla zahraniční premiéru 9. 10. 1976 ve vídeňském Burgtheateru, domácí premiéra se konala až po listopadu 1989. (Česká televize)
(viac)Recenzie (22)
Zjevná dobová snaha bleskově natočit nějakou hru od Václava Havla. A tak se do toho Ivan Rajmon a televizní štáb pustili naplno. Daniela Kolářová s neváhala ani obnažit, neb co by pro kvalitu televizní inscenace neudělala. Jiří Ornest je návštěvník, jde se podívat jak si žijí lidé za socialismu, a všichni tři herci plácají, aby ukázali, co Havel jako absurdní dramatik vlastně sepisoval v době, kdy nemohl psát. Repríz se tato komedia a drama nedočkala, takže i když je to už dvacet let a bylo to šité horkou jehlou, tak ani kdyby to někdo dneska znovu nastudoval, tak by to moc diváků nenadchlo. ()
Hru jsem viděl několikrát a takových vernisáží u lidí co to se mnou mysleli dobře jsem také zažil docela dost. Kdyby uchopil režii Menzel, dopadlo by to lépe, tady to trochu skřípe. Nicméně slušná podívaná, která hodně o naší historii vypovídá. Na žádné vernisáži mě ovšem kamarádi neukázali kozy svých manželek, to je mi dodnes líto. ()
Jeden pracovník pivovaru kouřící jednu cigaretu za druhou (tak nápadně podobný Havlovi), jedna dokonalá manželka a jeden dokonalý manžel, který se právě vrátil ze Švajcu. Jeden syn s úžasně roztomilými dotazy o žábě, jedna šavle pro případ předčasného odchodu a milion neskutečně dobře míněných rad. Taky by se měla začít česat....Ona se češe...Ale... Proč ji nepošleš na kurz vaření? Jsi náš nejlepší přítel. Víš, jak dobře to s tebou myslíme. Kvůli komu jsme ten byt zařizovali? Víš, ono ti to tak v břiše začne růst....A pak to má tak báječné dotazy... Jedna z dokonalých Havlových her, tak geniálně absurdních, že nevíte, jestli se smát, nebo brečet... ()
Toto vysielali niekedy v apríli alebo v máji 1990, a odvtedy som to nevidel. Pamätám sa na to presne, pretože som to pozeral v nemocnici a viem, že sa mi po tomto televíznom diele, alebo čo to vlastne bolo, zhoršil zdravotný stav. Je to však film, ktorý okrem trpkej pachute nič vo mne nezanechal, takže sa mi môj zdravotný stav čoskoro upravil. ()
Vernisáž je asi nejlepší Havlova hra. Je to o snobech - manželský pár si pozve svého přítele disidenta na návštěvu, předvádí mu snobsky, draze vybavený byt, dítě...a pointu nebudu prozrazovat. Znám dvě verze. V jedné hraje roli disidenta spisovatele Karel Kryl, v této Tomáš Töpfer. Podle mně se pro tuto roli nehodí ani jeden, ale Kryl hrál přece jen trochu líp a tahle verze je (přes skvělou předlohu) příšerná. ()
Reklama